Dobrý den,
mám nejasnost ohledně zatížitelnosti v předmětu uvedené diody. Jak přívody této součástky mohou vydržet 80A? Jsou srovnatelné s tloušťkou drátu smyčky do pistolové páječky, kde teče taky okolo 80A, ale ta se hřeje na několik set stupňů.
Znamená těch 80A tedy, že by se například mohly použít k usměrnění svařovacího proudu? Celé jsou na takový proud podezřele subtilní.
RURG 80100(GES 102 039 45)
Moderátor: Moderátoři
-
PavelFF
Přesně tohle mi taky jednu dobu vrtalo hlavou. Našel jsem třeba tranzistor s trvalým proudem 169A (pokud by ovšem někdo dokázal udržet teplotu pouzdra na 25stupních):
http://www.irf.com/product-info/datashe ... rf1405.pdf
Přitom tam je ale malá poznámka(6), že limit pouzdra TO220 je 75A. Takže je to spíš reklamní údaj.
RURG 80100 má dokonce 80A jako střední hodnotu. Efektivní bude ještě vyšší.
Evidentně to funguje. Nechce se mi počítat průřezy a odpor mědi, ale zjednodušeně předpoklám, že průřez přívodu diody je stejný jako smyčka od pistolové pájky a na smyčce se ztrácí asi 60W. Délka smyčky je kolem 8-10cm. Takže asi 7W/cm drátu. To se prostě v příkonu diody kolem 100W ztratí. Teplo z přívodů se na rozdíl od páječky intenzivně odvádí do chladiče (a do plošného spoje).
Pouzdro TO247 se sice používá docela často, ale ve vraku invertoru jsem našel diody RURU 10060, které mají docela jiné přívody, takové, jaké bychom asi očekávali (pásky).
http://pdf1.alldatasheet.com/datasheet- ... 10060.html
Takže se spíš divím, jak může vydržet čip takové proudy a výkony, když je tak maličký .
http://www.irf.com/product-info/datashe ... rf1405.pdf
Přitom tam je ale malá poznámka(6), že limit pouzdra TO220 je 75A. Takže je to spíš reklamní údaj.
RURG 80100 má dokonce 80A jako střední hodnotu. Efektivní bude ještě vyšší.
Evidentně to funguje. Nechce se mi počítat průřezy a odpor mědi, ale zjednodušeně předpoklám, že průřez přívodu diody je stejný jako smyčka od pistolové pájky a na smyčce se ztrácí asi 60W. Délka smyčky je kolem 8-10cm. Takže asi 7W/cm drátu. To se prostě v příkonu diody kolem 100W ztratí. Teplo z přívodů se na rozdíl od páječky intenzivně odvádí do chladiče (a do plošného spoje).
Pouzdro TO247 se sice používá docela často, ale ve vraku invertoru jsem našel diody RURU 10060, které mají docela jiné přívody, takové, jaké bychom asi očekávali (pásky).
http://pdf1.alldatasheet.com/datasheet- ... 10060.html
Takže se spíš divím, jak může vydržet čip takové proudy a výkony, když je tak maličký .
-
PavelFF
Zkusil jsem to spočítat. Silnější část přívodu TO247 má průřez asi 1,5mm x 0,5mm. Délka je asi 10mm i se zalitou částí přívodu.
Odpor vychází asi 240mikroOhm.
Ztrátový výkon na 10mm přívodu při ss 80A je asi 1,5W.
Úbytek napětí asi 19mV.
Přívody nebudou nejslabší článek řetězu.
V rozstřeleném tranzistoru IGBT jsem našel zbytek drátku propojujícího Cu vývod s Si čipem a ten byl ještě mnohem slabší.
Odpor vychází asi 240mikroOhm.
Ztrátový výkon na 10mm přívodu při ss 80A je asi 1,5W.
Úbytek napětí asi 19mV.
Přívody nebudou nejslabší článek řetězu.
V rozstřeleném tranzistoru IGBT jsem našel zbytek drátku propojujícího Cu vývod s Si čipem a ten byl ještě mnohem slabší.
-
PavelFF
Což mi nedalo, a zkusil jsem zjistit velikost proudu smyčkou páječky.Jak přívody této součástky mohou vydržet 80A? Jsou srovnatelné s tloušťkou drátu smyčky do pistolové páječky, kde teče taky okolo 80A, ale ta se hřeje na několik set stupňů.
U staré české páječky 100VA (má na přívodech vyraženo "Fí 1,4mm/35mm" ) jsem pomocí osciloskopu i voltmetru měřil úbytek napětí na smyčce. Smyčka byla z Cu drátu prům. asi 1,45mm, dlouhá asi 80mm.
Za studena byl úbytek na smyčce asi 250mV a pak se během několika sekund zvětšoval ke 300mV, jak se ohřívá měď. Stejně rychle ovšem klesá příkon páječky, z cca 90W na 60W, takže proud smyčkou neroste.
Z toho vychází proud za studena kolem 290A a ztráta na smyčce asi 70W při příkonu páječky asi 90W. (chyba měření kolem 10W je klidně možná)
Nedalo mi to a opakovaně jsem změřil proud ve smyčce u té samé pistolové páječky - stará česká 100W, ale přímo klešťovým ampérmetrem. Smyčka měla délku 15 cm, drát s průměrem 1,3 mm. Naměřil jsem 130 A v počátku, po asi 5 s se zmenšil na 85A, jak se smyčka ohřála. To první měření bylo s delší smyčkou a dalo 80A v počátku, vaše smyčka je kratší a vychází 290A. Jak vidno, trafo v páječce je tvrdé a proud je určen převážně smyčkou.
Můj původní předpoklad, že konstrukce trafa počítá s omezením proudu rozptylovou indukčností, je zřejmě chybný.
Můj původní předpoklad, že konstrukce trafa počítá s omezením proudu rozptylovou indukčností, je zřejmě chybný.
-
PavelFF
Pokračoval jsem v amatérském měření. Zkratoval jsem svorky páječky (cínem připájené svorky z lámací čokolády) co nejkratším spojem z drátu prům.1,7mm a měřil jsem příkon páječky a úbytek napětí na silné pasovině (asi 7,8mm x 4,2mm) sekundárního závitu. Vyšel mi proud asi 470A. Nepřesnost bude tak 10-20% . Příkon páječky za studena byl kolem 180W!
Teď už používám pistolovou páječku dost zřídka, ale kdysi jsem jinou neměl a používal jsem smyčky z Cu drátu pro elektroinstalaci o průměru asi 1,7mm(ošizená 2,5mm2), (výrobce páječky předepisuje průměr 1,4mm). Po delším usilovném pájení se mi odletovaly připájené mosazné svorky z "čokolády" a musel jsem čekat, až to celé vychladne.
Nebylo to zrovna ohleduplné vůči páječce, kde v návodu byl alibisticky udán zatěžovatel asi 15vteřin pájet a 45 vteřin čekat. Tak by se nedalo vůbec pracovat, takže jsem jsem to zatěžoval spíš opačným poměrem a páječka přesto slouží dodnes.
Teď už používám pistolovou páječku dost zřídka, ale kdysi jsem jinou neměl a používal jsem smyčky z Cu drátu pro elektroinstalaci o průměru asi 1,7mm(ošizená 2,5mm2), (výrobce páječky předepisuje průměr 1,4mm). Po delším usilovném pájení se mi odletovaly připájené mosazné svorky z "čokolády" a musel jsem čekat, až to celé vychladne.
Nebylo to zrovna ohleduplné vůči páječce, kde v návodu byl alibisticky udán zatěžovatel asi 15vteřin pájet a 45 vteřin čekat. Tak by se nedalo vůbec pracovat, takže jsem jsem to zatěžoval spíš opačným poměrem a páječka přesto slouží dodnes.