2 mW/km. Je to hodně nebo málo?

[microlan]

Aha, tady je zas někdo elektricky zdatný, trafoplechy se izolují magneticky

[Celeron]

No to by mě zajímalo proč třeba taková ERSA skládala trafa páječek z jedný strany lakovaný barvou a pak je v místě dotyku I a E vkládaným nastřídačku provařila elektrikou čtyřma nudlema širokejma cca 6 mm po celý výšce sloupku. Jak je to potom s magnetickou izolací plechů? A taky při tom sváření nejspíš došlo k nějaký rekrystalizaci materiálu plechů teplotou. Binární diagram ocelí je docela složitá věda.

[Sendyx]

Nejlepší odpověď na to je změřit magnetizační proud trafa před a po svaření.

Taky mne jistý výrobce řádně nas*al, když mi nízkorozptylová trafa začal svařovat. Ale viděl jsem už housenky i na výstupních trafech některých moderních lampáčů.

[Crifodo]

Svařené trafo nedrnčí, ušetří se pár Chči-Li-Pijů na montážní lince a pár svorníků a pokud trafo odejde, tak se zahodí a nehrozí že si ho nějaký evropský kutil převine a přeskládá. Na magnetizační proudy sere pes.

[Kremik]

Svár jen na vnější straně sloupků nevadí, protože proud má snahu téct v průřezu sloupku "dokola". Kdyby byl svár i na vnitřní straně, už by to asi problém byl, pak už by izolace mezi plechy ztrácela význam.

[Achab]

Ztráty jsou v každém případě vyšší, hlavní důvod svařování je úspora nákladů. Tyto jádra se používají pouze do výkonu v řádu stovek VA. Například Elektrokov do max. 500 VA.

[microlan]

Rozmáhá se nám tu takový nešvar...

Jak je to potom s magnetickou izolací plechů?

Jedná se o elektrickou izolaci, aby se snížily vířivé proudy v jádře. Svar tam udělá sice zkrat, ale vzhledem k nízkému napětí mezi plechy to není takový problém, jako kdyby byly plechy neizolované, nebo jádro z plného materiálu.

[samec]

Ak hrúbka zvaru nie je väčšia ako hrúbka plechu, tak sa straty vírivými prúdmi nijako nezvýšia. Zvar na jednej strane plechov vytvára medzi plechmi len jednopólový kontakt. Nemôže tak vzniknúť skrat. Trafa v mikrovlnkách sú cca 2000VA a sú zvárané. Limitujúcim zrejme nie je výkon transforátora, ale veľkosť a hmotnosť, pri ktorej ešte tenký zvar dokáže udržať transformátor pokope. Rekryštalizácia v mieste zvaru len minimálne zníži efektívny prierez jadra a rovnako len minimálne ovplyvní vlastnosti transformátora. Aj zvárané trafo je rozoberateľné rozbrusovačkou a znovu zvariteľné TIGom. Len s každým rozbrusením trochu ubudne z jadra.

[Achab]

U mikrovlnky, určené převážně pro krátkodobý provoz, lze ztrátu zanedbat i při 2 kVA.

[Crifodo]

to už se tu ovšem vzhledem k vysílačce vzducholodi Italie opět přehazujou hovna lopatou.

[ok1hga]

neřekl bych lopatou, spíš se v nich někteří přímo patlají rukama . . .

[samec]

Áno, aj transformátory sa v tej dobe vyrábali svojpomocne, nie len odpory a kondenzátory. Samozrejme bez zvaraného jadra.

[sinclair]

Že já o tom papíru vůbec začínal...

[lubos1961]

Pokud můžu, rád bych se vrátil k tématu a to o ztroskotané vzducholodi italia. Také mne hodně chytil zfilmovaný příběh Červený stan, bral jsem to jako velkou kliku úžasné improvizace a náhody za této situace to vůbec přežít. Logicky mi připadá, že nejchoulostivější součástka v elektronkovém rádiu po nárazu (když pominu rozbití elektronky) je keramický uhlíkový odpor. Proto mi připadá vcelku uvěřitelná oprava mřížkového odporu papírem počmáraným grafitovou tužkou, když u tohoto odporu ani nezáleží na jeho přesné odporové velikosti. Tato informace se mi zapsala někde do paměti a někdy že to také vyzkouším. Pak běžel čas až jsem narazil v AR 3/2011 na článek "Konzevový" přijímač německých válečných zajatců (autor Jirka Misik DJ0AK). Byl tam příběh, jak si němečtí váleční zajatci v Sovětském svazu postavili jednoelektronkový přijímač. Z dostupných součásti, elektronky, drátu, sluchátek a autobaterie museli ostatní součástky vyrobit, jako ladící kondenzátor, kondenzátor, cívky, odpor a bez pájení to zapojit. Muselo to být i dostatečně citlivé aby mohli poslouchat někde z Ukrajiny své německé vysílání. To mne konečně vyburcovalo abych to také vyzkoušel. Nechtělo se mi věřit, že tužkou vyrobený odpor může dluhodobě udržet jednak svou hodnotu a také stabilní napojení na odporovou dráhu. Podle pramenu prý měli toto rádio provozovat dlouhodoběji. V původním schématu je použitá elektronka RV12p2000 ukořistěná z havarovaného letadla, tu jsem neměl ale měl jsem LV5 která prý taky byla v navigaci letadla. Původní schéma jsem upravil a zkomplikoval jsem si výrobu o jeden odpor. Takže jsem potřeboval jeden 2Mohmy a druhý 3kohmy. Uvažoval jsem jak bych já vyráběl odpory. Představoval bych si jako kostřičku odporu nějaké tvrdé dřevo, aby po opásání drátem dřevo kladlo trvalý tlak aby se drát neuvolňoval. Použil jsem spojovací nábytkové kolíky, obrousil rýhování. Pro 2M odpor stačila šířka uhlíkové stopy něco kolem 5mm a délka 20mm. V těchto koncových částech je uhlík nanesen na špalíku kolem dokola a dvakrát omotán zvonkovým drátem a zkroucen. Takto jsou vytvořeny vývody odporu. Druhý odpor 3k je nanesen celý kolem dokola a drátové vývody jsou od sebe vzdáleny asi 5 mm. Mřížkový a anténní kondenzátor jsem vyrobil pouhým zkroucením dvou izolovaných drátů. Ladicí kondenzátor je vyroben ze dvou plechovek od barvy, při plném zasunutí ná kapacitu 900p. Takže někdy v létě roku 2011 jsem takto vyrobil toto rádio, které příležitostně pro sebe a návštěvy zapínám a stále je pořád plně funkční i po těchto létech bez jajékoliv opravy. Takže nejenom že provizorně vyrobené odpory a kondenzátory jsou vyrobitelné, ale dokonce i dlouhodobě stabilní.

[ok1hga]

pěkné !