Nedá.
Je to bohužel daň za zvolené řešení ochran a jejich napájení.
Vráble to topení vyřešili až později ve výkonovém modulu AUJ636, samostatnými vinutími na trafu a samostatnými usměrňovači, ale toto řešení se do řady Studio už bohužel nedostalo.
Nezapomeň pořádně dotáhnout šrouby na KD503 i na těch zenerkách.
Někdy bývají uvolněné i ty nýtovací očka, kterými se na chladiče zenerek připojuje drát.
Opálenou izolaci u topících drátových odporů oloupej, nahraď silikonovou bužírkou, konce oškrábej na čistou měď a pořádně zaletuj.
Bývá to tam škaredě vypálené.
tesla aso 500
Moderátor: Moderátoři
Oprav to, co je viditelně opálené a potom podle SM znova nastav ochrany.
Bez korektně nastavených ochran Ti při prvním zkratu, nebo přetížení výstupu odejdou KD503.
V tomto konkrétním zapojení, běží dvě KD503 opravdu na krev.
Pozor na uhnilé vývody tranzistorů KF508 a KF517B na desce ochran.
Je možná výměna za přibližně spárované KFY18/KFY46 takto:
KF517B -> KFY18, KF508 -> KFY46, u obou beta mezi 150-220.
Je dobré taky změřit svitky 39n, pokud jsou použity polyesterové TGL38159. Některé horší, bývaly z boku špatně vf zavařené a natahovaly vlhkost - to se pak projevuje jejich svodem a běžný multimetr ukáže kapacitu až o 50% vyšší.
Zkontroluj taky ty dva cermetový trimry 470R na desce ochran. Mívají uvolněné nýty krajních vývodů dráhy.
Pokud půjde ochrana nastavit, tak to nechej tak.
Pokud nepůjde, tak bude nutné ty zenerky KZ710 vyměnit za nové, aby měly aspoň 17V každá.
S časem a velkým tepelným zatížením, napětí těchto velkých zenerek pomalu klesá až ke konečnému průrazu.
Bez korektně nastavených ochran Ti při prvním zkratu, nebo přetížení výstupu odejdou KD503.
V tomto konkrétním zapojení, běží dvě KD503 opravdu na krev.
Pozor na uhnilé vývody tranzistorů KF508 a KF517B na desce ochran.
Je možná výměna za přibližně spárované KFY18/KFY46 takto:
KF517B -> KFY18, KF508 -> KFY46, u obou beta mezi 150-220.
Je dobré taky změřit svitky 39n, pokud jsou použity polyesterové TGL38159. Některé horší, bývaly z boku špatně vf zavařené a natahovaly vlhkost - to se pak projevuje jejich svodem a běžný multimetr ukáže kapacitu až o 50% vyšší.
Zkontroluj taky ty dva cermetový trimry 470R na desce ochran. Mívají uvolněné nýty krajních vývodů dráhy.
Pokud půjde ochrana nastavit, tak to nechej tak.
Pokud nepůjde, tak bude nutné ty zenerky KZ710 vyměnit za nové, aby měly aspoň 17V každá.
S časem a velkým tepelným zatížením, napětí těchto velkých zenerek pomalu klesá až ke konečnému průrazu.
Na letovacích očkách výstupního trafa, je naletovaný sériový RC člen z odporu 3R3/2W a kondíku 220n/250V.
Ten kondenzátor musí být typu TC280, odpor je buď TR224, u starších modelů TR636, nebo TR506. V případě TR224 nesmí být jeho hodnota vyšší, než asi 4R. Pro měření je třeba je rozpojit.
Dobře prověř stav obou. Tento RC člen má dost zásadní vliv na stabilitu celého zesilovače.
Ten kondenzátor musí být typu TC280, odpor je buď TR224, u starších modelů TR636, nebo TR506. V případě TR224 nesmí být jeho hodnota vyšší, než asi 4R. Pro měření je třeba je rozpojit.
Dobře prověř stav obou. Tento RC člen má dost zásadní vliv na stabilitu celého zesilovače.
Tak ta otázka byla nejspíš vedená na mě jelikož já tam tu úpravu mám. Funguje to doteď a jestli to má vliv na ochrany... Mám to v garáži a nikdy to neprovozuju na max výkon. Takže nevím co na to ochrany. V každém případě to nehřeje. A hraje.sinclair píše:Tak by mě v této souvislosti docela zajímalo, jak dlouho to s těmi 7815/7915 úpravcům fungovalo a hlavně jak reagovala nadproudová ochrana, při těch 2x15V...
.
Posílal jsem elektřinu horníkům. Už dofárali. Důl Staříč - Paskov. Demolice běží naplno.
Toho jsem si všiml té funkčnosti bez ochran. Ale já tam tu úpravu udělal už nejmiň před patnácti léty právě z důvodu, že to dost hřálo. No, pohráli jsme na tom dost a dost nahlas a nezakouřilo se z toho. Ale pak se to dostalo ke mě jako záchrana před sešrotováním a od té doby to provozuju s bídou na 50% takže to už nechám tak. Po mě to nemá kdo zdědit a případný nový bastlíř pokud se v pozůstalosti k tomu dostane, si to může upravit do původního stavu.
Ale pak se to dostalo ke mě jako záchrana před sešrotováním a od té doby to provozuju s bídou na 50% takže to už nechám tak. Po mě to nemá kdo zdědit a případný nový bastlíř pokud se v pozůstalosti k tomu dostane, si to může upravit do původního stavu. Posílal jsem elektřinu horníkům. Už dofárali. Důl Staříč - Paskov. Demolice běží naplno.
Boucherot nerozpojuju kvůli odporu, ale kvůli měření toho terylenu.
Dostává tam opravdu pěkně po prdeli a občas bývá některý probitý, nebo upálený, přestože jde o nejkvalitnější kondy u nás - kvalitnější, než řada TC205.
Probití je vždy signalizováno shořelým 3R3, upálení vevnitř pak brutálním kmitáním celého konce.
Občas Vráble improvizovali a dávali tam teryleny TC279 jenom na 160V, ale už jsem v mnoha AUJ635 našel i hovňák TC183 0,22uF/400V.
Dokud nedojde ke zkratu výstupu při plném buzení, nebo k masivnímu rozkmitání, jsou i stabilizátorama dojebané zesilovače v relativním bezpečí
I tohle bych měl vysvětlit:
Každý má právo, svůj vlastní přístroj si dojebat podle vlastního uvážení.
Ale hrozně nerad vidím, když potom takovou dojebávku někdo vydává za příklad ostatním, aby si i oni svůj přístroj dojebali taky tak.
I z tohoto důvodu jsem se radši nezapojil v Audiotechnice do diskuse o Mono 50 a shořelém odbručovači.
Spálení toho TP680 má jen jednu jedinou příčinu - a přes dvě stránky se spoustou keců okolo, ji tam nikdo exaktně nepopsal.
Jen pro info :
Výstup tohoto druhu zapojení koncového stupně /první 100W řada Studio a AUJ635/ "vidí" při 1kHz primár výstupáku jako indukčnost od asi 23 do 26mH s velmi malým Rs, asi jen 0,5R.
Při plném zatížení kteréhokoli sekundáru, zesilovač na 1kHz vidí ten primár jako impedanci asi 2,5Ω.
Proto je nezbytně nutné, aby ta elektronická ochrana co nejrychleji a kdykoli omezila max. proud KD503 na cca 8-9A a to za jakýchkoli okolností. Ať už je to velké impedanční přetížení, nebo rovnou tvrdý zkrat.
Mezi námi - v libereckých vidlicích 6AF897.02, kterými se odvádí výkon z výstupů vrábelských komerčních zesilovačů, nebyl zkrat nic zvláštního.
Při montáži dvojlinky např. 2x0,75, nebo dokonce CYSY kablíku 2x1, už totiž nešla použít ta původní, chatrná a úzká záchytka tahu kabelu, určená původně jen pro max. 5,5mm stíněné kabely MK a ROs, používané na přepojovací šňůry. Tak se tam prostě záchytka nedala.
No a pak stačilo takový kabel k bednám tak 20x-30x smotat a rozmotat a zkrat na očkách nožů toho liberce byl hotov.
Zkroucené a roztřepené žíly licny, hned za pájeným spojem tom v konektoru, to bezpečně zařídily.
Používám na připojování silnějších kabelů do liberců už dlouho jinou fintu.
Není ani tak žádoucí, zadržovat či odlehčovat tah kabelu, konektor je po stránce nožů docela robustní.
Není to žádoucí spíš proto, že silný kabel, opatřený nějakým alternativním jištěním, obvykle vytrhl celou "prdel" toho konektoru i se šedou vývodkou, nebo kryt odzadu praskl až po závit a sletěl dolů.
Je ale třeba bezpodmínečně zabránit sebemenšímu "protočení" toho silnějšího kabelu v liberecké vidlici.
Právě to protočení pak způsobuje zkrucování a odlamování pramenů licny hned za pájeným místem, to pak způsobí zkrat mezi očky nožů liberce a zkratuje buď celý, nebo část sekundáru výstupáku.
Dostává tam opravdu pěkně po prdeli a občas bývá některý probitý, nebo upálený, přestože jde o nejkvalitnější kondy u nás - kvalitnější, než řada TC205.
Probití je vždy signalizováno shořelým 3R3, upálení vevnitř pak brutálním kmitáním celého konce.
Občas Vráble improvizovali a dávali tam teryleny TC279 jenom na 160V, ale už jsem v mnoha AUJ635 našel i hovňák TC183 0,22uF/400V.
Dokud nedojde ke zkratu výstupu při plném buzení, nebo k masivnímu rozkmitání, jsou i stabilizátorama dojebané zesilovače v relativním bezpečí
I tohle bych měl vysvětlit:
Každý má právo, svůj vlastní přístroj si dojebat podle vlastního uvážení.
Ale hrozně nerad vidím, když potom takovou dojebávku někdo vydává za příklad ostatním, aby si i oni svůj přístroj dojebali taky tak.
I z tohoto důvodu jsem se radši nezapojil v Audiotechnice do diskuse o Mono 50 a shořelém odbručovači.
Spálení toho TP680 má jen jednu jedinou příčinu - a přes dvě stránky se spoustou keců okolo, ji tam nikdo exaktně nepopsal.
Jen pro info :
Výstup tohoto druhu zapojení koncového stupně /první 100W řada Studio a AUJ635/ "vidí" při 1kHz primár výstupáku jako indukčnost od asi 23 do 26mH s velmi malým Rs, asi jen 0,5R.
Při plném zatížení kteréhokoli sekundáru, zesilovač na 1kHz vidí ten primár jako impedanci asi 2,5Ω.
Proto je nezbytně nutné, aby ta elektronická ochrana co nejrychleji a kdykoli omezila max. proud KD503 na cca 8-9A a to za jakýchkoli okolností. Ať už je to velké impedanční přetížení, nebo rovnou tvrdý zkrat.
Mezi námi - v libereckých vidlicích 6AF897.02, kterými se odvádí výkon z výstupů vrábelských komerčních zesilovačů, nebyl zkrat nic zvláštního.
Při montáži dvojlinky např. 2x0,75, nebo dokonce CYSY kablíku 2x1, už totiž nešla použít ta původní, chatrná a úzká záchytka tahu kabelu, určená původně jen pro max. 5,5mm stíněné kabely MK a ROs, používané na přepojovací šňůry. Tak se tam prostě záchytka nedala.
No a pak stačilo takový kabel k bednám tak 20x-30x smotat a rozmotat a zkrat na očkách nožů toho liberce byl hotov.
Zkroucené a roztřepené žíly licny, hned za pájeným spojem tom v konektoru, to bezpečně zařídily.
Používám na připojování silnějších kabelů do liberců už dlouho jinou fintu.
Není ani tak žádoucí, zadržovat či odlehčovat tah kabelu, konektor je po stránce nožů docela robustní.
Není to žádoucí spíš proto, že silný kabel, opatřený nějakým alternativním jištěním, obvykle vytrhl celou "prdel" toho konektoru i se šedou vývodkou, nebo kryt odzadu praskl až po závit a sletěl dolů.
Je ale třeba bezpodmínečně zabránit sebemenšímu "protočení" toho silnějšího kabelu v liberecké vidlici.
Právě to protočení pak způsobuje zkrucování a odlamování pramenů licny hned za pájeným místem, to pak způsobí zkrat mezi očky nožů liberce a zkratuje buď celý, nebo část sekundáru výstupáku.