Myslím, že si to s něčím pleteš.
Teryleny TC276-280 jsou fakticky kombinací vysoce kvalitního, německého polyetylentereftalátu a hliníkové fólie, takový hybrid napůl cesty mezi současným MKT a MKP.
Ještě jsem za celých těch 45+ let zpátky, nepotkal ani jeden skutečný terylen se svodem.
Upálený impulsním provozem - ano. Probitý brutálním přepětím - ano.
Skoro roztečený a šlusovaný ztrátami v nepřiměřené vf výkonové aplikaci - ano.
Nikdy ale se svodem.
Musel by to být viditelně špatně zalitý zmetek, do kterého se nějakým způsobem dostala vlhkost.
Ke zmetkům z výroby, jsem se přes známého, co v Zábřehu dělal, dostal taky. Byly normálně označené a zmetky to byly jen po stránce nedovolené tolerance.
Zřejmě omylem zapouzdřené, předtím vyhozené kusy od neseřízené navíječky, anebo spíš kusy na splnění plánu. Napovídala tomu zlatá tečka, co měly všecky. 5% a proto dražší. Ale svod ani kus.
To dielektrikum, polyetylentereftalát, je fakt hodně kvalitní plast od Němců /Bayer - i proto byly v Tesle tak nechutně drahé/ a elektrody jsou nejkvalitnější kondenzátorový hliník.
Montovali je jen do průmyslových zařízení, nebo tam, kde záleželo na spolehlivosti a vůbec nesešlo na ceně.
Z celé té zásoby terylenů, co si držím na renovace-rekonstrukce, které jsem v 90´ nakoupil skoro zadara /za desetníky kus/, jsem nevyhodil krz svod ani kus, ani dřív, ani teď.
Před zamontováním samozřejmě každý rutinně měřím, to dělá každý.
Musel sis to splést s epoxiďáky TC191-195, skrze ten epoxid a Al fólii si je lidi dost pletou.
Nee, fakt Tě nemám za blba. Ale splést se může úplně každý.
Tesla mono 50
Moderátor: Moderátoři
Schovávám papírové epoxiďáky jen kvůli těmto a podobným operacím.
Některé hodnoty střední velikosti z řad TC170 a TC180 /normálně to jsou válcový hnědý hovna/ se krátce, koncem 60.let, pouzdřily do modrého a zřídka do zeleného plastu.
Ty sice chytají svod úplně stejně, ale aspoň nepraskají jako hnědé. Dají se tudíž rozříznout po slabě naznačené stopě od lisovací formy, vložit nový MKT střívko a slepit k nerozeznání.
Hnědé kusy je totiž kumšt najít neprasklé. A prasklé nemá cenu řezat, rozpadnou se, stejně tak karamelky.
Hodně těch modrých TC181 bylo právě osazeno v pozdějších AZK405 z roku 1969 a poslední z 1970.
Některé hodnoty střední velikosti z řad TC170 a TC180 /normálně to jsou válcový hnědý hovna/ se krátce, koncem 60.let, pouzdřily do modrého a zřídka do zeleného plastu.
Ty sice chytají svod úplně stejně, ale aspoň nepraskají jako hnědé. Dají se tudíž rozříznout po slabě naznačené stopě od lisovací formy, vložit nový MKT střívko a slepit k nerozeznání.
Hnědé kusy je totiž kumšt najít neprasklé. A prasklé nemá cenu řezat, rozpadnou se, stejně tak karamelky.
Hodně těch modrých TC181 bylo právě osazeno v pozdějších AZK405 z roku 1969 a poslední z 1970.
- Přílohy
-
Vzal jsem směsku svitků, co mám v Narex šuplatech. TC180, TC191, TC280, TC284 a Remix C210 od každýho jsem vzal náhodnej vzorek 5 ks. Pospojoval jsem dva laboratorní zdroje, dohromady 145V a všechny zkusil na svod. TC180 měly 2 ks svod 3-5uA, TC191 měl jeden podobnej svod. TC280 a TC284 všechny dobrý, jeden C210 měl svod 2uA.
Ty co neměly svod jsem zkusil na BM509, změřená kapacita se od deklarovaný příliš nelišila ani u jednoho.
Sice malej nic moc vypovídající vzorek ale cosi to naznačuje. Všechny v tom šupleti leží už léta, některý jsem koupil na konci 70-tek za pár kaček v bazoši v Myslíkárně v Práglu.
Ty co neměly svod jsem zkusil na BM509, změřená kapacita se od deklarovaný příliš nelišila ani u jednoho.
Sice malej nic moc vypovídající vzorek ale cosi to naznačuje. Všechny v tom šupleti leží už léta, některý jsem koupil na konci 70-tek za pár kaček v bazoši v Myslíkárně v Práglu.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč bych to dělal, rovnou jsem je vyhodil. 
Ale před tím jsem ty, co byly na 630V zkusil PU182. Co myslíš, že se dělo?
A popo, co to jsou ty čtyřdrátový Remix C210? Maďaři?
Zkusil jsem ještě asi 10 ks TGL dederónů, co tu byly ke koupi alternativně za TC261 a spol a všecky dobrý.
Ale před tím jsem ty, co byly na 630V zkusil PU182. Co myslíš, že se dělo?
A popo, co to jsou ty čtyřdrátový Remix C210? Maďaři?
Zkusil jsem ještě asi 10 ks TGL dederónů, co tu byly ke koupi alternativně za TC261 a spol a všecky dobrý.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Tak jsem zase trochu pokročil vyměněny svitky na budící a předpětové desce zároveň jsem vyměnil všechny elektronky za nové a bohužel ani to nepomohlo 
Zesilovač po chvíli běhu zaprská do reproduktoru a začne kmitat na vysoké frekvenci.I zatížený čistě odporovou zátěží se chová úplně stejně.Jediné co mě napadlo bylo odpojit zpětnou vazbu z trafa a kmitání ustalo znamenalo by to že je vadné trafo? Díky za rady
Zesilovač po chvíli běhu zaprská do reproduktoru a začne kmitat na vysoké frekvenci.I zatížený čistě odporovou zátěží se chová úplně stejně.Jediné co mě napadlo bylo odpojit zpětnou vazbu z trafa a kmitání ustalo znamenalo by to že je vadné trafo? Díky za radyZesílení nevím jestli se zvedne to jsem netestoval.Ten 300pf je původní ten jsem blbec zapoměl obednat.Ale když jsem ho ten zkoušel na 330V tak se ručička na rozsahu 50mikroA trošku zvedne takže je možné že svod má.Mám tu bohužel jen 100pF slídu. Jinak bez připojeného zpětnovazebního vinutí se to uklidnilo a jdou nastavit i proudy koncovích elektronek sice u jedné se dostanu max na 10mV ale aspoň už to tak nelítá. Předzesilovač mám vyřazen vyndáním elektronek ten by to ovlivnovat neměl. Tak jsem ten C4 nahradil třemi 100pF /300V WK71413 a kmitá to pořád.
Nemohl někdo přehodit dráty ke ZV vinutí? Třeba neúmyslně? Ono totiž není jedno, jak je zapojený.
Pokud je zapojený správně, je ZV záporná a vstupní citlivost koncového stupně je asi 150mV pro 100V na výstupu.
Pokud je vazba odpojená, nemusí to kmitat, ale vstupní citlivost konce je potom asi 10mV - a celá budicí deska je pak tak citlivá, že to bručí už při přiblížení ruky k EF86, nebo kondu 15k.
Pokud je ZV vinutí špatně - přepólované, změní se vazba na kladnou a okamžitě se to rozkmitá, klidně i na stovkách kHz.
Když to uděláš bez zátěže, nic se zesilovači nestane, dokonce ani pojistky nevyletí.
Ty nemáš generátor a střídavej voltmetr?
Pokud je zapojený správně, je ZV záporná a vstupní citlivost koncového stupně je asi 150mV pro 100V na výstupu.
Pokud je vazba odpojená, nemusí to kmitat, ale vstupní citlivost konce je potom asi 10mV - a celá budicí deska je pak tak citlivá, že to bručí už při přiblížení ruky k EF86, nebo kondu 15k.
Pokud je ZV vinutí špatně - přepólované, změní se vazba na kladnou a okamžitě se to rozkmitá, klidně i na stovkách kHz.
Když to uděláš bez zátěže, nic se zesilovači nestane, dokonce ani pojistky nevyletí.
Ty nemáš generátor a střídavej voltmetr?
Vyzkoušeno ZV je asi dobře protože po odpojení se o hodně zvedne citlivost.Když jsem ji na zkoušku přepoloval tak to kmitá úplně brutálně.Testováno na generátoru funkcí plus voltmetr a osciloskop na výstupu.Bez ZV vypadá sínus na výstupu celkem dobře,ale po připojení ZV zpět je na původním sínusu namodulovaný další o jiné frekvenci.