Tesla mono 50
Moderátor: Moderátoři
já bych teda - jestli jsi to už neudělal - pořádně očistil a odmastil ty patice, případně znovu propájel spoje, jestli tam není nějaký studeňák (třeba ve spoji k-g3) a pak bych se podíval škopkem jak vypadá napětí na stínících mřížkách, jestli tam přece jen neleze něco z napájení ... samozřejmě teda jen v případě, pokud máš VN sondu!
Vezmi 96% líh, nebo čistý aceton a nejprv umej od zbytků tavidel předpěťovou desku /potkávají se tam obvody pro g1 s napětím pro g2/. Umyj do naprosté čistoty i budicí desku a zatím to ničím nelakuj.
Je potřeba to umýt dokonale - tak, že budou krásně vidět suchý dělicí mezery mezi ostrůvky spojů.
Při umývání pozor na potisk, lihem i acetonem jede dolů.
Jestli to bylo nějakou dobu ve vlhku /což ostatně potvrzuje i ta probitá patice jedné z EL34/, tak tam může být chycené i něco jiného, co je z bakelitu /objímka pro ECC85/.
Klidně i prohořelý cuprextit na hranách spojů. Na té straně budicí desky, kde jsou číslované nýty.
Budicí deska má dokola rámeček, spojený se zemí a ze strany spojů bývají u nýtovaných vývodů/přívodů hrany.
Pod tavidlem to zpravidla není vidět.
Napěťově unavený ostrůvek kalafuny, co po čase začal vést, jsem viděl už mockrát.
Teď už je jasný, že to dělá něco, co je v zesilovači přítomno stále a není to vůbec závislé na stavu kondenzátorů, nebo elektronek.
Prošvihlý výstupní trafo se chová úplně jinak.
Je potřeba to umýt dokonale - tak, že budou krásně vidět suchý dělicí mezery mezi ostrůvky spojů.
Při umývání pozor na potisk, lihem i acetonem jede dolů.
Jestli to bylo nějakou dobu ve vlhku /což ostatně potvrzuje i ta probitá patice jedné z EL34/, tak tam může být chycené i něco jiného, co je z bakelitu /objímka pro ECC85/.
Klidně i prohořelý cuprextit na hranách spojů. Na té straně budicí desky, kde jsou číslované nýty.
Budicí deska má dokola rámeček, spojený se zemí a ze strany spojů bývají u nýtovaných vývodů/přívodů hrany.
Pod tavidlem to zpravidla není vidět.
Napěťově unavený ostrůvek kalafuny, co po čase začal vést, jsem viděl už mockrát.
Teď už je jasný, že to dělá něco, co je v zesilovači přítomno stále a není to vůbec závislé na stavu kondenzátorů, nebo elektronek.
Prošvihlý výstupní trafo se chová úplně jinak.
sinclair píše: Napěťově unavený ostrůvek kalafuny, co po čase začal vést, jsem viděl už mockrát.
To jsi opravdu viděl?
Pamatuju jak mi technolog v Tesle tvrdil, že kalafuna je lepší izolant než nitrolak protože není hydroskopická. To se na jejím znečištěným povrchu udělá plíživým výbojem můstek? A nebo se to udělá mezi kalafunou a deskou?Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Abych odpověděl postupně tak kondiky proměřím.Patice jsem odmaštoval lihem hned po průrazu té elektronky. VN sondu bohužel nemám takže se nepodívám co leze po napětí. Desky umeju to není problém sice byl zesilovač skladován v suchém pokoji ale je fakt že se tam moc netopí. Jediné co mi není jasné proč to kmitání zmizí při odpojení záporné ZV kdy by zesilovač měl být spíš náchylný na kmitání. Rád bych se u toho i něco naučil když už se v tom hrabu 
Naposledy upravil(a) PetrL23 dne 20 bře 2021, 18:40, celkem upraveno 1 x.
Nepsal jsi už prve, že jsou všechny kondenzátory vyměněné?
Ten elektrolyt 20uF, co má rušit zápornou zpětnou vazbu na té větší části katodového odporu EF86 - ten je v pořádku, taky nový?
Při správně zapojené vazbě - jak dlouho po plném nažhavení EL34 trvá, než "to lupne" a rozkmitá se to?
Při zatíženém výstupu a vybuzení na 100V /bez ohledu na to slabé kmitání/ a při zapojené vazbě - dává to zpětnovazební vinutí na svých vývodech napětí asi 20-22V a jeden z konců vinutí vykazuje galvanický spoj s kostrou?
Je u výstupu 1,55V ten oddělovací odpor 2k2?
Kmitá to i tehdy, když uzavřeš vstup konce (23,36) odporem např. 10k a zemní nýtek 23 vstupu konce, kam se připojuje stínění kablíku od předku, spojíš s tím zemním žebříčkem vzadu?
Taky je mi hodně divný, že to podle tvých sdělení kmitá s tak nízkou amplitudou.
Psal jsi, že je to okolo pěti voltů a taky jsi psal, že kmitání bylo vidět na EM84. Jenže EM84 na nějakých pět voltů na 100V výstupu ještě nereaguje, resp. neznatelně. Něco je asi jinak.
Z vlastních zkušeností vím, že zesilovače s touto topologií /jsou to AUJ620, Mono 130, Music 130 a Music 70/ a s hlavní smyčkou záporné zpětné vazby přes 20dB - jako je i tady - tak tahle topologie se díky kvalitnímu výstupáku rozkmitává ve stovkách kHz a v 99% případů s plnou parou, až co dovolí anodový zdroj konce.
Jenže mi zase nesedí další věc.
Díky integračnímu článku v řídící mřížce EM84, není to magioko vůbec schopno, indikovat tak slabé kmitání a na tak vysokých kmitočtech.
Ono je toho trochu víc, co mi tu nesedí, když si celé vlákno projdu zpětně. Mám z něj divný pocit, podpořený i tím, že se tu ještě neobjevila ani jediná fotka toho zesilovače.
Ten elektrolyt 20uF, co má rušit zápornou zpětnou vazbu na té větší části katodového odporu EF86 - ten je v pořádku, taky nový?
Při správně zapojené vazbě - jak dlouho po plném nažhavení EL34 trvá, než "to lupne" a rozkmitá se to?
Při zatíženém výstupu a vybuzení na 100V /bez ohledu na to slabé kmitání/ a při zapojené vazbě - dává to zpětnovazební vinutí na svých vývodech napětí asi 20-22V a jeden z konců vinutí vykazuje galvanický spoj s kostrou?
Je u výstupu 1,55V ten oddělovací odpor 2k2?
Kmitá to i tehdy, když uzavřeš vstup konce (23,36) odporem např. 10k a zemní nýtek 23 vstupu konce, kam se připojuje stínění kablíku od předku, spojíš s tím zemním žebříčkem vzadu?
Taky je mi hodně divný, že to podle tvých sdělení kmitá s tak nízkou amplitudou.
Psal jsi, že je to okolo pěti voltů a taky jsi psal, že kmitání bylo vidět na EM84. Jenže EM84 na nějakých pět voltů na 100V výstupu ještě nereaguje, resp. neznatelně. Něco je asi jinak.
Z vlastních zkušeností vím, že zesilovače s touto topologií /jsou to AUJ620, Mono 130, Music 130 a Music 70/ a s hlavní smyčkou záporné zpětné vazby přes 20dB - jako je i tady - tak tahle topologie se díky kvalitnímu výstupáku rozkmitává ve stovkách kHz a v 99% případů s plnou parou, až co dovolí anodový zdroj konce.
Jenže mi zase nesedí další věc.
Díky integračnímu článku v řídící mřížce EM84, není to magioko vůbec schopno, indikovat tak slabé kmitání a na tak vysokých kmitočtech.
Ono je toho trochu víc, co mi tu nesedí, když si celé vlákno projdu zpětně. Mám z něj divný pocit, podpořený i tím, že se tu ještě neobjevila ani jediná fotka toho zesilovače.
Ano psal jsem že kondenzátory jsou vyměněné,ale kondenzátory na budící desce tzn svitky až na ten 20uF ten je taky nový 22uF. Filtrační jsou původní až na ten jeden místo kterého je nový 100uF na 400V. A ano kmitání bylo vidět na “magickém oku” ale po vyjíměně svitků se to zlepšilo. Ale závada byla úplně jinde a děkuji že jste mě na ní navedl!! Bylo to totiž jak jste napsal ať změřím co leze z ZV tak jsem to udělal a nestačil se divit bylo tam skoro 50V a v tom mi to došlo nevím jestli táta nebo nikdo předním přehodil vinutí výstupu a ZV mezi sebou. Proto byla výstupní úroveň tak mála při tom kmitání.Takže bych vám chtěl všem moc moc poděkovat za rady!!
Ps:Trošku mě mrzí řeči jako že je celé téma divné, a že si to asi nejspíš vymýšlím a nedám sem žádnou fotku, klidně bych jí jsem dal kdyby mi to šlo.
Ps:Trošku mě mrzí řeči jako že je celé téma divné, a že si to asi nejspíš vymýšlím a nedám sem žádnou fotku, klidně bych jí jsem dal kdyby mi to šlo.
Naposledy upravil(a) PetrL23 dne 20 bře 2021, 18:41, celkem upraveno 1 x.