žhavení elektronek U kondenzátorem.

[radioelectrum]

Poté co mne jeden známý požádal o rozchození talismana pustil jsem se do oprav Talismanů co se mi tady nashromáždili. Jednou z velkých vade je přerušený výkonový odpor (bud sekce 200 nebo 700 ohm) Mohu tam přidat jiný odpor ale je to vidět. Vím že existuje metoda žhavení elektronek přímo ze sítě přes kondenzátor. Tak se chci zeptat jestli u leektronek UCH21 UBL21 s tím máte nějaké zkušenosti ? Jestli náhodou nebude nějaký problém se síťovým brumem, či překročením bezpečného napětí (průraz žhavení-katoda. Kondík by se vlezl pod šasi takže by zezadu rádio vypadalo jako originál, navíc by se tolik nehřálo.

[zdenoeddie]

Na 300mA to uz bude riadny macek, nehovoriac o tom ze stratu tak ci tak musis na niecom vyziarit.

[serviceman]

"U" má snad 100mA.

[Hejnicek]

U Talismana mam poznamku z opravy, ze zhavici retezec ma po odstraneni nedokonalosti kontaktu patic 1 kOhm.

[xsc]

Jenže to je za studena. Po nažhavení stejně jako u žárovky odpor vlákna výrazně stoupne.

[zdenoeddie]

Jasne, moja chyba, P ma 300mA Ale aj tak si myslim ze to bude dost.

[varikap]

Žhavení přes kondenzátor jsem kdysi zkoušel, byla to jedna ECC82 (If=150mA),kapacita pak byla cca 2 μF. Vcelku je to funkční, ale když se "zakvrdlá" zástrčkou v síťové zásuvce, reaktance klesá a elektronka žhaví až nebezpečně víc. Jedině předřadník rozdělit na odpor (omezuje proud. špičky) a kondenzátor, který ale pak má ještě větší hodnotu.
Další řešení by mohlo být žhavit elektronky jednocestně usměrněným napětím (lépe záporným, větší odolnost elektronek proti průrazu k/f). Z 230V je pak jen 163V (efektivních). Součet napětí žhavení včetně žárovky je přibl. 150V. Na zbytek už stačí menší rezistor, ale lepší (nebo spíš nezbytné) by bylo použít termistor pro omezení nárazu po zapnutí, protože tento zdroj žhavení je tvrdší než původní.
S brumem by problém být neměl, kond u anod. usměrňovače by měl fungovat i pro žhavení.

[xsc]

S tou diodou to Tesla běžně provozovala v TV. Ale v sérii byl termistor, jenže těžko dnes hledat nějaký vhodný navíc pro 100mA. Diodu bych kondem radši přemostil.

[jirka5]

Vašku, použití předřadného kondenzátoru do sériového žhavení elektronek ti zásadně nedoporučuji. Ten kondík by musel být krabicový a takový se ti pod šasi určitě nevejde. Kromě toho jsem kdysi takové bastly zkoušel a vždycky to dopadlo neslavně, elektronky nepřežily proudový náraz při zapnutí. Doporučuji ti půlvlnné žhavení zápornou půlvnou tak, jak píše varikap. Dosti se tím srovná odběr v kladné a záporné půlvlně a přijímač méně topí a méně bručí. Předřadný odpor 700 ohm můžeš převinout, zachováš tím originální vzhled. Vždycky jsem měl problémy s usměrňovačkami UY1N, které si "prskly" a odešly obě stupnicové žárovičky 6,3V/0,3A. Proto jsem UY1N vždy nahrazoval dvěmi diodami + ochranný odpor 100 ohm do anodové větve. Předřadný odpor 700 ohm mohl zůstat. Pokud se jedná o opravu a nikoliv o renovaci, tak snad s neorigináním vzhledem snad nebude problém. Konečně místo této polovodičové náhrady tam lze vždy strčit originální UY1N, ovšem pokud ji někdo dobrou sežene.

[radioelectrum]

díky za informace. Čili cestou žhavení přes kondenzátor nepůjdu, nechci zničičt dnes už špatně sehnatelné elektronky.

[Hifista]

Před lety jsem v temné komoře používal pro měření expozice Luxtron. Byl osazen magickým okem EM84 žhaveným přes krabicový kondenzátor. Fungovalo to po celou dobu používání bez nejmenšího problému.

[Lukas-Peca]

V knížce "Radiotechnika do kapsy" od Slávy Nečáska je uveden výpočet, zjednodušený vzorec pro 50 Hz zní: C = 3183 * I / sqrt(Us^2 - Ur^2) [uF, A, V, V]. Us je napětí sítě, Ur napětí zátěže. Pro Talismana to vychází na 1,78 uF. Kondík musí být na 250 Vst.

Já jsem kdysi stavěl jednoduchý superhet se čtyřmi lampami se 300 mA žhavením, taky jsem použil žhavení přes kondík a funguje to dobře, žádné špičky při zapínání jsem nezaznamenal. Hodnota vycházela na cca 4,5 uF.

[Milan]

Pokud se použijí kondenzátory určené pro provoz na síti ( X2 nebo X1), funguje to spolehlivě a žádné viditelné špičky nejsou pozorovatelné - naopak, nažhavení lamp trvá déle , protože proud je omezen , i když jsou vlákna studená. Mám tu takto upravené z vraků Talismana 306 a Rytmus, u obého je UY1N nahrazena křemíkovou diodou a žhavení přes spočítaný kondenzátor eliminuje i chybějící žhavící napětí té lampy. Nějaký ochranný odpor v sérii , ideálně pojistkový , třeba 47Ω 2W , je vhodný pro případ průrazu kondu nebo nějakého zkratu . Praktické výsledky žhavení přes kondy jsou ve více článcích na radiomuseum.org (německy) . Dřív se to moc "nenosilo" , nebyl polypropylén na odolné kondy a papírové se časem
prorážely. Pro ty, kteří chtějí provozovat takové rádio a nepotřebují detailní originál , je to ideální - jednak se nepálí bakelit , jednak si ještě vylepší cosφ na síti .