VF lanko

[sinclair]

Promiňte, že Vám lezu do vlákna.
Nebyly náhodou "výkonovým" vf lankem velkého průřezu, navinuté ty velké, EE feritové komutační cívky v tyristorových řádkových rozkladech televizorů? Mám takový nejistý pocit, ale kdysi jsem takovou tlumivku, tuším z C110ST, ze zvědavosti kuchal.
Topila a dělala rámus, asi měla šluszávit, nebo prasklé jádro. Pod horním krycím papírem velké tlumivky, bylo cosi s tenkou bílou, jakoby teflonovou izolací, mělo to hodně smaltovaných žilek. Dalo to totiž dost velkou práci, odpájet to od kolíků toho bakelitového podstavce kostry. Tlumivka nebyla ničím impregnovaná.
Myslím, že to ani nebyl náš materiál, neboť jsem ho jinde v tuzemských přístrojích neviděl. V průmyslových, modulových spínaných zdrojích ze ZPA /ještě s 2x, nebo 4xKUY12/ bývala vinutí ze 3-6 vzájemně stočených, CuSm drátů okolo 0,5-0,6mm.

Třeba by to někomu mohlo pomoct, jestli vf lanko na podobné "výkonové" aplikace není běžně k sehnání.

[Crifodo]

Vf lanko, v původním významu, pro obor středních a dlouhých vln mělo průřezy okolo 0,05 mm vzhledem k sotva mikroampérovým zátěžím.
Požadavek na co největší Q laděných obvodů v dotyčné etapě radiotechniky.
Skinefekt se neprojevuje nějak hraničně ale spojitě, amplituda jednotlivých harmonických složek v pravoúhlém průběhu proudu spínaných zdrojů taky klesá. Nevšiml jsem si, že by někdo v literatuře řešil šířku pásma vinutí. Spíš ty mechanické a prostorové záležitosti navíjení (činitel plnění). Pro nízká napětí a velké proudy někdy taky vinutí plochou fólií.

[Kremik]

Ano, v telkách s tyristorovým rozkladem, našich i zahraničních, byly cívky vinuty poměrně tlustým, mnohavodičovým lankem. Ale i ve spíňákách jsem se s takovým vinutím setkal.

[barnodaj]

Tak třeba svářecí invertor je spínaný zdroj a tam dost často jsou transformátory vinuty vf lankem.

[klapac]

Prodejce na Aliexpressu mi na dotaz napsal, že VF lanka opředená hedvábím nemají jednotlivá měděná vlákna nijak lakovaná, ani smaltovaná. Je to možný?
Není to spíš tak že ten číňan ví H.... ?

[sis2]

Jednotlivá vlákna lanka musí být vzájemně odizolovaná, jinak by to nemělo smysl. Prodejce ti může napsat cokoli...

[dred]

Ako napísal Crifodo "Spíš ty mechanické a prostorové záležitosti navíjení (činitel plnění). Pro nízká napětí a velké proudy někdy taky vinutí plochou fólií."

Robíme DC/DC 300W meniče na jadrách ETD44 - vinutie je hodvábom opradené lakované lanko s prierezmi 1, 1,5 a 2 mm² . Niektoré "mono" niektoré BI filárne - podľa prúdu a napätia - a to vinutie tam vojde LTT.
500W na jadre ETD49 navíjame primár- dvojlak smalt. drôt s prierezom 1,2mm² BI, alebo TRI -filárne a sekundár CU-plech 0,2x28mm, alebo 0,12x28 BI a tiež to vojde len tak tak...
Musí sa to prepočítať tak, aby to skrátka vošlo do kostričky...
S lankom sa síce ľahšie navíja pri väčších prierezoch, ale zas je vyššia jeho cena a veľká pracnosť pri finalizácii trafáku (ocínovať a očistiť vývody, prispájkovať na piny....)

[Celeron]

Kolega z práce, pípálista OK1AXD na KV, si cívky do svých zařízení motal z lanka, který si sám vyráběl. Drát odvíjel z relátek z telefoní ústředny, byl tam smalťák 0,06 mm. Podle požadovanýho počtu vláken to motal do sekcí na papírový válec od barvící pásky do sálových rychlotiskáren na traktorovej papír A3. Pak z těch připravených sekcí navíjel ty svý cívky.

[dred]

U VF techniky má lanko iné vlastnosti ako plný drôt.. bez debaty..
U impulzákov to tiež nejako ovplyvňuje niektoré parametre vyrobeného trafa, ale s tým sa vysporiada riadiaci obvod - hodnoty nie sú až také kritické... dôležitejšie je, aby sa ti na tú kostru zmestili všetky závity, aby bol dodržaný správny pomer prim/sek...
Výsledná indukčosť vinutia, ktorá je síce tiež dôležitá, ale zase nie až tak kritická - zas je to záležitosť riadiacej jednotky či sa s tým vysporiada...
Príklad : Na 24V trafákoch čo navíjam je indukčnosť sekundáru - medeného navinutého plechu v priemere 100uH s jadrom - dĺžka stále rovnaká aj počet závitov - v podstate na 99,99% rovnaký parameter (povinne meraný na každom kuse) , ale záleží od jednotlivých dodávok ferritových E jadier "rovnakého typu" akú bude mať to vinutie idukciu - bežne je to ± 20% po sériách... A keď mám údaj na niektorom pod priemernú hodnotu série, tak určite je nejaká nečistota medzi styčnými plochami EE jadra...
Iná vec je "plánovaná" medzera na jadre na zvýšenie magn.rozptylu jadra...
To sa robí pri zdrojoch s veľkým rozpätím primárneho napätia..
To ale musí nejaký fundovaný inžinier vypočítať... my sme tam v podstate len manuálny pracovníci (prof. matiky, zámočník, elektrotechnik,ktorému sa nechcelo učiť a ja ako vyslúžilý baník s dlhoročným koníčkom v elektronike)
Som tam ešte krátko na to, aby som mal "prelúskané" všetky náležitosti..
Na všetko sú v podstate len montážne návody s popisom čo-ako a kam priletovať podľa jednotlivých typov.. Schémy sú ako OKO v hlave chránené u zadávateľa v Nemecku ... aj keď neviem, kvôli čomu... veď zapojenie sa dá opajcnúť aj z plošáku Dokonca na riadiacom švábe sa musí odbrúsiť nápis - čo je zač... ..ale to už je o inom..zato máme robotu!

[Celeron]

Jo, to obrušování je německá klasika. Kdysi v devadesátkách jsem kuchal desítky nějakých německých přístrojů, ve kterých byly kupy DIL8. Samý 555 a 471, na identifikaci stačil ohmetr. Jo a TO220 stabilíky. Na to stačí voltmetr. Ale bylo to vybroušený.