U té B43 také počítej s přechoďáky v přepínačích, jejichž čištění komplikuje hlavně to, že není radno s pevnými lištmi moc hýbat, vodiče přitom rády upadávají.
Na druhou stranu ještě jsem neměl v parádě B43, jejíž mazací oscilátory se navzájem rozladily tak, že by se neudržely sesynchronizované. Ty kondíky prostě drží. A elektrolyt v nich byl vadný jen jeden, a to ve zdroji.
To o řadě B7x / B11x konstatovat nemůžu - po letech je zdrávo vyměnit kondíky v obvodu mazací hlavy, protože celkem nedávno jsem dělal kousek, v němž kleslo vf napětí na mazací hlavě na asi 8 V, takže mazání i záznam podle toho vypadaly.
Magnetofon Tesla B115
Moderátor: Moderátoři
V 70tých letech jsem zakoupil nový B100, ale rychle jsem jej zaměnil za starší téměř nejetý B43. Měl jsem jej k plné spokojenosti až do půlky 80tých let. Dnes bych jej ale už nechtěl, protože se dá jen obtížně najít kousek který nemá "seschlou" gumovou řemenici na motoru. Řemenice se kdysi dodávaly ve více průměrech a jejich záměnou se nastavovala přesná rychlost posuvu. Dneska se již žádná řemenice nesežene a tudíž jen málokterý mgf z řady B4 jede s přesnou rychlostí.
-
elektrosvit
- Příspěvky: 2517
- Registrován: 27 čer 2016, 00:00
Občas se zajdu sadomasochisticky poděsit na Aukro i jinam.
Myslím si, že elektricky jaktak slušná-nepřekopávaná, mechanicky moc nerozjebaná, tedy víceméně základně funkční B43A, jen s drobnými vadami typu vytahaných řemenů, zamaštěných spojek od přílišného "kapání do dírek", ale hlavně těch zpropadených přepínacích lišt, dneska už nepůjde koupit pod cca 4.000 až 5.000,-Kč.
Možná se někteří prodejci dají ukecat, ale spíš ne. Dneska už totiž kdejaký aukrovský krippel, co prodává starou spotřebku ze sběrných dvorů pod označením "nezkoušeno, nemám pásek..." ví, že B43 kterékoli verze je vzácnost a nechá si ji krvavě zaplatit.
Vzácnostmi se začínají stávat i některé méně běžné modely z řady B4 i B5. Zkuste sehnat na doplnění sbírky, za rozumný peníze třeba B47, nebo full-verzi B57. Vysolíte takový ranec, jaké nosí babky bohyním na Žítkové s bylinkama..
Vždycky byla mašina s 19 tak trochu vzácnost, hlavně za těch předchozích komančů. Protože s rychlostí 19,05cm/s se tu z tuzemské produkce objevila vlastně až B73 někdy v 1978 a vychytávala se další dva roky
Do té doby jenom velice sporadický dovoz, např. výborný ZK246, který mám po OK2VI - nebo samozřejmě Tuzex.
Takže i přesto, že byly B43 docela vzácný a ani se jich moc nevyrobilo, tak v určitém časovém období to tady byl jediný magič s 19.
Dodatek k TDA/MDA2020:
Těmito IO, ale typem TDA2020 od SGS Ates, osazovali Poláci koncové stupně cívkových magnetofonů M2407 Aria.
Provozují je tam drze a zřejmě stabilně, se ziskem 42dB a tak si mohli dovolit jim předřadit pasivní korektor.
Ale je to jediná jejich aplikace, kterou jsem v šííroké polské databázi schémat našel.
Myslím si, že elektricky jaktak slušná-nepřekopávaná, mechanicky moc nerozjebaná, tedy víceméně základně funkční B43A, jen s drobnými vadami typu vytahaných řemenů, zamaštěných spojek od přílišného "kapání do dírek", ale hlavně těch zpropadených přepínacích lišt, dneska už nepůjde koupit pod cca 4.000 až 5.000,-Kč.
Možná se někteří prodejci dají ukecat, ale spíš ne. Dneska už totiž kdejaký aukrovský krippel, co prodává starou spotřebku ze sběrných dvorů pod označením "nezkoušeno, nemám pásek..." ví, že B43 kterékoli verze je vzácnost a nechá si ji krvavě zaplatit.
Vzácnostmi se začínají stávat i některé méně běžné modely z řady B4 i B5. Zkuste sehnat na doplnění sbírky, za rozumný peníze třeba B47, nebo full-verzi B57. Vysolíte takový ranec, jaké nosí babky bohyním na Žítkové s bylinkama..
Vždycky byla mašina s 19 tak trochu vzácnost, hlavně za těch předchozích komančů. Protože s rychlostí 19,05cm/s se tu z tuzemské produkce objevila vlastně až B73 někdy v 1978 a vychytávala se další dva roky
Do té doby jenom velice sporadický dovoz, např. výborný ZK246, který mám po OK2VI - nebo samozřejmě Tuzex.
Takže i přesto, že byly B43 docela vzácný a ani se jich moc nevyrobilo, tak v určitém časovém období to tady byl jediný magič s 19.
Dodatek k TDA/MDA2020:
Těmito IO, ale typem TDA2020 od SGS Ates, osazovali Poláci koncové stupně cívkových magnetofonů M2407 Aria.
Provozují je tam drze a zřejmě stabilně, se ziskem 42dB a tak si mohli dovolit jim předřadit pasivní korektor.
Ale je to jediná jejich aplikace, kterou jsem v šííroké polské databázi schémat našel.
Hill píše:U té B43 také počítej s přechoďáky v přepínačích, jejichž čištění komplikuje hlavně to, že není radno s pevnými lištmi moc hýbat, vodiče přitom rády upadávají.
Klasika. Ja momentalne od Tesly mam doma jen B 115 a 116. Prubezne na nich resim nekolik problemu. Rozpadly zinkal, nefunkcn prepinace, spatny kapacity, nahrada nesymetrickyho zdroje koncaku (a nebo jestli KZ uplne vyhodit)
A minimalne jednu z tech 2 B115 chci i trochu poupravit. Tj. napriklad prepinace nahradit tlacitkama s nejakou logikou co bude spinat relatka. VU metry vymenit za https://s-o.webnode.cz/vu-metr/vu-metr-opa/ a podobne.
Jen se to trochu tahne, protoze casu na hrani moc nemam.
Každá generácia mgf mala svoje muchy. U rady B4 to boli tie prepínacie lišty, u B 115 a pod. zas tie WK prepínače stôp a monitoringu...Mimochodom, už ste zabudli na klasiku u rady B4 a B5 (B100): Ulámané krídelka unášačov....? Ako sme to lepili toulenom, prípadne krídelka tvarovali z drôtu...?. V každom prípade, sú to kvalitné stroje, keď sú dobre udržiavané. I keď možno dizajnovo boli krajšie napr. Unitry, ale na tie naše ,,mašinky" nemali...(aspoň tie, ktoré sa dostali zo severu do našej obchodnej siete...)
Naša najväčšia dizajnová slabosť bola najmä indikátory záznamu. Však ten merák sa používal asi 30 rokov.....
Od B4 až po B11x. (Výnimka bola rada B5 s tým vypuklým ,,jašidlom"....kde to teda isto tvorcovia dizajnu nevylepšili....) Menila sa iba farba a potisk stupnice. Tak sa niet čo čudovať, že Unitry s dvojmerákmi a efektne rýchlejšie kmitavými bola pre neznalých ,,bomba kvalita"....
Naša najväčšia dizajnová slabosť bola najmä indikátory záznamu. Však ten merák sa používal asi 30 rokov.....
Od B4 až po B11x. (Výnimka bola rada B5 s tým vypuklým ,,jašidlom"....kde to teda isto tvorcovia dizajnu nevylepšili....) Menila sa iba farba a potisk stupnice. Tak sa niet čo čudovať, že Unitry s dvojmerákmi a efektne rýchlejšie kmitavými bola pre neznalých ,,bomba kvalita"....Crifodo píše:Horší je sjetá hlava nebo rozpadlej setrvák.
Zrovna s jednim clovekem v Praze tehle problem resime. Dela mi na soustruhu repliku rozpadlyho zinkalu z oceli pro B 11x. Musel to trochu vic ubrat aby se srovnala hmotnost a +/- sedel i moment setrvacnosti. Jako druhy krok bude zadani pro CNC. I s matrosem by ta CNC vyroba mohla byt v radu vyssich stokorun a ten magnetak to prezije.
Jestli tu je nekdo, kdo ma pristup k puvodnim nakresum tech setrvaku a jejich sestaveni, a poskytl by je, tak by nam hodne pomohl overit, ze ta replika sedi.
Crifodo píše:K čemu je důležitý přesně stejný moment setrvačnosti?
Presne stejny k nicemu, ale stejny +/- rozumna Pisvajcova konstanta se hodi, aby to zbytecne nepretezovalo mechaniku pri rozjezdu/vypnuti a zaroven to i slouzilo k puvodnimu ucelu.
Doufam ze se shodneme, ze u setrvacniku je prave ten moment setrvacnosti asi dulezitejsi vlastnost nez hmotnost.
Edit: Jelikoz se ty setrvaky docela sypou, tak sem pak na toho nastrojare muzu hodit kontakt (az to definitivne otestujeme). Jelikoz na Aukru jsem zachovaly zinkal videl za cca 500, tak si myslim, ze neznicitelna nahrada pod 1000 Kc by se pak mohla nekomu hodit.
Celeron píše:Zkus kontaktovat pana Schejbala muzeum produkce Tesla Přelouč. Prý má kromě samotných strojků i dost dokumentace.
Diky, zkusim mu napsat.
-
TheLastUnicorn
- Příspěvky: 550
- Registrován: 17 led 2018, 00:00
- Bydliště: Trenčín
Příliš těžký setrvačník bude nadměrně namáhat jeho uložení a motor by mohl mít problém ho utáhnout...ale to je všechno. To se ale bavíme o případu, že bys to s hmotností fakt přehnal. Jinak imho úplně stačí položit původní setrvák na váhu a dle toho vysoustružit nový.
Já dával bývalýmu kolegovi soustružit setrvák z oceli pro B11x dvakrát. Měl ve finále o nějakých 200g větší hmotnost, ale nebyl žádný problém. Jednou jsme použili myslím dokonce základ setrváku z B101...to jsem ale předělával B116 na tři motory a i motor na setrvačníku se dával jiný a otáčky zajišťovala tachoregulace.
Ten setrvák je tam nezávislá točivá součást poháněna od předlohy pryžovým řemínkem 98x2,5 takže bych to s nějakou Pisvajcovou konstantou fakt neprožíval.
Já dával bývalýmu kolegovi soustružit setrvák z oceli pro B11x dvakrát. Měl ve finále o nějakých 200g větší hmotnost, ale nebyl žádný problém. Jednou jsme použili myslím dokonce základ setrváku z B101...to jsem ale předělával B116 na tři motory a i motor na setrvačníku se dával jiný a otáčky zajišťovala tachoregulace.
Ten setrvák je tam nezávislá točivá součást poháněna od předlohy pryžovým řemínkem 98x2,5 takže bych to s nějakou Pisvajcovou konstantou fakt neprožíval.
Tak to jsme na tom momentalne podobne. Co mi psal tak to ma taky cca o 200g tezsi kdyz to stocil na rozmery puvodniho telesa. Jestli mas overeny ze to uz je OK, tak to tak asi nechame. Aspon to bude za provozu stabilnejsi.
Takze Pisvajcova konstanta necht je +200g.
Jinak desky na zdroj mam doma. Zkusim jednu osadit a promerit, jestli jsem neco nekde nezvrtal. Jeste musim vymyslet, jak zakryt tu cast s pojistkou pro 230V aby to bylo bezpecny pred nenechavyma prackama lidi, co si radi hrajou se sroubovakem a nevedi, co je vyhlaska 50.
Takze Pisvajcova konstanta necht je +200g.
Jinak desky na zdroj mam doma. Zkusim jednu osadit a promerit, jestli jsem neco nekde nezvrtal. Jeste musim vymyslet, jak zakryt tu cast s pojistkou pro 230V aby to bylo bezpecny pred nenechavyma prackama lidi, co si radi hrajou se sroubovakem a nevedi, co je vyhlaska 50.
Pro ilustraci přidám srovnání, jak Tesla vyřešila dvojnásobnou rychlost posuvu u magnetofonu B43. Sice výkresy, ze kterých jsem to složil, nebyly zvlášť kvalitní, ale je zřejmé, že při stejných maximálních otáčkách má setrvačník B43 na obvodu dvojnásobek hmoty ve srovnání se setrvačníky ostatních strojů řady B4. A také váží asi o 80 % víc.
Je to proto, že nejčastěji využívaná devítka rychlost v B43 není maximální, setrvačník má poloviční otáčky, s nimiž ostatní stroje poskytují posuvnou rychlost jen 4,75 cm/s, a bylo třeba udržet co nejnižší hodnotu krátkodobého kolísání rychlosti i při takto nízkých otáčkách.
Mimoto je zjevné, že v ložisku pro B43 jsou delší bronzová pouzdra pro robustnější vedení hřídele.
U mechaniky řady B7/B11/CM11 je rozdíl v tom, že u modelů s rychlostí 19 cm/s je kratší řemínek a setrvačník je snížený a má osazení (řemenici) o polovičním průměru k zajištění dvojnásobných otáček proti typům například B7/700/730, které devatenáctku nemají. Setrvačník je vyšší a drážka pro řemínek je na jeho obvodu. Obrázky pro porovnání jsem vložil v tomto vláknu.
Je to proto, že nejčastěji využívaná devítka rychlost v B43 není maximální, setrvačník má poloviční otáčky, s nimiž ostatní stroje poskytují posuvnou rychlost jen 4,75 cm/s, a bylo třeba udržet co nejnižší hodnotu krátkodobého kolísání rychlosti i při takto nízkých otáčkách.
Mimoto je zjevné, že v ložisku pro B43 jsou delší bronzová pouzdra pro robustnější vedení hřídele.
U mechaniky řady B7/B11/CM11 je rozdíl v tom, že u modelů s rychlostí 19 cm/s je kratší řemínek a setrvačník je snížený a má osazení (řemenici) o polovičním průměru k zajištění dvojnásobných otáček proti typům například B7/700/730, které devatenáctku nemají. Setrvačník je vyšší a drážka pro řemínek je na jeho obvodu. Obrázky pro porovnání jsem vložil v tomto vláknu.
- Přílohy
-
