Já jsem přes podobný způsob (nějak proplacené diety a jiné položky) vytahal ze dvou tiráků přes 6.000 bonů.
Začalo to pochopitelně riflama a páskama, jak jinak. Oni měli jistotu, že nebude průser, já jistotu 4,50 a stálý přísun.
A77 jsem ale zálohoval šilinkama a doplácel stobabkama. Ani vlastně nevím, jaký tehdy byl kurs. Nejspíš dost šílený.
Podobně se chovali i moji rodiče, když zjistili, za co jsem ty hříšné peníze utratil. Tehdy mamčin celoroční plat...
Typicky komentovala jen mamka. Táta jenom nadával, nejmíň měsíc s ním nebyla řeč - než si sám přišel poslechnout první, fakt pořádný nahrávky.
Mamka:
"Panebože! Šak to ani néni pěkné! Takové škaredé kotúče! To je na film? Kam to chceš postavit, takovú ohavu?" Šedá hliníková prázdná Revox a černá Ampex...
Stejné to bylo s leviskama, při prvním praní: "A za toto vyvalils šest set? Šak to púšťá barvu, panebože!"
To prostě nešlo vysvětlit, že je všecko v naprostém pořádku. Ani mně některý věci vnuci už nevysvětlí
Přeloučáci to budou vědět přesněji, ale už v bývalé práci byly zprávy, že zaměstnanci Tesly Přelouč si mohli některé výrobky, např. ten B400 koupit podstatně levněji. Bylo-nebylo?
Myslím, že B400, co byla doma, později i nějaké, hůře sehnatelné Ge součástky, pocházely právě z tohoto "zdroje". Táta tam někoho znal, zřejmě přes lázeňský pobyt.
Sehnat se tam dalo asi jen něco. Příkladmo, páry GD607/617 do Z6W-S jsem pracně sháněl v Brodě, snad půl roku.
Podobně to mělo být výhodně koupitelné u jiných modelů, snad vyjma těch kooperačních, co ve výrobě dobíhaly.
Mělo to tak být při doběhu B70-B90 a nástupu B700 a B93. Prý se daly u té B70 získat i netradiční barvy kastlí, například.
Já si většinově pamatuju jenom smetanově bílý, bleděmodrý a tmavomodrý - možná byly malosériově i jiné barvy.