Magnetofon Tesla B115
Moderátor: Moderátoři
Efektivní stabilizaci v jednomotorovém stroji poskytuje jen váhově závislá spojka, ta ale vyžaduje vodorovnou, nanejvýše mírně šikmou, polohu cívek. Svisle uložené cívky vyžadují buď třecí spojku s proměnným momentem, což je mechanicky docela oříšek, konstrukčně jednodušší je samostatný motor a zpětnovazební řízení jeho momentu podle tahu pásku nebo podle periody impulsů ze snímače otáček unašeče.
Přitom nemusí být to řízení nijak extra přesné, stačí, když poměr tahu na začátku cívky k tahu na konci cívky nepřekročí číslo 2. Jistě, čím bude ten poměr nižší, tím líp, ale pod 2 stačí s jakýmkoli průměrem cívky.
Kazety mají tento poměr do 2,4 a do C90 (tedy pásku tloušťky 11 - 13 µm, tedy přibližně TP) s ním nemají problém.
Odmeral som tangenciálnu silu, ktorú vyvodzuje pás (5m pásu na stredovke Ø60 mm) a tá je asi 80 g, 240 gcm, Tá hodnota je asi dobrá, alebo len o málo zvýšená.
V prípade Akai GX4000D, pred údržbou mechaniky, som nameral 150 g, 450 gcm, návod uvádza približne rovnakú hodnotu, ale napr. Sony TC-366 uvádza v danom režime iba 200 až 240 gcm, teda ako to mám momentálne v prípade B-700.
V trimotorovem reseni urcite pujdeme cestou zpetny vazby. Budu tam mit Arduino, takze muzu snimat napinaci tycku a podle sily na ni ridit motor. Zmenu mi dava prvni derivace prubehu tahovy sily, coz lze v diskretni rade, kde to vzorkuju, interpretovat jednoduse nejakyma odchylkama od idealni hodnoty a podle nich pak spocitat, o kolik zmenit tah motoru.
Xeon: U B11x dost zalezi jaky civky na to davas. Ja mam doma i maly prumery a tam ta tahova sila na zacatku bude jeste horsi (vetsi). Cim tu tahovou silu meris? Mozna by nebylo od veci, kdybych to taky nejak dokazal premerit, at mam predstavu jak spatny to je.
Edit: Jeste jedna technicka: Jak moc pouzitelne je toto: https://www.mall.cz/matice/sonic-pojist ... 0019543813 - ty maly prumery vypadaji stejne jako segrovky pouzite v B11x.
sinclair píše:A nebylo by vůči ostatním slušnější, psát s diakritikou? Používají ji admini, modi, Slováci i 99%% ostatních. Nečiní jim to problém. Na ENG klávesnice se šlo vymlouvat naposled u osmibitů, XT a AT286.
Vis, ja internet pouzivam od roku 1992. Vlastne rok az dva pred tim jsme delali nejaky experimenty s FidoNetem na OVC/CVUT. Tehdy 99.9% naroda netusilo, ze existujou nejaky site. Tehdy jeste ani Windows 3.0 nemnely implementovany IP protokol a pouzival se tam SW 3. strany (Trumpet Winsock). Tehdy mel kazdy OS jine kodovani a psat s diakritikou na chatech - spravoval (a stale spravuji) jsem tehdy IRCnet servery v .cz TLD - https://cs.wikipedia.org/wiki/Internet_Relay_Chat - byla docela prasarna. Jelikoz jsem fousatej unixak (a byl jsem jim i bez fousu), tak jsem tehdy pouzival ISO-8859-2 na BSDi OS s X-windowsama a fwvm2 a windowsaci by to neprecetli. Na fakulte na Karlaku jsme pak meli Sun3 pracovni stanice, jeste ty s Motorolou. No a tehle zvyk mi zustal dodneska.
Edit: A jelikoz se zivim jako vyvojar Java EE komponent (dnes Eclipse EE4J - https://github.com/eclipse-ee4j ) a cloud middleware https://github.com/oracle/helidon pro US korporat, tak moje primarni jazykovy nastaveni vcetne klavesnice je EN_us.
Xeon_sk píše:Kratz: Meriam to pružinovými silomermi značky Meopta, hodne používanými v školských kabinetoch. Najlepšie mi fungujú kotúče Ø180 mm Tesla s netypickými výrezmi. Majú veľmi malú zotrvačnú hmotu, čo dobre zodpovedá vlastnostiam mechaniky B-700.
Me spis zajima postup. Tj. zavesis silomer na pasek, navines na kotouc a pustis play a meris kolik to taha za uplne zabrzdeny kotouc pri ruzne zaplnene civce?
kratz píše: U B11x dost zalezi jaky civky na to davas. Ja mam doma i maly prumery a tam ta tahova sila na zacatku bude jeste horsi
Ano a ešte väčšia tragédia to je keď si cheš nahrať sonetíkovi kvalitne na 13cm cievku ktorá má maličký priemer toho vnútorného plastu... to ti skoro garantovane vyťahá pásku ak to máš 25/26 mikrón...35tka by to mala zmáknuť...otázka znie kdo ešte používa 13cm cievky a prečo si nahrávam hudbu na soneta cez B115tku... nuž často dostávam kopec nahrávok neznámich na 13cm kotúčoch a často digitalizujem školský materiál.... a to že prečo nahrávam sonetovy hudbu na B115 nuž ten uživaťeľský komfort s B115 pri nahrávaní je niekde uplne inde.
Problem vidim spis v opakovanym prehravani z mensich kotoucu. Mozna resenim by bylo udelat na 3D tiskarne kotouce s vetsim stredem a nebo obetovat jednu B11x a snizit tah. Pak ale bude odsouzena k tomu, ze neprehraje velky civky.
Xeon: Diky za popis, zkusim to nejak zreprodukovat.
Hill píše:...konstrukčně jednodušší je samostatný motor a zpětnovazební řízení jeho momentu podle tahu pásku...[/i]
Dotaz na Hilla*** mám dotaz zda by to nešlo tak, aby se napínací kladka pohybovala po odporové dráze, nebo clonka která by postupně překrývala světelný paprsek, a nebo třeba pouze 5 poloh. A touto informací řídit velikost proudu do navíjecího motoru. Dokázal bys označit na toto vhodný motor?
Jinak si matně vzpomínám, že obdobný princip měli v navijárně při navíjení cívek transformátorů. Malý tah špatně ukládal závity, velký tah zpravidla drát přetrhl. Jen jsem to tam pozoroval, byl tam strašně nepříjemný chlap
Ze stejnosměrných motorků by se hodil nejspíš motorek z SP210/SM260 s řemínkovým převodem na unašeč do pomala asi 1:15. To by mělo stačit i pro rychloposuvy. Ten bys mohl řídit PWM regulátorem a tah pásku snímat tou optozávorou s clonkou.
Podobně by mohl posloužit i některý stejnosměrný motor z videa typu FOX, případně i jiného, prostě z takového, které mělo místo DD motoru na capstanu setrvačník poháněný řemínkem od motoru. Staré modely VHS takový pohon měly dost často.
Mimoto ty motory mívají i tachogenerátor, jehož výstup by se dal vyhodnotit, porovnávat se žádanou hodnotou a s klesajícími otáčkami při plnící se cívce přidávat napájení, aby se tah pásku měnil co nejméně. To by se dalo do kříže využít i při rychloposuvech, kdy by údaj tachogenerátoru z odvíjené cívky mohl sloužit k omezení otáček plné cívky navíjecí tak, aby odvíjená cívka nepřekročila určité neubrzditelné otáčky.
Chcel by som len upozorniť že ak chceš použiť PWM ovládanie budeš mať problém s indnukčným bordelom z motora a vôbec to spínanie prúdu na tak dlhých vodičoch. Menej účinné by bolo spraviť regulátor prúdu na motor (lineárne postaru) a riadiť ten motor prúdom podla polohy stĺpika sice viac stratové do výkonu ale určite to bude podľa môjho odhadu asi najlepšia možnosť. PWMko sa ti zove v tom magiči...máš tam hneď dva snímacie zosilňovače s obrovským zosilnením. Aj s prúdovým ovládaním motora budeš mať problém s komutačným bordelom ale ten už vieš odrušiť kondenzátorom paralelne s motorom (maličký keramický) a tak nespínaš prúdy na 10cm kuse drátu ale len na dľžke vývodov kondenzátora.