Předzesilovač Fairchild
Moderátor: Moderátoři
Schéma koncáku k tomuto předzesilovači existuje, jen se mi ještě nepodařilo ho najít, ani tu přepracovanou verzi.
Staré AN od Fairchildu, originály ze 60.let, bohužel nejsou nikde volně dostupné.
Takže skoro každý, kdo ten předzesilovač někdy stavěl, ho doplnil pokaždé jinými koncovými zesilovači - hlavně podle toho, co kdo měl dostupné. Na přelomu 60./70. let to byl nejčastěji ten Sinclair, pokud měl dotyčný stavitel přístup k nějakým Si tranzistorům.
Viděl jsem komplet kopii Projectu 60 (s přesně okopírovanými deskami), postavenou jenom z vybraných KF507/517 a vybranými KC507. Na koncovém stupni překvapivě s KU602 a se zdrojem PZ-6, kde byl KU605. 2x20W/4R to dávalo s přehledem, přes třicet let.
Mě ale spíš zajímal názor na tu předzesilovací část Fairchild, je podle mě zajímavý tou koncepcí i pro dnešek.
Pár (4) lidé si to sice oproti dalším 13 nemyslí, ale to není vůbec důležité. Anketa je jenom kontrolní chroust
Takže v klidu, jde o hovno. Nikdo z prasících v tématu, to stejně stavět nebude
Staré AN od Fairchildu, originály ze 60.let, bohužel nejsou nikde volně dostupné.
Takže skoro každý, kdo ten předzesilovač někdy stavěl, ho doplnil pokaždé jinými koncovými zesilovači - hlavně podle toho, co kdo měl dostupné. Na přelomu 60./70. let to byl nejčastěji ten Sinclair, pokud měl dotyčný stavitel přístup k nějakým Si tranzistorům.
Viděl jsem komplet kopii Projectu 60 (s přesně okopírovanými deskami), postavenou jenom z vybraných KF507/517 a vybranými KC507. Na koncovém stupni překvapivě s KU602 a se zdrojem PZ-6, kde byl KU605. 2x20W/4R to dávalo s přehledem, přes třicet let.
Mě ale spíš zajímal názor na tu předzesilovací část Fairchild, je podle mě zajímavý tou koncepcí i pro dnešek.
Pár (4) lidé si to sice oproti dalším 13 nemyslí, ale to není vůbec důležité. Anketa je jenom kontrolní chroust
Takže v klidu, jde o hovno. Nikdo z prasících v tématu, to stejně stavět nebude
Myslím že dost případnejch stavitelů odrazuje potřeba použít nebo vybírat low-noise tranzistory, když jsou dneska dostupný i nízkošumový operáky, se kterýma se může taková konstrukce jevit jako stabilnější a opakovatelnější. Notabene si můžou myslet, že integrovanej korekčák typu LM1036/TDA1524 "jest najlepší", protože ve svým životě nikdy nic jinýho nezkusili a pre-amp s několika málo diskrétníma tranzistorama se jim může jevit příliš jednoduchej na to, aby hrál kvalitně.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!Já si to se zájmem prohlédnul ale nehlasoval jsem, protože žádná z navrhovaných možností mi nesedla. Každopádně je to zapojení zajímavé a možná se i blíží k maximu toho, co lze ze čtyř trandů vytřískat. Ovšem zda je opravdu tak lepší oproti jiným podobným, to jen tak od pohledu nedokážu posoudit. Ničím mi zas až tak kvalitativně lepší nepřipadá.
Ovšem regulovat hlasitost dvěma samostatnými poťáky bych si i skusil. Nikdy jsem na takovou regulaci nenarazil.
Když už je tam však přemostění filtru šumu a hluku (těmto filtrům nejsem nakloněn), udělal bych ho i na baxandal (to mi přijde užitečné).
Ovšem regulovat hlasitost dvěma samostatnými poťáky bych si i skusil. Nikdy jsem na takovou regulaci nenarazil.
Když už je tam však přemostění filtru šumu a hluku (těmto filtrům nejsem nakloněn), udělal bych ho i na baxandal (to mi přijde užitečné).
Já taky nehlasoval, protože bych to asi nestavěl - i když, nikdy neříkej nikdy. Ale zcela určitě to zapojení mělo význam v době, kdy ty 4 trandy na kanál stály půlku měsíčního platu - a o moderních nízkošumovejch operákách (a o integráčích vůbec) se psalo maximálně ve sci-fi. A k tomu přemostění Baxandalova korektoru - protože by se musel přemostit i s přilehlýma trandama, který upravujou pracovní úrovně i impedance, dost možná by v takovým případě nebylo od věci při celkovým přemostění i odpojit napájení pro tyhle stupně, jednak kvůli (nepodstatnýmu) snížení spotřeby, druhak kvůli zamezení eventuálního rozkmitání odpojenýho stupně ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!Baxandall lze kompletně linearizovat třemi kontakty na kanál, ale uchází mi pointa, proč to dělat. Je-li korektor korektní, tak lze nalézt na potenciometrech polohu, u které je zvlnění charakteristiky menší, než asi 0,5dB, které pokládám za míru tzv. zanedbatelnou.
Není mnoho komerčních zařízení vyšší třídy a s Baxandallem, který by byl kompletně vypínatelný.
Pokoušeli se o to u Marantzů, ale jen nedlouho. Vlastně jenom do té doby, než se sami naučili dělat opravdicky lineární potenciometry, popřípadě s průběhem, který tady označujeme NS. Pak se to vypínání ukázalo už úplně zbytečné. Přebuditelnost sledovače i ZV stupně je u Baxandallu taková, že nevnáší do signálu další tvarové zkreslení - ale je pravda, že případný šum obou stupňů zůstává.
Co určitě budu upravovat, bude předpětí pro T3.
Pro optimální pracovní bod, mi vychází při napájení 30-33V předpěťový odpor až 1M5. Takový odpor už i v provedení TR191/TR161 šumí, jako kráva, což se samozřejmě ochotně objeví, impedančně transformováno, v emitoru. Takže klasika, elytem bloknutý dělič, kterým poteče tak 100uA a předpětí do báze přivedu z děliče jen přes řádově menší odpor, okolo 47-68k.
Ostatně, sledovače jsou z šumového hlediska vždycky průser. V každém přizpůsobeném Baxandallu vždycky šumí víc ten předřazený sledovač, než vlastní ZV stupeň.
Tak to aspoň zkusím trochu zoptimalizovat, dva odpory a jeden elyt navíc, už to tolik nezkomplikují
Není mnoho komerčních zařízení vyšší třídy a s Baxandallem, který by byl kompletně vypínatelný.
Pokoušeli se o to u Marantzů, ale jen nedlouho. Vlastně jenom do té doby, než se sami naučili dělat opravdicky lineární potenciometry, popřípadě s průběhem, který tady označujeme NS. Pak se to vypínání ukázalo už úplně zbytečné. Přebuditelnost sledovače i ZV stupně je u Baxandallu taková, že nevnáší do signálu další tvarové zkreslení - ale je pravda, že případný šum obou stupňů zůstává.
Co určitě budu upravovat, bude předpětí pro T3.
Pro optimální pracovní bod, mi vychází při napájení 30-33V předpěťový odpor až 1M5. Takový odpor už i v provedení TR191/TR161 šumí, jako kráva, což se samozřejmě ochotně objeví, impedančně transformováno, v emitoru. Takže klasika, elytem bloknutý dělič, kterým poteče tak 100uA a předpětí do báze přivedu z děliče jen přes řádově menší odpor, okolo 47-68k.
Ostatně, sledovače jsou z šumového hlediska vždycky průser. V každém přizpůsobeném Baxandallu vždycky šumí víc ten předřazený sledovač, než vlastní ZV stupeň.
Tak to aspoň zkusím trochu zoptimalizovat, dva odpory a jeden elyt navíc, už to tolik nezkomplikují
Naposledy upravil(a) sinclair dne 06 črc 2021, 19:16, celkem upraveno 1 x.
Ne, trandy bych ponechal, jen by se místo toho korektoru připla lin. ZV.
Edit: Sinclair byl rychlejší.
A důvod? Když jsem kdysi dělal poslechové zkoušky na svém zeslíčku, přišlo mi, že vše co leze přes korektory má zastřený zvuk. Tehdy jsem to ale nezkoumal, řešil jsem zesilovač.
K testování korekcí jsem se zatím nedohrabal.
Edit: Sinclair byl rychlejší.
A důvod? Když jsem kdysi dělal poslechové zkoušky na svém zeslíčku, přišlo mi, že vše co leze přes korektory má zastřený zvuk. Tehdy jsem to ale nezkoumal, řešil jsem zesilovač.
K testování korekcí jsem se zatím nedohrabal.
Ale ono to podle mých měření fakt není třeba. Zcela lineární průběh, u opravdu dobře navrženého Baxandallu a se zdvihem/potlačením do ±12dB, je doslova desetiny milimetru od střední polohy na dráze potenciometru - takže zde záleží jen na "linearitě" dráhy lineárního poťáku, jak přesně je vyrobená.
Osobně mám velmi dobrou zkušenost s drahami 100k/NS, které v pouzdrech jednoduchých TP280, používaly Vráble u Baxandallů s operáky. Například jsou v celé známé "oranžové" řadě - ASO500, 501, 510, ASO600, ASO601, AZL120, AZL121 a hodně dalších, kde byl použit Baxandall s MAA a zdvihem ±18dB.
Vestavěl jsem vybrané a spárované dráhy 100k/NS do futrálů od nezajímavých hodnot TP289. Tento futrál má totiž možnost, nastavit naprosto přesný souběh lehkým natočením sběrače zadní dráhy.
Pokud se vyberou páry drah s celkovým odporem, shodným aspoň na 3% - 5%, tak potom je výsledkem naprosto dokonalý stereopotenciometr pro korekce. V jeho mechanické střední poloze, je skutečně průběh korektoru naprosto lineární, s neměřitelným zvlněním. Kromě toho průběh NS velmi dobře linearizuje nectnost Baxandallu, která se projevuje velkým skokem zdůraznění/potlačení blízko krajním polohám. S obyčejným N potenciometrem se od středu jakoby "dlouho nic neděje" a blízko krajní poloze bác - zdvih skokem naroste třeba o +5dB. Tohle průběh NS kompletně odstraňuje, takže regulace s NS průběhem krásně "jde za rukou", je subjektivně plynulá a dokonce se dá s malými nepřesnostmi i ocejchovat přímo v dB. To s běžnými N potenciometry téměř nelze - nárůst či pokles je ke krajům skoro až exponenciální.
Jiné dráhy s průběhem NS bohužel tenkrát nebyly k dispozici, Baxandallům by víc slušely 50k či 25k.
Minimálně kvůli tomu, že při 25k je obvod prakticky necitlivý na rozptylová pole, vf rušení, ani na kapacitu ložiska hřídele, které pak neprská, jako u 4x vyšších hodnot.
Potenciometry s vyšším odporem, mohou sice výhodně používat nižší korekční i vazební kapacity - ale obvod jako celek, na impedanci okolo těch 100k, je bohužel fest háklivý na rozptylové pole traf, na extra zemnění futrálů i hřídelí potenciometrů do jednoho, správného bodu, který je třeba trefit vyloženě experimentálně.
Přičemž nikde jinde už nesmí dojít ke spojení se zemí ani futrálu, ani hřídelí. V lepším případě to při dotyku kovového knoflíku jen silně lupe, v horším bručí a tahá dovnitř Topolnou.
Jak je to háklivá záležitost, dokazuje např. korekční zesilovač v AZS217. Tam bylo, kvůli neexistenci samostatného zemnění hřídelek, nutné spojit se zemí extra drátem i ten okrasný, vnější Al štítek, aby po přiblížení ruky ke knoflíkům zesilovač nebručel.
Ve vrabčím vzorku mám použity jenom jednoduché potenciometry, zdrátoval jsem jen jeden kanál.
V Baxandallu mám (proti originálu tedy asi jinak) právě TP280 25k/NS, které mi před mnoha lety vyrobili v ES Ostrava, když ještě měli důvod se snažit. Mám tytéž dráhy i v později vyrobených, tandemových provedeních TP289, s luxus shodou 1dB.
Ale to už vyšlo /při 20ks sérii/ na skoro 250,-Kč/ks, za což bych asi koupil už i čínskou verzi modrého ALPS
Ale jsou luxusní, s R-hřídelkou a "japonským", krásně plynulým chodem.
I s osazením, uvedeným v předchozích příspěvcích (1xBC179C a 3x BC413C) jsem i s jen provizorním stíněním, krabicí s obyčejného Fe plechu a unideskou, podloženou okapovým pozinkem, naměřil mnohem lepší odstup, než uvádí např. článek v HaZ.
Ale mám zatím zapojen jen 10k ZV odpor a na vstupu jen dělič pro Radio. Vstupní citlivost pro zvolený výstup 1V je asi 150mV a přebuditelnost je úžasná - i bez přesnějšího nastavování pracovních bodů je při napájení 33V skoro 30dB.
Až vyberu slušný přepínač, zkusím i jiné ZV členy a možná polaboruju i se vstupními děliči.
Zkusím optimalizovat příčný odpor vstupních děličů a asi obětuju i část přebuditelnosti - ve prospěch prohánění co nejsilnějšího signálu vstupním zesilovačem - a tím zamaskování jeho šumu signálem
Osobně mám velmi dobrou zkušenost s drahami 100k/NS, které v pouzdrech jednoduchých TP280, používaly Vráble u Baxandallů s operáky. Například jsou v celé známé "oranžové" řadě - ASO500, 501, 510, ASO600, ASO601, AZL120, AZL121 a hodně dalších, kde byl použit Baxandall s MAA a zdvihem ±18dB.
Vestavěl jsem vybrané a spárované dráhy 100k/NS do futrálů od nezajímavých hodnot TP289. Tento futrál má totiž možnost, nastavit naprosto přesný souběh lehkým natočením sběrače zadní dráhy.
Pokud se vyberou páry drah s celkovým odporem, shodným aspoň na 3% - 5%, tak potom je výsledkem naprosto dokonalý stereopotenciometr pro korekce. V jeho mechanické střední poloze, je skutečně průběh korektoru naprosto lineární, s neměřitelným zvlněním. Kromě toho průběh NS velmi dobře linearizuje nectnost Baxandallu, která se projevuje velkým skokem zdůraznění/potlačení blízko krajním polohám. S obyčejným N potenciometrem se od středu jakoby "dlouho nic neděje" a blízko krajní poloze bác - zdvih skokem naroste třeba o +5dB. Tohle průběh NS kompletně odstraňuje, takže regulace s NS průběhem krásně "jde za rukou", je subjektivně plynulá a dokonce se dá s malými nepřesnostmi i ocejchovat přímo v dB. To s běžnými N potenciometry téměř nelze - nárůst či pokles je ke krajům skoro až exponenciální.
Jiné dráhy s průběhem NS bohužel tenkrát nebyly k dispozici, Baxandallům by víc slušely 50k či 25k.
Minimálně kvůli tomu, že při 25k je obvod prakticky necitlivý na rozptylová pole, vf rušení, ani na kapacitu ložiska hřídele, které pak neprská, jako u 4x vyšších hodnot.
Potenciometry s vyšším odporem, mohou sice výhodně používat nižší korekční i vazební kapacity - ale obvod jako celek, na impedanci okolo těch 100k, je bohužel fest háklivý na rozptylové pole traf, na extra zemnění futrálů i hřídelí potenciometrů do jednoho, správného bodu, který je třeba trefit vyloženě experimentálně.
Přičemž nikde jinde už nesmí dojít ke spojení se zemí ani futrálu, ani hřídelí. V lepším případě to při dotyku kovového knoflíku jen silně lupe, v horším bručí a tahá dovnitř Topolnou.
Jak je to háklivá záležitost, dokazuje např. korekční zesilovač v AZS217. Tam bylo, kvůli neexistenci samostatného zemnění hřídelek, nutné spojit se zemí extra drátem i ten okrasný, vnější Al štítek, aby po přiblížení ruky ke knoflíkům zesilovač nebručel.
Ve vrabčím vzorku mám použity jenom jednoduché potenciometry, zdrátoval jsem jen jeden kanál.
V Baxandallu mám (proti originálu tedy asi jinak) právě TP280 25k/NS, které mi před mnoha lety vyrobili v ES Ostrava, když ještě měli důvod se snažit. Mám tytéž dráhy i v později vyrobených, tandemových provedeních TP289, s luxus shodou 1dB.
Ale to už vyšlo /při 20ks sérii/ na skoro 250,-Kč/ks, za což bych asi koupil už i čínskou verzi modrého ALPS
Ale jsou luxusní, s R-hřídelkou a "japonským", krásně plynulým chodem.
I s osazením, uvedeným v předchozích příspěvcích (1xBC179C a 3x BC413C) jsem i s jen provizorním stíněním, krabicí s obyčejného Fe plechu a unideskou, podloženou okapovým pozinkem, naměřil mnohem lepší odstup, než uvádí např. článek v HaZ.
Ale mám zatím zapojen jen 10k ZV odpor a na vstupu jen dělič pro Radio. Vstupní citlivost pro zvolený výstup 1V je asi 150mV a přebuditelnost je úžasná - i bez přesnějšího nastavování pracovních bodů je při napájení 33V skoro 30dB.
Až vyberu slušný přepínač, zkusím i jiné ZV členy a možná polaboruju i se vstupními děliči.
Zkusím optimalizovat příčný odpor vstupních děličů a asi obětuju i část přebuditelnosti - ve prospěch prohánění co nejsilnějšího signálu vstupním zesilovačem - a tím zamaskování jeho šumu signálem
S tím už jsem si hrál. AR6/74.
V zapojení je chyba. Tak, jak je to nakreslený, to má samotný A=0,7 a to tam ještě není sledovač, ze kterého je to nezbytně nutný napájet, při 50k potenciometrech.
Našel jsem konečně ten původní koncák Fairchild.
Originální Application Note je zde:
https://uloz.to/file/ALLdykDSWlyr/75w-k ... EIAmZ1Lj==
Diferák je poplatný době, ale není nic jednoduššího, přilepit k C3/C4 ledky/Zenerky, aby to z větší části přestalo vandrovat.
Deska půjde načmárat od ruky fixem a osazení je dneska běžný "šrot". Odpředu otočené BC546/BC556, nebo MPSA06/56. Předbudiče včetně ochran 2N5401/2N5551, nebo líp naše KC639/KC640, které se jen otočí. Deska je totiž dělaná na "americké pořadí vývodů" malých tranzistorů. Nic nebrání, při kreslení fixem doplnit pro tranzistory TO92 čtvrtý pad, aby šly osadit i "japonské" 120V nízkošumové typy.
Budiče budou úplně luxusně vyhovovat MJE15030/MJE15031, těm původním se nejvíc podobají, hlavně Ft.
Japonské budiče mají všechny hodně nad 100MHz, což by zde mohlo působit problémy a divočit.
Koncáky jsou jasný - MJ15003/15004, nebo 2N5884/2N5886, ti s největším pérem si seženou 2N5684/2N5686
Do napájení asi 70V klidně i 2N3055/MJ2955, má-li to bez újmy snášet dokurvené impedančky beden, co letí ke 2 ohmům.
Francouzská verze, zpracovaná jako stavební návod z amatérského časopisu. S mírně učesanou deskou, bez zmínky o Fairchildu, ale jinak přesně totéž zapojení, s přidaným rozpisem možného osazení, které bylo dostupnější, než původní materiál Fairchild:
https://uloz.to/file/MqwgJffHNtQh/75w-f ... OJFmx0AD==
Na prvním obrázku je Sýkorův korektor.
Předpětí T3 a možná přidaný bootstrap chci řešit nějak, jako na dalších obrázcích.
V zapojení je chyba. Tak, jak je to nakreslený, to má samotný A=0,7 a to tam ještě není sledovač, ze kterého je to nezbytně nutný napájet, při 50k potenciometrech.
Našel jsem konečně ten původní koncák Fairchild.
Originální Application Note je zde:
https://uloz.to/file/ALLdykDSWlyr/75w-k ... EIAmZ1Lj==
Diferák je poplatný době, ale není nic jednoduššího, přilepit k C3/C4 ledky/Zenerky, aby to z větší části přestalo vandrovat.
Deska půjde načmárat od ruky fixem a osazení je dneska běžný "šrot". Odpředu otočené BC546/BC556, nebo MPSA06/56. Předbudiče včetně ochran 2N5401/2N5551, nebo líp naše KC639/KC640, které se jen otočí. Deska je totiž dělaná na "americké pořadí vývodů" malých tranzistorů. Nic nebrání, při kreslení fixem doplnit pro tranzistory TO92 čtvrtý pad, aby šly osadit i "japonské" 120V nízkošumové typy.
Budiče budou úplně luxusně vyhovovat MJE15030/MJE15031, těm původním se nejvíc podobají, hlavně Ft.
Japonské budiče mají všechny hodně nad 100MHz, což by zde mohlo působit problémy a divočit.
Koncáky jsou jasný - MJ15003/15004, nebo 2N5884/2N5886, ti s největším pérem si seženou 2N5684/2N5686
Do napájení asi 70V klidně i 2N3055/MJ2955, má-li to bez újmy snášet dokurvené impedančky beden, co letí ke 2 ohmům.
Francouzská verze, zpracovaná jako stavební návod z amatérského časopisu. S mírně učesanou deskou, bez zmínky o Fairchildu, ale jinak přesně totéž zapojení, s přidaným rozpisem možného osazení, které bylo dostupnější, než původní materiál Fairchild:
https://uloz.to/file/MqwgJffHNtQh/75w-f ... OJFmx0AD==
Na prvním obrázku je Sýkorův korektor.
Předpětí T3 a možná přidaný bootstrap chci řešit nějak, jako na dalších obrázcích.
- Přílohy
-
-
-
Jenomže Leoš tohle zapojení nemíní stavět jako vstupní část zesilovače, alébrž ještě před to bude mít vloženej další minimálně jednostupňovej předzesilovací bázmek - tohle je JENOM IDEOVĚ NAVRŽENEJ KOREKTOR a ten vstupní sledovač u něj slouží čistě jen a jen k tomu, aby potencáky s bižutérií okolo nich byly krmený z pokud možno nízký imprdelance, na tom jak vysoká je ta vstupní už zas až tak nesejde, pokud tam za vlastním zdrojem signálu bude ještě další, na tom obrázku z Leošova posledního postu nenakreslenej předstupeň ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!Určitě.
Ten impedanční převodník z prostředního obrázku, má Rvst=3,6MΩ a Rvýst=250Ω.
Jak je to sakra možný, s tak malými odpory děliče, co?
Když to nemáš ani osahaný, jak se co chová a funguje, ani to neumíš spočítat, tak proč se sereš do diskuse?
Další anonymní kokot, co si nutně potřebuje rýpnout do sinclaira, jaký je to hňup?
Ten impedanční převodník z prostředního obrázku, má Rvst=3,6MΩ a Rvýst=250Ω.
Jak je to sakra možný, s tak malými odpory děliče, co?
Když to nemáš ani osahaný, jak se co chová a funguje, ani to neumíš spočítat, tak proč se sereš do diskuse?
Další anonymní kokot, co si nutně potřebuje rýpnout do sinclaira, jaký je to hňup?
- Přílohy
-