Stupňovitý vrták 4 ~ 32 mm
Moderátor: Moderátoři
PROČ Japonci, celý ty léta, co vyráběli naprosto špičkovou spotřební elektroniku, která dodnes vesměs všecka funguje (všecky ty Technicsy, Rotely, Denony, Pioneery, Panasonicy atd.) - zásadně nepoužívali čínský materiál, ani pracovní sílu?
Pamatuju se, že některé, jakoby méně náročné přístroje, bývaly vyrobeny na Taiwanu, nebo v Malajsii.
To byly dvě jediné lokality, kterým zřejmě sami Japonci důvěřovali natolik, že je mohli nechat dělat špičkovou elektroniku, která jim vybudovala pověst.
Jen namátkou z toho, co mi tady aktuálně stojí/leží a furt, téměř bez údržby neúnavně funguje, ze štítku:
Receiver Technics SA-GX200 - Made in Malaysia
Preamp Technics SU-C1000 - Made in Malaysia
Player Technics SL-PG470A - Made in Japan
1-Deck Technics RS-BX601 - Made in Japan
2-Deck Technics RS-TR555 - Made in Taiwan
Player Denon DCD-715 - Made in Germany (!!!)
CD recorder Pioneer PDR-609 - Made in Japan
MD recorder Sony MDS-502 - Made in Japan
MD walkman Sony MZ-R501 - Made in Japan
Používali přitom při výrobě jen a pouze japonské součástky. Kondenzátory Matsushita, Nippon, Nichicon, Elna, Panasonic.
Polovodiče? NEC, ROHM, Panasonic, Sanyo, Toshiba, Matsushita, Sony - stejně tak ostatní pasivní materiál - až do samotného konce 80.let s mírným přesahem do 90.let.
Pravděpodobně i proto všecky ty přístroje, s naprosto minimální údržbou dodnes perfektně fungují!
Pak, zhruba v půlce devadesátek, Japonci nechávali doběhnout externí výrobu spotřební elektroniky, případně prodali její licence státům, kde se vyráběla naposled a začali se, namísto výroby téhle špičkové spotřebky, věnovat vývoji a exportu špičkových technologií. Těch, které sami Japonci vyvinuli, předtím používali v té špičkové výrobě a kterými zválcovali nejen zabržděnou Ameriku, ale cenovou politikou i Evropu.
Nikdy a nic z toho vyjmenovaného, nikdy nesvěřili tomu agrobolševickému tupému dementovi, který v té době svedl akorát tak našukat pět děcek do hliněný chatrče, zasadit rejži a ustájit dva voly, aby ty pluhy nemusel tahat sám, jako předtím.
Proč asi ti natvrdlí Japonci, nenechávali ten materiál, nebo celé ty špičkové přístroje dělat v číně? Dyť by na pracovní síle ušetřili strašný balíky a vydělali by víc?
Každý, kdo tu někdy opravoval japonský výrobek ze 70.-80.let a potom, o hodně později jakýkoliv čínský výrobek ví, že to je v případě těchto dvou režimů přesně naopak.
Proč by jinak vznikla tahle sekce, chytráku?
Plive tu snad někdo na japonský výrobky, nebo jejich technologie? Třeba na japonský frekvenční měniče, polovodiče, elektrolyty?
Jinak se tahle debata odehrává stejně zaslepeně jako vedlejší vlákno o sračkoidních asijských nůžkách.
Oba protichůdné tábory opomíjejí jednu věc, vyrobit, poslat přes půl světa a prodat nefunkční sráč z bláta místo nástrojové oceli sežere plusmínus stejně materiálu, energie a dopravních kapacit jako kvalitní výrobek. S tím, že poměr na trhu se s vesráním Číny do role globálního dodavatele sraček výrazně změnil ve prospěch hnoje, s tím jak se současně podařilo změnit chování konzumenta: kupovat většinově v řetězci a považovat jejich cenu za "normální".
Třídit si vrtáky nebo nůžky na "humus na papír", "jakžtakž na tři díry ale ne víc" a "tohle je držák na všechno" je samozřejmě těžký psycho.
Málokodo si uvědomí, že model zkusím prodat šmejd, když to nevyjde vrátím peníze je nepřirozený dlouhodobě nikam nevedoucí a náklady s tím spojené se projeví jinde, i když ne hned. Minimálně v přetížených dopravních kapacitách a energiích na opakované posílání čínskýho humusu s chvilkovou životností. Což bylo vidět když se ucpal na pár dní Suez a půlka světa šla srát.
Plus skutečnost, že prodávat po světě malé akumulátory zapertlované do futrálu na aku s 4násobnou kapacitou je morální ksindl, jaký realizujou jen dva národy: číňan a vietnamec.
Kdyz si das vecer ke spekacku vinny strik, taky tam nebudes lit archivni vino a vubec se nad tim nepozastavis .
Já myslel, že přínos 3D tisku je, že ty závity rovnou vytiskne?
Přirovnání ke žrádlu není dobrý příklad, plést si žaludek s odpaďákem nevede rozhodně k dobrým výsledkům, aspoň u mě. A k buřtům rozhodně pivo, pokud možno kvalitní.
-
Lukas-Peca
- Příspěvky: 4500
- Registrován: 06 kvě 2007, 00:00
- Bydliště: Zlín
- Kontaktovat uživatele:
Co má dvě rukojeti a čep, tak mám bez výjimky všechno z nejvyšší řady od českého dovozce Bernsteinu.
Koupené těsně za půlí devadesátek, kdy už bylo možné, porovnat si na internetu ceny ve světě a tady.
Všecko zatím pracuje tak, jak popisuju a přitom je naprosto buřt, zda se 120mm bočníma štípačkama štípnu měď, oštipuju konce frézování ve sklolaminátu, nebo u levnějších elytů FeSn.
Na trojku napínací drát na plotě, nebo ocelové lanko na kole, si ale beru jiný vercajk, který je na to určený.
Čelní 180mm štípačky Bernstein, který to mají přímo v popisu práce.
Vietnamci jsou poměrně poslušní, skromní a pečliví - to už zjistili xenofobové a nacisti, jako já.
Až na výjimky je jim vyjebávání se zákazníkem ve vlastní zemi cizí, protože se to jednoduše dlouhodobě nemůže vyplatit.
To dělají jen jejich soukmenovci v jiných zemích - to když zjistí, že místní domorodci jsou až tak vypatlaní, že i horskou přirážkou koupí naprosto cokoliv. Něco, na čem se skví nápis SOMY.
Jestli je to licenční výroba SKF, bude to nepochybně dobrý. A jestli v místní výrobě ještě ještě pracujou ti, co se u nás v 15 vyučili ve Zbrojovkách, no tak tím lepší.
U nas sa uz loziska v tomto rozmere nedaju zohnat v pouzitelnej kvalite.
Firma, kde som ich bral predtym, zacala dodavat za nezmenenu cenu nepouzitelny smejd na urovni najlacnejsej Ciny.
1./ historická zkušenost. Japonsko a Čína spolu přece válčili a jejich vzájemné vztahy to potom nutně na nějakou dobu poznamenalo.
2./ v době té špičkové Japonské kvality, nebyla Čína na současné úrovni, aby mohla Japonsku nabídnout svou kvalifikovanou pracovní sílu, nebo svou průmyslovou výrobu. Byla to vlastně rozvojová země, která se postupně vzpamatovávala. Nejen po světové válce, ale též po následné občanské válce a pak i po kulturní revoluci. Rozmach Číny a její ekonomiky nastal až později, s nástupem globalizace. Postupným přesouváním průmyslové výroby a technologií z průmyslově vyspělých zemí, za extrémně levnou pracovní sílou. Když kvalita produkce spotřebního zboží, již přestávala být hlavním kritériem výroby a úspěšnosti firem na trhu. Když se hnacím motorem světové ekonomiky stala trvalá spotřeba konzumní společnosti, podporovaná též překotnými inovacemi a plánovaným zastaráváním výrobků.
Už o něco dřív. Fakticky to odstartovala návštěva Nixona v Číně v 70. letech. Po smrti Maa to pak šlo dost rychle, takže už v polovině 80. let se na náš trh dovážely třeba TV BeiJing - byl to původem Samsung, tehdy druhořadá značka, vyráběný v Číně.Otkundes píše:Rozmach Číny a její ekonomiky nastal až později, s nástupem globalizace.
Používaly se lepší a horší součástky, to zcela jistě. Přímý úmysl, zkrátit jim životnost jejich úmyslným přetěžováním, nebo úmyslnou a propočítanou výrobou z mizerného, či záměrně nečistého materiálu, to jsem nikde jinde a nikdy neviděl.
Spíše by se dalo říci, že jsem o tom přímém úmyslu číňanů přesvědčen tím víc, čím poslední dobou častěji beru do ruky skutečně originální součástky, vyrobené JPN/USA/EUR. Mají stále kvalitu, plnou spolehlivost a rezervy výrobce, jak bylo dobrým pravidlem.
Mohu ze své praxe dosvědčit, že všechny polovodiče, vyrobené v Japonsku, Evropě a v USA, všechny dodnes fungují, což svou stálou a bezchybnou funkčností potvrzují přístroje, z nich sestavené.
V tom výčtu mých vlastních přístrojů není ani jeden, jakkoli opravovaný po elektrické stránce. Přitom nejde v případě dotyčných modelů o žádný hi-tech, z hlediska Západu jde o spotřebku.
Vomrdávat ve velkém začali asiati a stále to vylepšují. To když si spočítali, že s životností přístrojů třeba 10 let, nebudou mít jejich stamilióny najebaných sklářů co žrát.
Kdyby jim v tom nebránily minimální zákonné záruky, platné v zemích, kam to dodávají, tak to bude fungovat pár desítek minut po zapnutí a pak se to posere s jedním z příznaků, pochopitelně vyjmutých z garance funkcionality...