Magnetofon Tesla B115
Moderátor: Moderátoři
Môj postup je nasledovný...
1. Vstup PHONO má maximum 800 mV. Používam generátor BM534 na ktorom nastavujem výstupné napätie 200-400 mV a frekvenciu 1 kHz.
2. Prepínač v polohe SOURCE, voltmeter BM384 v zdierke MONITOR. Poťákmi záznamovej úrovne nastavím napätie v MONITORE na 1 V.
3. Na generátore je prepínač, ktorým znížim úroveň napätia o -20 dB.
4. Na MONITOR pripojím osciloskop.
5. Nastavujem predmagnetizáciu, rýchlosť 9, prepínač v polohe TAPE a striedam frekvencie 800 Hz a 8 kHz (mohol by som ísť na tých 330 Hz, ale pri 800 Hz vs 8 kHz nemusím hýbať s tým ladiacim kotúčom, len prepínačom zmením frekvenciu o jeden rád).
6. Trimrami predmagnetizácie zrovnám amplitúdy oboch frekvencií na jednu úroveň. Všetko sledujem na osciloskope.
7. Trimrami záznamovej úrovne zrovnám amplitúdy tak, aby v polohe TAPE bola amplitúda rovnaká, ako v polohe SOURCE.
8. Na záver ešte raz skontrolujem obe frekvencie v polohe TAPE. Na to som bol zvlášť upozornený, že trimrami R1/R2 (záznamový prúd) malinko rozhodím predmagnetizáciu. Takže skontrolovať, prípadne trimrami R13/R14 malinko skorigovať predmagnetizáciu.
No a ja stroskotám práve v bode 7. Amplitúdy pri 800/8000 Hz sú zrovnané a ja potrebujem zrovnať amplitúdy TAPE/SOURCE. A vtedy narazím na problém, že v polohe TAPE je amplitúda vyššia, než v polohe SOURCE, napriek tomu že trimer je na doraze. Záznamový prúd už proste viac znížiť nedokážem.
Týmto postupom som už jednu B115 nastavil, nahráva krásne aj pri rýchlosti 9. U nej je skoro zbytočné používať rýchlosť 19. No a trimre sú nastavené cca v polovici dráhy.
To byl takový problém seřídit citlivost snímacích zesilovačů na stejnou hlasitost?
Tady máš pořadí nastavení v příloze.
Protože jsi ty trimry už jednou rozkroutil, nezbude ti, než pásek se záznamem úrovně 0 dB nahrát na jiném, spolehlivě dobře seřízeném stroji, kde se na nastavení indikátorů ani na velikost záznamového proudu nesahalo.
Jinak pro jak měkkou, tak tvrdou, záznamovou hlavu vychází při 2,9 V/0 dB linearizační odpor kolem 16 kΩ, samozřejmě s ohledem na výrobní tolerance hlavy ±10 % (to máme asi ±1 dB), čili i odpor trimru by se měl pohybovat v tomto rozsahu. Další 2 dB padnou na rozdíl mezi citlivostí různých pásků, takže už to samo o sobě dělá 3 dB, které tě tak iritovaly, žes to celé rozhodil.
Už jsme ti tu psali - když už s tím musíš hýbat, poznač si polohu trimru a hýbej jen tím jedním. Když to nepomůže, vrať na značku. S počtem trimrů, které jsi protočil bez označení nebo změření odporu, kvadraticky rostou nároky na nápravu.
Za ďalšie, meraciu pásku som si nenahrával sám na rozštelovanom magneťáku /neviem odkiaľ ste to vydedukovali/. Ja som tú pásku kupoval, priamo od človeka, ktorý sa výrobou meracích pások zaujíma. Je to celostopo nahrané.
Samozrejme že úplne v prvom rade kontrolujem kolmosť hláv, potom nastavujem snímacie zosilovače a až tak idem na predmagnetizáciu.
Nerobte prosím zo mňa 🤐, ktorý nevie na čo ktorý trimer slúži a tak s nimi bezhlavo krúti. Jednu B115 som týmto postupom nastavil a verte neverte, trimer záznamového prúdu je v polke dráhy a TESLA hrá fakt pekne. Len túto druhú nedokážem zoštelovať, takže mám podozrenie na nejakú elektrickú závadu.
- nastav podle úrovňového pásku snímací zesilovače, aby měly po 1,1 V na výstupech
- dej tam čistý dobrý pásek, na vstup RADIO připoj signál 10 mV při 1 kHz
- potenciometry záznamové úrovně nastav na výstupech modulů Z napětí 2,9 V
- přepni odposlech do funkce TAPE
- záznamové proudy pak trimry nastav tak, abys dostal na výstupech modulů S taky po 1,1 V.
Až to budeš mít, teprve pak koukni na indikátory záznamové úrovně. Nejspíš nebudou potřebovat nic, jestli jsou ale rozštelované, přepni do režimu MONITOR (záznam stále zapnutý) a na modulu "I" je dolaď tak, aby oba ukazovaly 0 dB.
A pak si můžeš hrát s předmagnetizací: narovnej charakteristiku a nakonec zopakuj postup od začátku, protože se s velikostí předmagnetizačního proudu mění citlivost pásku i na nízkých kmitočtech, i když daleko méně, než na vysokých.
Obvykle tohle kolečko stačí projet dvakrát třikrát, abys dosáhl tolerance pod ±1,5 dB jak mezi stopami navzájem, tak v celém rozsahu kmitočtů, to znamená 100 Hz až 16 kHz na devatenáctku a až 12,5 kHz na devítku.
Ani pod a ani nad těmito kmitočty nebudou pak odchylky nijak drastické, i když v průběhu délky pásku tam může být rozptyl ve výškách i ±3 dB, ale tam už toleranční pole "přes pásek" dávno definované není, abys do něj dostával průběh.
Kompletní servisní manuál slouží k tomu, že lze podle něj seřídit minimálně na tovární úroveň magnetofon, který předtím laik, na základě "dobrých rad", rozjebal do bezvědomí.
S mnoha takovými rozjebanci jsem se setkal. Všechny bez výjimky, bez jakýchkoliv dodatečných úprav hodnot čehokoli, se vždy podařilo dostat do lepšího stavu, než byl stav z fabriky.
Vážně není třeba, dělat z maličkostí megaprůsery.
Je to jenom trochu lepší, ale furt spotřební elektronika, která má limity.
Ty nastavovací prvky, jsou-li v pořádku, jsou určeny k tomu (a mají potřebný rozsah), aby jimi bylo možno ve výrobě úspěšně seřídit stroj, který obsahuje součástky s hraniční tolerancí 10%, u odporů někdy až 13%, u netříděných kondenzátorů 20%, u indukčností stejně tolik.
Po rozmrdání stroje hňupem, umožní tytéž nastavovací prvky, při současně pozorném čtení SM, seřídit ho zpátky.
Mnohdy líp - zdatný amatér si na to udělá čas, má osobní zájem a je i pečlivější, než babosed ve výrobě.
Stačí k tomu jeden celkem nenáročný měřicí pásek, jeden slušný čistý pásek a pár měřáků, vhodných pro měření na tomto druhu nf techniky.
Skoro každý laik si myslí, že jakmile je tam někde skupina trimrů (jako třeba ty důležité, 4ks v řadě vpravo v B4), tak je třeba okamžitě začít s nimi točit a stroj "poštelovat".
Vycházelo to z hodně rozšířeného názoru, že Přelouč je mizerná fabrika jako všechny jiné - tedy že to tam určitě odflákli, jako se to dělalo i jinde.
Tenhle přístup podporovala i řada pověr a taky to, že v té době mělo mnoho "zaměstnanců" tento přístup. Protože sami v nějaké flákací fabrice s tímto přístupem pracovali.
Nějak to odrbat, aby to nějak bylo - aby byly normou žádané kusy-metry-hodiny, spokojený vedoucí a tedy následné prémie.
Zákazník, který to bude dalších 10-15 let používat, nikoho v té době ve fabrikách nezajímal.
Naštěstí Tesla Přelouč patřila k těm opravdu slušnějším podnikům. V ostrém kontrastu například s Vráblemi.
Jistěže, drobnosti - nedostatky z výroby/návrhu, ty se občas našly i ve výrobcích Přelouče.
Pokud si jich zákazník vůbec všiml, tak ty drobnosti plně řešily záruky - od toho ostatně taky byly a jsou.
Co se ale musí nechat, tak bylo (i přes nějaké drobné chybky) provedení a podrobnost servisních manuálů Tesly.
Hlavně od těch zařízení, ve kterých bylo občas použito něco "nového" - jako to bylo v době nástupu OZ a polovodičů obecně. Popis funkce, vlastností i nastavení, vše také od píky, bylo skoro vždy podrobně popsáno u prvního výrobku tohoto druhu.
Stejně tak jsou dokonalé SM Tesly Přelouč, jejich rozsah i následně vydávané TI. Přesný popis funkcí obvodů v případě B11x přesně odpovídá tomu, že se vlastně jednalo o první koncepci tohoto druhu a bylo nutné, podrobně s ní seznámit hlavně profesionály.
Má to dneska drobný háček:
U SM, určených původně pouze pro profesionály (volně se prodávaly až asi po r. 1978, předtím nepravidelně, málo a draze) - se automaticky předpokládá odborná zdatnost lidí z profi-servisů, takže nebylo nutné dopodrobna vysvětlovat naprosto základní věci, co se tehdy učily v odborných školách.
To dneska často chybí. U skoro laiků, nebo v lepším případě slabých bastlířů, kterým se tehdejší SM dostane dnes do rukou.
Na mnohé, tehdy naprosto samozřejmé věci, se dneska čučí, jak na bacily do lékárny a končí to tady.
Chtěl bych se ještě vrátit k těm nš tranzistorům, ale až později. Tato část příspěvku je přesunuta do samostatného vlákna o nízkošumových tranzistorech
Hill
Ja som sa naučil nastavovať magneťák podľa tohoto návodu. Má tam ten chlap napísané niečo zle?
https://www.ps-service.cz/forum/viewtopic.php?t=284
To už se víc hodí bod 11.
A to důležité upozornění na závěr je skutečně důležité - servisní manuál výrobce (a Tesla je měla velmi kvalitně zpracované) je v tomto případě zákonem.
To ostatní podstatné jsem ti v kostce napsal výše, v tom se shodujeme, přeskočil jsem jen to, co v první fázi resuscitace není životně důležité, ale dá se to jemně došlechtit později.
Prostě, jestli Tesla předepisuje 2,9 V před linearizačním odporem, musí toto napětí protlačit do záznamové hlavy tak velký záznamový proud, aby na pásku zůstala referenční úroveň 0 dB. K tomu potřebuje modul Z na vstupu úroveň 1,1 V. Protože se odtud vede signál i na modul indikátorů, pak tyto musí ukazovat právě 0 dB.
Samozřejmě při této úrovni můžeš indikátorům nastavit výchylku na 0 dB, přepínat TAPE/SOURCE a dorovnat záznamový proud trimry podle indikátorů.
Zkreslení při plné úrovni pak změříš a případně tu úroveň došlechtíš.
Mimochodem - kolmostní záznam na justovacím pásku se obvykle dělá kmitočtem 10 kHz v úrovni -10 dB, podle něj se výstupní napětí modulů S nenastavuje.
Ale myslím si, že long life hlavy už ten magneťák přežijí, určitě nebude běhat několik hodin denně. A většina ostatních stárnoucích materiálů je nějakým způsobem nahraditelná, tedy pro toho, kdo to umí a je na to vybavený.
Ono nejsmutnejsi na tom je, ze nemam pristup ke kvalitnim analogovym masterum nebo aspon originalkam z ty doby, takze vsechno co mam na paskach, jsou nahravky z PC FLAC/mp3, pripadne z CD prehravace. Takze ten analog uz nidy plnokrevnym analogem stejne nebude, jen k tem digitalnim schodum pridam jeste nejake zkresleni a sum na analogovy strane.
Clovek to pak dela z cisty nostalgie, aby mohl videt otacejici se kolecka a poskakujici rucicky na cifernikach. A pro radost z toho, ze neco muzu rozvrtat a zase poskladat dokupy.
Dodatečně jsem tam přesunul vaše poslední příspěvky.