Ug tyristoru

Zpráva

kulikus · #1 Příspěvek od **kulikus** » 01 říj 2021, 23:35

Postačí úroveň signálu 320mV na sepnutí malinkého tyristoru?
Kdyby se ještě vyráběly Ge tranzistory, těm by to stačilo...

#2 Příspěvek od **MetalGod** » 01 říj 2021, 23:51

Ani kdyby byl nejmalilililililinkaťoulinkatější.

#3 Příspěvek od **tomasjedno** » 01 říj 2021, 23:55

kulikus píše:Kdyby se ještě vyráběly Ge tranzistory, těm by to stačilo...

Tak si ho z nich postav

BOBOBO · #4 Příspěvek od **BOBOBO** » 02 říj 2021, 21:30

Mohl jsi se zeptat . Na sepnutí tyristoru i triaku je třeba dle kusu určitý výkon . I podle typu i dle kusu a hlavně dle teploty přechodu . Při stoupající teplotě přechodu příkon spouštěcího impulzu klesá .
A proto v průmyslových aplikacích se určí velikost náboje řídícího impulzu dle téměř maxhodnoty řídícího vstupu dle katalogu . Potom sepnou prvky v celé škále povolených hodnot .

kulikus · #5 Příspěvek od **kulikus** » 03 říj 2021, 10:39

Zvažuju jeho použití (citlivého tyristoru) v obvodu hlídání nadproudu MOSFETem v zapojení podobném jako s tranzistorem a shuntem.
Ug tedy courá s teplotou. Je ta změna podobná jako u bipoláru?

#6 Příspěvek od **PavelFF** » 03 říj 2021, 11:03

Přechod G-K tyristoru se chová zhruba jako mizerná dioda. Normální dioda se otvírá při asi 0.6V. Tyristor potřebuje ještě o něco víc.
Jinak u tyristorů se sleduje hlavně proud Igt, což je proud nutný ke spolehlivému sepnutí. Tyristor se spíná proudem. Ale bez dostatečného napětí proud do G prostě neprotlačíš.

rudolf02 · #7 Příspěvek od **rudolf02** » 03 říj 2021, 15:51

No, já nevím, ale pravdu mají ti přede mnou. Přechod mřížka katoda tyristoru (což je bipolární struktura PNPN, snad jsem se nespletl) je PN křemíkový přechod s otevíracím napětím bratru 0,6V. Aby tyristor sepnul, postačuje otevírací impulz, trvalé napětí nemusí být žádoucí. No a pro otevřený stav musí být dostatečný proud anoda katoda. Pokud je tento proud na mezi přídržného proudu a přechod mřížka katoda je trvale napájen, dochází k tranzistorovému jevu, tj tyristor se pootevírá a uzavírá jako tranzistor. Pokud nemá dostatečné chlazení a přídržný proud je vyšší, může se tepelně odpálit.
Nevím, zda už nejsou tyristory s přechodem kov polovodič (pana Šotka), pak by napětí cca 300mV mohlo postačovat.

termit256 · #8 Příspěvek od **termit256** » 03 říj 2021, 16:48

Nektere tyristory za pomerne specifickych podminek maji Ugt uz od 200mV. Ale pro prakticke pouziti to moc vyuzitelne neni.

#9 Příspěvek od **PavelFF** » 03 říj 2021, 19:05

To je zajímavé. Můžeš dát odkaz?

termit256 · #10 Příspěvek od **termit256** » 03 říj 2021, 19:16

Treba u tohto pisou uz od 200-300mV. Ale pri napeti 500V a teplote 125C.
Jak jsem uvedl, v praxi to moc pouzitelne neni.
http://pdf.datasheetcatalog.com/datashe ... BT168E.pdf

BOBOBO · #11 Příspěvek od **BOBOBO** » 04 říj 2021, 07:56

Jenom řeči . Na místo , které uvádíš se nehodí . Může to být člen , který např vypne buzení obvodů , ale musí mít vyhodnocovací část , která ten výkon potřebný k sepnutí v každém případě dodá . Úplně jednoduše a základně hodnota spínacího výkonu courá . Jak jsem výše napsal a sám si hodněkrát vyzkoušel .

Olchor · #12 Příspěvek od **Olchor** » 04 říj 2021, 17:47

Zapojení, kde některá součástka pracuje na hraně parametrů je špatné a budou s ním problémy.
Dá se zkusit náhradní zapojení tyristoru ze dvou Ge tranzistorů, tam se můžeš dostat s Ugk pod 0,3V. Ale stejně bude courat s teplotou. T1 lze i Si, ale pak bude asi pořeba zapojit R1 cca 100k.

Habesan · #13 Příspěvek od **Habesan** » 05 říj 2021, 19:05

A nebylo by praktičtější využít napájecí napětí toho zařízení k napájení nějakého složitějšího vyhodnocovacího obvodu a jeho výstupem teprve spínat ten tyristor ???

BOBOBO · #14 Příspěvek od **BOBOBO** » 05 říj 2021, 19:30

To je objev !