Hustomer
Moderátor: Moderátoři
Hustomer
V autoservise to nevedeli, tak z toho hustomeru vymackli par zbylych kapek na ten opticky merak a odecetli -20 st.
Nevim, proc ty cisla nenavazuji mezi zelenou a bilou na sebe.
Je to odecet pro ruzne teploty kapaliny?
Jo. Antifrízy se docela dost courají s hustotou podle okamžitý teploty, takže to co při 10°C vlastní teploty ukazuje teplotu tuhnutí -40°C ti bude ohřátý na 80°C ukazovat tuhnutí třeba jen při -10°C. Refraktometry mají v tomhle výhodu, odklon roviny polarizovanýho světla se sice taky teplotně hejbe, ale rozdíl není tak vysokej a líp kopíruje křivku závislosti bodu tuhnutí (rosolovatění, ony ty antifrízy nikdy úplně na led neztvrdnou) na koncentraci roztoku - a navíc, když se refraktometr nosí v kapse a na jeho měřicí destičku se namázne kapka kapaliny, tak ta kapalina skoro okamžitě přejme teplotu tý destičky a je tím prakticky zajištěný i měření za stejnejch nebo skoro stejnejch podmínek, i když jsou měřený vzorky s původně mnohokrát odlišnýma teplotama.Hejnicek píše:...
Nevim, proc ty cisla nenavazuji mezi zelenou a bilou na sebe.
Je to odecet pro ruzne teploty kapaliny?
A kutilmile - nelituju tě
- LojzaFernet
- Příspěvky: 125
- Registrován: 14 led 2017, 00:00
- Bydliště: Brno jako Brno
Můžu vám prozradit, že jsem si pak stejně od číňana objednal refraktometr. Je to rychlejší
Ale nasel jsem v historii FF odkaz na diskuzi, kde je obrazek stejneho hustomeru docela pekny
https://www.nissanclub.cz/forum-tema/chladici-kapalina-37279?kols=3
- LojzaFernet
- Příspěvky: 125
- Registrován: 14 led 2017, 00:00
- Bydliště: Brno jako Brno
- tyhle kapaliny se dneska už téměř nikdy neprodávají bez aditiv, jsou tam inhibitory koroze, stabilizátory pH, omezovače pěnivosti a sposta dalších přísad, které vylepšují vlastnosti kapaliny a chrání zařízení, ve kterém se používají. Koncentrace jsou obvykle v našich zeměpisných šířkách do 50% koncentrátu a zbytek demineralizovaná nebo osmotická voda. A problémová je právě ta voda. Přílišné naředění vodou způsobí naředění i ochranných prvků a tak je kapalina paradoxně agresivnější v koncentraci s větším podílem vody. To se sice při prvotním ředění kompenzuje, nicméně aditiva se spotřebují rychleji a problematičtější je spíše nízká koncentrace glykolů.
- Největším zlem v systémech s glykoly jsou vzduchové bubliny v potrubí, čerpadlech, ventilech. Obzvlášť, když dojde k napěnění zbytků roztoku. To se pak některé prvky armatur rozpouštějí téměř před očima.
- Tyhle kapaliny se posuzují podle počátečního bodu krystalizace, to je ten bod označovaný třeba jako kapalina nezámrzná do -20°C. V té chvíli kapalina začíná kašovatět a postupně bude více a více viskóznější, až ji třeba nebude možné čerpat. Rezerva k úplnému ztuhnutí je tím větší, čím větší je koncentrace glykolu. Kapaliny v koncentraci nad 50% glykolu v našich klimatických podmínkách přirozenou cestou k úplnému zmrznutí nedonutíte. Pokud ale jdete pod 15% ředění, tam už docela riskujete.
- Ta kašovitost v silných záporných teplotách pak může být důvodem, proč přehřejete motor auta krátce po rozjezdu v mrazech třeba okolo -20°C, tehdy se totiž čerpadlo chlazení točí v kaši, kterou ale nedovede čerpat. Záleží tedy, jakou koncentraci glykolu vám do chladiče v servisu nalili. U nás na horách, kde bylo i -28°C, vždycky servis upozorňuji na potřebu odpovídající směsi v chladiči a nikdy !!! nedolívám jen vodu.
- Tyto kapaliny, světe div se, nemají jako hlavní parametr jejich nezámrznost, ale schopnost akumulovat do sebe teplo a transportovat ho na jiné místo, v autě například do chladiče, kde se ohřátý roztok od vákců zase ochladí. A tady jsme zase u toho, větší koncentrace glykolu znamená lepší akumulaci tepla a jeho přenos. Všechno souvisí se vším, vetší koncentrace glykolů zase znamenají větší viskozitu a těm protiřečících se požadavků je tam spousta. A čím větší koncentrac e glykolu, tím se stává roztok slabým elektrolytem, elektrikáři jistě chápou, kde může nastávat další problém...
Včil, babo raď...
A kutilmile - nelituju tě