Program pro derasterizaci a vylepšení ofsetových předloh
Moderátor: Moderátoři
https://uloz.to/file/tSNH0SG5uWRe/jested-00003-png
Jsou to stejné fotky, z různých pohlednic. Nevím ale, jestli jejich kombinací půjde získat víc informací, protože jedna z nich je menší.
Koukám ale, že můj skener to moc nezvládá. Dal jsem tam rozlišení 1200, ale ostré to moc není. Další zvýšení rozlišení nepomůže, protože optika nestíhá. Buď je špinavá, nebo prostě nekvalitní.
Já jsem to přetáhnul přes trojici programů, víc moc lepší už to asi nebude, ač se použije cokoli, celkový pohled je převzorkovaný, (zhoršený) aby se tu vešel.
Ale vypadá to i tak dost dobře, musím říct. Ten Topaz jsem chtěl vyzkoušet před časem, ale nemohl jsem ho rozchodit ve win7 64bit.
Jsou tam ale i tak vidět zbytky rastru. Odrastrovávals to nějak v tom photo paintu, nebo jsi to Topazu předhodil rastrové?
Corelem jsem to musel nejprve mírně zašumět, poté si s tím ten Topaz lépe poradí, nakonec jsem retušoval kazy (škrábance atd.) z fota zase Corelem.
https://uloz.to/file/FJEFkK5DTNww/jeste ... erastr-png
Mohl bys to protáhnout tím Topasem, co to udělá?
Možná by stálo za pokus ten derastrovaný obrázek před průchodem Topasem zmenšit, aby "pixeláž" obrázku odpovídala frekvenci původního rastru. V tomto případě zhruba snad na 600 nebo 500 px? Přece jen ten Descreen nevyhlazuje hrany a na linkách zůstává zubovitost, kterou AI bere jako obrazovou informaci, pokud frekvence té zubovistosti je menší než pixelová frekvence. Takže ty zuby pak zůstávají i po AI úpravě. Pak možná zkusit aplikovat Gigapixel AI, jestli to máš.
Topas jsou velice mocne nastroje, ale na tohle proste nejsou delane.
Ale souhlasím s tím, že ty AI nástroje jsou koncipované na fotky, kde žádný zobrazovací rastr přítomen není, ale jen vlastní obraz, což v mém případě není. To by musel někdo natrénovat ten nástroj specificky na skeny ofsetových předloh. Pak by to, věřím fungovalo bombasticky. Ale v mých silách něco takového naprogramovat ani vzdáleně není. A poptávka po vylepšování skenů z časopisů nebo pohlednic asi není tak vysoká, aby se tím někdo třeba v Topas Labs zabýval.
Jde o to, že ten obraz i po odrastrování si nese určitou hrubost linek a nehomogenitu. Umím si představit, že na tyhle artefakty by se to dalo taky natrénovat. V podstatě by se dalo natrénovat i to odrastrování, to by pak bylo ještě lepší.
Až narazíš na limity ostrosti optiky, tak splníš Nyquistovú podmienku. Potom už budeš mať v obraze len raster bez moare a s prispôsobeným filtom to pôjde odfiltrovať.Osmdesat píše:otázka je, jestli další zvyšování rozlišení skenu k něčemu bude
Problém je, že nevieš zvýšiť rozlišenie nad konštrukčne skenera. Minimálne v jednom smere je dané rozmiestnením optických senzorov. V druhom smere sa dá zvyšovať mikrokrokmi posuvu, ale u lacného skeneru bude asi aj to málo.
Jinak optika (objektiv) jako nejdražší konstrukční součást je obvykle tím limitujícím faktorem, její ostrost začíná klesat dříve než dosáhne max. rozlišení snímače. Můj skener má sice rozlišení snímače 4800, ale nad 1200 v praxi nemá smysl jít, protože optika víc nezvládne.
Pro skenování tiskového rastru je to ale myslím dostačující. Hustota tiskového rastru u těch mých pohlednic je zhruba 150 bodů na palec, tak nemá smysl to skenovat v rozlišení 9600 dpi např.
Tahle otázka by měla smysl např. u skenování negativů, kdy chci mít na skenu pěkné zrno, které se mi líbí, i když vím, že zrno není součást obrazové informace. Jenže tiskový rastr prostě hezký není a mít ho tam nehci.
Osmdesat píše: Hustota tiskového rastru u těch mých pohlednic je zhruba 150 bodů na palec.
Právě na té předloze pohlednice jsi už dávno na tom omezujícím limitu. Prostě když už tam ty body hustěji nejsou, tak ani lepší kvalitu nevykouzlíš.
Vždyť to denodenně vidíš i v televizi. Starší pořady točené ještě v PAL kvalitě také lehce přepočítají i do HD, ale kvalita obrazu se tím nezlepší, jenom obraz zabírá více dat.