Jak funguje tato nabíječka?
Moderátor: Moderátoři
Jak funguje tato nabíječka?
- LojzaFernet
- Příspěvky: 125
- Registrován: 14 led 2017, 00:00
- Bydliště: Brno jako Brno
Krásné a příjemné věci by se neměly odkládat, nikdy nevíš, jestli se k nim budeš moci ještě vrátit ...
- LojzaFernet
- Příspěvky: 125
- Registrován: 14 led 2017, 00:00
- Bydliště: Brno jako Brno
Krásné a příjemné věci by se neměly odkládat, nikdy nevíš, jestli se k nim budeš moci ještě vrátit ...
K tem bateriim v aute. Slysel jsem to od "starych fachmanu" uz mnohokrat, ale nikdy jsem jeste nevidel zadne mereni ktere by tohle potvrzovalo. Tipuju ze je to jen nejaka povera. Zkuste si spocitat energii potrebnou na zahrati elektrolytu o nejakou znatelnou teplotu v tak kratem case. Nechce se mi s tim babrat, ale rekl bych ze by to tu baterku jen dorazilo.
Proste strejda jeden den zapnul vetrak, auto mu naskocilo, druhej den ho nezapl a auto uz nenabehlo protoze baterie byla proste vybita, vic mrzlo apod. No a z toho si odvodil ze je lepsi neco zapnout. Ja nikdy nic takoveho nepozoroval, a rekl bych ze je to blbost a vymysl laiku, podobne jako napr. uzel na PC kabelu jez ma ochranit proti bleskum. Ale vsadim se ze se najde spousta jedincu kteri se budou do krve hadat ze to funguje, podobne jako ty uzly
- pocitujlasku
- Příspěvky: 2764
- Registrován: 12 pro 2005, 00:00
- Bydliště: SR, Poprad
Co se týče toho zapínání spotřebičů před startováním, problematiku vidím takto:
U starých typů baterií (klasika s tekutým elektrolytem, kterou používali ti staří motoristé), při delší době klidu, se vlivem samovybíjení elektrolyt mezi deskami „rozvrstvil“. Silnější koncentrace ellytu byla dole. Zapnutím vhodného spotřebiče, pohybem iontů v ellytu, se ellyt mezi deskami začal promíchávat, a tím se snižoval vnitřní odpor článků, což se pak projevilo na schopnosti aku, dodat vyšší proudy při následném startu.
Ono při startu bývají ty proudy již tak značné, že se ellyt mezi deskami prudce zředí a ohřeje...
Ještě bych doplnil:
Dotaz autora vlákna se týkal primárních (nenabíjecích článků). I když princip je stejný, nejedná se u nich o nabíjení, jak jej známe u aku, ale spíše o regeneraci. Kdysi jsem to zkoušel. Dobíjecí proud jsem počítal podle plochy záporné elektrody. Hustota proudu jen 120 µA/cm2 vnitřní plochy a vzhledem k dobíjecímu proudu se jednalo o několik desítek hodin dlouhý proces oživování. Článek nesměl být děravý (téct), napětí na něm muselo být vyšší než 1,0 V a dobíjení zahájeno co nejdříve po předchozím vybíjení. Nabíjení se muselo ukončit při dosažení napětí 1,5 až 1,6 V. Zkoušel jsem sice jen zinko-uhlíkové články, ale obdobně lze oživovat i současné běžné alkalické články, které mají stejný chemizmus jako tzv. alkalické RAM články.
Pulsní nabíjení s vybíjením je další taková kapitola. Výsledky prokázané nejsou. Nikdy jsem ho nepoužíval, přesto jsem už řadu autobaterií oživil. Začalo to hned s tou první, která už v době koupě mé první ojetiny byla po smrti, měla popraskané kladné elektrody, přesto se mi povedlo ji probrat natolik, že ještě 3/4 roku byla schopná startovat a vydržela by ještě dýl, kdyby mi ji jeden blbounek totálně nevybil. Pak sice šla nabít, ale při startech už se fakt trápila. Po rozborce se kladné elektrody úplně rozsypaly, včetně mřížek.
Střídavým proudem jsem oživoval NiCd225. S věkem jim rostl vnitřní odpor. Když už byly k nepoužití, zapojil jsem je místo repra na výstup zesilovače (s výstupním kondenzátorem) a trošku jsem jim "zahrál". Vnitřní odpor na nějakou dobu zase klesl. Nemyslím si ale, že bych jim tím nějak prospíval, jen jsem je udržoval při životě. U startovacích baterií to bude podobné. Pokud to dává nějaké rychlejší výsledky, pak za cenu většího opotřebení baterie. Nic není zadarmo. Dle mého je účelné chovat se k ní šetrněji.
Taky doplním:
Oživování primárních článků mělo svůj hypotetický smysl když akumulátory byly nedostupné a drahé. Oživeným článkům se sice zvedne napětí, ale neklesne vnitřní odpor. V dnešní době je to úplně k ničemu, mnohem efektivnější je nabít akumulátor.
Jako dítě jsem oživoval články do digitálek. Displej utáhly, ale běda jak se hodinky pokusily jen pípnout, nedej bože zahrát melodii. Tlačítkem světla se spolehlivě vynulovaly.
Kremik píše:Jako dítě jsem oživoval články do digitálek. Displej utáhly, ale běda jak se hodinky pokusily jen pípnout, nedej bože zahrát melodii. Tlačítkem světla se spolehlivě vynulovaly.
Tak to jsi asi dělal něco špatně. Moje "oživování" fungovalo spolehlivě, jedna pidibaterka se dala dobít několikrát a vydržela určitě několik měsíců, snad i půl roku. Samozřejmě jsem měl zapnuto pípaní každou celou hodinu a ranní buzení.
Zejména čistota ellytu, stav nabíjecí soustavy auta, péče o baterii, její technický stav, atd...
Kolegy nade mnou uváděné zkušenosti starých fachmanů, však v sobě jistě mají racionální jádro. Před lety se rodinným „miláčkem“ jezdívalo jen občas, třeba o víkendu na výlet. A to již u takto dlouho odstaveného auta, mohly ty procesy samovybíjení aku a zředění hustoty ellytu mezi deskami, nebo dokonce i přímo v aktivních hmotách desek aku proběhnout.
Je zřejmé, že vlivem konstrukce současných gelových a AGM baterií tyto efekty již nehrozí.
O pulsním nabíjení se před lety psalo i v AR, tipuji tak 70-tá léta. I v současné době se pulsní (rychlo)nabíječky vyrábí. Něco tedy na tom pulzním principu asi bude.
Co se týče té regenerace suchých baterií, nemám s tím tak špatnou zkušenost. Ono hodně záviselo od stavu nabíjeného článku a způsobu (režimu) jeho provozu.
U těch článků do digitálek, ten nesměl být úplně vybitý. Jakmile začal displej při hraní melodie poblikávat, bylo třeba článek regenerovat. Pak byl schopen hodinky napájet nejméně další tři měsíce.
Pokud ho někdo oživoval neúměrným proudem, byl již jen na vyhození. Důležité bylo, nepřekročit při nabíjení původní napětí nového článku, aby se elektrolyt nezačal elektrolýzou chemicky rozkládat. To se v té době, na koleně, bez pořádného avometu, jen stěží uhlídalo. A byly i případy destrukcí článků, při neodborném nabíjení.
Když pak Bateria Slaný, přišla se svým článkem SR41 za 16,50 Kč, již nebyl důvod se oživováním baterek do digitálek zabývat...
Když jsem udělal něco špatně, bylo BUM!
Laboroval jsem s tím všelijak, výsledek vždy stejný.
Ale pokud má někdo metodu která funguje, ať se pochlubí. Dosaženým proudem při ještě použitelném napětí, příp. mAhodinami.
Podmínkou je, aby článek po oživení vykazoval lepší parametry než před oživením.
Někdo články zahříval, někdo doslova pokousal, taky to fungovalo. Skoušel jsem do nich i něco nalejt, nevím co, asi sírovku, taky to fungovalo. Ovšem otevřený článek už není k běžnému použití. K rozumnému použití nevedla ani jedna z cest. Ale jak říkám - rád se nechám poučit
Jak jsem již popsal, baterie (článek) nesměla být před regenerací úplně vybita. Proto jsem ji začínal regenerovat, když jsem si všiml, že displej hodinek při hraní melodie začíná poblikávat (měnit jas v rytmu melodie). Po vyjmutí z hodinek, jsem avometem, digitální multimetry ještě k mání nebyly, naměřil napětí kolem 1,1 V. Po předchozích zkušenostech s regenerací zinko-uhlíkových článků, jsem volil proud kolem 10 µA, a po několika dnech s tím oživováním končil, když napětí dosáhlo, nebo těsně přesáhlo 1,5 V. Pak ta baterka v hodinkách zase fungovala několik měsíců.