Jak funguje tato nabíječka?

Zpráva

JanDouda · #1 Příspěvek od **JanDouda** » 19 dub 2022, 15:10

Zdravím, mohl by mi někdo osvětlit jak funguje tato "nabíječka" s jednou usměrňovací diodou a rezistorem k ní paralelně, viz obrázek? (tedy pokud se zobrazí). Nabijím klasicky přes Graetz nebo jednu diodu a nějaké omezení proudu, ale tohle jsem ještě nezkoušel. Prý se tak dřív dělaly autonabíječky, ale takovou jsem v ruce ještě neměl. Děkuji...

#2 Příspěvek od **mi-ro** » 19 dub 2022, 15:16

Nabíjí "pulzně". Jen v jedné půlvlně. Ve druhé 1/10 nabíjecího proudu vybíjí. Prý kvůli desulfataci.

Ivan_01 · #3 Příspěvek od **Ivan_01** » 19 dub 2022, 15:19

počas zápornej polperiódy sa má batéria trochu vybiť cez odpor a vinutie trafa, teoreticky by to malo zamedziť sulfatácii akumulátora a predĺžiť životnosť. Niekde v Amatérskom rádiu som videl takúto konštrukciu, ale patrične zložitejšiu, táto schéma by mala byť len ideová. Nikdy som ale neprišiel na to, že keď je trebárs v aute slabá baterka, "starí" šoféri doporučujú zapnúť nejaký spotrebič s vyšším odberom, diaľkové, ohrev, fukar ... Jediné možné vysvetlenie ma napadá, že vysokým prúdom sa batéria trochu ohreje a je schopná poskytnúť vyššiu kapacitu. Vie mi to niekto objasniť ?

LojzaFernet · #4 Příspěvek od **LojzaFernet** » 19 dub 2022, 18:48

Ano, tohle vysvětlení se dříve používalo. Vyšší krátkodobý proud prý baterku lehce oteplil a aktivoval elektrolyt. Sám jsem to kdysi používal na wartburgu, co je ale zajímavé, že dnešní auta to vlastně používají také, nejdříve aktivují automatické zapnutí světel a až potom startují.

Ivan_01 · #5 Příspěvek od **Ivan_01** » 19 dub 2022, 18:53

ale ktoré zariadenie v aute má vyšší odber ako štartér a keď ti nejde naštartovať, darmo budeš krútiť a krútiť, baterku to neoživí. Kde je tá medza kedy to ešte pomôže a kedy to baterku vybije úplne ?

LojzaFernet · #6 Příspěvek od **LojzaFernet** » 19 dub 2022, 19:12

Žádná exaktní odpověď na Tvůj dotaz neexistuje. Tak jako se radí jezdit s citem, a pro každého to znamená něco jiného, tak odhad doby oživení baterky a následného startování se liší kus do kusu, možná podle vybití baterky, ale i odporu studeného motoru. Někdo věří na kratší, ale opakované starty, které údajně šetří baterku, někdo startuje v tahu, aby se zužitkovalio oteplení motoru při startu, o které při přerušování přijdeš, ale zase vycucneš baterku na doraz. Co člověk, to jiný názor a asi neexistuje jediná správná odpověď.

termit256 · #7 Příspěvek od **termit256** » 19 dub 2022, 19:15

Vetsinou to byva tak, ze cim vic energie dotycny vyplytva na vymysleni cool nazvu sveho vynalezu, tim vetsi blbost to nakonec je. Nazyvat diodu s odporem nabijeckou je opravdu dost odvazne :-)

K tem bateriim v aute. Slysel jsem to od "starych fachmanu" uz mnohokrat, ale nikdy jsem jeste nevidel zadne mereni ktere by tohle potvrzovalo. Tipuju ze je to jen nejaka povera. Zkuste si spocitat energii potrebnou na zahrati elektrolytu o nejakou znatelnou teplotu v tak kratem case. Nechce se mi s tim babrat, ale rekl bych ze by to tu baterku jen dorazilo.

Proste strejda jeden den zapnul vetrak, auto mu naskocilo, druhej den ho nezapl a auto uz nenabehlo protoze baterie byla proste vybita, vic mrzlo apod. No a z toho si odvodil ze je lepsi neco zapnout. Ja nikdy nic takoveho nepozoroval, a rekl bych ze je to blbost a vymysl laiku, podobne jako napr. uzel na PC kabelu jez ma ochranit proti bleskum. Ale vsadim se ze se najde spousta jedincu kteri se budou do krve hadat ze to funguje, podobne jako ty uzly :-)

pocitujlasku · #8 Příspěvek od **pocitujlasku** » 19 dub 2022, 19:21

ked nad tym premyslam, tak otec na skodovke tiez v zime pred startovanim zapol ventilator a blikol svetlami, aby sa baterka "ozivila" a lepsie nastartoval.

JanDouda · #9 Příspěvek od **JanDouda** » 19 dub 2022, 19:59

Díky všem za odpovědi. Myslel si že to funguje tak jak je zmíněno výše, ale chtěl jsem si to jen potvrdit. Já to znám tak že paralelně k výstupu je zapojena žárovka nebo výkonový odpor.

Otkundes · #10 Příspěvek od **Otkundes** » 19 dub 2022, 21:30

Celá finta v nabíjení nesymetrickým proudem spočívá v tom, že nejen akumulátor, ale i primární články, jsou elektrochemické systémy. Při vybíjení a nabíjení, dochází k chemickým změnám na elektrodách a k vývinu polarizačních produktů, s opačnou polaritou vůči nabíjenému článku. A právě opačným směrem proudu, při mírném vybíjení, se tyto produkty z elektrod uvolňují a tím se, jakoby jejich povrch „čistí“ a nabíjení se zúčastňuje větší plocha elektrod. V praxi se k tomu většinou používá jednocestné usměrnění (tepavý, pulzní proud). K vybíjení, v době druhé půlperiody, pak stačí vybíjecí odpor nebo žárovka, přes které po dobu procesu nabíjení, trvale protéká proud, asi 1/10 středního proudu nabíjecího. Lze tak dokonce i zvýšit nabíjecí proud (rychlonabíjení).
Co se týče toho zapínání spotřebičů před startováním, problematiku vidím takto:
U starých typů baterií (klasika s tekutým elektrolytem, kterou používali ti staří motoristé), při delší době klidu, se vlivem samovybíjení elektrolyt mezi deskami „rozvrstvil“. Silnější koncentrace ellytu byla dole. Zapnutím vhodného spotřebiče, pohybem iontů v ellytu, se ellyt mezi deskami začal promíchávat, a tím se snižoval vnitřní odpor článků, což se pak projevilo na schopnosti aku, dodat vyšší proudy při následném startu.
Ono při startu bývají ty proudy již tak značné, že se ellyt mezi deskami prudce zředí a ohřeje...
Ještě bych doplnil:
Dotaz autora vlákna se týkal primárních (nenabíjecích článků). I když princip je stejný, nejedná se u nich o nabíjení, jak jej známe u aku, ale spíše o regeneraci. Kdysi jsem to zkoušel. Dobíjecí proud jsem počítal podle plochy záporné elektrody. Hustota proudu jen 120 µA/cm2 vnitřní plochy a vzhledem k dobíjecímu proudu se jednalo o několik desítek hodin dlouhý proces oživování. Článek nesměl být děravý (téct), napětí na něm muselo být vyšší než 1,0 V a dobíjení zahájeno co nejdříve po předchozím vybíjení. Nabíjení se muselo ukončit při dosažení napětí 1,5 až 1,6 V. Zkoušel jsem sice jen zinko-uhlíkové články, ale obdobně lze oživovat i současné běžné alkalické články, které mají stejný chemizmus jako tzv. alkalické RAM články.

Kremik · #11 Příspěvek od **Kremik** » 19 dub 2022, 22:27

Koncentrace elektrolytu se může "rozvrstvit" jen u stacionárně uložených baterií, u autobaterek to nehrozí. To oživení je jen mírné, skoro se mi chce napsat teoretické. Je vidět na vybíjecí křivce, napětí zprvu poklesne o něco nepatrně víc...
Pulsní nabíjení s vybíjením je další taková kapitola. Výsledky prokázané nejsou. Nikdy jsem ho nepoužíval, přesto jsem už řadu autobaterií oživil. Začalo to hned s tou první, která už v době koupě mé první ojetiny byla po smrti, měla popraskané kladné elektrody, přesto se mi povedlo ji probrat natolik, že ještě 3/4 roku byla schopná startovat a vydržela by ještě dýl, kdyby mi ji jeden blbounek totálně nevybil. Pak sice šla nabít, ale při startech už se fakt trápila. Po rozborce se kladné elektrody úplně rozsypaly, včetně mřížek.
Střídavým proudem jsem oživoval NiCd225. S věkem jim rostl vnitřní odpor. Když už byly k nepoužití, zapojil jsem je místo repra na výstup zesilovače (s výstupním kondenzátorem) a trošku jsem jim "zahrál". Vnitřní odpor na nějakou dobu zase klesl. Nemyslím si ale, že bych jim tím nějak prospíval, jen jsem je udržoval při životě. U startovacích baterií to bude podobné. Pokud to dává nějaké rychlejší výsledky, pak za cenu většího opotřebení baterie. Nic není zadarmo. Dle mého je účelné chovat se k ní šetrněji.
Taky doplním:
Oživování primárních článků mělo svůj hypotetický smysl když akumulátory byly nedostupné a drahé. Oživeným článkům se sice zvedne napětí, ale neklesne vnitřní odpor. V dnešní době je to úplně k ničemu, mnohem efektivnější je nabít akumulátor.
Jako dítě jsem oživoval články do digitálek. Displej utáhly, ale běda jak se hodinky pokusily jen pípnout, nedej bože zahrát melodii. Tlačítkem světla se spolehlivě vynulovaly.

JoDiK · #12 Příspěvek od **JoDiK** » 19 dub 2022, 23:12

Kremik píše:Jako dítě jsem oživoval články do digitálek. Displej utáhly, ale běda jak se hodinky pokusily jen pípnout, nedej bože zahrát melodii. Tlačítkem světla se spolehlivě vynulovaly.

Tak to jsi asi dělal něco špatně. Moje "oživování" fungovalo spolehlivě, jedna pidibaterka se dala dobít několikrát a vydržela určitě několik měsíců, snad i půl roku. Samozřejmě jsem měl zapnuto pípaní každou celou hodinu a ranní buzení.

Otkundes · #13 Příspěvek od **Otkundes** » 19 dub 2022, 23:30

Tak samozřejmě, Kremíku, není to tak jednoduchá záležitost, do hry vstupuje více proměnných.
Zejména čistota ellytu, stav nabíjecí soustavy auta, péče o baterii, její technický stav, atd...
Kolegy nade mnou uváděné zkušenosti starých fachmanů, však v sobě jistě mají racionální jádro. Před lety se rodinným „miláčkem“ jezdívalo jen občas, třeba o víkendu na výlet. A to již u takto dlouho odstaveného auta, mohly ty procesy samovybíjení aku a zředění hustoty ellytu mezi deskami, nebo dokonce i přímo v aktivních hmotách desek aku proběhnout.
Je zřejmé, že vlivem konstrukce současných gelových a AGM baterií tyto efekty již nehrozí.
O pulsním nabíjení se před lety psalo i v AR, tipuji tak 70-tá léta. I v současné době se pulsní (rychlo)nabíječky vyrábí. Něco tedy na tom pulzním principu asi bude.
Co se týče té regenerace suchých baterií, nemám s tím tak špatnou zkušenost. Ono hodně záviselo od stavu nabíjeného článku a způsobu (režimu) jeho provozu.
U těch článků do digitálek, ten nesměl být úplně vybitý. Jakmile začal displej při hraní melodie poblikávat, bylo třeba článek regenerovat. Pak byl schopen hodinky napájet nejméně další tři měsíce.
Pokud ho někdo oživoval neúměrným proudem, byl již jen na vyhození. Důležité bylo, nepřekročit při nabíjení původní napětí nového článku, aby se elektrolyt nezačal elektrolýzou chemicky rozkládat. To se v té době, na koleně, bez pořádného avometu, jen stěží uhlídalo. A byly i případy destrukcí článků, při neodborném nabíjení.
Když pak Bateria Slaný, přišla se svým článkem SR41 za 16,50 Kč, již nebyl důvod se oživováním baterek do digitálek zabývat...

Kremik · #14 Příspěvek od **Kremik** » 20 dub 2022, 00:12

No takhle - já nabíjel vybitou baterku, tolik, že na displej už začínalo být blbě vidět. Nabíjet baterku která jede, to se to pak chlubí baterkou, která by fungovala i bez nabití.
Když jsem udělal něco špatně, bylo BUM!

Laboroval jsem s tím všelijak, výsledek vždy stejný.
Ale pokud má někdo metodu která funguje, ať se pochlubí. Dosaženým proudem při ještě použitelném napětí, příp. mAhodinami.
Podmínkou je, aby článek po oživení vykazoval lepší parametry než před oživením.
Někdo články zahříval, někdo doslova pokousal, taky to fungovalo. Skoušel jsem do nich i něco nalejt, nevím co, asi sírovku, taky to fungovalo. Ovšem otevřený článek už není k běžnému použití. K rozumnému použití nevedla ani jedna z cest. Ale jak říkám - rád se nechám poučit :-)

Otkundes · #15 Příspěvek od **Otkundes** » 20 dub 2022, 07:03

Kremiku, tady nejde o to vás poučovat, nebo dělat chytrýho. V počátcích byznysu digitálními hodinkami v ČSSR, někdy na přelomu 70-tých a 80-tých let, jednoduše nebyly do nich za rozumnou cenu k sehnání náhradní baterie. Asijští občané z "Jižní Země", v té době články do hodinek, různé kvality, prodávali za stovku. Proto to uživatelé digitálek zkoušeli všelijak. Dokonce se později v elektře prodával i přípravek na dobíjení těch článků z ploché baterie 3R12, typu 314.
Jak jsem již popsal, baterie (článek) nesměla být před regenerací úplně vybita. Proto jsem ji začínal regenerovat, když jsem si všiml, že displej hodinek při hraní melodie začíná poblikávat (měnit jas v rytmu melodie). Po vyjmutí z hodinek, jsem avometem, digitální multimetry ještě k mání nebyly, naměřil napětí kolem 1,1 V. Po předchozích zkušenostech s regenerací zinko-uhlíkových článků, jsem volil proud kolem 10 µA, a po několika dnech s tím oživováním končil, když napětí dosáhlo, nebo těsně přesáhlo 1,5 V. Pak ta baterka v hodinkách zase fungovala několik měsíců.