Magnetofon Tesla B115

[AdamVarga]

Jeden mazací oscilátor pre oba systémy mazacej hlavy, a dva úplne oddelené oscilátory pre lavý a pravý kanál.. Je to prehnané a možno aj zbitočné, ale čo už

To vytvoří problém se vzájemnou interferencí. Oscilátor je potřeba jen jeden.

vzájomná interferencia v akom zmysle? Riadnym stienením VF častí by nemal byť problém.

[xsc]

Kdysi jsem měl u magneťáku nouzově zvlášť mazací a zvlášť předmagnetizační oscilátor. A nebylo to dobré, vznikaly produkty na základě rozdílových frekvencí. Nic není lineární, takže se to vždycky nějak smísilo. Lepší by podle mě bylo si zesílit podle potřeby výstup jednoho oscilátoru.

[Hill]

Dva samostatné oscilátory, každý pro mazací hlavu i předmagnetizaci na jedné stopě, měla i B43. Ve výrobě to proklínali, protože se musely každý zvlášť naladit tak, aby naprázdno kmitaly se vzájemnou odchylkou do asi ±250 Hz, to se ladilo připojením kondíku nejčastěji 100 pF - 220 pF paralelně k rezonanční kapacitě mazací hlavy toho oscilátoru, který kmital výše. Při stereofonním záznamu se oba oscilátory pak ochotně synchronizovaly indukční vazbou mezi systémy mazací hlavy.
Ale do několika kazeťáků s osvědčenou mechanikou jsem nahrazoval odklápěcí magnet normální mazací hlavou a zaváděl vf mazání. Jeden Crown ale už měl vf předmagnetizaci (zapojení je ale vhodné jen pro kazeťáky, protože vždy nahrávají obě stopy najednou), tak šlo jen o to, jak na stejný kmitočet naladit obvod mazací hlavy zapojené klasicky jako rezonanční indukčnost, ale nesměl se moc "uladit stranou", to šel mazací výkon rychle dolů. Na zkušenost s B43 nakonec nedošlo, i když o synchronizaci mazacího oscilátoru kmitočtem oscilátoru předmagnetizačního jsem uvažoval. Zesilovač budící obvod mazací hlavy do odbočky kapacit ladících hlavu do rezonance na to stačil.

[xsc]

Viděl jsem divočejší zapojení. Kazeťák měl vf mazání i předmagnetizaci. Ale oscilátor byl udělán tak, že v něm bylo jedno společné trafo, z jednoho jeho vinutí byla napájena mazací hlava a další dvě vinutí byla sériově zapojena do přívodu záznamového proudu, na straně zesilovače zakončeném malým kondenzátorem. Kromě toho, že tak předmagnetizaci nešlo nastavit, bylo hlavní vadou, že magneťák měl echo - Záznamový proud v hloubkách se přes to trafo přenesl do obvodu mazací hlavy a i když se to nezdá, byl tak schopen něco málo nahrát.

[AdamVarga]

Myslím že chápem ze o čo ide..teda modulácia rozdiel medzi mazacou a záznamovou frekvenciou...myslím že toto bude problém ak ta frekvencia bude rozdielna v rozsahu počutelnej frekvencie...čiže ak mazací oscilátor pobeží na 80kHz a predmagnetizačný 200kHz tak rozdiel medzi nimi bude 120kHz čo teda bude úplne mimo niečoho počuteľného... aspoň teda mne by to takto davalo zmysel.

[Hill]

U kazeťáků těch bizarních zapojení bylo víc. Především jim to umožňovala skutečnost, že mazací hlava byla společná pro obě stopy, které se využívaly jak pro stereofonní záznam, tak pro monofonní. Výjimkou byl snad jen kazeťák Atari XC12, do kterého se prodávaly kazety s daty FM 600 Bd na jedné stopě a muzikou na stopě druhé, aby tam těch půl hodiny, než se načte 64 kB dat, něco hrálo.
Pro cívkový magnetofon byla většina těch zapojení poněkud (spíše hodně) nepraktická, protože monofonní záznam jde jen na jednu stopu a je nutné přepínat jak mazací, tak ostatní hlavy. Proto se v cívkáčích ustálilo zapojení předmagnetizace vedené přes malou kapacitu přímo na živý konec zaznamenávající hlavy napájené přes příslušné přepínací kontakty buď přímo z mazací hlavy nebo z odbočky trafa mazacího oscilátoru.

[AdamVarga]

O nepraktickosti nepochybujem...

Aj mna trápi problém že stopy by mali byt prepínatelné na kotúcaku..avšak na druhej strane ja nikdy nebudem nahrávať mono.

Mimo toho som rozmýšlal ze by tam boli dva oscilátory..jeden ore oba mazacie systemy ktorý by sa dalo prepínat...nejako, a potom oscilátor predmagnetizácie ktorý by som nejako amplitudovo stabilizoval...zasa len nejako lebo ešte neviem ako, alebo to vyriešiť relátkom ktore proste zaradí rezistor namiesto hlavy a hotovo.

[Hill]

A proč takto? Vždyť oscilátor v B115 je samostabilizující zapojení (přes D1, R3 přivírá diody D2 a D3, čímž řídí stupeň vazby). Tedy udržuje stabilní i napětí na mazací hlavě, potažmo předmagnetizační proud.
Protože ale v mono živí vždy jen jeden systém mazací hlavy (a žádnou náhradní impedanci, kterou používaly všechny předcházející stereofonní stroje), přičemž musí kmitat na 100 kHz, a na stereo má paralelně oba, kmital by teoreticky na 141 kHz. A s tím by měla problém záznamová hlava, protože by bez příslušného zvýšení napětí na mazací hlavě klesl asi o 10 % předmagnetizační proud. To by se nehodilo.
Proto, aby předmagnetizační proud zůstal zachovaný, a současně stabilizační obvod správně reagoval na změnu stupně vazby (je závislý na proudu mazací hlavou/hlavami), se pro režim stereo, kdy jsou systémy mazací hlavy paralelně, připojuje k rezonanční kapacitě C2 také paralelně kondenzátor C1. Tím se sníží mazací kmitočet asi na 90 kHz, ale napětí na mazací hlavě nepodstatně klesne a předmagnetizační proud zůstane stejný.
Jestli pořád trváš na tom, aby na záznamové hlavě bylo při správně nastaveném proudu předmagnetizační napětí ke 30 V, použij pro mazání oscilátor 70 kHz a pro předmagnetizaci synchronizovaný oscilátor 210 kHz. Třetí harmonická mazacího kmitočtu (za tu se to dá pokládat) totiž nezpůsobí stejnosměrnou složku magnetizace pásku při jakémkoli fázovém posuvu. Druhá harmonická tento šumící problém způsobit může, když není ve fázi, na to přišli kdysi v Norsku u Tandbergů u jednoho modelu, ale tam se pracovalo tehdy ještě s kmitočty zhruba polovičními, t.j. mazání 55 kHz a předmagnetizace 110 kHz. Zřejmě tehdy s lampami bylo příliš mnoho technologických omezení na to, aby s kmitočty šli výše. V dalších typech, co jsem měl možnost vidět schémata, to už nikdy později nepoužili. Asi věděli, proč.

[AdamVarga]

Ten jav poklesu som tiež monitoroval osciloskopom. Tak som došiel k tomu istému záveru ako ste opísali. Ten nepodstaný pokles je ale dosť podstatný ked si to tak vezmeme reálne.

Totiž ten oscilátor nieje nijak výrazne "výkonný" ani nejak výrazne "stabilizovaný". Ten pokles ma neskutočne serie a teda nemá to dosť ostrú väzbu. Som totiž chcel na zadný panel umiestniť otočnýprepínač ktorý by zaraďoval rezistory rezistoru ktorý vedie prúd na tamten elektrolyt vo väzbe toho oscilátora (nemám pred sebou schému no ) tak som zistil že čím vyššie tlačím to napätie aby som dostal silnejší prúd do mazacích systémov tak o to horsia je strmosť regulácie. Proste je to tak trocha podľa mňa neadekvátne stabilizované.

Tak som mal taký nápad vziať push pull oscilátor a tvrdo ho stabilizovať skrz pomocných obvodov s operákmi (a dúfať že nezačne rezonovať väzba).

Mne sa to zdá byť proste neadekvátne..

Jestli pořád trváš na tom, aby na záznamové hlavě bylo při správně nastaveném proudu předmagnetizační napětí ke 30 V, použij pro mazání oscilátor 70 kHz a pro předmagnetizaci synchronizovaný oscilátor 210 kHz. Třetí harmonická mazacího kmitočtu (za tu se to dá pokládat) totiž nezpůsobí stejnosměrnou složku magnetizace pásku při jakémkoli fázovém posuvu. Druhá harmonická tento šumící problém způsobit může, když není ve fázi, na to přišli kdysi v Norsku u Tandbergů u jednoho modelu, ale tam se pracovalo tehdy ještě s kmitočty zhruba polovičními, t.j. mazání 55 kHz a předmagnetizace 110 kHz. Zřejmě tehdy s lampami bylo příliš mnoho technologických omezení na to, aby s kmitočty šli výše. V dalších typech, co jsem měl možnost vidět schémata, to už nikdy později nepoužili. Asi věděli, proč.

Toto by mohlo byť zaujímavé akurát netuším ako by som spravil taký synchronizovaný oscilátor.. To by sa mohlo ukázať viac náročné ako zohnať hlavy nortonics a potlačiť na ne 200kHz.

Tak tento týždeň som sa znova hral s B115tkou a ja som si spomenul že Unicorn tu spomínal že používa artu na nastavenie magičov. Tak som urobil experiment že ako moc dobre to dokážem ja a potom s artou a sice som bol dost blízko ale arta ma dostala presne do dokonalosti a krásne som mohol vidiet zmenu prechod z DP25LN na LH LHD alebo UD25, DP26, DP26LH a Ferro LH. Ten rozdiel nieje svetoborný ale je tam. Všetky tie 25-26 tky sa ale správali pomerne rovnako. To až SM911 a LPR35 sú drasticky iné ako hocičo čo mám. Skúšal som 1 z mojich celkom vzácnejších ČS pásiek teda Emgeton DP35LHD a tá sa správala relatívne blízko 26tkám. Ale tiež bola iná. Ale vôbec nie tak drasticky ako LPR35 a SM911. Tie sú uplne mimo.

Arta je fakt super na nastavovačky. Len na to treba mať zvukovku ktorá dokáže obstarať také merania. Bolo to ale zaujimavé vidieť čo sa z toho dá vytiahnuť čo sa týka frekvenčného rozsahu.

Čo ma ale tak trocha prekvapuje že na 19cm/s je absolútny limit každej možnej pásky ktorú som na to šlahol končila zhruba pri 23kHz -3dB. Na 9cm/s je drastický rozdiel medzi DP25LN a povedzme UD25 alebo BASF Ferro LH (bavíme sa o čisto nových pásiek ktoré som ja vybaloval). Tak by ma zaujímalo čo tomuto magiču skutočne limituje najvyššiu reprodukovatelnú frekvenciu. Odmazávanie predmagnetizačným prúdom? Alebo samotnými hlavami . Nieže by som mal extra potrebu ísť vyššie frekvenčne, len ma zaujíma čo to limituje.

Ohľadom motorov z histórie tohoto chatu
Bavili sme sa o motoroch ktoré by obsluhovali kotúče a niekde sme došli k záveru že motor z MGF B4 by aj bol vhodný. No ja som to tak trocha hlbšie prebral s expertmi v motoroch a zistil som že prečo mali motory studer rotor z jedného homogénneho kusu a mám pocit že z hliníka. Totiž narozdiel od motora B4 čo je asynchrónny motor s konštrukciou rotora "klece" totiž nemá úplne konštantný krútiaci moment v celom rozsahu otáčania rotora, on teda má "póly" v rotore tvorené práve z tých závytov nakrátko v ňom a teda krútiaci moment sa mení polohou rotora k statoru. Studer motory majú rotor vyslovene solidný hliník a je to motor hnaný eddyho prúdmi. A keďže rotor je homogénny tak aj krútiaci moment je dokonale rovnaký nezávysle od polohy rotora k statoru keďže má "nekonečno" pólov. Je menej účinný ale zasa je lepšie prispôsobený aplikácií. Je ešte možnost ako by sa dala zlepšiť účinnosť a to ešte pridaním kvázi póloveho nástavca na vonkajšok hliníkového rotora. Proste v ocelovom potrubí by bolo hliníkové. Ja tento nápad skusim keďže potrebujem vyslovene len ošklbať BLDC motor a osadiť mu iný rotor.

[Hill]

Motor v B4 je v podstatě zmenšená kopie Papsta, které zhruba od roku 1957 používal i Studer a několik dalších výrobců. Jenže jde o různé motory - ten v B4 potřebuje běžet s pokud možno konstantním skluzem, ty pro unášeče si naproti tomu potřebují poradit v širokém rozsahu skluzu. Kdyby se tu objevil Petr Brtnik, ten pohony opravdu umí, vysvětlil by nám to nejlíp.

Pokud jde o horní mezní kmitočet, který dostaneš z pásku, nesmíš zapomenout hlavně na štěrbinový efekt snímací hlavy: jestli má štěrbina mechanickou šířku 3 µm, počítej s její efektivní šířkou asi 3,7 µm, to platí pro většinu hlav s vodivou vložkou ve štěrbině. Taková hlava při rychlosti 9,53 cm/s na jednom kmitočtu někde mezi 24 a 26 kHz nesejme vůbec nic, protože vlnová délka záznamu je rovná efektivní šířce štěrbiny. Ale to také znamená, že už na polovičním kmitočtu, čili kolem 12 kHz, způsobí jen samotný štěrbinový efekt pokles proti teoretickému průběhu asi o 4 dB, a to ještě zanedbávám další frekvenčně závislé ztráty.
Technologicky se sice běžně zvládají šířky štěrbin pod 0,6 µm, ale tak úzká štěrbina dává smysl jen u záznamu se šířkou stopy pod 0,1 mm, třeba pro video. Se širší stopou roste plocha ve štěrbině, ta v poměru k šířce štěrbiny zhoršuje účinnost hlavy a "zevnitř" se moc zmenšit nedá, protože by se zkrátila životnost hlavy, s obrusem se totiž zvětšuje efektivní šířka štěrbiny a logicky klesá frekvence, do které je účelné průběh dorovnávat. Mechanická šířka štěrbiny u hlav pro pásky šířky 1/4" se proto ustálila na nějakých 3 µm.
Průběh ztrát ve výškách se dá snímacími korekcemi vyrovnat, ale fyzikálním limitem je na druhé straně šum snímacího zesilovače, který s výškami zdůrazňuješ. Čili zdůraznění výšek o 6 dB pro devítku rychlost ve snímací cestě je asi tak rozumným kompromisem, ale nad těch 15 kHz pro pokles o 5 dB se už těžko dostaneš.
Na devatenáctku jsou ty kmitočty dvojnásobné, pokles o ty 4 dB nastává až v oblasti kolem 25 kHz.

To jen na vysvětlenou, ať problém s horním mezním kmitočtem, který je způsobený snímáním, nehledáš v záznamu.

[TheLastUnicorn]

No ono se samozřejmě dá s rozsahem záznam/snímání dostat i lehce přes 16k pro -3dB na devítku...je to ale pak vykoupeno snížením předmagnetizace, což automaticky znamená:
1. snížení vybuditelnosti (pokud chceme zachovat maximální stanovenou hodnotu THD)
2. výraznější "nahrbení" frekvenční charky do plusu v rozashu 4-10kHz. Z praxe mám vyzkoušeno, že převýšení do 1dB za účelem natažení rozsahu směrem nahoru je OK. Pak už začíná být zvukový projev dost jedovatý. Někomu se taková nabroušená nahrávka líbit může, ale začíná se to vzdalovat filozofii HiFi.

Celkově je potřeba podoknout, že nejvyšší přenášená frekvence není u magnetofonu to nejdůležitější. Magnetofon s kolísáním pod 0,1%, s odstupem lepším než 60dB, THD pod 0,3% při jmenovité úrovni, vysokou odolností proti "děravýmu" pásku (vůči drop-out-ům) a krásně plochou frekvenční charkou končící na 12k pro -3dB bude uchometricky mnohem lepší a příjemnější, než stroj, který bude mít všechny ostatní parametry horší, ale jeho rozsah bude končit o 4-5k výš. Na tohle je však potřeba tak nějak dozrát a mít toho dost naposlouchanýho na různých aparátech.
Proto bych se v první řadě dneska zaměřil na mechaniku, protože ta je u B115 hlavním faktorem, která limituje ten magnetofon. Zesilovací část je to poslední, co je potřeba řešit.
Kvalitní oscilátor lze obšlehnout taky, Nortronics myslím vyrábí i step-up transformátorky pro tento účel. Kdo to chce dotáhnout ještě dál, může pak udělat nový vstupní zesilovač s nízkošumovými kvalitními OZ s fet vstupem a oddělit linkový samostatný RCA vstup od DIN vstupů pro Mikrofon, Radio a Phono s přepnutím vstupů...
To je imho cesta, kterou se lze ubírat a co je možné opravdu zlepšit. Do samotného snímacího, nebo záznamového zesilovače není imho potřeba vůbec šahat, stejně jako spekulovat nad dvěma oscilátory.

[Hill]

S tím snížením předmagnetizace, tedy i vybuditelnosti atd máš pravdu, ale zapomněls na přenositelnost záznamů na jiný stroj. Na něm to v důsledku může (a pravděpodobně i bude) hrát ještě nepříjemněji. Jestli ten pásek nesundáš s unašeče, uprav si charakteristiku, jak libo. Ale frekvenční průběh zkratového magnetického toku na pásku už se bude od normalizovaného průběhu asi dost lišit.
Takže se taky přimlouvám za rozumné využití vlastností pásků, a to nejen v šířce kmitočtového rozsahu.

[AdamVarga]

No ono se samozřejmě dá s rozsahem záznam/snímání dostat i lehce přes 16k pro -3dB na devítku...je to ale pak vykoupeno snížením předmagnetizace, což automaticky znamená:
1. snížení vybuditelnosti (pokud chceme zachovat maximální stanovenou hodnotu THD)
2. výraznější "nahrbení" frekvenční charky do plusu v rozashu 4-10kHz. Z praxe mám vyzkoušeno, že převýšení do 1dB za účelem natažení rozsahu směrem nahoru je OK. Pak už začíná být zvukový projev dost jedovatý. Někomu se taková nabroušená nahrávka líbit může, ale začíná se to vzdalovat filozofii HiFi.

Toto naprosto dokonale súhlasí s mojimi zisteniami. Tiež mám pocit že uchometricky čo sa týka frekvenčného rozsahu 9 a 19cm nieje taký strašne veľký rozdiel..to tie dropouty a vychylovanie pásky kladkou je väčší problém. A zvyšok mechaniky samozrejme.. Mňa skôr zaujíma ako ďaleko to ide dostať v rámci najlepšej plochosti a najlepšieho skreslenia.

Celkově je potřeba podoknout, že nejvyšší přenášená frekvence není u magnetofonu to nejdůležitější. Magnetofon s kolísáním pod 0,1%, s odstupem lepším než 60dB, THD pod 0,3% při jmenovité úrovni, vysokou odolností proti "děravýmu" pásku (vůči drop-out-ům) a krásně plochou frekvenční charkou končící na 12k pro -3dB bude uchometricky mnohem lepší a příjemnější, než stroj, který bude mít všechny ostatní parametry horší, ale jeho rozsah bude končit o 4-5k výš. Na tohle je však potřeba tak nějak dozrát a mít toho dost naposlouchanýho na různých aparátech.
Proto bych se v první řadě dneska zaměřil na mechaniku, protože ta je u B115 hlavním faktorem, která limituje ten magnetofon. Zesilovací část je to poslední, co je potřeba řešit.
Kvalitní oscilátor lze obšlehnout taky, Nortronics myslím vyrábí i step-up transformátorky pro tento účel. Kdo to chce dotáhnout ještě dál, může pak udělat nový vstupní zesilovač s nízkošumovými kvalitními OZ s fet vstupem a oddělit linkový samostatný RCA vstup od DIN vstupů pro Mikrofon, Radio a Phono s přepnutím vstupů...
To je imho cesta, kterou se lze ubírat a co je možné opravdu zlepšit. Do samotného snímacího, nebo záznamového zesilovače není imho potřeba vůbec šahat, stejně jako spekulovat nad dvěma oscilátory.

Vstupný zosilňovač som akosi neriešil. Z viacerích dôvodov a prvý je lenivosť . Môj centrály zdroj zvuku dokáže vyplodiť až 10Vrms audio signál a tak som nevidel žiadny význam vo vstupnom zosíku, teda som ho kompletne obišiel. Kúpil som 3,5jack ktorý odopína kontakty a vyvrtal som dieru do plechu kde sú konektory na repro. Je to prakticky úplne transparentné a nemení na základnej funkčnosti nič len keď tam strčím kábel tak to ignoruje vstupný zes a riadim to priamo zo zdroja zvuku.

Čo sa týka oscilátorov:
Pôvodný zámer bol vlastne rozšíriť schopnosti B115 aby som nemusel na každú pásku zvlášť nastavovať zakaždým stroj. Teda by bola jedna predvoľba ktorá by riadila oscílator konkrétne metódou prepínanie hodnôt "R9" na doske oscilátora čo by menilo celkovú amplitudu. Nastavila by sa páska ktorá potrebuje najmenej predmagnetizácie (z pravidla LNkové) a potom sa by pripojil paralelne rezistor s trimrom cez otočný prepínač a doladila by sa predmagnetizácia zýšením amplitudy na mazacích systémoch. Nieže by som ja nahrával mono, ale prepínaním mono stere som zistil že ten pád amplitudy je celkom draticky a mňa to dosť trápi. Napriek tomu že ja v živote nemám plán nahrávať mono..

Zvýšit frekvenciu predmagnetizačného prúdu som chcel zo zvedavosti. Nič iné na tom nebolo ani nebude. Viem že nortonics mazacie hlavy zvádnu podla ich datasheetu do 200kHz s dobrou účinnosťou a ja uch chudák mazaciu hlavu tesla týram pri 160kHz s dosť velkým prúdom do nej.

Ešte furt chcem tú B135tkku dať dokopy a každým dňom sa dostávam bližšie, tak získané skúsenosti z experimentov a hrania sa s mojou B115 viem aplikovať alebo aspoň sa z nich poučiť čo dáva nedáva zmysel..bohužiaľ mi B115 neporadí ako skonštruovať trojmotorovú mechaniku ale na to mám mnoho ďalších kandidátov z ktorých nápady budem kradnúť

Motor v B4 je v podstatě zmenšená kopie Papsta, které zhruba od roku 1957 používal i Studer a několik dalších výrobců. Jenže jde o různé motory - ten v B4 potřebuje běžet s pokud možno konstantním skluzem, ty pro unášeče si naproti tomu potřebují poradit v širokém rozsahu skluzu. Kdyby se tu objevil Petr Brtnik, ten pohony opravdu umí, vysvětlil by nám to nejlíp.

Skúmali sme to na discorde s típkami ktorý sa venujú motorom ako živobytie. Respektive na Odrive discorde. Je tam prekvapivo veľa mozgovej kapacity a zistili sme že papst motor a ten z B4 niesu z ďaleka identické. mimo statoru. Rotor je inej konštrukcie. Je to to totiž skladaný rotor z plechov a pod tlakom je do neho vstreknutý hliník, ktorý zaleje dutiny v plechoch. Tie dutiny sú tam úmyselné rovnako ako keď sa pozrieme na rotor hnacieho motora B115. Skladaný plech a zaliaty hliníkom. Je to teda klasická konštrukcia asynchrónneho motora len v inej forme (out rotor). Papst motor je trocha iný. Má aj on rotor z plechov a hliníka ale hliník netvorí strategicky tvorené oblúky na krátko ako v motore B4. Motor z B4 má takto stvorené "póly" teda ich má definitivne dané, ale papst motor pre kotúčaky je proste vonkajší "pólový nástavec" z plechov a v tom je vložené hliníkové potrubie a hotovo. Je to motor s nekonečnými pólmi s dokonalou homogénnosťou krútiaceho momentu.

Pokud jde o horní mezní kmitočet, který dostaneš z pásku, nesmíš zapomenout hlavně na štěrbinový efekt snímací hlavy: jestli má štěrbina mechanickou šířku 3 µm, počítej s její efektivní šířkou asi 3,7 µm, to platí pro většinu hlav s vodivou vložkou ve štěrbině. Taková hlava při rychlosti 9,53 cm/s na jednom kmitočtu někde mezi 24 a 26 kHz nesejme vůbec nic, protože vlnová délka záznamu je rovná efektivní šířce štěrbiny. Ale to také znamená, že už na polovičním kmitočtu, čili kolem 12 kHz, způsobí jen samotný štěrbinový efekt pokles proti teoretickému průběhu asi o 4 dB, a to ještě zanedbávám další frekvenčně závislé ztráty.
Technologicky se sice běžně zvládají šířky štěrbin pod 0,6 µm, ale tak úzká štěrbina dává smysl jen u záznamu se šířkou stopy pod 0,1 mm, třeba pro video. Se širší stopou roste plocha ve štěrbině, ta v poměru k šířce štěrbiny zhoršuje účinnost hlavy a "zevnitř" se moc zmenšit nedá, protože by se zkrátila životnost hlavy, s obrusem se totiž zvětšuje efektivní šířka štěrbiny a logicky klesá frekvence, do které je účelné průběh dorovnávat. Mechanická šířka štěrbiny u hlav pro pásky šířky 1/4" se proto ustálila na nějakých 3 µm.
Průběh ztrát ve výškách se dá snímacími korekcemi vyrovnat, ale fyzikálním limitem je na druhé straně šum snímacího zesilovače, který s výškami zdůrazňuješ. Čili zdůraznění výšek o 6 dB pro devítku rychlost ve snímací cestě je asi tak rozumným kompromisem, ale nad těch 15 kHz pro pokles o 5 dB se už těžko dostaneš.
Na devatenáctku jsou ty kmitočty dvojnásobné, pokles o ty 4 dB nastává až v oblasti kolem 25 kHz.

To jen na vysvětlenou, ať problém s horním mezním kmitočtem, který je způsobený snímáním, nehledáš v záznamu.

Štrbinové straty som tušil že budú hrať dosť podstatnú úlohu a to som čakal na rýchlosti 9cm/s, ale nie na 19tke aby maxell UD a Emgeton DP25LN mali rovnaký frekvenčný rozsah. Bol som len zvedavý čím by to mohlo byť.

mimochodom to čom som si ja vyhliadol od nortonics pre seba je polstopá hlava na playback to má vraj šírku štrbiny 100mikropalcov čo je 2.54um ktorá je vraj lepšie určená pre vysokorýchlostný záznam 19,05 a 38,1cm/s. Ponúkajú aj hlavy v tej istej kvalitatívnej triede ktoré majú šírku štrbiny 50mikropalcov čo je 1.27um..To sú polstopé hlavy. Ale šírka štrbiny je teda rovnaká pre polstopé aj štvrťstopé hlavy ktoré ponúkajú. Asi sa dám do návrhu páskovej dráhy na tie ich hlavy..majú to krásne zdokumentované mechanicky. Tak len dúfam že sa k hlavám dostanem..pre nedávom sa mi trocha rozšíril budget

[Hill]

Hlavy se štěrbinou 2,5 µm a méně potřebují naprosto přesné nastavení kolmosti a zajištění dlouhodobé mechanické stability takového nastavení. Tedy i velmi robustní nosník hlav a přesné vedení pásku vyžadující především kvalitní povrch přítlačné kladky a nulovou chybu kolmosti osy tónového hřídele. Odchylka o 0°03' od kolmosti záznamu u půlstopé snímací hlavy totiž už úplně setře rozdíl proti hlavám se šířkou štěrbiny 3 µm. A taky do značné míry smaže rozdíly mezi různými pásky stejné tloušťky.
Čtvrtstopá hlava na tu přesnost kolmosti tak choulostivá není, ale zase je snadné o tu kolmost přijít kvůli sfázování levého a pravého kanálu. Má-li se dodržet na mikrometr přesně rozestup mezi štěrbinami systémů záznamové hlavy od systémů hlavy snímací, obvykle se musí oželet nějaká ta minuta kolmosti jedné nebo obou stop.
Jde to samozřejmě i opačně, například některé modely TEAC a Nakamichi mají ve snímací cestě fázovací články ke korekci fázového rozdílu způsobeného rozptylem štěrbin. U nich se nastavovala vždy kolmost na maximum šumu v jednom kanále, pak v druhém, pak se kolmost hlavy nastavila mezi tato maxima a zajistila. Až nakonec se podle fázoměru nebo osciloskopu nastavil fázový posuv tak, aby na nízkých, středních i vysokých kmitočtech byl nulový.
Přesto si myslím,že mechanika B11x, sebepřesněji seřízená, už takovou péči nemůže ocenit. Jestli vyjímečně ano, dlouho jí to nevydrží.

[TheLastUnicorn]

Ja by som s tým kmitočtovým rozsahom za 20kHz veľmi netrápil. Či to pre -3dB urobí 22 alebo 26kHz je v podstate jedno. Keby som Ti ukázal vyžarovacie charakteristiky aj veľmi dobrých výškových reproduktorov, tak by Ti bolo jasné prečo. Ona tá DIN 45500 v zásade vedela, prečo bazírovala na tom hornom kmitočte 12,5kHz. Netvrdím, že sa v hudbe vyššie kmitočty nevyskytujú, ale ich finálny objem už nie je pre celkové posúdenie zvuku zďaleka taký dôležitý. To najpodstatnejšie sa v hudbe deje nižšie. Rozsah pod 16k znamená určitú stratu brilancie, ale to je tak všetko. Ak však dokážeš nahrávať a reprodukovať od 30Hz po 18kHz v tolerancii +-1dB, tak viac naozaj reálne nepotrebuješ, pretože v bežnej bytovej miestnosti to využiť nedokážeš.

Prepínanie predmagnetizácie (prípadne aj mierne " prihnutie" záznamových korekcií ako to robí AKAI) na aspoň 3 typy pásov (napr. pre Emgeton LN/LH, Agfa PE36/46, Basf DPR/LPR prípadne Maxell UD/XLI) je rozhodne užitočná vec...prípadne aj s dodatočnou jemnou reguláciou na paneli (ako mávajú kazetové mašiny) a ak by som dnes staval mgf, určite by som to v ňom mal. Ale toto sa dá urobiť aj na pôvodnom oscilátore.