Optická (nebo jiná) externí sonda pro smartphone

[JirkaZ]

Navazuju volně na http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=100947&highlight= a uvádím to, co jsem dnes zjistil při experimentech se Samsung Galaxy A52.

Telefon má čtyřpinový 3,5 mm jack zapojený dle https://www.epanorama.net/blog/2014/09/15/android-device-external-mic-wiring/ jako AHJ typ. Na MIC pinu je proti zemi "měkké" ss napětí cca 1,8 V (interní pull-up odpor či proudový zdroj na napájení), což umožňuje napájení externích zařízení, např. dvouvývodového elektretového mikrofonu nebo třeba fototransistoru.

Připojením definované impedance (lépe řečeno ss odporu) na MIC pin se telefon přepne do režimu externího vstupu, aniž se to nějak projeví na displayi. Vyhoví odpor okolo 2k, u mě fungoval i třeba 5k, ale zdálo se, že tato hodnota občas nezajistí spolehlivé přepnutí. Naopak pokud je místo odporu zkrat (pin MIC se sepne přímo k zemi), tak se vyvolá nějaké pop-up okno, kde je nabízeno řešení pomocí dalších aplikací (nezkoumal jsem podrobněji). Zkrat je definován hodnotou odporu menší než cca desítky až stovky Ohmů, opět jsem přesně nezjišťoval.

Přepnutí z interního mikrofonu na externí vstup lze dobře kontrolovat některým frekvenčním analyzátorem v podobě aplikace (v mém případě Sound Analyzer Basic nebo Spectroid, první se mi jeví jako lepší).

Pomocí Sound Analyzer Basicu lze pohodlně zobrazovat i frekvenci okolo 30 Hz, takže se docela dobře dají opticky snímat kmity nějakého napnutého vlákna (třeba řemenu z tématu odkazovaného v úvodu).

Naproti tomu aplikace Belt Tension Meter se ani při optickém snímání okolo oněch 30 Hz trvale téměř "nechytá", takže problém asi bude v ní samotné (vyloučím-li vliv zpracování externího signálu v telefonu).

V příloze je pro úplnost pracovní schéma optické sondy. Typ fototransistoru nebude rozhodující, uvedený byl po ruce. Velikost odporu viz výše.

Dále tam je pro zajímavost spektrum jasu LED žárovky Philips (zbytkové zvlnění z dvoucestného usměrnění 50 Hz a jeho vyšší harmonické).

[ZdenekHQ]

Já se přidám, ale s kmitočtem o kousek níž. Spektrální analyzátor v A52 bych potřeboval přinutit měřit kmitočty cca 5-50Hz, klidně za cenu konverze třeba na stonásobek kmitočtu.

Nějak se nám ten infrazvuk zase množí a příruční orientační měření mobilem je ideální věc. Není potřeba nic přesnýho.

[JirkaZ]

https://play.google.com/store/apps/details?id=com.microcadsystems.serge.infrasounddetector&hl=cs&gl=US?

[ZdenekHQ]

Pořád jsi nenapsal, čím to měří. Pochybuju, že ten mikrofon v mobilu to dá, leda by použili nějakou lepší matematickou analýzu, ale to by museli znát charakteristiku mikrofonu a třeba si tam přimíchat pomocnej kmitočet z repráku.

[JirkaZ]

Stačí to vyzkoušet.

U mé A52 to měřilo mikrofonem (kupodivu skutečně něco bralo i okolo 3 Hz), při druhém nabízeném módu (akcelerometr) to neregistrovalo vůbec nic. Akcelerometr mám OK.

Podle mě dělá pro mikrofon silnou frekvenční kompenzaci a nějaké další fígle, protože jinak by to nemohlo vůbec fungovat.

[bu2520]

čistě teoreticky mě napadá, že infrazvuk je poměrně dlouhá vlna čili pro detekci by měl mít snímač větší plochu . Možná velký piezo nejlíp nalepený třeba na okenní tabulku.

[ZdenekHQ]

Já jsem pro detekci infrazvuku používal dlouhou PET s uříznutým dnem a v hrdle byl zalepenej vnitřek z velkýho dynamickýho mikrofonu. Parametry náhodné, ale ten projíždějící vlak ve vzdálenosti několika kilometrů to bralo s přehledem.

[bu2520]

no a co takhle použít snímač z ladičky , je to piezo element s klipsem a zatlouct kolík do země a přicvaknout snímač na něj. Kdysi jsem opravoval kámošovi, přístroj na seřizování hodinek a tam byl piezo docela velký a tikot i těch nejmenších hodinek snadno detekoval.

[ZdenekHQ]

Tak ten vlak to vyráběl akusticky v úzkým průjezdu, když jsem v něm seděl, byl jsem rád, že nejdou otevřít okna. Něco málo dělal i zmrzlej most, tam už to bylo mechanický.

Dnes mně jde hlavně o pomaluběžný tepelný čerpadla, docela dělají randál.