Fotorezistor

[jkb]

Ahoj,
Potreboval bych presne vysvetlit princip fotorezistoru ...
Kdyz vyjdu z definice: Princip fotorezistoru je založen na vnitřním fotoelektrickém jevu: světlo (foton) narazí do elektronu ve valenční sféře a předá mu svoji energii, tím elektron získá dostatek energie k překonání zakázaného pásu a skočí z valenčního pásu do vodivostního. Tím opustí svůj atom a pohybuje se jako volný elektron prostorem krystalové mřížky. Na jeho místě vznikla díra (defektní elektron).

Znamena to, ze napr po hodine/dnu/roce provozu by byly vsechny valencni elektrony vymlaceny a pouzity pro proud a jiz odtekly...? Odkud se berou dalsi?
Resp. Pokud prestanu svitit, odkud se veznou e- , ktere se vrati na sve valencni misto?
Diky za vysvetleni:)!

[Cowley]

V rámci zapojení do elektrického obvodu přicházejí od zdroje další...

[bdn]

Pokud nejsi v akademické sféře, potom doporučuji nezacházet do kvantových podrobností.
Stačí se spokojit s křivkou osvětlení versus protékající proud...

[termit256]

Najdi si princip prenosu elektriny v jakemkoliv jinem vodici, je to vsechno na jedno brdo a vygooglis toho mnohem vic nez kdyz budes hledat fotoodpor. To ze se meni odpor se svetlem, teplotou apod. je pak uz jen podruzna zalezitost a tyka se vetsiny (neli vsech) materialu.

[EKKAR]

Ahoj,
Potreboval bych presne vysvetlit princip fotorezistoru ...
Kdyz vyjdu z definice: Princip fotorezistoru je založen na vnitřním fotoelektrickém jevu: světlo (foton) narazí do elektronu ve valenční sféře a předá mu svoji energii, tím elektron získá dostatek energie k překonání zakázaného pásu a skočí z valenčního pásu do vodivostního. Tím opustí svůj atom a pohybuje se jako volný elektron prostorem krystalové mřížky. Na jeho místě vznikla díra (defektní elektron).

Znamena to, ze napr po hodine/dnu/roce provozu by byly vsechny valencni elektrony vymlaceny a pouzity pro proud a jiz odtekly...? Odkud se berou dalsi?
Resp. Pokud prestanu svitit, odkud se veznou e- , ktere se vrati na sve valencni misto?
Diky za vysvetleni:)!

Představ si ten světlem ovlivňovanej kus materiálu zapojenej do elektrickýho obvodu. Když je tma, jeho valenční elektrony jsou na nižších orbitalech, takže aby se "utrhly" a odcestovaly prostorem v podobě elektrickýho proudu (a na jejich místa přiskákaly z druhýho pólu "náhradní" pocházející ze zdroje napájení) je potřeba vyšší napětí, než v daným obvodu je. Když ho začneš zvyšovat, poroste podle Ohmova zákona i proud. Když na fotocitlivejmateriál posvítíš, dojde k tomu, že elektrony pohltí foton(y), tím se "nažerou" energie a "vyskočí" na vyšší energetickou hladinu, odkud už je utrhne i menší napětí, přiložený na materiál. Tzn, že proud začne procházet i bez zvýšení napětí zdroje. Elektrony k pohybu pohání napětí z připojenýho napájecího zdroje, bez něj nikam neletí, maximálně si povyskočí na ty vyšší energohladiny. V momentě, kdy zhasneš světlo (zacloníš ho), elektrony s určitou setrvačností přestanou dostávat "energetickej kopanec" od dopadajících fotonů a po vyzáření nadbytečný energie v podobě IR záření (což jsou zase fotony, akorát nízkoenergetický) "seskáčou" zpátky na nižší orbitaly = na obvod přiložený napětí se stane nedostatečným k tomu, aby je od atomů utrhlo a proud zanikne. Tím, že existuje určitá časová setrvačnost v tom nasycení elektronů energií světla (to pozbytí energie, která je vystrkuje na vyšší hladiny není uskutečnitelný v okamžitým "nulovým" čase) je vysvětlený, proč fotoodpor nejde použít pro zjišťování příliš rychle se v čase měnících hodnot osvětlení - od určitý "četnosti" těch změn osvětlení se prostě fotoodpor "nestíhá vracet" do nevybuzenýho stavu a zůstává ve stavu nižšího odporu, jako by byl osvětlenej trvalým neměnícím se světlem. Polovodičový nebo vakuový fotocitlivý prvky mají takovou setrvačnost taky, ale mnohem nižší než fotoodpory, takže jsou pak vhodný pro zjišťování změn s vyššíma frekvencema.

[jkb]

Dik vsem