Nouzová svítidla Osmont FM6/7W

[Behemot]

Měl sem tudle dodat akuny ke svítidlům Osmont FM6/7W, vypadá to že prostě vzali klasický kulatý světla co se prodávají všude a do toho plácli svoje elektroniky. Když jsem viděl fotky, nabídl sem i preventivní výměnu kondenzátourů, sou tam od pohledu samý šunty (Jamicony SK na 85 °C a podobně).

Elektroniky jsou FM63, no a…nefunguje ANI JEDNA. Ať sem dělal cokoli, nerozsvítilo se ani jedno. Kondenzátory jsou na všech nějaký špatný, OK, zkusil sem na pár deskách vyměnit. Díky použití síťovejch trafíček na tom, většinou, funguje aspoň nabíjení, pže trafíčka dávají výstup, diody usměrňují a kondenzátory to (nějak) vyhlazujou, ale nic víc. Na odpojení od sítě neraguje žádná deska nijak. Tlačítko zřejmě na testování chodu invertoru, po jehož stisknutí se rozsvítí LEDka, nedělá taky praticky nikdy nic (i když LEDka svítí, někde už ani toto nejde). Jedna jediná elektronika bzučí, takže snad možná se i děje nějaký spínání na trafíčku, ale 7W výbojka nesvítí. Vzal sem si k sobě dvě, vypadají zánovně, nemyslím, že mají cokoli nasvíceno, takže sice můžou být asi špatný, ale dost málo pravděpodobný.

Fotky dodám během dneška, no co sem zkoušel voměřovat diody a tranzistory i ty dva svitky tam, nezdá se mi, že by bylo cokoli špatně. Rezistory taky mají odpory v pořádku. Jediný co, tak ty zenerky by mohly nefungovat v závěrným směru (v propustným normálně fungují jako diody), vypadá to, že to ty zenerky používá mj. právě k rozhodnutí o spuštění invertoru a snad i k vypnutí po přílišným vybití akuny.

[Artaban001]

Copak je tam za měnič?

[Behemot]

sou tam dva NPN tranzistoury BU406 a s ohledem na to, že tam není žádnej kontrolér, oscilátor ani jinej budič, bude to nějakej samooscilační obvod nejspíš

ze sekundáru žádná zpětná vazba není, na primáru je druhý vinutí, asi pomocný, tak že by nějakej flyback?

[Artaban001]

Asi Royer


Odpory v sérii s kolektrory RW1 a RW2 nejsou, uzel bývá někdy přes tlumivku, kladný napětí na obou odporech bází spouští oscilátor. Paralelně k pracovnímu vinutí bývá rezonanční kondenzátor a zářivka může být připojena v sérii z VN kondenzátorem, podobně, jako CCFT (předchůdce LED podsvětlení v TV)
Většinou tyto měniče mají vysoký "V/závit", tak se nezřídka probije transformátor a měnič jde srát.

[Behemot]

tlumivka není nikde vůbec žádná, sekundár je dvojitej, nejspíš jak je tam výbojka do patice 2G7 (4pinová), ta má údajně mít eště další zapalovací elektroniku u sebe v patici, tady není nic, co by ju dokázalo rozsvítit

můžu asi AVR testerem změřit indukčnosti vinutí, aspoň orientačně

ještě jsou tam dva TO-92 pomocný tranzistorky, asi Philips 2SC556B (ten nejspíš k regulaci spínání invertoru) a Tesla KC238C (ten vypadá, že by měl invertor spouštět při ztrátě externího napájení), každopádně to zapojení asi nebude úplně vono, koukám, že emitor jednoho trandu je na kolektor druhýho…

už mám konečně nabitej foťák

[Artaban001]

4 pinový výbojky v sobě žádnou elektroniku nemají - jsou to vyvedený obě vlákna. Některý tyhle měniče je odbočkama ze sekundáru žhaví. Výboj zapálí kolikrát překmitová VN špice spolu se žhavením elektrod trubice.

[rnbw]

Tesla? To vyrabal niekto na kolene z historickych suciastok?

Na tych ziarivkach zmeraj, ci nemaju prerusene vlakna. Ak nie, tak budu OK.

[Behemot]

dobrej tip, na obou výbojkách to má tak 13-14 ohmů, tak jsou asi dobrý

jako jo, ty desky vypadají dost samodomo, asi to je z nějakejch zbytků, i ty BU406 mají na sobě datecode 9548, tak asi 48. týden 1995

ale dost pochybuju, že samotný desky jsou tak starý, tipnul bych to po roce 2000

[Behemot]

zkoušel sem ty sekundáry měřit AVRkem, to ukazovalo většinou hovadiny (asi jednou 800 a 844 mH, ale hrozně letěly odpory vinutí)

ring testerem cajk, 5 kmitů všecky

otázka je esli je to vypovídající, měří to všecko napětím pár voltů no

[Behemot]

obrázky

[Artaban001]

Tohle není Royer ani omylem. Výstup trafa bude několik vinutí - dvě žhavící a mezi nima pracovní - dedukuju podle toho, že každá svorka svorkovnice vede na jeden vývod trafa (sekundár). Na primáru máš jedno pracovní vinutí a jedno zpětnovazební - budící. Soudím podle toho, že dvě svorky jsou vyvedeny silnýma cestičkama a dvě tenkýma. Silný cestičky jdou dohledat, že jedna vede na pojistku a druhá na kolektor tranzistoru. Blokovací měnič.

[Behemot]

jj to sem nějak vydedukoval, že to jedno vinutí bude zpětnovazební no…soudě teda dle toho, že co sem měřil, se zdá být OK, tak asi bych tipnul fakt ty zenerky?

[Behemot]

Jak to vůbec testovat, mám si je dát s rezistorem do série na regulovatelnej zdroj a vytáčet napětí a sledovat, kde vyskočí proud??

[EKKAR]

Zenerky? Zdroj nějakýho vyššího napětí, klidně třeba i 100V, v sérii omezovací odpor aby ani zkrat svorek nemoh přivodit vznik nebezpečnýho proudu - řádově 1mA dostačuje. No a pak jen připojíš na svorky voltmetr a zároveň měřenou součástku - můžeš tak měřit třeba i závěr diod, pokud to bude jen krátkou dobu a přechod se nestačí ohřát natolik, aby se protavil a podobně. Máš vidět, o kolik voltů jsou kolikrát právě zenerky "ulítlý" proti svýmu označení ...

[Artaban001]

Ten tišťák nebude tak složitý, abys nemohl rozkreslit schéma. Inspirovat se můžeš nouzovým světlem BEGHELLI, co tu někde visí. V podstatě jde o modifikaci blokovacího měniče, co je napájen z akumulátoru. Obvod hlídající přítomnost napětí na napájecím zdroji nabíjení v případě ztráty spustí měnič. Dít se to může buď výkonovým tranzistorem, který spojí měnič s baterií, nebo tak, že tranzistor pustí předpětí do zpětnovazebního okruhu, měnič se rozkmitá a zářivka svítí. Po zániku stejnosměrnýho předpětí se oscilace zastaví a zářivka zdechne. Nabíjení u Beghelky bylo přes stábl a omezovací odpor. NiCD akumulátor snesl minimální nabíjecí proud díky nízkému rozdílu napětí stáblu a baterie neomezenou dobu. Zenerka může být součásti rozhodování u detekční části, může být součásti nabíjení, nebo se někdy využíva i u zpětnovazební části, třeba pro ochranu hradla spínacího MOSFETu.