izolační odpor
Moderátor: Moderátoři
izolační odpor
tomlib píše: jestli to vůbec jde měřit odpor izolantu a naměřit, jak se uvádí 0,5MΩ nebo 1MΩ. To snad ani nejde. Oč tedy přesně jde?
Ano, běžným multimetrem to nezměříš. Je v něm 9V baterie. Jako vždy za vším hledej Ohmův zákon. Izolační odpor se měří mikro ampérmetrem např. při napětí 500V. Naměřený údaj je pak převeden na ohmy.
Doma používám starou dobrou PU311. Mimo jiné s ní kontroluju letitý krabicový MP kondenzátory při opravách reprobeden. A taky může posloužit jako poměrně šetrný improvizovaný zdroj pro měření závěrného napětí polovodičů.
Nový měřák izolace, pokud člověk není zrovna revizák a nepotřebuje profi mašinu a kalibraci, se dá koupit za pár šupů na Aliexpressu.
- Artaban001
- Příspěvky: 10090
- Registrován: 01 dub 2004, 00:00
- Bydliště: Pendrov
Proto se volí předepsané napětí, kterým se měří, nebo zkouší izolační stav danného zařízení. Pokud při tomhle napětí naměříš vysoký- vyhovující izolační stav, tak můžeš zařízení bez obav považovat za bezpečné.
když se používají v zařízení oddělené obvody - třeba ovládací napětí mn pro ovládání vysokonapěťových spínacích a regulačních prvků - tak existují automatické hlídače izolačního stavu, kdy se hlídá celkový svod ovládacího obvodu proti zemi. Dokonce to existuje i pro stejnosměrný proud.
- Artaban001
- Příspěvky: 10090
- Registrován: 01 dub 2004, 00:00
- Bydliště: Pendrov
Tesla nedělala reprobedny nijak zázračně hrající, ale mají až neuvěřitelnou životnost. Ty repráky hrály padesát roků a klidně budou hrát dalších třicet.
Krabičáky s metalizovaným papírem pracují s malým střídavým napětím. Nehrozí u nich průrazy ani namáhání velkým proudem. Když se ale poruší hermetičnost krabice (zpravidla u skleněné průchodky), papír postupně navlhne. Dokud nezdegraduje úplně, nezmění se nijak dramaticky kapacita, ESR, ani ztrátový činitel (který je sám o sobě už z výroby beztak bídný). Svod horší než cca 1MΩ na mikrofarad kapacity signalizuje, že kondenzátor podezřele stárne. Při měření na 1kHz se ani svod v desítkách kΩ nijak dramaticky neprojeví. Nad 10kHz zase nemá smysl měřit, protože ty kondenzátory mají nezanedbatelnou parazitní indukčnost, takže by měřák pindal voloviny. Takže měřím svody napětím 100V a podezřelé vyřazuju. Je to jednoduché a rychlé. Pouze je potřeba nezapomenout po měření kondenzátory vybít. Na to stačí mokrý hadřík.
Samozřejmě by se daly preventivně vyměnit za nové. Ale: Svitky něco stojí. Spousta lidí si zakládá na tom, že je všecko originál. A dobrý kondenzátor je prostě škoda zahazovat.
Nevedu si přesnou statistiku, nicméně odhaduju asi tak do 10% vyhozených kusů z desítek (možná až nízkých stovek) reprobeden. Víc určitě ne. Zajímavé je, že zpravidla jsou kondenzátory buď naprosto v pořádku, nebo mají rovnou svod pod 100kΩ. Nic mezi.
Slavné modré bipoláry, které začala Tesla Litovel a Tesla Valmez/TVM používat na přelomu 80. a 90. let jsou na tom podstatně hůř. Respektive zkušenosti s nimi mám přímo katastrofální.
Naprosto běžně jsem potkal ve výhybkách krabičáky ve zkratu, s odporem desítek Ω, se zkratem jednoho pólu na kostru (někdo při výrobě nedal horní papírovou vložku a zatahal za drátek) nebo se svody v desítkách a stovkách KΩ.
Ty Tesla bipoláry mají zajímavou vlastnost - zdá se, že se dají úspěšně znovu zformovat a jejich kapacita se vrátí do původních mezí. Otázka je, na jak dlouho.