Keramika svod

Zpráva

kovka · #1 Příspěvek od **kovka** » 24 srp 2022, 12:51

Při opravě nF zesilovače Behringer PMH518m-proražené fety IRFP140 a 9140 jsem prověřil i malé 4mm 330pF vývodové keramiky zapojené mezi G a S jak u P kanálu tak u N kanálu, oba svod 39-42MΩ i po umytí isopropylem, kapacita souhlasila. Nejsem si jistej zda by to mělo vliv na funkci, ale raději jsem dal "Hradecké", které byly bez svodu.

jardafiala · #2 Příspěvek od **jardafiala** » 24 srp 2022, 13:55

Zdar, jen ze zvědavosti - čím jsi měřil svod? svod Při měření ss napětím by mohl být naměřený svod rozdílný při prohození polarity zdroje měřicího napětí. Ony keramiky jsou vůbec kapitola sama pro sebe, už je je tady toho dost k dohledání a poučení.
Výměnou za ty bez svodu jsi ovšem nic nepokazil a jistota je jistota, zachoval bych se stejně.

kovka · #3 Příspěvek od **kovka** » 24 srp 2022, 14:37

Problém keramik po vypájení znám, upozorňoval na to katalog výrobce keramik z hradecké tesly, který mám z mladých let.
Izolační stav jsem měřil dig.ohmetrem, pak analogem- ten nic neukázal. Po Tvém dotazu jsem je oba protočil Metráckým megmetem a odpor se pohyboval v jedné polaritě kolem těch 40MΩ a v opačné 6-7MΩ

ZdenekHQ · #4 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 24 srp 2022, 14:57

No jestli ty kondíky byly na běžných 50V a Ty jsi je nakrmil klasickým Megmetem, tak to už se mohlo stát cokoliv.

Celeron · #5 Příspěvek od **Celeron** » 24 srp 2022, 16:00

Pokud nemaj součastný keramiky lesklou žlutou nebo modrou glazůru, tak nebrat. Ty matný hnědý, co se nyní prodávají, jsou navlhavý a dost rychle po zapájení mají svod.
Použil jsem 16 ks 15N na blokování napájení pro baterkou zálohovaný statický ramky a svod byl několik miliampér, vlastní RAMky žraly všechny dohromady 5uA.
Starý hnědý Tesly byly mnohem lepší, byly impregnovaný proti vlhkosti voskem. Když se přehřejí při pájení, vosk na povrchu "lepí". Proto není dobrý vypájený znova použít, protože toho vosku je už málo.

ZdenekHQ · #6 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 24 srp 2022, 16:04

Tak malý (330p) se glazovaný běžně nedělají, leda by byly na 1kV. Nejmenší žlutý tady mám 1N. A jiný ani nepoužívám, už nemám důvěru.

kovka · #7 Příspěvek od **kovka** » 24 srp 2022, 17:01

Zdenku, ty kondíky jak jsem psal, vykazovaly už digitálem svod.
Jen jsem chtěl vědět co ukáže Megmet, takový bych už nepoužil.
Co se týče voltáže na jaké byly , těžko říct, při průměru 4mm a potisku 331
se toho člověk moc nedozví, schéma nemaje,dal jsem na 250V

JirkaZ · #8 Příspěvek od **JirkaZ** » 24 srp 2022, 17:12

Já to řeknu ještě úplně jinak:

pokud má keramický kondenzátor dělat čest svému jménu, tak je třeba volit z hmoty NP0 a podobných (prostě třída I). To samozřejmě jde jen u malých kapacit, i když nedávno jsem koupil s tímto dielektrikem tuším 100nF (SMD) a následné měření potvrdilo, že hodnota se vůbec nehne při jakékoliv rozumné teplotě.

Hmoty II a nedej bože III se chovají vždycky tak trochu nevyzpytatelně. II (dnes X7R, X8R a v nouzi i X5R) jsou ještě jakžtakž OK, ale III (dnes Yxx nebo Zxx) je děs.

Týká se to teplotních, napěťových a časových závislostí, nelinearit, mikrofoničnosti a řady dalších věcí.

Tesla 330 pF je právě tak na rozmezí I a II a klidně to tedy může být "překvapující" II.

Takže jestliže chci udělat opravu či konstrukci kvalitně, tak tam nedávám "něco ze šuplíku", tím méně keramiky Tesla z neznámé (?) hmoty.

Nepatřím mezi jedince, kteří lžou, že všechno minulé stálo za prd (myslím tím techniku). Nicméně keramiky Tesla zejména z výše zmíněných hmot typu II a III nepatřily k tomu úspěšnému.

A ještě k tomu Megmetu (kterému konkrétně?): "měřit" s ním kondenzátor s max. napětím klidně mnohonásobně menším, než dá ten Megmet, je úplná blbost. Je to pak pouze o tom, jak se ten kond bude chovat po průrazu...

Ke studiu (samozřejmě je toho moře i jinak a jinde):

https://web.archive.org/web/20200821071808/http://petr-kubac.blog.cz/1407/vidlakovo-elektro-79-keramicky-nekondenzator-1

https://web.archive.org/web/20200821071808/http://petr-kubac.blog.cz/1407/vidlakovo-elektro-80-keramicky-nekondenzator-2

https://web.archive.org/web/20200219203742/http://petr-kubac.blog.cz/1408/vidlakovo-elektro-81-eia-klasifikace-keramickych-kondenzatoru

ZdenekHQ · #9 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 24 srp 2022, 17:43

kovka píše:...dal jsem na 250V

Vzhledem k tomu, že mezi G-S může být běžně a maximálně +-20V, tak pochybuju, že by Behringer tam dával nějaký speciály.

JirkaZ · #10 Příspěvek od **JirkaZ** » 24 srp 2022, 18:04

On tam Behringer originálně nedával vůbec žádné kondenzátory mezi G a S. Viz schéma konce LPA1180... Čili to bylo "dobastleno" kvůli stabilitě apod.

ZdenekHQ · #11 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 24 srp 2022, 18:33

Ono obecně "prolepování" koncových stupňů kondenzátory podle potřeby není dobrá cesta k cíli. Ale to by bylo na dlouhou debatu.

kovka · #12 Příspěvek od **kovka** » 24 srp 2022, 23:57

JirkoZ, určitě je Tvůj příspěvek dobrý pro řadu těch co čtou toto vlákno a ani netuší z jakých hmot a v jakých tolerancích se kondíky vyrábí, kde je vhodné, nebo naprosto nevhodné použití té či oné hmoty, kvůli toleranci, teplotní závislosti
Při náhradě jsem uvažoval stejně jak píše Zdeněk, že na Gejtu dát C na 250V je fakt velká rezerva a COG, kvůli tomu objednávat nebudu.
Značení kondu je Fd tedy hmota 2C4. Supermit bych tam fakt nedal.
JirkoZ díky za schéma, nevšiml jsem si potisku LPA1180 na plošáku... ty kondy jsou tam opravdu připájené ze strany spojů, vizuálně se v tom zesáku ještě nikdo nehrabal , takže asi z výroby.

Celeron · #13 Příspěvek od **Celeron** » 25 srp 2022, 00:55

JirkaZ píše: tak tam nedávám "něco ze šuplíku", tím méně keramiky Tesla z neznámé (?) hmoty.

Nepatřím mezi jedince, kteří lžou, že všechno minulé stálo za prd (myslím tím techniku). Nicméně keramiky Tesla zejména z výše zmíněných hmot typu II a III nepatřily k tomu úspěšnému.

Nikdy jsem neslyšel, že by Tesla HK třídila keramiku na třídy I, II a III. Několik mých spolužáků tam dělalo, Zdeněk S. byl dokonce ředitelem, občas jsem se tam zastavil na pokec.
Teslácký keramiky měly perfektní katalogy, ze kterých se dalo vyčíst z čeho kondík je a v katalogu byly všechny možný křivky od těch hmot. Pochybuju, že stejný katalogy budou k sehnání pro dnešní čínský srač koidy a i kdyby, kde je záruka, že soudruh opravdu dodržel to co je psáno.

HF_Tech · #14 Příspěvek od **HF_Tech** » 25 srp 2022, 08:10

Do tříd ty keramiky třídí norma. Patří to k elementárním znalostem vývojáře.
I třída jsou kondenzátory na bázi stabilních materiálů. Změna kapacity s teplotou a přiloženým napětím je minimální. Typ. příklad je materiál C0G, NP0.
II třída jsou kondenzátory na bázi feroelektrik. Mají mnohem věší kapacitu, ale mají velkou závislost na přiloženém napětí a teplotě. Navíc vykazují výrazný pokles kapacity s časem a velké dielektrické ztráty. Typicky X5R, X7R, Y5V.
III třída jsou kondenzátory s dopovaným feroelektikem, které mají ještě mnohem větší permitivitu, ale ještě větší ztráty a závislost na teplotě a napětí. Nicméně s rozvojem technologie MLCC prakticky vymřely a už se mnoho let nevyrábí a nepoužívají.

JirkaZ · #15 Příspěvek od **JirkaZ** » 25 srp 2022, 11:18

Celeron píše:...Nikdy jsem neslyšel, že by Tesla HK třídila keramiku na třídy I, II a III....

Podívej se do (vpravdě již historického, nicméně tehdy aktuálního) AR A8/73, A9/73 a A10/73. Článek na pokračování je přímo z pera lidí z Tesly HK.

Edit: podařilo se mi to vměstnat do velikosti povolené v příloze...