WD800JD - mrtva elektronika
Moderátor: Moderátoři
Podobně je to i u nových mobilů.
Kremik píše:Sesazovat jednou rozdělané plotny je hloupost. Ale přečíst je jednotlivě a pak z toho původní záznam poskládat, v tom problém nevidím. Samozřejmě že doma ne
Představte si, že na těch plotnách je záznam kódovaný nějakým cyklickým samoopravným kódem a pak ještě nějakým RLL kódem, nejsou tam jen data, ale i informace pro elektroniku disku, a navíc to není seřazené za sebou a dokonce je to ještě rozházené mezi jednotlivé plotny, podle toho jak se točí jednotlivé hlavy. Když plotny vyndáte, nemáte naprosto žádnou představu, jak ne sebe navazují a jak jsou na nich organizovaná data. I kdyby se to podařilo přečíst, tak je to ohromný balík binárních dat, bez klíče, jak je poskládat a dekódovat.
Tohle bylo tak maximálně realizovatelné v době, kdy byly mechaniky bez jakékoli vlastní "inteligence", jen takové komplikovanější flopy a kapacita byla pár desítek megabyte. Možná z té doby pocházejí ty pohádky o těch zázračných strojích
Data pro elektroniku by přece mohly dost napovědět a organizace dat je v MBR. Pokud se tedy bavíme o porouchaném disku a ne napadeného virem nebo uživatelem.
A to se samozřejmě ignoruje "lepší" zápis u modernějších disků. Takže ve zkratce, pokud u víceplotnových disků něco opravovat, tak vždy ty plotny nechat tak, jak jsou a zkoušet jen ty ostatní věci, jestli budou fungovat, ale to je práce opravdu s výsledkem jak od naší vlády.
Kremik píše:Ano, tak nějak. Jednotlivé sektory snad odlišit lze. Jakmile zachytíš jeden správný, máš dostupné info o celém povrchu plotny. Nebo v čem je problém?
Právě že jednotlivé sektory odlišit nelze. Mezisektorové mezery už spoustu let u disků neexistují. Kdo by dnes tak plýtval místem. Místo toho jsou tam proložené krátké navigační informace pro elektroniku, která podle nich řídí pohyb hlav. A jak už jsem psal výše, jsou všechny tyhle bloky dat prohnané redundantním cyklickým samoopravným kódem a pak ještě nejakou formou RLL, aby nedocházelo k výpadku synchronizace přenosu. A ty nevíš, jaký ty kódy jsou. A to už nezmiňuji, že jsou třeba data na disku šifrovaná bitlockerem nebo něčím podobným, což je dnes téměř standard u firemních disků a občas i normálních lidí.
Při výrobě disku se postupuje tak, že se namontují čisté plotny na spindle, pak se to dynamicky vyváží a pak se s pomocí vlastních hlav disku a laserového odměřování polohy hlav udělají jednotlivé tracky a zapíšou navigační značky (hodně zjednodušenš řečeno). Tím je pak zaručeno, že jsou všechny stopy perfektně přizpůsobeny vlastnostem hlav (třeba mechanický rozptyl při výrobě) a není nutné si lámat hlavu polohováním ploten. A tohle je i třeba důvod, proč nejsou hlavy ze stejných disků třeba kompatibilní a musí se při záchraně vyzkoušet více různých svazků atd.
Kremik píše:vzájemnou polohu ploten vůči sobě.
Vyndáš je dohromady. V amatérských podmínkách - když už jsou hlavy mimo tak po obvodu nalepit papírovou (nenatahuje se) maskovací pásku. Je z toho jakoby válec a páska tvoří jeho obvod. Jasně - styčná plocha s páskou je jen tloušťka plotny - takže opatrně.
ondraN > Však ten disk musí i za běžného provozu poznat odkud má číst nebo kam psát. Něco identifikovatelného tam být musí. Předpokládám, že výrobce toto netají. Bavím se o discích, které nejsou šifrované. Teoreticky, pokud se šifrují jen samotná data, i tyto plotny by měly jít vyčíst. Pokud by v disku neodešel právě procesor, možná by pak šlo je i nějak rozlouskat, ale to už mě nezajímá.
Kdysi sem cetl, ze se na plotny nahravaji ve vyrobe presne napolohovane nejake znacky zacatku sektoru (nevim uz jesi specialni hlavou nebo tou hlavou co disk bezne zapisuje), ktere pak pri cteni slouzi k navadeni hlav na stopu - dneani disky nemaji krokovy motor ale elektromagnesicke vychylovani s plynulym posuvem, to je duvod proc uz nejde udelat low level format se vsim vsudy. No a podle tech znacek zacatku sektoru by to mohlo jit nak sesadit, ale doma na kolene si to stejne moc nedovedu predstavit.