Zděděný družstevní byt
Moderátor: Moderátoři
Zděděný družstevní byt
Dva se vzájemně dokážeme dohodnout, ale třetí nám nedůvěřuje, což jsme se dozvěděli až po třech týdnech snahy o dohodu a nyní už s námi ani nekomunikuje. Tenhle problém s tímto sourozencem nenastal až nyní, ale jsou za tím dlouholeté nesnáze.
Byt chceme prodat, samozřejmě práva k užívání, jenže bez členství v družstvu to nejde. Od června se za byt neplatí nájem a těžko říct, jak to dopadne. Ani předseda družstva nemá žádnou radu a kvůli nám stanovy měnit nebudou. Na vzájemné vyplacení nemáme a náš úžasný sourozenec navíc požaduje za svůj podíl o čtvrtinu víc, než byla přibližná tržní cena v květnu. Od té doby ceny bytů kvůli hypotékám dost spadly, což už jsou ve výsledku promrhány vyšší statisíce.
Myslel jsem, že např. u notáře uzavřeme vzájemnou dohodu/smlouvu s tím, že podíl zbývajících dvou bude jeden z nás zastupovat a následný prodej se uskuteční přes notářskou úschovu, kde peníze za prodej budou rozeslány stejným dílem na naše účty. To by snad takhle mohlo jít, jenže jsem se po této variantě ani nepídil, protože náš úžasný sourozenec s námi nekomunikuje a díky tomu jej ani člena družstva nechceme.
Je to zapeklité a netuším, jak z toho ven? Nakonec o ten byt přijdeme, protože si na shromáždění družstva odsouhlasí, že za byt se neplatí a najdou si jiného člena.
P.S.
Pokud družstvo nemá uzavřenou smlouvu s členem, tak ani žádnou platbu za nájem nechtějí. Minimální zálohy za elektřinu a plyn zatím platím, aby se nemusela při opětovném připojení dělat revize, protože jde o byt ve starší zástavbě a mohly by s tím být problémy, ale jestli bude vyřešení v nedohlednu, tak je nechám odpojit.
(Ale slabý odvárek - to jsem ještě netušil, co mě, ohledně dědických zákonů, později čeká).
Dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti neodporovala zákonu, tudíž byla tímto usnesením schválena dle ust. §1696 o.z. a §185 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen "z.ř.s."). Přes zákaz spoluvlastnictví družstevního podílu ve stanovách bytového družstva dědicové nemohli uzavřít jinou dohodu, přičemž pokud by bylo rozhodnuto o potvrzení nabytí dědictví, byl by výsledek ohledně spoluvlastnictví družstevního podílu stejný.
a jde pouze o spoluvlastnictví družstevního podílu. Na základě tohoto usnesení by družstvo uzavřelo novou nájemní smlouvu a dotyčný by se stal členem družstva, ale tím nemůže být více fyzických osob, protože to odporuje jejich stanovám.
V dnešní době je to divné, ale je to tak.
A kutilmile - nelituju tě
Přesně tak to má být. Notář je povinen dělit majetek stejným podílem. Určitých věcí se jeden spolupodílník může vzdát ve prospěch jiného spolupodílníka už u dědického řízení a oba ušetří za další přepis např. na katastru. Vypořádání u toho družstva může být potom řešeno nějakým dodatkem, ale většinou tam nejsou žádné "tresty", takže se to může řešit déle. Vypořádání u sdružení vlastníků záleží jen a jen na spolumajitelích daného bytu.pokud ZÁKON říká, že dědictví je podílový rovným dílem, nějaký "Stanovy společnosti" (bytovýho družstva, sdružení vlastníků atd...) jsou svým zněním platný jenom pokud tomu zákonu jakožto vyššímu právnímu předpisu neodporujou. Neboli v případě zdědění bytu jako součásti majetku spravovanýho bytovým družstvem se družstvo nemůže protivit znění zákona, kterej prohlašuje vlastnictví za sdílený v podobě rovným dílem zděděnýho majetku - jediný co můžou stanovy požadovat je, aby se sdílenej podíl co nejdřív vypořádal buď dohodou spoluvlastníků o vzájemným vypořádání,
Prostě prakticky všecko co je tady popisovaný jako problém je dávno paragrafově ošetřený a dá se to jednoznačně vyřešit - takže pokud to neznají z důvodu absence právnickýho vzdělání účastníci dědickýho řízení, MUSÍ TO ZNÁT NOTÁŘ - A ZÁROVEŇ TO MUSÍ BEJT SCHOPNEJ V OBDOBNEJCH PŘÍPADECH I APLIKOVAT, ne že bude dělat mrtvýho tarakána a na nějaký povinný úkony se jednoduše vyignoruje. Od toho je státem pověřenej notářskou funkci vykonávat a bere za to nemalý palmáre.
Já bych volil nejdřív cestu přímýho dotazu na pana soudruha notáře, proč v daným případě neschopnosti dohody mezi dědicema rovnou nenařídil soudní určení vypořádání - a pokud by v zákonný lhůtě nedodal nějakou uspokojující odpověď resp. pokud by okamžitě nezačal čunit příslušný kroky k vyřešení situace, poslal bych na něj písemnou stížnost za zdržování dědickýho řízení na notářskou komoru. To by ho mělo dostatečně motivovat k učunění žádoucích kroků - nebo by ho to mělo nahradit jiným, čunorodějším notářem ...
A kutilmile - nelituju tě
A kutilmile - nelituju tě
Uvědom si, že pokud se zdědí členskej podíl v družstvu, tak není vyjádřenej vlastnictvím konkrétní bytový jednotky, ale jen družstevním podílem - a na byt je uživatelská/nájemní smlouva s družstvem. Tu lze jako vztah zdědit. Ale nezakládá to žádnej nárok na uvedení vlastnickýho práva do katastru, protože žádnej vlastnickej vztah k bytu není, je jen nájemní smlouva. Aby takovej vztah nastal, musel by zůstavitel v době dřívější ten byt od družstva odkoupit a vložit ho jako majetkovej podíl do družstva - nebo se stát členem sdružení vlastníků bytovejch jednotek. Pak lze zdědit byt jako takovej včetně práva zápisu do katastru nemovitostí. Z popisu v prvním postu ale vyznívá, že se dědil jen základní podíl ve družstvu a je problém, jak se mezi dědicema shodnout na vzájemným vypořádání. A pokud se oni nedohodnou, je POVINNOST NOTÁŘE NAŘÍDIT SOUDNÍ PROJEDNÁNÍ A VYTVOŘENÍ URČUJÍCÍHO ROZSUDKU, ne jim jenom něco radit. Kdyby jim jenom radil, k žádnýmu řešení takovej spor nemusí vůbec dospět.
A kutilmile - nelituju tě