V profi bodovkách jsou na spínání primáru použity 2 ks antiparaelně zapojené tyristory. Jsou dostupnější a spolehlivější, než triaky pro takový výkon. Časování jednotlivých fází sváru je odvozeno od síťového kmitočtu. Napětí ze zdroje pro elektroniku je usměrněno a vytvarováno na úrovně TTL. Pulsy se počítají v programovatelném čítači a po potřebném počtu pulsů se vypnou tyristory. Zapojení celého řídíciho bloku je poměrně složité, protože programovatelný čitač je jenom jeden a je použit na všechny 3 časové úseky doby trvání svaru. První čas "přítlak" je spuštěn po dosažení potřebné síly přítlaku, aby se neopalovaly hroty. Následuje doba "svařování". Po vypnutí tyristorů následuje doba "kování", to znamená, že při nezměněné přítlačné síle svar chladne. Teprve potom je možno přítlak uvolnit a svařenec buď vyjmout, nebo pokračovat dalším bodem. Pro malé příkony je nutno hlídat rozměr dotykové plochy hrotů! spodní hrot může mít i větší dotykovou plochu, ale horní se musí udržovat na průměru asi 2-3 mm. Jinak to nesváří. Pokud jste viděli profi bodovky třeba v automobilce, tak ty kočičky mají příkon 125 kVA, přívodní kabel má průřez vodičů minimálně 35 mm2 Cu a jištění je pojistkami 250A. Aby se auto nerozpadlo, tak se musí průměr hrotů hlídat na hodnotě max. 5 mm. Dneska by šlo realizovat takový časový spínač a celou logiku bodovky pomocí jednočipu. Takže bastlíři vzhůru do boje!
to je fakt dobrej nápad .. já sem původně plánoval použíít svářečské upínky... ale ještě sem se ke konstrukci nedostal
Jak sem se dostal k elektrotechnice? No to je jednoduché, kdy sem byl malý měl sem strašně moc rád stavebnice a to mi zůstalo ... a řekněte mi, která stavebnice má víc součástek