Jaké konstrukční faktory mají vliv na velikost šumu Si diody? Měla by sloužit k detekci. Teplota není konstrukční faktor.
Plocha přechodu? Plocha kontaktů? Materiál kontaktů?
Je k tomu vhodná literatura?
Edit: k detekci částic
Šum diody
Moderátor: Moderátoři
Absolutní teplota PN přechodu, proud přes ten přechod procházející, motá se tam i Planckova konstanta, náboj elektronu a podobný zvěrstva. Největší vliv má ta teplota, nemalej vliv bude mít i čistota = stejnorodost dotace danýho polovodiče ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A co chceš detekovat?
Šum se výrazně projevuje pouze pokud je dioda použita bez předzesilovače přímo ve vlnovodu nebo na konci kabelu bez předzesilovače. Pokud je detektor za zesilovačem, tak je dominantní šum vlastního zesilovače.
Pak se ještě nepříjemný šum u diod ve skleněném pouzdře - pokud není chráněna před světlem, tak funguje jako fotočlánek a generuje parazitní proud. Stačí mít někde poblíž LEDku a člověk se nestačí divit.
Na výpočet šumu byly dvě knížky v češtině ze 70tých a 80tých let, když na to vzpomenu, tak se podívám o víkendu do knihovny.
Konstrukčně mají asi největší vliv povrchové stavy - úroveň zpracování povrchu čipu, opracování a pasivace. To je ten důvod proč historické polovodičové prvky šumí jako prase.
Šum se výrazně projevuje pouze pokud je dioda použita bez předzesilovače přímo ve vlnovodu nebo na konci kabelu bez předzesilovače. Pokud je detektor za zesilovačem, tak je dominantní šum vlastního zesilovače.
Pak se ještě nepříjemný šum u diod ve skleněném pouzdře - pokud není chráněna před světlem, tak funguje jako fotočlánek a generuje parazitní proud. Stačí mít někde poblíž LEDku a člověk se nestačí divit.
Na výpočet šumu byly dvě knížky v češtině ze 70tých a 80tých let, když na to vzpomenu, tak se podívám o víkendu do knihovny.
Konstrukčně mají asi největší vliv povrchové stavy - úroveň zpracování povrchu čipu, opracování a pasivace. To je ten důvod proč historické polovodičové prvky šumí jako prase.
Podle toho, co píše EKKAR a zní to věrohodně, bych čekal větší šum u diody s wolframovým hrotem. Je to správný odhad?
K HF_Tech: U LED bych se nedivil a u zářivky bych to očekával, i když tam asi ne na moc vysokých frekvencích. Ty povrchové jevy, netýká se to vlhkosti a nečistot? Nemá to pak i vztah k intenzitě elektrického pole v těch místech? Tj. projevilo by se to u detekční diody bez většího předpětí? Nejde tam nejvíc o nízké frekvence? Já to nevím, tak se ptám. Podle katalogu Tesla i podle vlastního zkoumání jsou výkonové MESA tranzistory záludné, jejich značný svod se silně mění jakoby podle kondenzace a odpařování vlhkosti na obroušeném okraji přechodů uvnitř kovového pouzdra. Jakoby i v některých pouzdrech bylo té vlhkosti více a v některých méně.
K HF_Tech: U LED bych se nedivil a u zářivky bych to očekával, i když tam asi ne na moc vysokých frekvencích. Ty povrchové jevy, netýká se to vlhkosti a nečistot? Nemá to pak i vztah k intenzitě elektrického pole v těch místech? Tj. projevilo by se to u detekční diody bez většího předpětí? Nejde tam nejvíc o nízké frekvence? Já to nevím, tak se ptám. Podle katalogu Tesla i podle vlastního zkoumání jsou výkonové MESA tranzistory záludné, jejich značný svod se silně mění jakoby podle kondenzace a odpařování vlhkosti na obroušeném okraji přechodů uvnitř kovového pouzdra. Jakoby i v některých pouzdrech bylo té vlhkosti více a v některých méně.
kulikus: nedávno jsem dělal posudek pro Spektroskopickou společnost JMM. Bylo to do soutěže o nejlepší práci v oblasti spektroskopie. Konkrétní práci psal někdo z MFF UK a týkala se modelů MC ohledně detekčních diod a jejich optimalizací. Napiš mi na krist@ujf.cas.cz
Bylo to tuším spíše na fotony, ale jestli rešíš hmotné částice, jsem tu pro tebe já. 😉
Bylo to tuším spíše na fotony, ale jestli rešíš hmotné částice, jsem tu pro tebe já. 😉