Hurá do vesmíru a zpátky na Zem! (A važte slova!)

Zpráva

konosuke · #31 Příspěvek od **konosuke** » 11 lis 2022, 11:01

Nosiče Saturn i Vostok měly záchrannej systém co v případě havárie
odtáhl kabinu s astronauty do bezpečí a navedl na přistání...u raketoplánů
se asi ukázal jako nepotřebný, technika letů vyspěla, no a máte to.

#32 Příspěvek od **EKKAR** » 11 lis 2022, 11:27

V případě problémů se jako záchrannej systém měl oddělovat celej orbiter od nádrže s připojenýma boosterama (ET + SRB) a sedat jako normální letadlo buď na dráhu na Mysu pár stovek metrů od startovacích ramp, nebo na několik předem alokovanejch mezinárodních letišť počínaje Miami, nebo po překonání určitý vejšky pak měl setrvačností přeletět Atlantik a sedat na některým z letišť východoatlantickejch souostroví - podle aktuálního počasí a dráhy letu připadaly do úvahy portugalský Azory nebo španělský Kanáry (Madeira kupodivu ne, tam měli příliš krátkou dráhu), případně i další letiště na kontinentě - v Africe třeba Senegal - Dakar, v Evropě bylo víc na výběr. S možností destrukce orbiteru výbuchem zvenku opravdu nikdo nepočítal ... A vystřelovací sedačky měla jen Columbia - a to ještě jenom při prvních 5 startech, pak o ně přišla při rekonstrukci na normální 7(10)-místnej "šatl" ...

Celeron · #33 Příspěvek od **Celeron** » 11 lis 2022, 16:49

Ten Dakar sis spletl s Casablankou.

Právě jsem dočetl knihu o bordelu v Nasa, který vyůstil v katastrofu Apolla1 a pak Challengeru.
Jak rychle se zapomíná, Virgil Grissom se asi v hrobě obrací když po člověku, který hodně může za jeho smrt, pojmenovali dalekohled (James Webb). Když se ty problémy kolem Apolla1 provalily, tak jako ředitel Nasa skončil.

#34 Příspěvek od **EKKAR** » 11 lis 2022, 19:05

Celeron píše:Ten Dakar sis spletl s Casablankou.
....

Nespletl, protože záleží na azimutu startu z KSC, kam by orbiter nouzová pasivní dráha na východním břehu Atlantiku zavedla. Startovní sektor z rampy 39A/B je dost širokej. Napsal jsem "například Dakar" - těch možností včetně evropskejch letišť bylo asi 10, protože "díky" balistice by orbiter nad tím východním pobřežím už neměl moc velkej přebytek vejšky nutnej k nějakýmu velkýmu plachtění - uvědom si, že to mělo aerodynamiku nadzvukovýho letadla a ty umějí plachtit hodně podobně jako hozená cihla ... Nejvíc by záleželo na čase od startu, ve kterým by bylo ukončený zrychlování a nabírání vejšky = čím dýl od startu, tím by byl takovej manévr bezpečnější. Od určitýho momentu pak byl pro takovou možnost "nouzáku po startu" naplánovanej návrat s jedním až třema obletama Kouličky, i když dosažená orbitální dráha byla velice nízká, s perigeem jen asi 130km vysoko.
A jinak Webb sice nejspíš nepřímo zavinil katastrofu Apolla 1, takže Gus asi v rakvi rotuje jak turbočerpadlo v raketovým motoru, ale v podstatě k tomu samýmu došlo i u Challengeru - tehdejší vedení NASA bylo pod vlivem mormonů úplně stejně jako v době J.Webba a teď si nevybavím jméno toho managora, kterej reagoval na technický připomínky inženýrů od Thiokolu na téma mráz a těsnění mezi segmentama SRB větou "sundejte si technickou přilbu a nasaďte si manažerskej klobouk!" - čímž chtěl vyjádřit větší důležitost uskutečnění startu raketoplánu i přes možnost, že by došlo k ohrožení bezpečnosti vinou nízkejch teplot v oblasti rampy. Prostě odklad startu byl drahej, tak radši riskovali 7 kejháků na palubě - a ne jednou, k částečnýmu propálení těch těsnicích gum mezi segmentama SRB došlo před Challengerem minimálně 3x, jenomže tomu nikdo nevěnoval dostatečnou pozornost = k propálení došlo směrem od nádrže, takže to zametli pod koberec a všichni na významnějších managorskejch postech o tom odmítli mluvit nebo s tím něco dělat. A "rampáky" kteří věděli o co ve skutečnosti gou nikdo neposlouchal - jako vždycky v "big korporátu" ... Nárazy utrženýho ledu z ET do izolační vrstvy tepelnýho štítu během startu Shuttlů dtto, všichni to věděli, všichni o tom mluvili, "že by se s tím mělo něco udělat" - ale stejně se Columbia v únoru 2003 roztrhla vinou destrukce levýho křídla nad Texasem, protože měla ledem z ET už od startu proraženej tepelnej štít na náběžný hraně a to křídlo plazma vzniklá při aerodynamickým brzdění prostě upálila - taky to všichni viděli, ale nikdo nic neudělal ...

Celeron · #35 Příspěvek od **Celeron** » 15 lis 2022, 19:45

EKKAR píše: Columbia v únoru 2003 roztrhla vinou destrukce levýho křídla nad Texasem, protože měla ledem z ET už od startu proraženej tepelnej štít na náběžný hraně a to křídlo plazma vzniklá při aerodynamickým brzdění prostě upálila

Karle, tebe musí člověk furt hlídat. :lol:

Ta uhlíková náběžka Columbie nebyla proražená ledem ale kusem izolační pěny z ET, co odpadla klepatůrou při startu. Tenkrát tomu nikdo nevěřil, že by lehounká pěna proti těžkýmu ledu mohla zapříčinit takovej prů ser. Odzkoušeli to střílením tý pěny na standu a díra jak vrata.
A přečti si taky něco o střeleckých úhlech Canaveralu. Aby bylo možný přičíst vliv rotace zemegule, tak se vždy startuje směrem k rovníku na Portorico v azimutu 120-130 stupňů. Tak si v tomhle azimutu nalajnuj sklon dráhy kolem používaných 25-30 stupňů a zjistíš, že Šatl přistát v Evropě v podstatě nemohl. Blíž na Astronautix.com.

#36 Příspěvek od **EKKAR** » 16 lis 2022, 04:14

Samotná SUCHÁ pěna by to prorazit nedokázala - ale pěna nacucaná ze vzduchu zkondenzovanou vlhkostí a následně zkondenzovanou vodou zmrzlou na kus ledu to dokáže jako prd. Bez toho, aby se nacucala a zmrzla by neodpadávala z povrchu ET. Kdyby to byl čistej led, popraská hned v momentě zážehu motorů a odloupe a odpadne během pár vteřin po samotným začátku pohybu - je křehkej. Je to vidět prakticky na všech záběrech i ze startů starejch Saturnů, jak v momentě začátku pohybu rakety ještě těsně nad rampou z ní odpadávají kusy ledu - kdepak se tam asi tak vzaly? Ano, máš jednoho bludišťáka za odpověď, že to je namrzlá vzdušná vlhkost, zkondenzovaná na povrchu rakety v místech, kde jsou (byly) nádrže na hluboce zchlazený kapalný okysličovadlo, v případě Saturnů i Shuttlu LOx, u Shuttlu se k tomu přidal ještě LH. Navíc Saturn při startu končil - co se vypotřebovalo, padalo do moře nebo z větších vejšek hořelo v atmosféře - riziko, že malý poškození od ledu na startu negativně ovlivní návrat astronautů, kteří navíc byli na špičce nad vším tím odpadajícím bordelem, bylo menší než zanedbatelný - mimo obrys Saturnu nic kromě prťavejch ploutviček aerodynamickejch stabilizátorů na I. stupni nevyčuhovalo, takže byla opravdu mizivá pravděpodobnost, že ty kusy ledu při letu kolem tělesa rakety do něčeho narazí a poškodí to - u Shuttlu byl ale najednou na boku nádrže celej orbiter a led byl vytvořenej z vody nasáknutý do pěnový izolace - která ho taky částečně držela pohromadě a bránila rychlýmu odpadávání, takže holt některý kusy upadly až vinou většího aeroodporu při vyšší rychlosti - se zřejmýma následkama... Nezmrzlou izolační pěnu by taky nic nepřimělo se odtrhávat od povrchu ET, její pevnost na to by byla dostatečná - ty vibrace, kterým je při startu vystavená, by sama o sobě hladce utlumila svojí pružností i zchlazená, s tím bylo počítaný. s čím ale nikdo nepočítal, byl fakt, že pokud je nasycená ze vzduchu zkondenzovanou vodou (kosmodrom leží přímo na břehu Atlantiku, doslova stovky metrů od čáry příboje, takže vlhkost neustále vysoká) a zmrzlá chladem za stěnou nádrže uložený KPH, vibrace od startu ji rozlámou a současnej aeroodpor při letu ji urve. Pak záleželo už jen na rychlosti a místě, kam ten kus ledu na orbiteru narazil - protože díky tý nacucaný a zmrzlý vodě to už dávno nebyla lehounká IPUR pěna ...
Stran střeleckýho sektoru z KSC - úhel do kterýho se OBVYKLE startovalo se Shuttlem byl různej podle určení letu - jiným azimutem startovaly lety k MIRu, jiným k ISS a úplně jiným samostatný expedice podnikaný většinou pod vedením Pentagonu. Že nejčastější starty byly via Portoriko bylo daný právě tím, že se mířilo na ISS, která má tenhle sklon dráhy. Bylo ale počítaný, že se bude lítat i na jiný sklony drah a tudíž s jiným startovním azimutem, takže byly navržený, zkoumaný a pro různý případy i odsouhlasený jiný letiště, než jen ty zmíněný africký. (A to nemluvím o polární nebo retrográdní dráze, na který se mělo lítat z Vandenbergu směrem nad Aljašku). Že k jejich použití nikdy nedošlo a že se vlastně ani jednou tenhle manévr přerušenýho startu neuskutečnil jsou pak další věci - svědčící taky o obrovský spolehlivosti konstrukce a plánování včetně provedenejch testů, když i s tak výraznou konstrukční vadou na spoji SRB měli jen 1 fatální nehodu (s velkou pravděpodobností díky poloze KSC na Floridě, kde přeci jen nejsou tak často mrazy - na Bajkonuru neřkuli Plessecku nebo na Vostočným by selhání "O" kroužku vinou chladu tak často jako na Floridě nikomu neprošlo) a další selhání s dalšíma 7 mrtvolkama bylo zaviněný právě nedozkoumaným vlivem odpadávání zledovatělý izolace z povrchu ET při startu. Navíc v obou případech je zdokumentovaný, že na problémy bylo ze strany technickýho personálu opakovaně upozorňovaný a že jen vinou snahy o "zamezení zbytečným nákladům" (jak přehlížení nedostatků a snahu ušetřit za každou cenu i na těchhle věcech pojmenovali ti, co měli minimálně za Challenger viset v průvanu) došlo k následným smrťákům.

Celeron · #37 Příspěvek od **Celeron** » 17 lis 2022, 16:09

Psal o ledu, ne o nacucaný pěně. Ta pěna se nacucat vodou nedokáže, proč by sebou tahali mrtvou váhu? Vidím, že toho víš víc, než bejvalí zaměstnanci Nasa na Astronautixu. :lol:

Pak je zbytečný, Ti napomínat.
A že se z Canaveralu nikdy s ničím nelítalo na polární dráhy, tak to si dostuduj. :lol:

Hledat to nebudu, možná Ti napoví nejdražší kráva na světě, co měla státní pohřeb.

#38 Příspěvek od **EKKAR** » 17 lis 2022, 16:28

Celeron píše:...
A že se z Canaveralu nikdy s ničím nelítalo na polární dráhy, tak to si dostuduj.
...

Já psal o polární dráze Shuttlu, ne o čemkoliv jiným !!!!

konosuke · #39 Příspěvek od **konosuke** » 18 lis 2022, 19:41

Někdy mám dojem že se vracíme do první poloviny 70.let
orion
s jedním rozdílem ovšem: již nejde o pionýrskou soutěživost dvou velmocí
nýbrž ekonomickou nutnost. Šance na úspěch...

Yarda1 · #40 Příspěvek od **Yarda1** » 18 lis 2022, 23:20

konosuke píše:Někdy mám dojem že se vracíme do první poloviny 70.let
orion
....

Z toho článku vyjímám:

Raketa SLS (Space Launch System) měří na výšku přes 98 metrů a k přirozené družici Země dokáže vynést skoro 27 tun nákladu. Je to o třetinu méně, než kolik zvládl její předchůdce z dob misí Apollo – legendární nosič Saturn V měřící více než 110 metrů. Oproti němu ale váží 2600 tun, tedy o 300 tun méně, a má o 15 procent větší tah.

Tak mne napadlo, přímo v hlavě, proč vlastně vyvíjeli novou raketu. když unese míň než Saturn V?

#41 Příspěvek od **rnbw** » 18 lis 2022, 23:27

SLS pouziva komponenty z raketoplanov.

konosuke · #42 Příspěvek od **konosuke** » 19 lis 2022, 15:15

Saturn ano...překonaná etapa, jakkoli dokonalý nosič - stroj
musí ustoupit místo, to je jednoduše pokrok

Celeron · #43 Příspěvek od **Celeron** » 19 lis 2022, 15:50

Ze státního se to hrabe. Nasa 1 kg za 60 000 doláčů, Space X 1kg za 10 doláčů. :roll:

Celeron · #44 Příspěvek od **Celeron** » 19 lis 2022, 15:58

Yarda1 píše:Tak mne napadlo, přímo v hlavě, proč vlastně vyvíjeli novou raketu. když unese míň než Saturn V?

To je podobný jako kdybys chtěl místo součastný čtyřkový Octávky jet na dovolenou do Chorvatska Octávkou z roku 1959. Obojí má motor, převodovku, volant a čtyři kola, asi dojedeš, ale možná taky ne. :lol:

Rozdíl v bezpečnosti násobnej.

konosuke · #45 Příspěvek od **konosuke** » 19 lis 2022, 16:10

Všimněte si v článku rovněž toho:
Raketa SLS (Space Launch System) měří na výšku přes 98 metrů a k přirozené družici Země dokáže vynést skoro 27 tun nákladu. Je to o třetinu méně, než kolik zvládl její předchůdce z dob misí Apollo – legendární nosič Saturn V měřící více než 110 metrů. Oproti němu ale váží 2600 tun, tedy o 300 tun méně, a má o 15 procent větší tah.