DukeNuke píše:Ještě mám původní diskety
Ty diskety Win95 byly v Distribution Media Formatu (DMF) od počátku?
Mám pocit, že v září 1995 byla instalace MS Windows 95 (US) na 25 disketách (nebo tak nějak).
Kdo pamatuje?
Moderátor: Moderátoři
xsc píše:Čekal bych, že si ten IDE řadič nerozumí s řadičem SSD, on tam bude ještě převod SATA IDE a čert ví, jestli to s nějakými PIO módy vůbec počítá. Asi bych zkusil CF kartu, která je nativně IDE, rychlost určitě problém nebude, tu zabije už ISA sběrnice. A když si seženeš Ontrack manager, můžeš použít i původní AMI BIOS a přes zavaděč v MBR na kartě si zpřístupnit těch 8GB. Existoval ve více verzích, dodával se tehdy k novým "velkým" diskům. Starší byla řešená blbě, ale novější používala standardní LBA mapování, takže ten disk pak šel použít i v novém PC beze změny.
judeware píše:A to jsou zařízení sATA, připojená k základní desce/ISA adaptéru, skrze nějaký převodník ("sATA peripheral to ATA MB")? Tady by mohl být zakopaný pes. Ale možností (nesouladů) je spousta.
xsc píše:Mohl by tam být ještě problém s tím, že někdy v dobách 486 se změnila IDE sběrnice z 5V na 3,3V. Ono by se správně nemělo nic dít, i H úroveň v 3,3V logice je v toleranci té 5V, ale už se mi stalo, že starý Seagate disk nešel na novějším Intel chipsetu a na VIA šel. Taky nedošlo ani k detekci, občas se vypsalo pár písmen.
Uznávám, že BIOS je lepší, jenže když to při něm tuhne, je to na nic. Podle mě musí právě BIOS inicializovat přenosový mód, než to za něj převezme driver (nebo v DOSu nic). S Ontrackem to udělá AMI BIOS a Ontrack už zajistí jen remapping. Vím, že existovaly VLB i PCI karty s vlastním BIOSem, ale ty měly výhodu, že znaly svůj řadič.
"Měl by" - to je klíčový obrat, stejně jako 1000 000 000x skloňované slovo kompatibilita (v oblasti počítačů PeCe). Zatím jsem zažil většinu převodníků pro připojení diskového média přes USB, kteréžto nepracovaly se S.M.A.R.T., takže bych se na stoprocentnost nespoléhal ani v popisovaném případě.Navic SATA prevodnik by mel byt transparetni...
Mít ty věcičky doma, otestoval bych je s "nejnovější" deskou s ATA porty, tedy například s AMD AM2 (event. i novějším CPU s tradičními porty). Na úrovni BIOS setupu, resp. autodetekce při POST a samozřejmě i v "DOSu" (resp. v textovém režimu 98SE). Vždycky mi na tyhle hokuspokusy stačil M$ debug.Az budu mit cas, vyhrabu a otestuju na dalsim HW ,ale kdyz to taky (pravdepodobne) nepujde, tak mi to neda odpoved na otazku proc.
Řekl bych, že je to (ve své podstatě) zachovaná možnost zápisu/čtení do příslušných registrů. PIO & P-ATA v původní koncepci PC-AT představuje obyčejné instrukce vstupu/výstupu, prováděných "s určitou frekvencí" a strobovaných DIOW/DIOR. Ultra DMA je evoluce - kratší mezery mezi elementárními přenosy šestnáctibitového slova, strobované oběma hranami DIOW/DIOR. No a sATA provádí přenosy dvěma páry diferenciálních drátů. Takže ono "PIO" v případě sATA disku i sATA adaptéru na straně počítače, může klidně probíhat tak, že jde o běžný přenos slova např. dle sATA I (150 MB/s), následovaný "dlouhou pauzou", pak dalších 16bitů dat, poté zase pauza, atd., čili to pak přenosovou rychlostí připomíná to PIO. Ovšem záleží na konkrétním hardware. Bojím, bojím, že ona "HW redukce" (sATA HDD -> P-ATA PC port) převádí komunikaci sATA 150MB mezi diskem a "redukcí" na ATA100 přenosy (strobované oběma hranami DIOW/DIOR) mezi "redukcí" a konektorem MLW40 na desce PC (diskovém adaptéru ve sběrnicovém slotu). No a standardní adaptér či PC, se z toho zřejmě sesype....namatkou sem koukl do specifikace Serial ATA Revision 3.1 a tam podpora PIO rezimu porad je.