Před dlouhým časem jsem dostal asi kilo vzorků Wima svitkáčů. Mám tady pár Led kontrolek ve kterých jsou proprskaný "předřadný" kondíky 100N/250V AC X2 buď ES Ostrava nebo jinej, stejná hodnota i rozměrově velkej bez označení výrobce. Zapojení jednoduchý, z 230V v sérii kondík- odpor- dioda - Ledka-Nko.
Z těch vzorků Wima jsem vyhrabal 0,1/400DC/250AC MKP10, což jsou pulzní metalizovaný polyesteráky ale v datašítu nemají nic o X2. Pak jsem ještě vyhrabal Wima 0,1/250AC MP3. Datašít jsem našel ale jen na MP3-X2. Je to metalizovanej papír. Vůbec nikde nepíšou, jestli se třeba dříve to označení X2 na kondíky nepsalo a zda je tedy Wima MP3 to samý jako dnešní Wima MP3 X2.
Otázka taky je, jestli do těch kontrolek musí být odrušovací X2 kondíky a zda ten 250V AC polyesterák není na proprskání lepší než to samý v metalizovaným papíru.
Svitkový kondíky Wima
Moderátor: Moderátoři
Svitkový kondíky Wima
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
I v roce 2000 (dřív to nejde) byly Wima MP3 pouze třídy X1/2 nebo Y1/2, viz tady.
Obecně si myslím, že kondenzátor s definovanou bezpečnostní třídou bude z principu dimenzovaný natolik, že bude lépe snášet trvalé připojení k síti.
Jinak k 230V síti by se měly používat 275V AC/630V DC.
Zda je lepší PES, nebo MP, toť otázka. Papír není termoplastický, na druhou stranu má nejspíš menší jakost (dielektrickou pevnost, homogenitu).
Kromě studia DS to bude chtít zkusit v praxi. MKP je pochopitelně dobrá volba, ale i ta může mít svoje ďábly skryté v detailu.
Pokud máš možnost, podívej se do závěrečné části katalogu viz příloha (vydání 1991). Bylo tam několik velmi zajímavých článků, mj. i o procesech degradace svitkových kondenzátorů.
Update: tak jsem to našel. Věděl jsem, že mi to kdysi prošlo od knihy v rukách přes stroje a editační software až k uložení.
Ty články jsou zde. A koukám, že tam pořád je i moje tehdejší mnohem větší pdf se stejným obsahem...
Obecně si myslím, že kondenzátor s definovanou bezpečnostní třídou bude z principu dimenzovaný natolik, že bude lépe snášet trvalé připojení k síti.
Jinak k 230V síti by se měly používat 275V AC/630V DC.
Zda je lepší PES, nebo MP, toť otázka. Papír není termoplastický, na druhou stranu má nejspíš menší jakost (dielektrickou pevnost, homogenitu).
Kromě studia DS to bude chtít zkusit v praxi. MKP je pochopitelně dobrá volba, ale i ta může mít svoje ďábly skryté v detailu.
Pokud máš možnost, podívej se do závěrečné části katalogu viz příloha (vydání 1991). Bylo tam několik velmi zajímavých článků, mj. i o procesech degradace svitkových kondenzátorů.
Update: tak jsem to našel. Věděl jsem, že mi to kdysi prošlo od knihy v rukách přes stroje a editační software až k uložení.
Ty články jsou zde. A koukám, že tam pořád je i moje tehdejší mnohem větší pdf se stejným obsahem...
- Přílohy
-
Kdo chce, hledá způsob;
kdo ne - hledá důvod.
Ze dvou možností často volím tu třetí.
kdo ne - hledá důvod.
Ze dvou možností často volím tu třetí.
Pěkný odkazy, díky za ně.
Podrobnější Wimu jsem si včera stáhnul z firemních stránek, stále dělá většinu z toho, co je na archív odkazu. Ty MP3 kondíky musí být asi strašně starý, opravdu na nich X2 označení není. Jsou v takovým průhledným futrálu kterej není hranatej ale taková ve všech rozích zakulacená "šišojda". Vevnitř je vidět svitek s bočním pokovením a připojeným vývodem. Až půjdu odpoledne na chvíli do dílny tak je nafotím.
Ten Tesláckej konstrukční katalog jsem nikdy neviděl. Kouknu co ESO z něho ještě dělá. Co vím, odmázli písmenný teslácký označení ale číslování stále drží. Bral jsem od nich několik set TC205 vybíraný na 1%.
Podrobnější Wimu jsem si včera stáhnul z firemních stránek, stále dělá většinu z toho, co je na archív odkazu. Ty MP3 kondíky musí být asi strašně starý, opravdu na nich X2 označení není. Jsou v takovým průhledným futrálu kterej není hranatej ale taková ve všech rozích zakulacená "šišojda". Vevnitř je vidět svitek s bočním pokovením a připojeným vývodem. Až půjdu odpoledne na chvíli do dílny tak je nafotím.
Ten Tesláckej konstrukční katalog jsem nikdy neviděl. Kouknu co ESO z něho ještě dělá. Co vím, odmázli písmenný teslácký označení ale číslování stále drží. Bral jsem od nich několik set TC205 vybíraný na 1%.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Celeron píše:...Ty MP3 kondíky musí být asi strašně starý, opravdu na nich X2 označení není. Jsou v takovým průhledným futrálu kterej není hranatej ale taková ve všech rozích zakulacená "šišojda". Vevnitř je vidět svitek s bočním pokovením a připojeným vývodem.
Takhle ale vypadají až do dneška, čili i ty bezpečnostní verze...
Kdo chce, hledá způsob;
kdo ne - hledá důvod.
Ze dvou možností často volím tu třetí.
kdo ne - hledá důvod.
Ze dvou možností často volím tu třetí.
fredis píše:Nevím jak tyhle zaoblené, ale těch hranatých už jsem měnil v měřácích hafo. Pšouk, smrad a v lepším případě jen pojistka..
Já měl 100N/250AC/X2 kdysi ve výrobě kolem dvou tisíc. V provozu 24/365. Pokud to byl Lanškroun a později ESO, tak se neproprskávaly a nenafukovaly. Pak nabídl GME za "výhodnou" cenu nějakou rejži o třetinu menší a ty se nafukovaly, bouchaly a proprskávaly až na desetinu kapacity. Wimy jsem nikdy houfně nepoužíval, jen asi 50 ks 47N/250AC/AC3-X2 jako odrušováky přes kontakty.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
-
Lukas-Peca
- Příspěvky: 4505
- Registrován: 06 kvě 2007, 00:00
- Bydliště: Zlín
- Kontaktovat uživatele:
