Novostavba: konvenční, nebo inteligentní instalaci?
Moderátor: Moderátoři
judeware píše:Minimalizovaná přepěťová ochrana = "ošetřený anténní systém" (dle mého). Ale všechny ty oddálené jímače, virtuální koule, vzdálenosti apod., mě docela séřou. Byly dekády, kdy stačilo připojit anténní stožár k hřebenovému drátu hromosvodu ("klesavě") a byl klid. Dnes je to proti předpisům? Takové řešení ochrany bych považoval za jakeš takeš vyhovující.
Když ti praští do střechy, větší část náboje sice slítne do země svodem, nicméně nezanedbatelná část ti proletí anténou do baráku. Nebo kovovým komínem. Chceš mít v bytě kovovou věc přímo spojenou s něčím, do čeho tříská blesk?
Právě proto je nezbytné mít hromosvod oddálený a izolovaný ode všech chráněných předmětů. Přímý výboj jde do svodu a svodem do země. Co by se naindukovalo do chráněného zařízení, to spolehlivě pobere pospojení na HOPku. Co se naindukuje do kabeláže, sežere kaskáda přepěťovek. Největší porci první stupně, zbytek D-čka v zásuvkách.
Právě tak ty kulové plochy správně zohledňují všechno, co už víme o šíření postranních výbojů kolem úderu.
Všechny ty věci mají svou logiku a smysl. To, že se to tak dřív nedělalo je irelevantní. Dřív taky auta neměly samonavíjecí pásy, airbagy a deformační zóny.
Nakonec - nikdo ti to nenutí. Popisuju pouze jak to má být udělané, pokud to má správně fungovat.
Rovněž připomínám, že přepěťovky používáme prostě proto, že dnes máme domácnosti plné choulostivých a drahých zařízení. Odporovému drátu (ve sporáku) ani indukčnímu motoru (v pračce s porcelánovým šnekem) před padesáti lety neměl blesk jak ublížit, a ani elektronkové rádio nijak extra choulostivé nebylo.
Cihlovej komín rozházenej po dvoře. Spotřebiče do jednoho v háji. A v ložnici vylítnul výboj z kolíku zásuvky do radiátoru a zapálil záclonu.
Ještě deset roků jsme se mu posmívali.
Tam by tenkrát, pravda, stačila jedna tyč s funkčním zemničem. Možná by mu zhebla televize, ale nemusel by stavět novej komín a neshořela by mu postel i s pyjamas. Velká klika že byli doma.
Co to tu byl za dotaz o zásuvkách s kolíbkama? Úplně jsem ho nepobral.
Hledám analogii k vícenásobné prodlužovačce s vypínačem - provedení do zdi.Co to tu byl za dotaz o zásuvkách s kolíbkama? Úplně jsem ho nepobral.
Schneider dělá třeba v řadě Uniqua dvoupólové zasuvky pro ploché vidlice (MGU3.031). Dávají se po dvou místo klasické zásuvky. Ve stejné šířce je i vypínač. Takže do pětirámečku dáš devět plochých zásuvek a vypínač. Není problém si to poskládat třeba tam kde je televize/audio.
Tytéž přístroje pasují do parapetního kanálu ve 45mm systému. To mám nad stolem v kutírně. Na foto zkombinované s klasickými zásuvkami, vypínač je tam vidět taky.
K tomu vícestuňovému řešení přepěťové ochrany - dejme tomu, že jsem vybral vhodné zásuvky (třetí stupeň) a první je v kapličce na plotě. Jak vypadá druhý stupeň? Jako krychle o straně 50cm, několik dm od země na vnější stěně domu, skrz kterou přes nějaké masivní průchodky vedou "tři fázové vodiče" (pořádné kulatiny ála hromosvodový drát) v jejichž centimetrové blízkosti je spousta ježčích bodlin, které končí v konstrukci oné krychle s tím, že bedna samotná pokračuje vhodným drátem k základové pásovině? Jak to vypadá fyzicky?
Ukazoval nám zkušební komisař jak umí přeskočit, když švihlo do jímače a svod byl pod omítkou příliš blízko silařině a trubce topení - vytrháno půl patra kabelů ven z omítek. Takže nejen ochrana, ale i vedení těch svodů je dost důležité
První věta sděluje totéž, co foto od lubos1961.B+C mám v rozvaděči hned za 3F hlavním jističem. Jinak D jsem dal jen dvě v kombinaci s ABB tango zásuvkou (je celkem hluboké). Mám jej u Pc a u Tv hnízda. Zbytek je snad malinko odolnější a hlavně průměrnější "spotřebka".
Umístění B+C v rozvodnici netřeba zbytečně prožívat. Zapojit fáze hned za vypínač, N na sběrnici hned za případným rozdělením PEN (lepší je ale pětižílový přívod) a PE připojit pokud možno na HOPku (většinou je v rozvodnici, nebo někde pod ní).
Poměrně důležité je dodržet prostorové oddělení připojovacích vodičů od všech odstatních. Když jimi prolítne svodový impulz, aby se nic nenaindukovalo kam nemá. Může jít o rychlé impulzy proudu až v desítkách kA, tak indukce opravdu hrozí.
A musí se dodržet předřazené jištění svodiče. Kdyby náááhodou bylo na přívodu jištění větší než předepsané výrobcem, musí se fázové přívody svodiče jistit tavnými pojistkami. V běžných podmínkách v domácnosti to nehrozí, připadá v úvahu spíš v průmyslu, kde jsou jištění nad 80A.
Tak to není pravda. Že se nedává, tak to jsi určitě myslel, že se nemusí dávat.ransom píše:Sporákový vypínač se už dávno nedává. Hyzdí stěnu, chytá se do něj bordel z vaření. Standard je připojovací krabice za sporákem. Když se použije větší/hlubší, můžeš do ní dát malé vestavné svodiče D.
Já ho např. k indukční desce dal. Za prvé bokem, takže vaření na to nemá vliv a je tam větrák a za druhé proto, že když se čistí plotýnky, tak se natáhne ruka, vypne se to na zdi a v klidu se vše opucuje a potom zase zapne. Přitom žádnou stěnu nehyzdí, protože je tam tak daný, aby ji právě nehyzdil. Běhat do předsíně a skákat ke stropu se mi fakt moc nechce.
Z našich zákazníků ho zatím všichni odmítli. Rozvodnici taky nemá úplně každej u stropu.
Na čištění plotýnek vypínáš sporák proč? Natéct do něj nemůže a pokud má dotykové ovládání, to se dá dvojhmatem zamknout.
(My vaříme na plynu. Tam kohout samozřejmě být musí).