Zátěžový měřič akumulátoru
Moderátor: Moderátoři
Ke každému přístroji, by měl výrobce přiložit návod k použití. Nejen pro hlupáky, ale zejména aby byl právně krytý, v případě úrazu nebo i (v tomto případě), před nebezpečím požáru.
Dovedu si představit, že přístroj, jehož foto uvádí doktor 365, se k akumulátoru připojuje dvěma třížilovými kabely. Z toho jedna (modrá) žíla z obou kabelů, je připojena přímo k voltmetru a další dvě žíly, přes spínač na zatěžovací odpor. Přičemž na opačném konci obou kabelů, jsou všechny tři žíly kabelu připojeny ke svorce (krokodýlku). To však neznamená, že páčkovým (nikoliv kolébkovým) spínačem, tohoto přístroje, musí téct proud 100A.
Foto měřidla, uživatele hajekluboš, má pak na panelu vyvedeny odbočky bočníku 150-200-250A a krom prstů uživatele, žádný kolébkový spínač na fotce, ani popis jeho funkce na panelu přístroje, není patrný.
Naproti tomu, foto přístroje zakladatele vlákna, poukazuje na jinou konstrukci, o jejíž funkčnosti tady jen spekulujete, podle fotografií jiných přístrojů…
Stejně tak bychom mohli řešit, který pivovar vaří lepší pivo…
Nu což, za dvě hodiny nám končí rok, přeji všem sledujícím klidný a úspěšný rok 2023...
- hajeklubos
- Příspěvky: 875
- Registrován: 01 kvě 2008, 00:00
- Bydliště: Praha 5
Luboš
Existují i zátěžové testery, které se připojí k autobaterii zapojené přímo v autě a jako zátěž při startování je tam prostě startér auta tj. zátěžový test se provádí při klasickém startování. Takový zátěžový tester pak měří jak se chová baterie v reálu přímo v příslušném vozidle.
Takže ke zvážení je i varianta měření ve vozidle a pak není potřeba, aby byla v testeru zátěž pro odběr několika set ampér.
1) Změřím baterku (prakticky) naprázdno jen s tím, co odebírá odemčený auto s otevřenou kapotou. Jasně, nahodí se některý řídící jeednotky, který jsou v uzamčeným autě uspaný, ale když jo budu trvat na tom, že budu měřit bez zátěže, tak otevřu kapotu abych se dostal s měřákem k baterce a nechám po uzamknutí auto půl hodiny stát, aby se uspaly všecky ŘJ. Taková baterka musí držet napětí aspoň 12,3V, aby byla použitelná. Plně nabitá bude mít kolem 12,8V, obvyklej stav po několikadenní odstávce bude u dobrý baterky napětí mezi 12,3 a 12,5V. Cokoliv pod 12,2V už signalizuje potevciální problémy - buď delší odstavení, nebo málo nabíjí altík, nebo je zasulfátovaná a špatně drží napětí, protože má vysoký samovybíjení. Vysoký samovybíjení může způsobovat i zkrat desek nebo nadměrnej odběr elektroniky v autě.
2) Změřím baterku zatíženou odběrem několik ampér - stačí rozsvítit obrysový světla, případně zapnout zapalování a zapnout větrák topení. Dobrá baterka nesmí klesnout, slušná může maximálně o 0,1V, větší pokles zase ukazuje na potenciální problém.
3) Posadím za volant poučenou osobu a nechám ji "vzít za startér" - a měřím napětí na baterce přímo při startu vlastního motoru. Pokud při protáčení motoru baterka jeví pokles větší jak na hranici 10,5V, je buď málo nabitá, nebo natolik zasulfátovaná, že její vnitřní odpor nedovoluje dodat dostatek startovacího proudu.
4) pokud motor naskočí, počkám až se stabilizujou otáčky volnoběhu (dřív byly obvyklý hodnoty mezi 550 a 700 RPM, modernější motory počínajíc šádynama používají volnoběh vyšší, 800 až 950 RPM - důvody jsou minimálně dva - vyšší otáčky dovolujou rychlejší ohřev katalyzátoru, většina aut kvůli tomu dokonce v chladu až mrazu zvyšuje volnoběh pootevřením škrticí klapky a vstřikem zvětšený dávky až na hranici 1200RPM, čímž vlastně nahrazuje sytič u starších motorů - stabilizuje se tím chod motoru ve stavu bez přidání plynu. Jak se motor ohřívá, ŘJ postupně ubírá volnoběh až na základní hodnotu. Druhým důvodem použití vyšších základních volnoběžnejch otáček je energetická bilance auta - motor při tak vysokým volnoběhu už nečerpá energii z baterie, ale je v drtivý většině schopnej svoji energetickou spotřebu pokrejt z alternátoru, kterej při nižších točkách ještě nejde dostatečně nabudit. V takovým stavu by mělo napětí na dobrý baterce a při dobrým dobíjení vyskočit někam ke 13,5 až 13,8V a třeba při rozsvícenejch světlech by se měl dát rozpoznat větší jas proti světlům zapnutým bez běžícího motoru.
5) Nechám poučenou osobu za volantem mírně sešlápnout plyn a vyhnat otáčky na 2000RPM. V tuhle chvíli musí už altík bejt plně nabuzenej a pokud nebudu zapínat další žravý spotřebiče, jako jsou výhřevy sedaček, volantu a skel nebo servořízení, mělo by napětí na baterce vystoupat až na už vejš zmiňovanejch 14,4-14,5V a klesnout by mělo právě jen když se připojí nějakej větší odběr. Pokud při stabilních 2000RPM a nezapojenejch dalších odběrech napětí na baterce kolísá nebo se nedrží v okolí 14,5V, je vadná baterka nebo blbne dobíjení - a k tomu stačí jen starej, vytahanej a prokluzující řemen, dřív klínovej, dneska placatej mikrodrážkovej.
A kutilmile - nelituju tě
https://nastartujes.cz/autobaterie-pris ... kw208.html
- hajeklubos
- Příspěvky: 875
- Registrován: 01 kvě 2008, 00:00
- Bydliště: Praha 5
Luboš
Možná je finta v něčem jiném:
Jedním z parametrů aku, je též i jeho vnitřní odpor v nabitém stavu. Dovedu si tedy představit, že aku při testování nemusí být týráno stovkami ampér, jako při startování motoru. Proud krát vnitřní odpor, vytvoří úbytek svorkového napětí aku. Pak stačí akorát vhodně ocejchovat voltmetr. Případně na stupnici barevně vyznačit rozsah výchylky ručky pro daný typ a kapacitu aku (třeba: vybitá – otazník – nabitá).
- hajeklubos
- Příspěvky: 875
- Registrován: 01 kvě 2008, 00:00
- Bydliště: Praha 5
Luboš