Prostor pro osobní dotazy, které nelze jinde dopasovat, případně které přímo nesouvisí s bastlením či elektrotechnikou obecně (protože i bastlíři jsou většinou normální lidé, co nedrží v ruce štípačky a šroubovák 24 hodin denně). Neslouží pro přeposílání obecně známých informací z komerčních webů.
Jsem fanda do kolejových vozidel. I tramvaje k tomu počítám. Pravidelně sleduju TV SPORT 5 >Pozor vlak< kde je spousta zajímavostí i o lokomotivách, nebo při výjezdu na kole jezdím na nádraží ve Studénce kde si sednu naproti výpravní budovy na pražce a sleduju provoz. Ale pro mě je srdeční záležitostí S699.001. Šestikolová laminátka, neprovozní, vyrobená ve dvou kusech a ten jediný se taky málem nedochoval. Někde na netu bylo jak ji nadšenci objevili vyhořelou, skoro jako vrak a vrátili ji původní lesk a slávu. Nádherný to stroj.
V minulosti se v Ostravě na nákladním prostoru u hlavního nádraží pořádal Czech Raildays kde jsem nemohl chybět.
Přílohy
P6162839 1.jpg
Posílal jsem elektřinu horníkům. Už dofárali. Důl Staříč - Paskov. Demolice běží naplno.
Já jsem "Lamino" prolízal jednou na nějakém dni železnice a nejvíc mě utkvěly v paměti dva obří ventilátory, co chladily nějaký, snad rozjezdový odpory a mimochodem - hlídaly se stejným způsobem, jako odtahový ventilátor v turbokotli - akorát to bylo o hodně větší a robustnější - pokud větrák selže, neodjedeš. Když jsem v Brně na veletrhu letos prolízal moderní mašinou, tak kromě vzduchové armatury to byla velká nuda - vše je už ve skříních a jedna skříň je vedle druhé, takže jdeš okolo dvou nudných stěn.
MiraSt píše: Ale pro mě je srdeční záležitostí S699.001. Šestikolová laminátka, neprovozní, vyrobená ve dvou kusech a ten jediný se taky málem nedochoval. Někde na netu bylo jak ji nadšenci objevili vyhořelou, skoro jako vrak a vrátili ji původní lesk a slávu.
Nulková šestinápravová laminátka (S699.0001) byla pouze v jednom provedení, druhá byla "jedničková" laminátka (S699.1001) dala základ pro stejné stroje, které škodovka vyvážela do Sojuzu jako ČS4. Tato jezdila dlouho jako brzdící vůz na zkušebním okruhu VÚŽ ve Velimi.
Artaban: ventilátory nechladily rozjezdové odpory, ale diody usměrňovačů a trakční motory, lamino má regulaci tvořenou přepínáním odboček na trakčním transformátoru...
My to v Praze nepotkali vůbec Ovšem - šotouši měli během července žně. U Karlštejna vykolejil rychlík, takže trať 171 z Prahy na Beroun byla občas neprůjezdná. Osobáky končily v Řevnici, ale co s dálkovou dopravou? Takže na Hrbaté jezdila moderní souprava ČD InterJet tažená brejlákem. Do stoupání Prokopským údolím a pak u Vráže s tím měl tedy brejlák co dělat. Cestou jsem napočítal pět šotoušů
Ty nejdůležitější věci z provozu tam ale "opominuli" - například bejvalý "Železniční opravny a strojírny", dnešní CZ LOKO, který byly postavený přímo naproti nádražní budově "za kolejema" a původně patřily přímo ČSD, potom se osamostatnily (po "Plyšáku") a jejich zaměstnancii tak přišli o "drážní režijní výhody", vedle lokomotivního i vozový depo nebo třeba k nádraží těsně přiléhající a dneska už prakticky zaniklý překladiště nebo další dnes už samostatnej podnik "Elektrizace železnic", případně v klipu zmíněnou rekonstrukci v 80. letech provádějící "Základnu železničního vojska" dnes změněnou na velkej kontejnerovej terminál firmy METRANS. Úplně opomenutá je "vlakotvorná část" neboli seřazovací nádraží, který samo o sobě je doposavad největší ve střední Evropě. Třebovský nádraží je prostě obrovskej fenomén, v minulosti zaměstnávalo srovnatelnej počet lidí jako třeba Vítkovický železárny a ve městě nebyla snad jediná rodina, ze který by někdo nebyl "na dráze". Navíc je svojí zabranou zeměpisnou plochou natolik obrovský, že zatímco o jinejch městech se říká, že "město má nádraží", o Třebový se dá říct, že to je "nádraží, který má svoje město".
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
Říká ti něco firma Detroit-Diesel? To že leží za Veľkou Mľákou ještě nic neznamená - ale je velice jednoduchý si o ní zjistit, že vyrábí DVOUTAKTNÍ DIESELY - který jsou pro lepší vyplachování spálenýho obsahu vybavený vejfukovým ventilem v každým válci. No a za WW II se tyhlety motory, 12válce do V pod názvem "Liberty" používaly pro phon diesel-elektrickejch ponorek a rychlejch torpédovejch člunů, protože jak známo, dvoutakt díky každýmu zdvihu pracovnímu má proti 4-taktu skoro dvojnásobnej výkon ze stejnýho zdvihovýho obnjemu, vyšší spotřeba válečný maríně nevadila, důležitý bylo, že motor dával výkon, se kterým by byl ve 4-taktní verzi větší a hlavně těžší. No a v rámci Zákona o půjčce a pronájmu (anglicky Lend-Lease Act) se jich doslova tisíce dovezly taky do Země, kde už včera sežrali i to, co si měli odložit na zejtra. A tam je využili mimo jiný i k pohonu těžkejch nákladních lokomotiv. Museli na ně pro evropskej provoz nasadit tlumiče, jinak to křápalo tak, že jedoucího sergeje bylo slyšet na desítky kilometrů daleko - z toho vyplynula i jejich ruSSácká přezdívka "bubny tajgy". Tady v Třebový byl jedoucí sergej naprosto regulérně pociťovatelnej jako lehký zemětřesení na vzdálenost 2-3km - v barákách podél trati normálně drnčely okna a cinkaly skleničky v šifonérech ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
Je to dvoutakt, s výfukovými ventily (z nich vyráběli v kovárně nejkvalitnější nože ) sání otvory z boku vložky, navíc každá řada má o několik milimetrů jiný zdvih a obal pístu je oproti vnitřku kde je pístní čep ještě odpružený pružinou. V ŽOSce jsem na to čudo koukal dost s údivem .
Jinak vyprávěl mi přednosta pan E. K. z depa ve Vršovicích, že když přišly ty první stroje, tak v depu jim tancovaly hrnky na stole a v Malešicích, jak jsou ty paneláky, tak tam měli každou chvíli rozbitý okna u strojovny. Tak se pak na mašiny dodatečně dosazovaly tlumiče výfuku.