Pasivní bezdrátová komunikace

[Lukas-Peca]

Nevím, ale láká mě vzít velkou hromadu EF184, zapojit jim katody a mřížky do série, zavřít to do izolované krabice, posadit na kamna a vyrábět elektřinu z tepla. Pokud to bude fungovat, dalo by se vymyslet mechanické uspořádání s lepším poměrem výkonu na objem.

[Lojza1]

Díky Lukas-Peca, že za mne trpělivě psal v podstatě to, co jsem měl na mysli.
Ovšem moje shrnutí je následující:
Máme tady hypotetickou sdruženou elektronku, která z okolí odebírá teplo a vyrábí z něj paprsky X. Tím vychyluje termodynamickou rovnováhu světa. Jmenuje se šelmostroj, protože je základní součástkou pro konstrukci perpetum mobile. Určitě nefunguje, ale neumím s jistotou vysvětlit, proč.
Možná by se to dalo vysvětlit sekundární emisí elektronů z povrchu horké anody, jak jsem zmínil. V tom případě tomu budeme říkat první Lojzův jev. Až někdo budete psát učebnici fyziky, uveďte ho v kapitole o fotoefektu a výstupní práci. Zmiňte ho i v kapitole o kolektivním chování elektronů ve vodiči jako jev povrchový.
Zrovna jsem přiložil do kamen a mám jakési svrbění.

[Zmije]

Co kdyby se místo mikrovln použilo světlo? Modulátor by bylo zrcadlo (obdoba impedančního nepřizpůsobení) na zadní straně opatřené černou barvou (obdoba impedančního přizpůsobení). Zrcadlem by otáčel motorek (spotřeba modulátoru se do energetické bilance nepočítá). Směrová charakteristika antény by se v tomto případě vytvořila nějakou optikou (čočky nebo zrcadla). Příjímač by tvořila citlivá termokamera.

[Cust]

Mě tam vadí to, že
- účinnost emise-záchyt nebude 100 % - bude to záviset na geometrii anoda-katoda.
- všechno co má vysokou teplotu září - intenzita elmag záření klesá exponenciálně, neexistuje tedy zrcadlo, které by ho odrazilo se 100 % účinností, vždy něco projde a idealizovaný materiál ti moc nepomůže (musely by jste uvažovat svět, kde bude časoprostor zakřiven ve stroji tak, že fotony budou ve stroji lapeny obdobně jako u černé díry, ale ta bohužel taky vyzařuje)

Prostě v našem světě to nejde zkonstruovat ani při použití idealizovaných zrcadel/izolací... Porušuje to další fyzikální zákony. Navíc i ta izolace bude horká a bude emitovat - tedy 50 % emise elektronů z izolace jde mimo systém. Za izolací by musela být nějaká past - vysokonapěťová asi. A zase - použijeme zdroj napětí ze 100 % účinností? Ale pokud bude za izolací něco jiného než nic, tak už porušujeme podmínku ideální izolace, atd, atd...

[Crifodo]

- všechno co má vysokou teplotu září -

Pak ale nejde v reálném světě nad teplotou absolutní nuly nikdy o pasivní přenos, ale nanejvýš o aktivní přenos (cizí) energií modulovanou buď odrazem nebo negací odrazu tedy zastíněním.
Chlapci vy tu ještě vymyslíte antihmotu....

[Cust]

Teorie informace navíc říká, že přenést jakoukoliv informaci bez dodání energie nejde. Každý bit potřebuje energii - jeho stav je vlastně jakási energetická hladina. Informace je holt také vázaná na hmotu/energii.

Jinak s tou antihmotou, ta v tom stroji bude vznikat samovolně, jakmile energie elektronů vstupující do anody bude vyšší než dvojnásobek klidové energie elektronu (cca 511 keV). Tedy napětí mezi A a K bude vyšší než cca 1.022 MV. Jde o to, že tento elektron s jistou pravděpodobností může vygenerovat foton se stejnou energií tedy 1.022 MeV. Tato energie fotonu je hraniční s tvorbou párů. Tedy pokud takový foton letí skrze anodu může s jistou pravděpodobností vygenerovat pár elektron-antielektron (pozitron). Takový pozitron bude samozřejmě velmi rychle anihilovat s okolní hmotou anody (měď). Anihilace se projeví jako vyzáření dvou fotonových kvant, každé o energii cca 511 keV. Pravděpodobnost vzniku této antihmoty bude růst s anodovým napětím (kinetickou energií elektronu) a s atomovým číslem anodového materiálu. Tedy čím větší energie elektronu a čím "těžší" anodový matroš, tím víc antihmoty.

[Crifodo]

Jo, anodový zdroje 1.022 MV se běžně bastlí.
Vlákno začíná dosahovat hvězdných výšin, tak si dovolím ještě odkaz o level výš
https://www.osel.cz/11115-nova-grafenov ... gnalu.html

[Lukas-Peca]

Na to není potřeba zdroj 1 MV. V Třešti máme betatron, ten by pár MeV taky dal, má to rozměry pohřebního věnce.

[Cust]

Jo, anodový zdroje 1.022 MV se běžně bastlí.

V úvodním popisu bylo, že se můžou skládat elektronky za sebe k získání neomezeného napětí... To jsem si nevymyslel.

[Cust]

Na to není potřeba zdroj 1 MV. V Třešti máme betatron, ten by pár MeV taky dal, má to rozměry pohřebního věnce.

To bych rád viděl, jde domluvit exkurze?

[Lukas-Peca]

V úvodním popisu bylo, že se můžou skládat elektronky za sebe k získání neomezeného napětí... To jsem si nevymyslel.

Asi tím nebyly myšleny nějaké megavolty, ale sériově by více podobných systémů řadit určitě šlo.

To bych rád viděl, jde domluvit exkurze?

Můžeš přijít na prohlídku, bude otevřeno od 1. dubna. Betatron je vystavený ve vitríně. Máme ale jen samotnou trubici, pro zprovoznění by byl potřeba ještě ten magnetický obvod, do kterého přijde osadit. Ten jsme měli taky domluvený, ale zatím to nevyšlo, je to cca tuna železa a mědi. Kdybys to ale chtěl vidět v provozu, vyskytuje se to ve větších hutních podnicích, používají to jako silný rentgen na kontrolu tlustých odlitků.
http://virtualnipruvodce.muzeumtesla.cz ... tatron.htm

[Cust]

To je škoda, že je tam jen ta trubka...

[Mahoney]

Je to tu jen takový tlachání, nebo z toho bude nakonec další projekt Philadelphia?

[Lojza1]

Zatím spíš tlachání.
Zrovna uvažuji o prvním Lojzově jevu.
Říkám si, že to není jen tak, aby se tok elektronů mezi žhavou katodou a žhavou anodou přesně vynuloval při jejich stejné teplotě. Vypadá to, že sekundární emise z horké anody musí přesně odpovídat první Lojzově rovnici.

[Cust]

Srovnej Lojzovu rovnici s Richardonovou... Mrkni na materiálove konstant a výstupní práci v daném matroši.