Jsou na tom elektrikáři soukromníci platově dobře?
Moderátor: Moderátoři
Mám zkušenost že především záleží na tom jaký má člověk obchodního ducha, to že něco umí je jen bonus. Slyším spoustu názorů o tom, "že by to přece živnostník nedělal, kdyby si v zaměstnání vydělal víc" . Není to tak jednoduché zkuste najít práci která vás baví, kde nad sebou nemáte šéfa a své problémy řešíte sám. A ruku na srdce kolik z nás živnostníků nad padesát by dostalo dobře placenou práci, kterou sice umíme , ale už jsme neperspektivní. A do toho problém "postižení" elektronikou. Prostě nás to v dětství někdy chytlo a chceme tomu přijít na kloub. Bohužel to je základní problém toho že se sice uživíme ale na hromadění majetku to není.
No a abych se vyjádřil taky k tématu. Ano, jsou dobře placeni. Záleží ale na každém, za jakou práci. I ti holiči či hospodští jsou výborně přeplaceni, ale někdo vidí náklady, které ve výsledku jsou stejné pro všechny jiné a někdo zase to, že i tu dovolenou musejí mít dobře naplánovanou, aby nepřišli o klienty.
Kdysi jsem něco potřeboval, byl jsem línej a zavolal známému. Chtěl jsem samozřejmě vědět cenu za materiál i práci předem a ta celková cena se mi opravdu nelíbila, takže jsme se rozešli ještě před začátkem. Práci jsem si potom musel udělat sám, ale jen za čtvrtinu ceny.
U té rutinní práce je fakt nejlepší vytáhnout tabulky (když jsou) a spočítat to celé podle nich. U odbornější práce, kde je třeba mít více zkušeností, tak zase mít tu praxi a potom odhad podle ní a čekat, jestli se na ceně shodnou obě strany. Brát něco na opravu až do druhého dne je opravdu lepší než to opravit na počkání. Druhá strana většinou nikdy neví, co chce, ale ví, co by za to nechtěla dát. Proto je lepší odhadnout cenu opravy předem a případně se slušně vymluvit na to, že mám hodně práce a bylo by to až za měsíc a nemám ve skladě místo.
Kdysi jsem něco potřeboval, byl jsem línej a zavolal známému. Chtěl jsem samozřejmě vědět cenu za materiál i práci předem a ta celková cena se mi opravdu nelíbila, takže jsme se rozešli ještě před začátkem. Práci jsem si potom musel udělat sám, ale jen za čtvrtinu ceny.
U té rutinní práce je fakt nejlepší vytáhnout tabulky (když jsou) a spočítat to celé podle nich. U odbornější práce, kde je třeba mít více zkušeností, tak zase mít tu praxi a potom odhad podle ní a čekat, jestli se na ceně shodnou obě strany. Brát něco na opravu až do druhého dne je opravdu lepší než to opravit na počkání. Druhá strana většinou nikdy neví, co chce, ale ví, co by za to nechtěla dát. Proto je lepší odhadnout cenu opravy předem a případně se slušně vymluvit na to, že mám hodně práce a bylo by to až za měsíc a nemám ve skladě místo.
Hill píše:Právě jsem se přistihl při tom, že mi v životě bylo vždycky jedno, kolik vydělávají ti ostatní, ale vím o mnoha lidech, kteří to naopak řeší až moc, plýtvají na to časem i energií a ještě ji odsávají z těch, kdo to musí poslouchat (jak můžu, tak se je snažím přehodit na jiné téma, nebo před nimi zdrhnout). Přitom by třeba také vydělávali dost, kdyby se nezdržovali vyhledáváním těch, kdo podle nich mají víc.
Jo, to je normální závistivá česká levičácká lůza, celkem klasika. Nejsou schopni se postarat sami o sebe, tak se drze serou do druhých...
Za mě: pokud dotyčný není zcela jasně šmejd (= krade, podvádí apod.), tak mu ty peníze přeju.
Ještě k tomu, proč živnostník dělá to, co dělá: představte si (zejména někteří), že nemusí jít vždycky jen o peníze. Rozhodující může být to, že jsem svým pánem, rozvrhuju si sám rytmus práce atd.
Pro ovci nepředstavitelné a leckdy i špatné, ta potřebuje mít svůj karabáč, denní řád a stádo okolo sebe.
Kdo chce, hledá způsob;
kdo ne - hledá důvod.
Ze dvou možností často volím tu třetí.
kdo ne - hledá důvod.
Ze dvou možností často volím tu třetí.
Pleteš se OSVČ odvádí víc než zaměstnanci. Ten rozdíl který leží politikům a neználkům v žaludku je to , že zaměstnavatel platí daň ze zaměstnance můžeme to klidně nazvat z robota. To vše si dá zaměstnavatel do nákladů . Jenže ono je jednodušší mluvit o pijavicích. Ale Sociální a zdravotní do nákladů nelze dát.
Druhý blud je zásluhovost u důchodů. Současní plátci platí penzi svým rodičům učitelům i třeba městským počišťovačům. Za to že jim utírali zadky a ometali chodníky , aby mohli brát vysoké platy.
Třetí blud je že někdo neplatí daně, není u nás nikdo kdo neplatí daně , už dítě když se narodí platí prostřednictvím rodičů DPH , poslední bezdomovec zaplatí DPH a spotřebku za krabicák.
Druhý blud je zásluhovost u důchodů. Současní plátci platí penzi svým rodičům učitelům i třeba městským počišťovačům. Za to že jim utírali zadky a ometali chodníky , aby mohli brát vysoké platy.
Třetí blud je že někdo neplatí daně, není u nás nikdo kdo neplatí daně , už dítě když se narodí platí prostřednictvím rodičů DPH , poslední bezdomovec zaplatí DPH a spotřebku za krabicák.
-
pocitujlasku
- Příspěvky: 2764
- Registrován: 12 pro 2005, 00:00
- Bydliště: SR, Poprad
Hill píše:Právě jsem se přistihl při tom, že mi v životě bylo vždycky jedno, kolik vydělávají ti ostatní
To je prave ta ceska, a vlastne aj slovenska vlastnost. Starat sa neustale do zivota inych. Mne je tiez napr. fuk, kto kolko zaraba, dokonca mam kolegov, s ktorymi nemam problem o tom hovorit. Lebo kazdy si zapytal tolko, kolko povazoval za vhodne.
Tajit prijem je idealne pre majitela, lebo nemusi dat kazdemu rovnaku sumu.
Bohuzial, stale je tu vela ludi, ktori este nechapu, ze za svoj zivot su zodpovedni oni sami a oni si urcuju ako dobre si budu zit. Stale ziju v predstave, ze o vsetko sa musi postarat stat.
A oblubena predstava je, ze jedina spravna praca je makat na tri smeny vo fabrike, a vsetky ostatne prace su len flakanie.
bu2520 píše:To vše si dá zaměstnavatel do nákladů . Jenže ono je jednodušší mluvit o pijavicích. Ale Sociální a zdravotní do nákladů nelze dát.
Oblubena veta zamestnancov, ked vidia fakturu pre zivnostnika. Oni su presvedceni, ze to je jeho cista mzda, nevidia, ze si z toho musi platit odvody, vybavenie, a dovolenku tiez nema preplatenu.
Keby aj zamestnanec dostal hrubu mzdu na ucet a on by musel kazdy mesiac posielat odvody, tak asi by az potom mozno pochopil o com to je.
No vidis, a tak si sa bal
Jo a teď se ještě můžeme těšit z toho, když mladí voliči a jejich strany zarazili zákonem daný růst důchodů při inflaci (zatím jen při inflaci), tak jak se jim to pomalu vrátí. Odchodem do důchodu v 70 letech počínaje, ale to zjistí až se tam dostanou pokud se ho vůbec dožijí. Ale mají jen to, co sami chtěli. 
Nehledě na to, že po padesátce je vyhodí z fleku a jiný jako přestárlí podle svých pravidel nedostanou. Podpora bude celkem max. na 1 rok a to ještě bude silně krácená. Vše prostě pro tu novou demokracii.
Nakonec už to pomalu začíná Příští rok do důchodu: o 3000 méně a to už bude trvale i pro ty budoucí, dnes ještě mladé a úspěšné.
Nehledě na to, že po padesátce je vyhodí z fleku a jiný jako přestárlí podle svých pravidel nedostanou. Podpora bude celkem max. na 1 rok a to ještě bude silně krácená. Vše prostě pro tu novou demokracii.
Nakonec už to pomalu začíná Příští rok do důchodu: o 3000 méně a to už bude trvale i pro ty budoucí, dnes ještě mladé a úspěšné.
Jděte do háje s důchodem. Důchod, to je něco jako LDNka. Já chci makat a umřít při tom, co miluju.
Můj zaměstanavtel si onehdy plánoval, že až já půjdu do důchodu, tak se na to vykvajzne taky (je mladší cca o 10 roků). A kdy že prej vlastně půjdu? Tak říkám: Můj děda šel do důchodu (kdysi za bolševika) v pětasedmdesáti. To by bylo, abych ho netrumfnul! No, koukal dost vyděšeně...
Už to tady někdo napsal. Práce je samozřejmě o výdělku, ale nemůže být JENOM o výdělku. Nemohl bych dělat něco co nemám rád. Klanět se blbcům, poslouchat namyšlený inženýrky s titulem, ale bez vzdělání. Je mi pětapadesát, a ráno se do práce těším (a odpoledne zase domů). Kdo má tu výsadu?
Znám lidi dejme tomu nadprůměrně majetné, kteří si tu pozici vydřeli vlastníma rukama a potem. Je to naprosto zasloužené. Nejvíc na ně frflají netáhla, ochlastové, fetky a podobná verbež, která když už pracuje, tak do práce chodí pozdě, ožralá, na co sáhne, to zničí, a která se zajímá jen a pouze o výplatu, ne o to, jestli po nich něco hodnotného zbude.
Můj zaměstanavtel si onehdy plánoval, že až já půjdu do důchodu, tak se na to vykvajzne taky (je mladší cca o 10 roků). A kdy že prej vlastně půjdu? Tak říkám: Můj děda šel do důchodu (kdysi za bolševika) v pětasedmdesáti. To by bylo, abych ho netrumfnul! No, koukal dost vyděšeně...
Už to tady někdo napsal. Práce je samozřejmě o výdělku, ale nemůže být JENOM o výdělku. Nemohl bych dělat něco co nemám rád. Klanět se blbcům, poslouchat namyšlený inženýrky s titulem, ale bez vzdělání. Je mi pětapadesát, a ráno se do práce těším (a odpoledne zase domů). Kdo má tu výsadu?
Znám lidi dejme tomu nadprůměrně majetné, kteří si tu pozici vydřeli vlastníma rukama a potem. Je to naprosto zasloužené. Nejvíc na ně frflají netáhla, ochlastové, fetky a podobná verbež, která když už pracuje, tak do práce chodí pozdě, ožralá, na co sáhne, to zničí, a která se zajímá jen a pouze o výplatu, ne o to, jestli po nich něco hodnotného zbude.
-
Artaban001
- Příspěvky: 10090
- Registrován: 01 dub 2004, 00:00
- Bydliště: Pendrov
