MH7400

[JirkaZ]

Mahoney: myslíš?

Často je obtížné rozlišit mezi blbcem (kterému se dá párkrát odpovědět*) a trollem, který samozřejmě zasluhuje okamžitě vypráskat.

(*) do té doby, než se stane nesnesitelný a člověk pochopí, že to fakt nemá smysl

[samec]

Nebude docházet k nějakým problémům (rušení, ničení jednoho nebo několika NAND, nebo jiným neplechám?).

Pozri sa na to osciloskopom, že aký bordel ti z toho lezie. Ale rušenie väčšie než od kontaktov vypínača nepredpokladám. Pokiaľ dodržiš maximálne povolené prúdy, tak sa tomu integraču nič nestane.

... zcela jednoduchý obvod, který funguje s plnohodnotným napájením (7 a 14), ale i s připojením jen pinu 7 na (-). Rozdíl je v tom, že v prvním případě z koncového výstupu je trvale (+) - tedy do změny, kdežto ve druhém případě jen po dobu sepnutí vstupu 1-2 oba na (-) (vždy pomocí spínače).

"trvale do zmeny" a "jen po dobu sepnutí" je popis značne zmätočný, takže neviem, čo presne sa snažíš vyjadriť. 7400 je statický logický obvod. Jeho výstup odpovedá logickej kombinácií vstupov. Samozrejme, existujú aj dynamické aplikácie využívajúce reakčné časy, či oneskorenia obvodu, ale tie budú závislé od konkrétneho typu obvodu, od výrobcu, aj od výrobnej série. Napríklad invertujúce hradlo kým zareaguje na zmenu, tak má na vstupe aj na výstupe rovnaký stav. To sa dá vyhodnotiť ďalším hradlom a takto získať krátky impulz.

Možno s CMOS 4007 by šlo niečo bez pinu 14. To je len nejaká spleť tranzistorov.

[Mahoney]

@JirkaZ: Účet založil včera s nickem, který tu už víceméně je (a navíc moderátorský), má dva příspěvky a první dotaz je, jestli může nezapojit + napájení TTL švábu a bude to správně fungovat? No já nevím, tak odpovídej když chceš…

[Kremik]

Lidi, kteří nejsou příliš obeznámení s elektronikou, se běžně vyjadřují zvláštně a běžně mívají i zvláštní představy o její funkci, možnostech, atp. Nemyslím si tedy, že všechny podivné dotazy musejí být od trollů. Podle jednoho dotazu to dle mého poznat nejde.
Já kdysi taky nechápal, kde se na výstupech hradel berou "jedničky", když do nich nevede napájení. Netušil jsem, že se jen nekreslí.

[ZVUK2000]

Já kdysi taky nechápal, kde se na výstupech hradel berou "jedničky", když do nich nevede napájení. Netušil jsem, že se jen nekreslí.

Tak to tě mohlo klamat v té době i zapojení MA1458
Proč má jeden OZ napájení a ten druhý ne

[EKKAR]

A to jsem už viděl zapojení, kde se používal jednofutrálovej dvojoperák - a na schématu bylo kladný napájení nakreslený u jednoho a záporný u druhýho opráku, čistě jen kvůli přehlednosti - neznalýmu by to mohlo zamotat šišku ještě víc, kurde, tady ten operák maká jen s kladným napájením a támhleten zas jen se záporným, lidi, to sou vjecy !!!

[Celeron]

A to ještě tazatel neví, že 7400 není jen TTL NAND ale taky analogovej zesilovač signálu. Měl jsem kdysi šéfa, kterej se přímo vyžíval ve zkoumání, který TTL hradla jsou jako zesilovač nejlepší.

[EKKAR]

Copak NANDy, ale takový invertory 7406, co ty dokážou učunit se signálem, když se provozujou s dostatečně nízkým napájením, to by němej neřek ani kdyby mu hubu rozbil ... A jak se přitom odlišujou jednotlivý výrobní firmy - to je horší jak u Wericha - ten dělá to a ten zas tohle ...

[Celeron]

Jo, s UCY7406 taky dělal pokusy. Ale už si nepamatuju, na co přišel, je to 40 let. Akorát vím, že to je nepoužitelný, mizerná teplotní stabilita.

[Kremik]

Já kdysi taky nechápal, kde se na výstupech hradel berou "jedničky", když do nich nevede napájení. Netušil jsem, že se jen nekreslí.

Tak to tě mohlo klamat v té době i zapojení MA1458
Proč má jeden OZ napájení a ten druhý ne

Operáky jsem tehdy asi ještě neznal. Později jsem věděl o jejich existenci a když jsem se pak dočet jak fungují, byl jsem překvapen, jak je to jednoduché. Později jsem si postavil "nejjednodušší" operák ze třech trandů (diferák plus jeden trand opačné vodivosti za ním, (opravdu nejjednodušší je v podstatě jen jeden trand)), byl jsem překvapen jak i tak jednoduché zapojení má zajímavé parametry

Potkal jsem i tovární zapojení, kde byly invertory použity jako zesilovač, tomuto způsobu "využití" číslicového IO jsem však nikdy nepřišel na chuť. Vždyť je přece tolik vhodnějších řešení...

[EKKAR]

Tak ve všech podobnejch případech šlo vždycky jen o to "něco si s tím zkusit" - třeba jako ten Klabalův "VKV miniKŇOUR" z mezifrekvenčáku MAA661 napájenýho jen 1 zinkoburelovým článkem. Ale vždycky má takovejhle bastl nějaký striktní omezení. Třeba to VKV škroustátko když už se mi ho povedlo rozhejbat a varikapem i naladit, tak přestože jsem ho zkusil napájet i labákovýho zdroje naprosto stejným napětím jako měla ta tužkovka předtím, na ten zdroj se mi ho ne a nepovidlo dostat do funkčního stavu. Odcvaknul jsem kabely s krokodýlkama od zdroje, nacvaknul tužkovku, pokroutil jsem trimrem - a hrálo to. Měřák ukazoval na baterce 1,45V, nastavil jsem na zdroji totéž, přepojil napájení na zdroj - a ticho, ani šum ....

[mluno]

Tomu se říká parazitní napájení a funguje to za předpokladu, že dostatečnou dobu je dostatek vstupů v logické jedničce.
Pin 14 je potřeba opatřit blokovacím kondenzátorem, ten potom pokryje doby, po které žádný ze vstupů v jedničce neni. Vhodnou velikost je potřeba vyzkoušet, dost malý aby se dokázal nabít za rozumnou dobu, ale dost velký aby dokázal obvod napájet.

Tohle nám dlouhou dobu fungovalo pro buzení měniče, kde je napájení zaručené. Až na krátké ochranné doby (1µs) jsou vstupy komplementární, vždy tři v jedničce a tři v nule, navíc pravděpodobnost, že by se mrtvé doby sešly ve všech třech fázích je dost malá. Výstupy šly do optočlenů kvůli galvanickému oddělení, signál optočlemů pak zpracovávaly nějaké CMOS4000 napájené 15V z napájení spojeného se sítí. Pamatuju si, že mě tohle dost zamotalo hlavu, když jsem zjistil, že na druhém konci - výstupu z řídicí karty - je N/C. Má tam být napájení, měřím napájení. Funguje to co pamatuju. Vysvětlení bylo takové, že starší verze řídicí karty měla na tom pinu napájení, nová ne a nikdo si toho mnoho let nevšimnul.

Lepší než MH7400, které má značnou spotřebu bude použít nějaké HC nebo HCT. Jenak mají spotřebu nepatrnou, jednak HC mají širší rozsah napájení.

[Lojza1]

S odstupem jsem si všiml vlákna a zvědavě nakoukl. Ten úvodní dotaz bych nechal být. Ale ta možnost nevyužít k napájení přímo vývod k tomu určený se dá přijmout i smysluplně. Například (takto jsem to spáchal já) u mikrořadiče z rodiny laciných MSP430G.., který má FLASH pro data, pro jehož zápis/mazání je třeba nějaké napájecí napětí. Procesor sám se resetuje při nižším napětí a v perifériích mu chybí A/D převodník, kterým by bylo možno zkontrolovat stav baterie. Jak zajistit, aby výsledek změny obsahu FLASH nebyl vadný? Dejme tomu, že pokud je napájecí napětí aspoň o půl voltu vyšší, než mez, při které procesor už běží, funguje spolehlivě i změna obsahu FLASH. Dejme tomu, že nějaký vývod může být vstupem i výstupem rozhraní a jako vstup je chráněn diodou proti kladnému pólu napájení. Tou diodou bude nejspíš struktura výstupního tranzistoru. Pokud připojíme napájecí napětí na tento I/O port, bude procesor napájen buď ve volbě vývodu jako vstup napětím zmenšeným o úbytek napětí na ochranné diodě (a takto se může otestovat napětí na baterii), což bude stav po resetu, nebo se do výstupního registru zapíše jednička a vývod se přepne na výstup. Pak bude procesor napájen přes sepnutý horní výstupní tranzistor. Sice s nepředpokládanou opačnou polaritou proudu, ale ono to nevadí. Jinými slovy, napájecí proud poteče pokaždé tím tranzistorem, pokaždé nestandardním směrem a volbou vstup/výstup se bude přepínat úbytek mezi cca 0,6 V nebo něčím maličkým (například v případě MSP430G...).
Moje použití je zmíněno zde:

https://vyvoj.hw.cz/teorie-a-praxe/kons ... h-dsp.html

[judeware]

Rozdíl je v tom, že v prvním případě z koncového výstupu je trvale (+) - tedy do změny, kdežto ve druhém případě jen po dobu sepnutí vstupu 1-2 oba na (-) (vždy pomocí spínače).

To zní tak kostrbatě a divně, že by mě opravdu zajímalo, o jaké zapojení jde a co to má v praxi dělat.