Petice za zachování vysílače Liblice jako technické památky
Moderátor: Moderátoři
A kutilmile - nelituju tě
Koncem 70. let vyvinul AM rozhlasový průmysl ve Spojených státech technologii pro vysílání ve stereu jako odpověď na rostoucí zájem o FM vysílání. AM stereo přijaly ojediněle i další země, nejčastěji si zvolily C-QUAM od Motoroly, který v roce 1993 Spojené státy zavedly jako standard, když předtím nechaly soupeřit čtyři různé standardy. Výběr jediného standardu dovolil rozšíření AM sterea, nicméně zbytek světa neprojevil o AM stereo nijak nadšený zájem, nakonec po roce 1990 i v USA ten zájem stagnoval až klesal. S pokračujícím odklonem AM stanic od vysílání hudby k formátům zpráv, sportu a talk show neměli už výrobci přijímačů dostatek důvodů k výrobě dražších stereo tunerů, stejně, jako rozhlasové stanice nemají potřebu to přenášet stereofonně.
V zemích, kde je běžné směrovat vyzařovací diagramy vysílačů, to je případ Spojených států, zabírají vysílací antény vysílačů skládající se z více věží často velké plochy půdy, jejichž hodnota v průběhu desetiletí vzrostla tak, že cena pozemků převyšuje hodnotu samotné stanice. To vedlo k prodejům stanovišť vysílačů a předunům stanic na vzdálenější, sdílená stanoviště s výrazně nižší spotřebou energie, nebo došlo k úplnému zastavení provozu.
Rozvoj alternativních přenosových systémů, včetně Digital Audio Broadcasting (DAB), satelitního rádia a HD (digitálního) rádia, způsobuje pokles popularity tradičních vysílacích technologií. Tyto nové možnosti, včetně zavedení internetového streamování, vedou ke ztrátě zájmu o krátkovlnné přenosy, protože mezinárodní vysílací společnosti našly způsoby, jak snadněji oslovit své publikum.
V roce 2022 bylo oznámeno, že AM rádio bylo odstraněno z řady modelů elektrických vozidel (EV), včetně automobilů vyrobených Tesla, Audi, Porsche, BMW a Volvo, údajně kvůli obavám výrobců automobilů, že vyšší elektromagnetické rušení elektromobilů může rušit příjem AM vysílání a mimo jiné narušit zážitek z poslechu.
Úsilí o revitalizaci AM vysílání ve Spojených státech
Vysílací pásmo FM bylo normalizováno v roce 1941 ve Spojených státech a v té době někteří navrhovali, že pásmo AM bude zbytečné a zanikne. V roce 1948 vynálezce širokopásmového FM, Edwin H. Armstrong, předpověděl, že „vysílatelé spustí FM stanice, které paralelně ponesou stejný program jako jejich AM stanice... nakonec samozřejmě přijde den, kdy již nebudeme muset stavět přijímače schopné přijímat oba typy vysílání, a pak AM vysílače zmizí.“ FM stanice však se skutečnosti probojovávaly k zájmu veřejnosti po mnoho desetiletí a teprve v roce 1978 překonala poslechovost FM stanic stanice AM. Od té doby podíl AM na zájmu veřejnosti nadále klesá.
Pokud jde o digitální vysílání, je normalizováno tzv. hybridní vysílání, kde na stejné nosné vysílají současně jak analogově AM, tak digitálně. Na noc snižují výkon hlavně proto, že modulace využívá širšího pásma, než 9 kHz, aby se vzájemně geograficky vzdálené stanice navzájem nerušily.
Ale s těmi standardy je to v USA vůbec divoké, s evropskými poměry to nejde srovnávat, konečně DX-mani o tom vědí své:
Aby ve Spojených státech bylo na středovlnném vysílacím pásmu místo pro více stanic, přijala FCC v červnu 1989 normu National Radio Systems Committee (NRSC), která omezovala maximální šířku pásma přenášeného zvuku na 10,2 kHz a omezila šířku obsazeného pásma na 20,4 kHz. Původní omezení zvuku bylo 15 kHz, což vedlo k šířce pásma 30 kHz. Další běžné omezení AM věrnosti je výsledkem konstrukce přijímačů, ačkoli bylo vynaloženo určité úsilí na jejich zlepšení, zejména prostřednictvím standardů AMAX přijatých ve Spojených státech.
Zdroj zde.
I když - nějaké to srovnání zase tak moc neuškodilo: všude jde o oběživo. Posluchači se přesýpají k jiným platformám a hranice, do které se soukromé vysílání AM dokázalo aspoň zaplatit, když už ne vydělat, už byla překročená dávno, veřejnoprávní rozhlas si na sebe nevydělal nikdy.
Když už máme srovnávat: likvidace vysílače Litovel tolik rozruchu nezpůsobila jen proto, že nevysílal rozhlas, přitom stožáry jeho DV antény byly možná i výraznější dominantou krajiny, než Liblice. Hlavně v noci. Trochu se něco málo dělo kolem Topolné, ale také nijak moc.
Je to prostě věc zvyku: jezdím kolem těch zmlklých antén a čekám, kdy která další zmizí. Po celý můj život tam ty tyčky byly, a nemusí jít zrovna i Liblice. Je to Pohodlí, Domamil a další. Poděbrady nepočítám, ty jsou neudržované podstatně déle, spadnou samy. Jezdím kolem několika bývalých AM vysílačů a stejně jsem signál z nich přijímal za jízdy snad před 40 lety naposledy, v zahraničí jsem je lovil naposledy někdy před 15 lety. Takže se z nich staly jen z dálky viditelné objekty v krajině, zblízka úžasné technické dílo, což oceníme třeba jen my. Většina lidí na to může zblízka koukat, stejně jim to nic neřekne. A už jsou mezi námi generace, které si ani na ten pohled už nestihnou zvyknout.
Tak pro koho ty antény vlastně draho udržovat? Nahradíme je modelem 1:250 v muzeu, to v tom lepším případě, jinak zbudou jen fotky, výkresy, filmy.
Jak vidíš, i já se s tím už docela úspěšně vyrovnávám.
Takže nevím, nakolik je vlastník Country radia vlivný, aby dokázal to participování státu na údržbě Liblic vymámit, ani jestli se obejde bez něj.
No a k té rentabilitě "veřejno právního" rozhlasu, myslím že v prvních letech o tom nikdo nepochyboval, což potvrzuje právě to velmi velkorysé budování sítě vysílačů a zázemí, jako ostatně celé infrastruktury státu. Rozhlasem nové státy na svém území potvrzovaly svou suverenitu a mezinárodní respekt, už jenom vysíláním v dotyčném jazyce v dotyčném prostoru. Pro ilustraci třeba prvorepublikové učebnice hospodářské geografie s pasážemi o zanedbaném, nevzdělatelném, chlastu propadlém obyvatelstvu v přiklepnuté Podkarpatské Rusi.. rozhlas tady měl v těch letech přímo strategickou váhu, dnes nepředstavitelně, vysíláním pro státní instituce, přednášky, burzovní zprávy, vysílání pro školy, ještě i my pamatujeme splavnosti řek... takže myslím, že takový rozhlas se možná celkem zúčtovatelně zaplatil. Což si ale možná nedokáže představit někdo, kdo začal poslouchat "rááádio" v roce 2000
A kutilmile - nelituju tě
A kutilmile - nelituju tě
Majitel Country se zdá být dle aktivit a rozsahu vlastnictví natolik silný, že by pro něj nebylo nereálné postavit vysílač na AM srovnatelný se Zbraslaví na zelené louce (stojí li o to šíření na AM), nejspíš za nižší náklady než údržba toho monstra. Vysílač Liblice je postaven, dimenzován, vyladěn a změřen na 639 kHz, kam by případně Country muselo migrovat. Jak uvedeno výše, obhajoba argumentu že jde o součást krizové infrastruktury a tedy zájem státu, by musela mít nějakou oporu v základně posluchačů. Tu po palebné přípravě Českého rozhlasu ve prospěch "nové doby" nevidím.
Asi bych našel sem tam někoho, kdo ví o existenci Country na AM pásmu, ale vlastně nikoho, kdo to tam soustavně poslouchá.