Petice za zachování vysílače Liblice jako technické památky
Moderátor: Moderátoři
DAB v US nemají. AM tam nemontují výrobci typu Tesla, protože měniče ve voze ten rozsah dokonale zaruší. Většina těch vysílačů je skutečně lokálních, pro velké město a okolí. Aby se nerušily, v noci, kdy jsou lepší podmínky šíření, snižují výkon. Snaha o digitalizaci už tam byla, každá stanice může k analogové AM nosné přidat i digitální subkanál, nebo kompletně přejít na digitální vysílání stále na AM. Z dob dávných je tam dokonce i možnost vysílat na AM stereo, což se nechytlo, ale přesto asi 2 stanice tak stále vysílají. Těch stanic je tam plné pásmo, většina diskusních, kecacích a jejich zrušení rozhodně nehrozí.
Hergot přestaň tady překrucovat co kdo napsal jako to dělá ten doposavad nezavřenej džin patřící pod špunt - já jsem nikde nepsal, že tam někdo chce rušit AM vysílače, ale že výrobci aut chtějí přestat montovat jako "tovární" vejbavu autorádia s AM vstupní částí. A vůbec nejde jenom o šmejdovský elektrohebla s "téčkem" ve znaku - přestat montovat AM rádia chce třeba i "fofdik" ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!
Ať se tu netaháte za fusekle, tak sami Amíci to píšou takto:
Pokud jde o digitální vysílání, je normalizováno tzv. hybridní vysílání, kde na stejné nosné vysílají současně jak analogově AM, tak digitálně. Na noc snižují výkon hlavně proto, že modulace využívá širšího pásma, než 9 kHz, aby se vzájemně geograficky vzdálené stanice navzájem nerušily.
Ale s těmi standardy je to v USA vůbec divoké, s evropskými poměry to nejde srovnávat, konečně DX-mani o tom vědí své:
Zdroj zde.
Koncem 70. let vyvinul AM rozhlasový průmysl ve Spojených státech technologii pro vysílání ve stereu jako odpověď na rostoucí zájem o FM vysílání. AM stereo přijaly ojediněle i další země, nejčastěji si zvolily C-QUAM od Motoroly, který v roce 1993 Spojené státy zavedly jako standard, když předtím nechaly soupeřit čtyři různé standardy. Výběr jediného standardu dovolil rozšíření AM sterea, nicméně zbytek světa neprojevil o AM stereo nijak nadšený zájem, nakonec po roce 1990 i v USA ten zájem stagnoval až klesal. S pokračujícím odklonem AM stanic od vysílání hudby k formátům zpráv, sportu a talk show neměli už výrobci přijímačů dostatek důvodů k výrobě dražších stereo tunerů, stejně, jako rozhlasové stanice nemají potřebu to přenášet stereofonně.
V zemích, kde je běžné směrovat vyzařovací diagramy vysílačů, to je případ Spojených států, zabírají vysílací antény vysílačů skládající se z více věží často velké plochy půdy, jejichž hodnota v průběhu desetiletí vzrostla tak, že cena pozemků převyšuje hodnotu samotné stanice. To vedlo k prodejům stanovišť vysílačů a předunům stanic na vzdálenější, sdílená stanoviště s výrazně nižší spotřebou energie, nebo došlo k úplnému zastavení provozu.
Rozvoj alternativních přenosových systémů, včetně Digital Audio Broadcasting (DAB), satelitního rádia a HD (digitálního) rádia, způsobuje pokles popularity tradičních vysílacích technologií. Tyto nové možnosti, včetně zavedení internetového streamování, vedou ke ztrátě zájmu o krátkovlnné přenosy, protože mezinárodní vysílací společnosti našly způsoby, jak snadněji oslovit své publikum.
V roce 2022 bylo oznámeno, že AM rádio bylo odstraněno z řady modelů elektrických vozidel (EV), včetně automobilů vyrobených Tesla, Audi, Porsche, BMW a Volvo, údajně kvůli obavám výrobců automobilů, že vyšší elektromagnetické rušení elektromobilů může rušit příjem AM vysílání a mimo jiné narušit zážitek z poslechu.
Úsilí o revitalizaci AM vysílání ve Spojených státech
Vysílací pásmo FM bylo normalizováno v roce 1941 ve Spojených státech a v té době někteří navrhovali, že pásmo AM bude zbytečné a zanikne. V roce 1948 vynálezce širokopásmového FM, Edwin H. Armstrong, předpověděl, že „vysílatelé spustí FM stanice, které paralelně ponesou stejný program jako jejich AM stanice... nakonec samozřejmě přijde den, kdy již nebudeme muset stavět přijímače schopné přijímat oba typy vysílání, a pak AM vysílače zmizí.“ FM stanice však se skutečnosti probojovávaly k zájmu veřejnosti po mnoho desetiletí a teprve v roce 1978 překonala poslechovost FM stanic stanice AM. Od té doby podíl AM na zájmu veřejnosti nadále klesá.
Pokud jde o digitální vysílání, je normalizováno tzv. hybridní vysílání, kde na stejné nosné vysílají současně jak analogově AM, tak digitálně. Na noc snižují výkon hlavně proto, že modulace využívá širšího pásma, než 9 kHz, aby se vzájemně geograficky vzdálené stanice navzájem nerušily.
Ale s těmi standardy je to v USA vůbec divoké, s evropskými poměry to nejde srovnávat, konečně DX-mani o tom vědí své:
Aby ve Spojených státech bylo na středovlnném vysílacím pásmu místo pro více stanic, přijala FCC v červnu 1989 normu National Radio Systems Committee (NRSC), která omezovala maximální šířku pásma přenášeného zvuku na 10,2 kHz a omezila šířku obsazeného pásma na 20,4 kHz. Původní omezení zvuku bylo 15 kHz, což vedlo k šířce pásma 30 kHz. Další běžné omezení AM věrnosti je výsledkem konstrukce přijímačů, ačkoli bylo vynaloženo určité úsilí na jejich zlepšení, zejména prostřednictvím standardů AMAX přijatých ve Spojených státech.
Zdroj zde.
Nesouvisí, alespoň ne přímo. Právě odkazem na pramen bych rád to odbočení za louži utnul.
I když - nějaké to srovnání zase tak moc neuškodilo: všude jde o oběživo. Posluchači se přesýpají k jiným platformám a hranice, do které se soukromé vysílání AM dokázalo aspoň zaplatit, když už ne vydělat, už byla překročená dávno, veřejnoprávní rozhlas si na sebe nevydělal nikdy.
Když už máme srovnávat: likvidace vysílače Litovel tolik rozruchu nezpůsobila jen proto, že nevysílal rozhlas, přitom stožáry jeho DV antény byly možná i výraznější dominantou krajiny, než Liblice. Hlavně v noci. Trochu se něco málo dělo kolem Topolné, ale také nijak moc.
Je to prostě věc zvyku: jezdím kolem těch zmlklých antén a čekám, kdy která další zmizí. Po celý můj život tam ty tyčky byly, a nemusí jít zrovna i Liblice. Je to Pohodlí, Domamil a další. Poděbrady nepočítám, ty jsou neudržované podstatně déle, spadnou samy. Jezdím kolem několika bývalých AM vysílačů a stejně jsem signál z nich přijímal za jízdy snad před 40 lety naposledy, v zahraničí jsem je lovil naposledy někdy před 15 lety. Takže se z nich staly jen z dálky viditelné objekty v krajině, zblízka úžasné technické dílo, což oceníme třeba jen my. Většina lidí na to může zblízka koukat, stejně jim to nic neřekne. A už jsou mezi námi generace, které si ani na ten pohled už nestihnou zvyknout.
Tak pro koho ty antény vlastně draho udržovat? Nahradíme je modelem 1:250 v muzeu, to v tom lepším případě, jinak zbudou jen fotky, výkresy, filmy.
Jak vidíš, i já se s tím už docela úspěšně vyrovnávám.
I když - nějaké to srovnání zase tak moc neuškodilo: všude jde o oběživo. Posluchači se přesýpají k jiným platformám a hranice, do které se soukromé vysílání AM dokázalo aspoň zaplatit, když už ne vydělat, už byla překročená dávno, veřejnoprávní rozhlas si na sebe nevydělal nikdy.
Když už máme srovnávat: likvidace vysílače Litovel tolik rozruchu nezpůsobila jen proto, že nevysílal rozhlas, přitom stožáry jeho DV antény byly možná i výraznější dominantou krajiny, než Liblice. Hlavně v noci. Trochu se něco málo dělo kolem Topolné, ale také nijak moc.
Je to prostě věc zvyku: jezdím kolem těch zmlklých antén a čekám, kdy která další zmizí. Po celý můj život tam ty tyčky byly, a nemusí jít zrovna i Liblice. Je to Pohodlí, Domamil a další. Poděbrady nepočítám, ty jsou neudržované podstatně déle, spadnou samy. Jezdím kolem několika bývalých AM vysílačů a stejně jsem signál z nich přijímal za jízdy snad před 40 lety naposledy, v zahraničí jsem je lovil naposledy někdy před 15 lety. Takže se z nich staly jen z dálky viditelné objekty v krajině, zblízka úžasné technické dílo, což oceníme třeba jen my. Většina lidí na to může zblízka koukat, stejně jim to nic neřekne. A už jsou mezi námi generace, které si ani na ten pohled už nestihnou zvyknout.
Tak pro koho ty antény vlastně draho udržovat? Nahradíme je modelem 1:250 v muzeu, to v tom lepším případě, jinak zbudou jen fotky, výkresy, filmy.
Jak vidíš, i já se s tím už docela úspěšně vyrovnávám.
OK, když to vezmu od konce: zachování technického zařízení, poté co pozbylo svůj účel, je v dotyčné zemi otázkou dohody dostatečného počtu lidí v tom, jestli to vidí natolik jako kulturní (a tady i technické) dědictví, že jsou ochotní se angažovat (i materiálně) v jeho udržování. O něco výš jsem zmínil švédský Grimeton, který taky dávno nemá funkční význam. Jde o to jestli je daná společnost v určitém noblesním smyslu bohatá, tj najde se každých dejme tomu pět let tisíc firem a jednotlivců, ochotných věnovat třeba sto tisíc, na údržbu a antikorozní nátěry, placení daně z pozemku atd.? Záležitost trochu podobná třeba ochotě udržovat staré tovární budovy, lokomotivy. Jestli je země bohatá není jen otázka buranského účetnictví v HDP, ale právě shodě v směřování financí tam, kde to nenese politické body nebo okamžitou návratnost. Samozřejmě takhle v kulturním významu bohaté společnosti jsou současně bohaté i v tom primárním významu. Je ČR takhle bohatou zemí s bohatými jednotlivci? Nevím, ale třeba čas od času výhrůžky o tisících zanedbaných mostních kostrukcí (což je materiálově podobný problém jako stožáry vysílačů) něco naznačují a to jde na rozdíl od odloženého AM vysílače o potřebnou infrastrukturu.
Takže nevím, nakolik je vlastník Country radia vlivný, aby dokázal to participování státu na údržbě Liblic vymámit, ani jestli se obejde bez něj.
No a k té rentabilitě "veřejno právního" rozhlasu, myslím že v prvních letech o tom nikdo nepochyboval, což potvrzuje právě to velmi velkorysé budování sítě vysílačů a zázemí, jako ostatně celé infrastruktury státu. Rozhlasem nové státy na svém území potvrzovaly svou suverenitu a mezinárodní respekt, už jenom vysíláním v dotyčném jazyce v dotyčném prostoru. Pro ilustraci třeba prvorepublikové učebnice hospodářské geografie s pasážemi o zanedbaném, nevzdělatelném, chlastu propadlém obyvatelstvu v přiklepnuté Podkarpatské Rusi.. rozhlas tady měl v těch letech přímo strategickou váhu, dnes nepředstavitelně, vysíláním pro státní instituce, přednášky, burzovní zprávy, vysílání pro školy, ještě i my pamatujeme splavnosti řek... takže myslím, že takový rozhlas se možná celkem zúčtovatelně zaplatil. Což si ale možná nedokáže představit někdo, kdo začal poslouchat "rááádio" v roce 2000
Takže nevím, nakolik je vlastník Country radia vlivný, aby dokázal to participování státu na údržbě Liblic vymámit, ani jestli se obejde bez něj.
No a k té rentabilitě "veřejno právního" rozhlasu, myslím že v prvních letech o tom nikdo nepochyboval, což potvrzuje právě to velmi velkorysé budování sítě vysílačů a zázemí, jako ostatně celé infrastruktury státu. Rozhlasem nové státy na svém území potvrzovaly svou suverenitu a mezinárodní respekt, už jenom vysíláním v dotyčném jazyce v dotyčném prostoru. Pro ilustraci třeba prvorepublikové učebnice hospodářské geografie s pasážemi o zanedbaném, nevzdělatelném, chlastu propadlém obyvatelstvu v přiklepnuté Podkarpatské Rusi.. rozhlas tady měl v těch letech přímo strategickou váhu, dnes nepředstavitelně, vysíláním pro státní instituce, přednášky, burzovní zprávy, vysílání pro školy, ještě i my pamatujeme splavnosti řek... takže myslím, že takový rozhlas se možná celkem zúčtovatelně zaplatil. Což si ale možná nedokáže představit někdo, kdo začal poslouchat "rááádio" v roce 2000
Důležitý je si uvědomit, že rozhlas (a TV) byly v poslední době cca 20-30 let historicky vytlačený z pozice důležitýho státem podporovanýho informačního média internetem - kde ty informacce "visí" na serverech svejch původců, nemusej se aktivně s obrovskou energetickou náročností vysílat do éteru 1x - 2x - 3x denně v přesně určenou dobu, takže pro "spotřebitele" jsou dostupný kdykoliv bez nutnosti čekat na danej denní termín, kdy byly šířený tím rádiem ... Takže ta informační důležitost těžce poklesla. Co zůstalo, zůstala ona potřeba strategickýho informačního zdroje, potřebnýho v provozu i v dnešní době - jak ukazuje aktivita teroruSSácka na Ukrajině, mít k dispozici takovej druh šíření informace pod plnou státní kontrolou nebo aspoň s podporou je i dneska důležitý. Asi nikdo z nás nevidí do strategickejch rozhodnutí vlády a dohod mezi jí a vlastníkama danejch technickejch prostředků, ale já osobně tipuju, že tam něcopodobnýho V POZADÍ bude ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!
Máš hodně zcestný uvažování, když můj post o cca 9 řádcích nazveš "špalkem", ale na tomu mýmu příspěvku bezprostředně předcházející post(y) někoho jinýho o velikosti cca 21 resp. 15 řádek (při stejným zalomení) vůbec nereaguješ. No jo, co taky chtít od Švéďáka louhovanýho ve Vltavě. Nezbejvá, než tě ve tvým postižení politovat ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!Ať stojí za (od majitele Country vysněným) zájmem o znovuprozření státu vůči strategickým technickým prostředkům cokoliv, jakmile jednou lidi moderně přešli k digitálním médiím a vyházeli Seleny, Něvy a Rigy a Sázavy a Puky s feritkama, nemá smysl se vysíláním na AM zabývat, ne? Nebo to strategický krizový vysílání budou chytat na longwire anténu pomocí vykotlanýho zubu s amalgámem?
To je až příliš v rovině domněnek, pro jejich podepření by bylo třeba nějaká fakta, např. účastníka dotyčných jednání. Naopak nevidím logiku věci, proč by pro jakési datové centrum byl výhodný zrovna zatravněný pozemek s nutností předchozí demontáže stožárů, kotevních bodů, následný projekt, stavba a kolaudace budovy... než prostě koupit vhodný objekt kdekoliv na vhodném místě.
Majitel Country se zdá být dle aktivit a rozsahu vlastnictví natolik silný, že by pro něj nebylo nereálné postavit vysílač na AM srovnatelný se Zbraslaví na zelené louce (stojí li o to šíření na AM), nejspíš za nižší náklady než údržba toho monstra. Vysílač Liblice je postaven, dimenzován, vyladěn a změřen na 639 kHz, kam by případně Country muselo migrovat. Jak uvedeno výše, obhajoba argumentu že jde o součást krizové infrastruktury a tedy zájem státu, by musela mít nějakou oporu v základně posluchačů. Tu po palebné přípravě Českého rozhlasu ve prospěch "nové doby" nevidím.
Asi bych našel sem tam někoho, kdo ví o existenci Country na AM pásmu, ale vlastně nikoho, kdo to tam soustavně poslouchá.
Majitel Country se zdá být dle aktivit a rozsahu vlastnictví natolik silný, že by pro něj nebylo nereálné postavit vysílač na AM srovnatelný se Zbraslaví na zelené louce (stojí li o to šíření na AM), nejspíš za nižší náklady než údržba toho monstra. Vysílač Liblice je postaven, dimenzován, vyladěn a změřen na 639 kHz, kam by případně Country muselo migrovat. Jak uvedeno výše, obhajoba argumentu že jde o součást krizové infrastruktury a tedy zájem státu, by musela mít nějakou oporu v základně posluchačů. Tu po palebné přípravě Českého rozhlasu ve prospěch "nové doby" nevidím.
Asi bych našel sem tam někoho, kdo ví o existenci Country na AM pásmu, ale vlastně nikoho, kdo to tam soustavně poslouchá.
