Z čeho topný drát
Moderátor: Moderátoři
Z čeho topný drát
Zvažoval jsem použít i svářecí drát.
- Artaban001
- Příspěvky: 10090
- Registrován: 01 dub 2004, 00:00
- Bydliště: Pendrov
Potřebuju větší měrný odpor materiálu abych mohl dát větší průřez a nevycházela velká délka.
Cu má podstatně lepší vodivost, byko by to dlouhé a tenké.
Pokud vyjdu z požadavku na délku 1m, vyjde průřez Cu 0.171 mm², z hliníku 0.265mm². Obávám se, že to 140A nesnese ani pod vodou.
Po prošmejdění všech možných i nemožných zákoutí fabriky a dotazech v elektrodílně byla možnost použít litinové odporníky z Bobiny, Fechralové odpory z Krysy nebo z čeho to bylo, ale kvůli velkým rozměrům, váze a potížím s vytvořením slušných připojovacích míst a nějakých přesných hodnot toto nevyhovovalo.
Nakonec mi pán od vozidlových elektrikářů poradil a sehnal pás ze shuntovacího odporu ze Čmeláka. Odporový pás byl asi 6 ?? cm široký a po uříznutí asi metr ?? dlouhý, nechal jsem na něj stříbrem naletovat několik šroubů a pomocí kalibrátoru zkorigovaného na přesných 10A ss za pomoci HP 34401 a pilníku "naladil" potřebné slušné a "celé" hodnoty malého odporu. Fungovalo to báječně.
V práci mam taky kalibrační rezistory 100u/200A, 1m/50A, 100m/50A atd., ale on potřebuje zmařit ten výkon. Problém bude, že sice za studena něco vyrobí, ale ohřevem to rapidně změní odpor. Otázkou spíš bude, jak to potřebuje stabilní a jak dlouho tam ten proud bude prohánět. Osobně bych šel cestou ocelovýho drátu ponořenýho do vody a připojoval "odbočky" metodou pokus - omyl, pokud to lze.
Kdysi v ZEZ Hořících (byla tam výroba trafosvářeček) jsem viděl zatěžovací odpory vyrobený z matroše, kterýho měli lopaty a to z pásoviny z který stříhali trafoplechy tvaru obdélníku cca 80 x 500 mm. Na krajích byly ty pásy provrtaný už nevím přesně asi třema nebo čtyřma dírama na každý straně a v těch dírách byly závitovky M10 nebo M12. Skládalo se to matka, podložka, plech, podložka, plech.... až nakonec podložka kabelový oko a matka. Z každy strany 3 nebo 4 měděný lana jako paralelní vývody. Vlastně mnoho paralelních odporů s velkou ochlazovací plochou a hodnota se dojustovala počtem plechů, případně broušením několika plechů z boku na složeným bloku. Celý to bylo postavený na keramickejch můstkách co se používají v silových rozvaděčích na propojovací šíny a zespoda do toho fučely mezaxiály. Umělo to vytopit výstup velký svářečky na dvoukoláčku. Už nevím přesně, jaký tam tenkrát dělali ale určitě na 400A i více, to jsou výkony kolem 10KW. V chodu jsem to nikdy neviděl takže nevím, jakou to mělo teplotu.
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Častým využitím odporových drátů z Kanthalu jsou například kuchyňské spotřebiče jako toustovače, žehličky, vysoušeče vlasů. V průmyslu se uplatňuje například v laboratorních a průmyslových pecích. Dělají se z toho například brzdové odpory viz přiložený obrázek zapouzdřených odporů v současném moderním provedení se ztrátovým výkonem do 2,5kW.
Teplotní součinitel pro Kanthal je cca 0,00006. Takže například při změně teploty z 20C na 1020C se odpor kanthalového drátu o délce 1m a průměru 2mm změní jen minimálně z 0,46 ohmů na 0,4876 ohmů.
kulikus píše:Foxrider: Co je to Bobina a Fechralové odpory z Krysy? Vykuchal jsi letadlo? Čmeláka nemám... ;-(
Bobina
Krysa alias dvojka, gorila, banán...
Čmelák
kulikus píše:Ty trafoplechy by asi šly použít...
Dokonce jejich použití jako bastlenejch bočníků k měřidlům proudu doporučuje i Václav Malina ve svejch popularizátorskejch "Poznáváních elektroniky" - jako výhodu právě uvádí relativně dobrou dostupnost a velkou ochlazovací plochu při provozu.
A kutilmile - nelituju tě