Konstrukce sondy VF milivoltmetru

[Celeron]

Pokouším se tady zmatlat 50Ω a vysokoimpedanční VF sondu k milivoltmetru. Měření je na principu kompenzace dvojtý shottky NF kmitočtem. Takže frekvence do který to bude měřit je daná jen pár součástkama v té sondě.
Nemám žádnej kloudnej VF matroš na plošáky. Možná tady mám FR4 ale jak to poznat netuším. Drátek, Láska a pár dalších sice FR4 nabízí, ale otázka je, jestli to opravdu je FR4.
Chtěl bych sondu zkusit udělat samonosnou SMD v luftě do žlábku z poloviny mosazný trubičky a druhou půlkou ji potom přiklopit a vsunout do plastový trubky. Chtěl bych to zkusit narovnat na oboustranku, zapájet a pak ten prostorovej útvar zapájet do půltrubičky. U té sondy 50Ω bude dost opěrných bodů proti GND ale u vysokoimpedanční to vidím dost blbě. Co to podepřít na nějakou teflonovou destičku, teflon mám.
Jenže by se to muselo aspoň trochu v pár bodech přilepit. A to je problém. Našel jsem Ceys lepidlo na obtížné plasty ale nikdy jsem ho nezkoušel.
Máte s ním někdo zkušenost?

[JirkaZ]

Aktivátor povrchu v těchto soupravách funguje, ale nečekej zázraky. Prostě tu původně prakticky nulovou adhezi zvýší, ale pořád se spoj nedá srovnávat s těmi materiály, kde to drží normálně (např. ABS, PS, laminát, dřevo...)

Aktivátor se dá koupit i extra (v lahvičce se štětečkem), ale pokud to je od 3M nebo Loctite, tak stojí raketu.

Jinak FR4 je obecné označení pro laminátový substrát a nemá v podstatě nic společného s definovanými VF vlastnostmi. Prostě to říká, že to není sajrajt z vrstveného papíru apod.

Jestli chceš něco zaručeného, zkus třeba oslovit výrobce DPS, zda by neodprodali odřezky nějakého konkrétního materiálu. Svého času jsem to zkoušel a byli celkem vstřícní.

Jinak bych to ale možná nehrotil, matně si vzpomínám, že původní vlákno bylo o frekvencích do 500 MHz? Edit: ten v odkazu citovaný článek je zde.

Edit #2: jako obvykle a dnes už zcela dominantně se problém bude skrývat v detailu. Co tím myslím? To, že "obvyklé" dnešní FR4 materiály budou od PRCáka a ten si s nějakými definicemi vlastností a jejich garancí nebude lámat hlavu. Ale to by snad měl výrobce PCB mít nějak ošetřené, pokud bys ten materiál sehnal od něj.

[Zaky]

Myslím, že s trochou sochařského grifu dáš v luftě i tu vysokoimpedanční verzi. Ty součástky jsou lehké a tak to celé v trubičce musí běžnou manipulaci dlouhodobě bez problémů ustát.

[HF_Tech]

Do 1GHz to úplně v pohodě uděláš na desce z JLCPCB. Pokud se to budeš snažit cpát do vzduchu, tak zabiješ parametry indukčností přívodů.
Ta "vysokoimpedanční" sonda bez vykompenzování kapacity taky moc vyskoimpedanční stejně není.
Nejjednodušší je nakreslit desku a kapacitu redukovat vyfézovanou podélnou drážkou kolem kritických prvků. Číňan v základní cně umí drážku 2mm širokou.

[HF_Tech]

Edit #2: jako obvykle a dnes už zcela dominantně se problém bude skrývat v detailu. Co tím myslím? To, že "obvyklé" dnešní FR4 materiály budou od PRCáka a ten si s nějakými definicemi vlastností a jejich garancí nebude lámat hlavu. Ale to by snad měl výrobce PCB mít nějak ošetřené, pokud bys ten materiál sehnal od něj.

Někdy je lepší mlčet.
V objednávkovém formuláři JLCPCB je položka controlled impedance. Je tam přímo kalkulačka pro výpočet šířky cestiček.
Pokud je materiál z rodiny FR4, tak vf parametry nejsou dány ani tak použitým materiálem ale přesností tloušťky vrstev laminátu.
Pro Celeronovo zapojení, pokud pojede do 1GHz, tak jsou vlastnosti destičky naprosto zanetbatelné. I kdyby to bylo z papíru.

[JirkaZ]

HF_Tech: já o voze, ty o koze.

Nevím, proč píšeš o konkrétní položce v objednávkovém systému JLCPCB, zatímco já probírám materiály na dnešním trhu.

Kromě toho další věci, co uvádíš, mám i ve svém textu. Ono stačí pořádně číst a hlavně vnímat (včetně odkazů).

[Celeron]

Hmm, tak FR4 do 7 GHz, to mě celkem překvapuje. Myslel jsem, že je na tom mnohem hůř. Kdysi dávno, když se bastlili přijímače na satelit tak vím, že oscilátory kolem 2,5GHz na FR4 moc nechodily a když se udělalo to samý do luftu, tak žádnej problém, hlavně v rozsahu přeladitelnosti nebyl.
Otázka tedy je, co použít, mám tady tl.1,5 v žlutohnědý a nebo takovej do tmavomodra. Asi to bude ještě bolševik, ten modrej je asi bratislavskej Gumon a ten žlutohnědej nejspíš semtínská Uma.
A otázka č.2 je jestli to udělat jednostranný a nebo oboustranný s rozlitou mědí zespoda.
Ale nejdřív to zkusím do luftu.

to HF_Tech: na tý oboustrance má 50R poskládaná sonda rozměr 6 x 9,5 mm. Nevím, kde by se tam vzala nějaká zásadní indukčnost. Na plošáku to tak mrňavý neudělám, musí tam být větší pájecí body než když je to naťukaný přímo na sobě.

[JirkaZ]

... oboustranný s rozlitou mědí zespoda.

To bych asi nedělal, vyrobíš si tak celkem spolehlivě kapacity proti zemi s dielektrikem z FR4.

Ale počítám, že tu jsou zkušenější z vf branže, přece jen já jsem z ní už docela dlouho venku.

[Crifodo]

to je něco jako http://ok1uga.nagano.cz/mvmetr.htm ?
Co opěrné body z pocínovaných vodičů zastrkané do otvorů v destičce teflonu, to bude mít kapacitu 0.00x

[Celeron]

Zkušenější z VF branže nezabrali a tak jsem zkusil kámoše radaristu z Opočinku. Do 1-1,5 GHz to nemám nijak řešit, prostě do trubičky zapájet jednostrannej plošák posázenej SMD co nejvíc nacpaný na sebe. A zeptal se, jestli mám slabší plošák než 1,5 mm, že čím slabší, tím lepší. Našel jsem 0,35 mm. Dostal jsem ho kdysi v AGU, když zkoušeli vícevrstvý plošáky. Polepil PES NITTO páskou (stabilní a drží jako sviňa) a skalpelem říznul a vytrhal systém dělících mezer a odleptal. Dnes osadím a vytočím pouzdra. Na příští týden mám domluvený propísknutí. Uvidíme, jestli z toho vyleze něco použitelnýho.
Akorát přemejšlím, jestli na těch cca 200 kHz vyhoví jako cca 60 cm přívod NF černá stíněná dvojlinka pro AV, co mají v každým elektrokrámě. Nic lepšího v řádově metrech aby každá žíla byla samostatně stíněná stejně asi neseženu.

[HF_Tech]

Takhle se to nechá udělat. Testovací deska pro doladění balunu k SDR rádiu.
Měřeno do 3GHz, SMD součástky 0402. FR4 laminát tl 1,6mm cena 4USD.
Problém byl původně nevhodně vybraný konektor a tlumivka s mizerným Q.