Zářivka napájená stejnosměrným proudem

[houmr]

Četl jsem, že v prvních tramvajích T3 se cca do 70.tých let používaly k osvětlení salónu zářivky napájené přímo stejnosměrným proudem z troleje (pochopitelně zřejmě přes nějaký odpor) a řidič přepínačem otáčel polaritu, aby nedošlo k vyčerpání. Naživo jsem to nikdy neviděl, pokud nepočítám své používání vypálených trubic pomocí násobiče v minulosti.
A ještě před měsícem bych nevěřil, že to naživo a dokonce v běžném provozu v tramvaji uvidím a ještě k tomu v zemi, o které panují přehnané představy o její vyspělosti:

[rnbw]

Myslim, ze v tych T3 je to dodnes.

Kolko rokov moze mat to japonske vozidlo? Mozno 40?

[houmr]

Nevím jak u vás, ale v Čechách se to při středních opravách nahrazovalo měničema, takže reálně poslední vozy s tím mohly dojezdit tak v devadesátých letech.
Ano vozidlo bude určitě víc jak čtyřicet let staré, ale u něj na rozdíl od těch ostatních při různých stupních oprav do elektronického předřadníku neinvestovali...

[Crifodo]

Japončíci se holt zaměřili na jiný priority, třeba na dostupnost energií a její ceny pro obyvatelstvo, místo blbnutí s gryn dylem, nebo na ne/rušení tratí. Ty zářivky fungujou, vidět tam je, hnidopichy neřeší.

[jirka5]

rnbw: V Praze byly i starší dřevěné tramvaje dovybaveny zářivkovým osvětlením napájeným rovnou z troleje. Dojezdily se zahájením provozu Metra 9.5.1974.

Houmr: Podle čeho jsi poznal, že ty zářivky nejsou napájeny z měničů? Mimochodem, jaké napětí v troleji mají tramvaje v daleké zemi Nippon?

[houmr]

Nevím neměl jsem s sebou měřák a tak jsem ho neměřil jsem ho, ale očekávám někde mezi 500 a 1000 volty. Že to nebude z měniče jsem odvodil právě od toho, jak v té tramvaji všechny trubice svítily jen z poloviny. Jiné vozy měly svítidla jiná, obvykle domontovaná na tělese těchto původních a s trubicí poloviční délky. Pochopitelně s rovnoměrným světelným tokem po celé délce trubice. Někde jsem viděl i náhradu těmi pseudozářivkami s LED uvnitř.
Vím, že ss složka v blbě navrženém nebo vadném meniči dokáže udělat lecos, ale tady bych to skutečně šacoval to na přímé napájení.

[JirkaZ]

https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_town_tramway_systems_in_Japan

[pepik9]

Prý mají síť rozdělenou na 50 a 60 Hz. (netýká se šalin)

[samec]

Mňa zaujala ilustrácia vľavo na tretej fotke. Vie to niekto preložiť?

[houmr]

Nemáš chodit v tramvaji s baťohem na zádech...
To patří k bontonu MHD v Japonsku (krom ztišení telefonu a nemluvení...)

[Lukas-Peca]

Pražské T3 s odporovou výzbrojí (zrychlovačem) podle mě dojezdily s tím napájením zářivek přímo z troleje až do konce jejich provozu, tj. kolem roku 2020. Na pultě řidiče si jasně pamatuju ten přepínač polarity osvětlení a výstražnou cedulku, že se musí přepnout na konečné nebo nejpozději po hodině jízdy.

Mě spíše fascinovalo, že to přepínání nebylo řešené nějak automaticky.

[EKKAR]

...
Mě spíše fascinovalo, že to přepínání nebylo řešené nějak automaticky.

Bylo miliónkrát jednodušší a lacinější vyrobit cedulku nalepenou nebo našroubovanou nad manuální přepínač obsluhovanej řidičem, než vyvíjet automatickej přepínač polarity ...

[xsc]

Mechanický spínačky se přece běžně vyráběly....

[EKKAR]

Ano, založený na kyvadlovým hodinovým stroji původně se závažím, pozdějc s pérovým, elektricky natahovaným strojkem. A ohodně pozdějc se synchronním elektromotorkem, řízeným 50Hz sítí - představ si kyvadlový hodiny v tramvaji a pak se ještě sám sebe optej, kde taková tramvaj měla vzít 50Hz střídavinu pro řízení těch elektrickejch spínaček, když i pro zářivky používala stejnosměr? Prostě se šlo cestou technologicky nejlacinějšího řešení = poučenej člověk ovládající příslušně označenej přepínač.

[rnbw]

A polovodicov bol nedostatok, vyrabali sa hlavne celovodice