Měření napětí AD převodníkem při vyšších napětích

[Celeron]

Potřebuju měřit šestičlánkovou LiPol případně LiIon baterku přes balanční konektor na setiny Voltu v měřáku vnitřního odporu článků. To znamená jednotlivý vstupy maximum 4.25V, 8.5V, 12.75V, 17V, 21.25V a 25.5V.
Všechny běžný převodníky mají napájení 5V a tak napřímo jde měřit jen první vstup 4.25V max. Ostatní by se musely dělit na odporových děličích. Jenže mám obavu, že ty děliče vzhledem k přesnosti a tepelnýmu cestování nebudou úplně ideální. A už vůbec nevyhoví, že při měření vnitřního odporu se rozdíl napětí při měření bez zátěže a s zátěží hraje na rozdíl napětí a ty děliče s dělícím poměrem rovněž snižují rozlišovací schopnost až násobně.
Tak mě napadlo, jestli když dám místo "horního odporu děliče nějaký přesný reference, třeba LM336, jestli to nebude výrazně přesnější. Nojo, ale to by znamenalo, že na vstup 8,5V by musela být jedna, na 12,75V dvě v sérii atd.
To je asi blbost, navíc pokud jich bude víc v sérii tak se zase bude sčítat jejich chyba. Možná by to vyřešila TL431 s víceotáčkovým trimrem, v každý větvi jedna, ale zase by se to muselo na něčem kalibrovat.
Tak nevím, jak na to nejlíp.
PRCák má měřák vnitřního odporu článků, ale měří to jen jednotlivý články nebo celou baterii ale já to potřebuju jako měřák na připojení proudově na silový vývody baterky a napěťově na balanční konektor.

[PavelFF]

K čemu ti bude na 6míst přesný údaj 25V na celé baterce, když ti to nic neřekne o napětích jednotlivých článků?

[rnbw]

Mozes tam dat 6 galvanicky oddelenych prevodnikov, na kazdy clanok jeden...

[Celeron]

K čemu ti bude na 6míst přesný údaj 25V na celé baterce, když ti to nic neřekne o napětích jednotlivých článků?

Co třeba sčítání a odčítání napětí jednotlivých článků?

[Celeron]

Mozes tam dat 6 galvanicky oddelenych prevodnikov, na kazdy clanok jeden...

A můžeš mi nějaký galvanicky oddělený minimálně 12 bitový doporučit? A taky aby mě to finančně nezrujnovalo i obyčejný stojí několik set kaček kus.

[EKKAR]

A kdybys (teoreticky) učunil napájecí zdroj s 6 galvanicky oddělenýma výstupama, kde bys každej zvlášť napojil na příslušnej měřicí převodník = měl bys 6 samostatně měřících ADC, který bys na digitálním výstupu opticky oddělil od vstupu úplně nezávisle napájenýho procíku, kterým bys ty naměřený napětí dál vyhodnocoval? Já vím, není to jen vorloj, je to i katedrála k tomu vorloji, ale profivěci to jinak nedělají. Každej převodník samostatný plovoucí napájení a opticky oddělenej přenos do procu ...

[DukeNuke]

Galvanicky oddělené napájení třeba tímto? http://www.hezkyden.cz/shop/izolovany-dc-dc-menic-1w/

[PavelFF]

Pokud ti to stačí jen na setiny voltu a máš jen 12bitový převodník, tak je odporový délič do 25V vyhovující řešení. Pokud použiješ patřičně stabilní odpory, bude to přesnější než řetězec stabilizátorů a než 431.
Ale samozřejmě se to dá udělat jakkoli komplikovaněji a přesněji.

[rnbw]

Asi by som sa 🤐 na ten orloj a pouzil nejaky BMS IO a zneuzil ho len ako voltmeter. Bezne notebookove byvaju ale len na 4 clanky.

[Celeron]

Pokud ti to stačí jen na setiny voltu a máš jen 12bitový převodník, tak je odporový délič do 25V vyhovující řešení. Pokud použiješ patřičně stabilní odpory, bude to přesnější než řetězec stabilizátorů a než 431.
Ale samozřejmě se to dá udělat jakkoli komplikovaněji a přesněji.

Vyhovující? To těžko. Když budeš měřit jeden článek napřímo, tak budeš mít rozlišovačku 1. Pokud přes dělič budeš měřit šestičlánek, tak musíš dělit vstupní napětí cca 5 x a tím máš rozlišovačku rovněž cca 5 x nižší.

Když u toho šestičlánku vypálíš na TL431 cca 20V, tak rozlišovačka je stejná jako při přímým měření jednočlánku. Podle datašítu nemá TL431 žádný koleno, v podstatě rovná čára. A ta LM336 má v celým teplotním rozsahu -30 až +85℃ drift 3mV, což je mi vuřt, protože měření naprázdno a se zatěžovacím odporem je od sebe cca 1 sekundu.

[Celeron]

Asi by som sa <img src='modules/Forums/images/smiles/icon_ignore.gif' alt='obrazek_cenzura' border='0' /> na ten orloj a pouzil nejaky BMS IO a zneuzil ho len ako voltmeter. Bezne notebookove byvaju ale len na 4 clanky.

Nojo, ale na měření vnitřního odporu šestičlánku potřebuješ 6 napěťových vstupů na články a další dva na bočníkový měření napětí na zatěžovacím odporu. Nebo ty bočníkový dva vstupy nahradit proudovou sondou Přes I2C ale tam je zase problém s potenciálama.

[Celeron]

Galvanicky oddělené napájení třeba tímto? http://www.hezkyden.cz/shop/izolovany-dc-dc-menic-1w/

Vím, že to existuje, používám to pro napájení digitálních panelových měřáků pokud chci měřit od nuly. Nojo, ale to mě vyřeší jen napájení převodníků. Ale dál? I2C tam musí chodit obousměrně, takže 5 převodníků s optočleny to nevyřeší.
To už by bylo jednodušší připojovat jednotlivý články na jeden převodník přes dvojpólový minirelátka.
Zkusím se kouknout jak to dělají v procesorových modelářských nabíječkách, tam taky nějak měří napětí všech článků na jedno až šesti, nebo i více článkových bateriích.

[PCmaniac99]

Spousta modelářských nabíječek vnitřní odpor umí změřit a ukázat na display. I obyčejná imaxB6 po nahrání cheali charger software to umí.

https://github.com/stawel/cheali-charger

[jezevec]

Pro měření vnitřního odporu článků i accupacku jsem si koupil YR1035 PLUS.

[Celeron]

Vím o něm, psal jsem o tom hned na konci prvního příspěvku. Dokonce jsem ho měl půjčenej a zjistil jsem, že moje nabíječka Hota D6, co má měření vnitřního odporu při nabíjení, dost kecá. Proto jsem se chtěl pustit do svýho měření.
YR1035+ s těma dvouhrotama je problém měřit LiPolky, který nemají přístupný vnitřní vývody jinak než na balančním konektoru. U 18650 je to při vhodný konstrukci baterie na čepičkách naprosto bez problémů.