§ 26 řeší nouzové stání, ale to není jediná možnost použití výstražných světel. Ta je obecně řešena až v
§ 31.
§ 27 pak řeší místa a situace kde a kdy řidiči nesmí zastavit nebo stát. Pokud někdo stojí v místě kde to podle vyhlášky nesmí udělat a nejedná se při tom o situaci nezávislou na vůli řidiče tak se dopouští porušení
§ 27 bez ohledu na to zda použije výstražná světla či nikoli. Řidič používající v takových případech blikače se v podstatě veřejně doznává k porušení
§ 27 v tom smyslu, že jím odstavené vozidlo považuje za natolik nebezpečné, že to dává najevo tím zapnutím blikačů dle § 31. Policie by takové projevy sebeoznačování se za viníka tedy měla přednostně vyslyšet a udělovat častěji pokuty. Pokuty udělené státní policii jdou do státního rozpočtu. Aspoň se tím trošku sníží ty díry v rozpočtu. Pokud za to udělí pokutu městský strážník tak do jde zas do kasy města, ale i tam uvítají přínos do místního rozpočtu.
Když dostanou jen pokutu tak to pro mnoho řidičů není tak výchovné jako když jim odtáhnou auto. To může být pro mnoho řidičů větší trest než samotná pokuta. V místech kde se to děje nejčastěji by to tedy chtělo rychlé akce při nichž by měla policie k dispozici na zavolaní rychle smluvené odtahové vozidlo a jakmile by řidič opustil vozidlo na blikačkách tak by stačilo kdyby zavolal městský strážník na pochůzce a pak by vozidlo dočasně znehybnil botičkou do příjezdu odtahovky a poté co nejdříve nechal odtáhnout na smluvené odtahové parkoviště kde by si pak řidič kromě pokuty připlatil i za odtažení vozidla. Ono by si pak spousta lidí rozmyslela nejen parkovat kde nemají, ale i zapínat při tom ještě navíc blikačky.
Zdroj:
Silniční zákon (aktualizované znění)
§ 2
Vymezení základních pojmů
n) stát znamená uvést vozidlo do klidu nad dobu dovolenou pro zastavení,
o) zastavit znamená uvést vozidlo do klidu na dobu nezbytně nutnou k neprodlenému nastoupení nebo vystoupení přepravovaných osob anebo k neprodlenému naložení nebo složení nákladu,
p) zastavit vozidlo znamená přerušit jízdu z důvodu nezávislého na vůli řidiče,
Zastavení a stání
§ 25
(3) Při stání musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m pro každý směr jízdy; při zastavení musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m pro oba směry jízdy.
(4) Při zastavení a stání nesmí řidič znemožnit ostatním řidičům vyjetí z řady stojících vozidel. Při zastavení a stání vedle vozidla s označením "Označení vozidla přepravujícího osobu těžce pohybově postiženou" musí ponechat boční odstup nejméně 1,2 m.
(5) Zajíždí-li řidič za účelem zastavení nebo stání k okraji pozemní komunikace nebo k chodníku, musí dávat znamení o změně směru jízdy.
(6) Řidič vozidla, které zastavilo nebo stálo a opět vyjíždí od okraje pozemní komunikace nebo od chodníku, musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Řidiči autobusu hromadné dopravy osob nebo trolejbusu musí v obci řidiči ostatních vozidel umožnit vyjetí ze zastávky nebo ze zastávkového pruhu, a to snížením rychlosti jízdy, popřípadě i zastavením vozidla; řidič autobusu nebo trolejbusu přitom nesmí ohrozit zejména řidiče vozidel jedoucích stejným směrem.
§ 27
(1) Řidič nesmí zastavit a stát
a) v nepřehledné zatáčce a v její těsné blízkosti,
b) před nepřehledným vrcholem stoupání pozemní komunikace, na něm a za ním,
c) na přechodu pro chodce nebo na přejezdu pro cyklisty a ve vzdálenosti kratší než 5 m před nimi,
d) na křižovatce a ve vzdálenosti kratší než 5 m před hranicí křižovatky a 5 m za ní; tento zákaz neplatí v obci na křižovatce tvaru "T" na protější straně vyúsťující pozemní komunikace,
e) v připojovacím nebo odbočovacím pruhu,
f) u zastávky tramvaje, autobusu nebo trolejbusu bez nástupního ostrůvku v úseku, který začíná dopravní značkou "Zastávka autobusu", "Zastávka tramvaje" nebo "Zastávka trolejbusu" a končí ve vzdálenosti 5 m za označníkem zastávky, a tam, kde taková dopravní značka není, ve vzdálenosti kratší než 30 m před a 5 m za označníkem zastávky; je-li prostor zastávky vyznačen vodorovnou dopravní značkou "Zastávka autobusu nebo trolejbusu" nebo "Zastávka tramvaje", platí tento zákaz jen pro vyznačený prostor,
g) na železničním přejezdu, v podjezdu a v tunelu a ve vzdálenosti kratší než 15 m před nimi a za nimi,
h) v místě, kde by vozidlo zakrývalo svislou dopravní značku nebo vodorovnou dopravní značku "Směrové šipky" nebo "Nápis na vozovce",
i) ve vyhrazeném jízdním pruhu a jízdním pruhu pro cyklisty,
j) v jízdních pruzích vyznačených na vozovce mimo pravého jízdního pruhu,
k) ve vzdálenosti kratší než 5 m od začátku a konce vodorovné dopravní značky "Podélná čára souvislá" nebo nástupního ostrůvku tam, kde by mezi touto dopravní značkou nebo nástupním ostrůvkem a vozidlem nezůstal volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m,
l) na mostě,
m) v tunelu; to neplatí v případě nouzového stání na místě označeném dopravní značkou "Nouzové stání"; v případě nouzového stání musí řidič vypnout motor,
n) před vjezdem na pozemní komunikaci z polní nebo lesní cesty nebo z místa ležícího mimo pozemní komunikaci,
o) na vyhrazeném parkovišti, nejde-li o vozidlo, pro které je parkoviště vyhrazeno; to neplatí, jde-li o zastavení a stání, které nepřekročí dobu tří minut a které neohrozí ani neomezí ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, popřípadě neomezí řidiče vozidel, pro něž je parkoviště vyhrazeno,
p) na tramvajovém pásu,
r) na silniční vegetaci, pokud to není povoleno místní úpravou provozu na pozemní komunikaci,
s) na jiných místech, kde by tím byla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, zejména jízda ostatních vozidel.
(2) V době od 5.00 do 19.00 hodin je zakázáno stání tam, kde by nezůstal mezi vozidlem a nejbližší tramvajovou kolejnicí volný jízdní pruh široký nejméně 3,5 m.
(3) Na silnicích I. třídy a za snížené viditelnosti i na silnicích II. a III. třídy1) je mimo obec zakázáno zastavení a stání jinde než na místech označených dopravní značkou jako parkoviště.
(4) Na dopravním okruhu označeném dopravní značkou "Okruh" nebo "Změna směru okruhu" je zakázáno stání.
(5) O odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.
(6) Zákaz zastavení a stání podle odstavce 1 neplatí pro řidiče vozidel bezpečnostních sborů, ozbrojených sil a vojenského zpravodajství při plnění služebních povinností, řidiče vozidla obecní policie při výkonu její působnosti a řidiče vozidel jednotek požární ochrany, zdravotnické záchranné služby a Horské služby při řešení mimořádných událostí. Řidič tohoto vozidla je při zastavení a stání povinen učinit opatření nezbytná k tomu, aby neohrozil bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích nebo aby takové ohrožení co nejvíce zmírnil.
§ 26
(1) Otevírat dveře nebo boční stěny vozidla, jakož i nastupovat do vozidla nebo vystupovat z něho se smí jen tehdy, není-li tím ohrožena bezpečnost nastupujících nebo vystupujících osob ani jiných účastníků provozu na pozemních komunikacích.
(2) Řidič, který se hodlá vzdálit od vozidla tak, že nemůže v případě potřeby okamžitě zasáhnout, musí učinit taková opatření, aby vozidlo nemohlo ohrozit bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a nemohla je neoprávněně užít jiná osoba. Je-li vozidlo povinně vybaveno zařízením proti neoprávněnému použití musí je řidič užít. Řidič motorového vozidla nebo jízdní soupravy povinně vybavených zakládacími klíny jich musí užít, je-li třeba zajistit vozidlo nebo soupravu proti pohybu.
(3) Řidič motorového vozidla, které je povinně vybaveno přenosným výstražným trojúhelníkem, musí tohoto trojúhelníku užít po dobu nouzového stání, například při přerušení jízdy pro závadu na vozidle nebo nákladu, v důsledku dopravní nehody nebo pro náhlou nevolnost, jestliže takové vozidlo tvoří překážku provozu na pozemních komunikacích. Trojúhelník musí umístit na okraj vozovky tak, aby byl pro přijíždějící řidiče včas a zřetelně viditelný, a to ve vzdálenosti nejméně 50 m, na dálnici nejméně 100 m za vozidlem. V obci může být tato vzdálenost, vyžadují-li to okolnosti, kratší. Je-li motorové vozidlo vybaveno výstražným světelným zařízením, musí ho řidič užít nejméně po dobu, než výstražný trojúhelník umístí na vozovce.
§ 31
Výstražná znamení
(1) Je-li to nutné k odvrácení hrozícího nebezpečí, dává řidič zvukové výstražné znamení. Mimo obec může řidič dávat zvukové výstražné znamení i tehdy, je-li to nutné k upozornění řidiče předjížděného vozidla.
(2) Místo zvukového výstražného znamení smí řidič dávat světelné výstražné znamení krátkým přerušovaným rozsvícením dálkového světla nebo přepínáním potkávacích a dálkových světel; k upozornění řidiče předjížděného vozidla je smí dávat i v obci.
(3) Je-li nutné upozornit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích na hrozící nebezpečí, zejména v případech, kdy je nutné náhle snížit rychlost jízdy nebo zastavit vozidlo, dává řidič světelné výstražné znamení zapnutím výstražného světelného zařízení.
(4) Výstražné znamení se užívá jen po dobu nezbytně nutnou.