repase a provoz akumulátorů 2NKNU24

[martinklima4032]

Zdravím, zakoupil jsem 3 kusy neznámou dobu odložených dvoučlánkových NiCd baterií 2NKNU24. V článcích byl jen zbytek elektrolytu, asi z velké části zásluhou rozleptaných/chybějících těsnění na zátkách v kombinaci s inteligentním prodejcem, který baterie zabalil pootočené o 90st. Následoval tudíž trojnásobný proplach destilovanou vodou a nalití nového elektrolytu, kdy jsem pro snažší dostupnost použil obyčejný hydroxid sodný, jejž jsem zředil v koncentraci 0,22kg NaOH na 1l vody. Pouzdra všech tří baterií byla popraskaná na jednom boku a na víkách okolo zátek, kdy těmito vlasovými trhlinami prolílal při nabíjení elektrolyt. To bylo vyřešeno zalepením prasklin zvenčí epoxidem. U něj nevím, jak je na tom s odolností vůči louhům. Chybějící a rozleptané gumičky přetlakových ventilů na zátkách byly nahrazeny silikonovými bužírkami průměru 8 mm.

Baterie se podařilo nabít a uvést do provozuschopného stavu, avšak během opravy a provozu vyvstalo několik nejasností:

Jaké množství elektrolytu patří do jednoho článku? V obecných návodech pro repasi NiCd článků se uvádí hodnoty okolo 1 cm nad horní okraj elektrod, nicméně zde nad desky ještě vyčuhují kovové tyčky a není mi jasné, zdali mají být také ponořeny, nebo jsou elektrodami myšleny jen samotné desky.
Všechny články již brzy po zahájení nabíjení (~0,2C do dosažení ~1,7V/čl.) plynují a přes přetlakové ventily vyjma plynů odchází také louhový aerosol, který v prostoru okolo zátek postupně utvoří řídkou pěnu a během nabíjení znečistí víka baterií natolik, že je nutné je po konci nabíjení umýt. Nevím, zda je takové chování normální a napadá mne, zdali články nejsou přelité. Mezera mezi hladinou elektrolytu a zátkami je velká si 2 cm, rozdíl hladiny ve vybitém a nabitém stavu je zanedbatelný.
Tyto věci by nejspíš dokázal objasnit návod od výrobce, ten se mi však bohužel nepodařilo na internetu najít, stejně jako jakékoliv další bližší informace specifické pro tyto baterie.

Poté bych se ještě chtěl zeptat na rozdíl mezi NaOH a KOH z hlediska použití jakožto elektrolytu. Zatímco někde se lze dočíst, že jediný rozdíl ve prospěch KOH je vyšší výkon za nízkých teplot, jinde je NaOH silně nedoporučován a v jeho neprospěch uváděn výrazně vyšší vnitřní odpor článku či kratší životnost. Jiný zdroj pak zase doporučuje NaOH kvůli lepší obnově původní kapacity. Co tedy ve skutečnosti použití NaOH místo KOH způsobí?

[Crifodo]

všechny odpovědi na předložené dotazy najdeš v
https://www.databazeknih.cz/knihy/provo ... oru-387739
někde jsem ji měl staženou, samozřejmě to teď v rychlosti nenajdu.
souhrnné informace bývaly i na webu Saft-Ferak, pokud to někdo nezmodernizoval. Na hladinu elektrolytu se lil speciální olej, ten některým neplechám zabránil.

[martinklima4032]

Web saft-ferak.cz již neexistuje, adresa je přesměrována na saft.com. Starší verze stránek je dostupná přes archive.org, avšak o řadě NKNU tam není ani zmínka. Jsou tam jen obecné informace o jejich NiCd článcích řady KPM/KPL/KPH. Potřeboval bych informace přímo k 2NKNU24, abych věděl, jestli tam s hladinou elektrolytu není nějaká podobná zrada, jako u článků NKDU pro přenosné svítilny, kde se dolévá jen do 1/3 a dále je elektrolyt rozváděn porézním separátorem.
O zalití elektrolytu olejem jsem uvažoval kvůli ochraně před zvětráním, avšak nejsem si jist, co olej udělá, až při další výměně elektrolytu smočí elektrody. Obávám se, že z té porézní hmoty ho pak už žádná síla ven nedostane.

[sis2]

Nejsou někde ke stažení staré spojařské předpisy? 2NKNU24 jsou baterky používané třeba v R-105. Tam by o ošetřování baterek mohlo něco být. Tzn. předpisy Spoj-21-43 nebo 21-51.
Jinak co se pamatuju, tak kluci na baterkárně se s tím moc nepárali, baterky se dolejvaly tak centimetr nad desky a ten bílej šlem se po nabití ostříkal vodou, případně odrbal rýžákem, baterky se nechaly oschnout a byly připravené k výměně...
Nabíjel bych je pomalu, spíš 0,1 C.

[Sandal]

To že články plynují, je naprosto normální. Plynování nezamená konec nabíjení jako u olova. Nabíjení NiCd otevřených článků, vyžaduje k plnému nabití asi 300% kapacity článku. NiCd jsou prostě žrouti vody, a tím spíše, když je elektrolyt NaOH., se kterým trochu klesá už tak mizerná účinnost.

[martinklima4032]

Děkuji za odpovědi. Spojařské předpisy se mi stáhnout nepodařilo, našel jsem jen několik stránek s jejich výčtem, avšak bez odkazů ke stažení. Hladina elektrolytu 1 cm nad deskami přibližně odpovídá současnému stavu, takže jsou baterie asi nalité správně.
Ještě bych potřeboval vědět, jak je to s tím aerosolem. Je normální, že ho při plynování článku unikne takové množství, že zcela pokryje víko souvislou vrstvou louhu? Vždyť pak článek přichází nejen o vodu, ale i o účinnou složku elektrolytu, a pak musí při dolití destilovanou vodou docházet k jeho zředění. Lze případně tvorbě aerosolu zabránit zalitím elektrolytu olejem a nehrozí zničení článků nasáknutím oleje do elektrod při další výměně elektrolytu?

[martinklima4032]

Ještě mě napadlo, zdali se nemají zátky článků při nabíjení povolit. V návodu pro připojení akumulátorů na vnitřní straně zadního víka radiostanice R105 se totiž píše "svorky pevně zašroubovat, zátky dotáhnout", což působí dojmem, že při nabíjení bývají povolené. Stále dotažené zátky s přetlakovými ventily by sice měly bránit vniku vzduchu dovnitř článku, avšak tato "hermetičnost" stejně zanikne při prvním dolití vody.

[Sandal]

Krátkodobé vnikání vzduchu článkům nevadí. Jde o oxid uhličitý, a toho je ve vzduchu jen maličko. Vyloženě prskat elektrolyt by článek rozhodně neměl.
Poslechni si tohoto člověka, zvláště ve třetí minutě https://www.youtube.com/watch?v=JFtPuL7o7P0

[kbulda]

Návod

[kbulda]

další

[kbulda]

další

[kbulda]

a poslední

[martinklima4032]

Za návod velmi děkuji, dle něj je v článcích nyní elektrolytu málo (desky těsně ponořené). Zkoušel jsem trochu elektrolytu odsát, avšak rezerva byla velmi malá, odebraný objem činí přibližně 40ml na všech 6 článků, takže přelité asi nebyly.
Elektrolyt přímo z ventilů neprská, nýbrž postupně okolo gumiček prolíná až vytvoří vrstvu, která následně díky ucházejícímu plynu napění. Pěna následně vyplní prostor límce okolo zátek a praskání jejích bublin rozstřikuje elektrolyt okolo. Pokud krátce po vypnutí nabíječky odšroubuji zátku, tak hladina nijak znatelně zvýšená není a rozhodně se víka nedotýká - prolínající elektrolyt tedy musí pocházet z aerosolu, který se nad hladinou vytvoří. Otázka tedy je, lze-li nežádoucí tvorbě aerosolu a jeho unikání zabránit.

[Crifodo]

Při nabíjení, jak se i v návodech píše, jsou zátky článků vyšroubované, v případě že nemají pryžové ventilky, se do článků vracejí až po několika hodinách.
Vzhledem k tomu, že elektrolyt se mění maximálně po roce, někde se udává i 2x za rok, je ředění aerosolovaného elektrolytu dolitím těch pár maximálně procent destilky nepodstatné.