Ceny kroucené dvojlinky a těch extenderů budou srovnatelné s optickým kabelem a media-konvertory. Na tu dvojlinku se při bouřce cokoliv naindukuje a extendery půjdou do kytek.
Kolega měl 60 metrový převěs mezi dvěma paneláky a po třetí výměně levných switchů přešel na optiku. Od té doby má klid.
Jaký modul pro dvoubodovou komunikaci po drátě?
Moderátor: Moderátoři
Pro nové stanice se mezi domy po sídlišti pokládala optika do země a tu novou kabeláž včetně media konvertorů (optika/ethernet) dodávala pro zadavatele úplně jiná firma. My jsme pro nové stanice dodávali jen nový řídící systém, který jsme na jednotlivých nových stanicích pak napojili na ethernetové zásuvky na těch media konvertorech.
Nicméně na jiném sídlišti kde jsou staré stanice a měnil se v nich jen řídící systém jsme měli od zadavatele pevně danou podmínku, že musí být zachována původní kabeláž, která tam byla položená už v minulosti (cca před 30-ti lety) a je v zemi. Starý řídící systém komunikoval desítky let po té staré kabeláži v zemi přes RS485 po jednom páru a ethernet na stanicích vůbec nebyl. Před výměnou za nový řídící systém se rozhodlo, že na stanicích bude ethernet, ale podmínkou bylo zachování staré kabeláže. Nikdo by nám nezaplatil za tahání optiky mezi domy po sídlišti. Proto jsme použili zmíněné VDSL2 extendery a žádná kabeláž se netahala, protože se prostě použila ta stará co byla v zemi už z minulosti a páry z té kabeláže byly vyvedeny na jednotlivých stanicích také v minulosti. Ty extendery jsou v provozu už přes rok a zatím žádný z nich neodešel.
Nicméně na jiném sídlišti kde jsou staré stanice a měnil se v nich jen řídící systém jsme měli od zadavatele pevně danou podmínku, že musí být zachována původní kabeláž, která tam byla položená už v minulosti (cca před 30-ti lety) a je v zemi. Starý řídící systém komunikoval desítky let po té staré kabeláži v zemi přes RS485 po jednom páru a ethernet na stanicích vůbec nebyl. Před výměnou za nový řídící systém se rozhodlo, že na stanicích bude ethernet, ale podmínkou bylo zachování staré kabeláže. Nikdo by nám nezaplatil za tahání optiky mezi domy po sídlišti. Proto jsme použili zmíněné VDSL2 extendery a žádná kabeláž se netahala, protože se prostě použila ta stará co byla v zemi už z minulosti a páry z té kabeláže byly vyvedeny na jednotlivých stanicích také v minulosti. Ty extendery jsou v provozu už přes rok a zatím žádný z nich neodešel.
Naposledy upravil(a) Valdano dne 03 srp 2023, 00:20, celkem upraveno 1 x.
Vůbec tu nepadla zmínka, kudy ta kroucená dvojlinka v délce až 1500m povede. Pokud by se zakopávala do země, tak to nedává žádný smysl, když by stála 4-5 Kč za metr a nějaká chránička + výkop by vyšly na násobky této ceny. Navíc mimo paneláky s hromosvody a v malé hloubce by se na ni mohlo taky naindukovat cokoliv.
Tazatel nezmiňuje důvody proč nechce použít optiku ani nic bližšího k rozmístění kabeláže. Pokud se má v současné době nakupovat a tahat kabeláž nová pak bych také navrhoval optiku a souhlasím s tím, že celková cena komponent by byla pravděpodobně srovnatelná. Dvojice konvertorů optika/ethernet pro spojení bod/bod vyjde v současnosti levněji než jeden kus toho VDSL2 extenderu, ale optická kabeláž pro venkovní použití zas bude dražší než stíněný venkovní kablík s jedním nebo dvěma páry, ale při té zmiňované vzdálenosti se to pak v celkovém součtu pravděpodobně srovná. My jsme použili ty VDSL2 extendery pouze v těch místech kde měl zadavatel pevně daný požadavek na zachování původní staré kabeláže, a to včetně ochran, které jsou tam rozmístěny. Tam jsme tedy žádnou novou kabeláž netahali a na stanicích jsme na starou původní kabeláž napojili jen ty extendery.
Tazatel zmínil, že je by to mělo být pro nějakou (telemetrii) do embedded zařízení. Možná půjde o nějaký kutilský projekt, který si chce zrealizovat pouze svépomocí a z toho dělat zakončování tj. připojení koncovek na optický kabel má větší obavy a tak raději volí dráty, které jsou možná z jeho pohledu pro kutilské zpracování přijatelnější.
Z hlediska ceny nejspíš ani neuvažuje o použití přepěťové ochrany VDSL linky. Dala by se použít třeba tato. Pokud odejde ochrana a extendery přežijí tak vyjde případná oprava cenově na polovinu něž kupovat nové extendery. U optiky by úvahy o potřebě přepěťové ochrany odpadly.
Nevíme ani jestli už pro to má třeba nějak připravenou trasu a nebo jestli si ji bude teprve připravovat, ale pokud si to chce dělat všechno jen sám vlastními silami, a to včetně přípravy kabelové trasy tak na tom případném výkopu ani tak nebude hrát roli cena jako spíš čas, který tomu věnuje.
Všechno jsou to jen spekulace a nic konkrétnějšího k tomu nevíme.
Z hlediska ceny nejspíš ani neuvažuje o použití přepěťové ochrany VDSL linky. Dala by se použít třeba tato. Pokud odejde ochrana a extendery přežijí tak vyjde případná oprava cenově na polovinu něž kupovat nové extendery. U optiky by úvahy o potřebě přepěťové ochrany odpadly.
Nevíme ani jestli už pro to má třeba nějak připravenou trasu a nebo jestli si ji bude teprve připravovat, ale pokud si to chce dělat všechno jen sám vlastními silami, a to včetně přípravy kabelové trasy tak na tom případném výkopu ani tak nebude hrát roli cena jako spíš čas, který tomu věnuje.
Všechno jsou to jen spekulace a nic konkrétnějšího k tomu nevíme.
Že by řešil výkop, věcná břemena, chráničku/trubičku a nakonec do ní zafouknul kroucenou dvojlinku, aby ušetřil 3 kč za metr. Tak jo no.
P.S. Někdy tu @kulikus psal o nějakém ostrově, takže jestli chce vzít krumpáč, špicí udělat drážku a do ní zašlapat dvojlinku, tak budiž, ale ta bude na 1500m lapač všeho.
P.S. Někdy tu @kulikus psal o nějakém ostrově, takže jestli chce vzít krumpáč, špicí udělat drážku a do ní zašlapat dvojlinku, tak budiž, ale ta bude na 1500m lapač všeho.
Obyčejná dvojlinka bez stínění by to být neměla. Jak už jsem zmínil stíněný kablík s jedním nebo dvěma páry s tím, že jeden pár použije a druhý bude do rezervy pro "strýčka příhodu".
Ty VDSL extendery mají určité opravné mechanismy pro případy rušení. Takže do určité míry zvládnou fungovat i kdyby tam nějaké to rušeníčko bylo, ale nestíněnou dvojlinku bych ani tak na takové vzdálenosti nedoporučoval. Pohrát si může s nastavením přepínače DIP2 tj. volba ochrany proti rušení. Pro méně zarušenou linku může zkusit použít G.INP což by nemělo mít až tak negativní vliv na celkovou propustnost a zároveň se vyhneme latenci, ke které dochází při volbě Interleave. Pokud ovšem bude linka horší kvality, vyplatí se zřejmě použít volbu Interleave, protože s G.INP by opakování paketů bylo na více zarušené lince tak časté, že by výsledná propustnost byla horší. Nicméně při volbě Interleave je potřeba počítat s vyšší latencí.
Pokud jde o nějaký kutilský projekt tak věcná břemena nejspíš řešit vůbec nebude. Jestli je to v nějakém odlehlém místě tak si to prostě natáhne, zahrabe a hotovo. Když někde poblíž šlehne blesk tak holt smůla. V lepším případě pak vymění jen extendery a pojede to dál.
Ty cca 30 let staré kabely tažené v zemi co jsme použili s již zmíněnými VDSL2 extendery jsou položené cca půl metru až jeden metr pod zemí v chráničkách. K tomu si vše zadavatel vyřešil už dávno v minulosti a teď to chtěl jen zachovat. Několik desítek let až do loňského roku po těch kabelech fungovala komunikace přes RS485 a přepětím zničených zařízení bylo za těch cca 30 let naprosté minimum. VDSL2 extendery tam fungují přes rok a zatím žádný zničený.
Ty VDSL extendery mají určité opravné mechanismy pro případy rušení. Takže do určité míry zvládnou fungovat i kdyby tam nějaké to rušeníčko bylo, ale nestíněnou dvojlinku bych ani tak na takové vzdálenosti nedoporučoval. Pohrát si může s nastavením přepínače DIP2 tj. volba ochrany proti rušení. Pro méně zarušenou linku může zkusit použít G.INP což by nemělo mít až tak negativní vliv na celkovou propustnost a zároveň se vyhneme latenci, ke které dochází při volbě Interleave. Pokud ovšem bude linka horší kvality, vyplatí se zřejmě použít volbu Interleave, protože s G.INP by opakování paketů bylo na více zarušené lince tak časté, že by výsledná propustnost byla horší. Nicméně při volbě Interleave je potřeba počítat s vyšší latencí.
Pokud jde o nějaký kutilský projekt tak věcná břemena nejspíš řešit vůbec nebude. Jestli je to v nějakém odlehlém místě tak si to prostě natáhne, zahrabe a hotovo. Když někde poblíž šlehne blesk tak holt smůla. V lepším případě pak vymění jen extendery a pojede to dál.
Ty cca 30 let staré kabely tažené v zemi co jsme použili s již zmíněnými VDSL2 extendery jsou položené cca půl metru až jeden metr pod zemí v chráničkách. K tomu si vše zadavatel vyřešil už dávno v minulosti a teď to chtěl jen zachovat. Několik desítek let až do loňského roku po těch kabelech fungovala komunikace přes RS485 a přepětím zničených zařízení bylo za těch cca 30 let naprosté minimum. VDSL2 extendery tam fungují přes rok a zatím žádný zničený.
kulikus píše:Je to kutilský projekt - krátkodobé měření pod vodou ve větší až velké hloubce.
Zvažte možnost měřit a zaznamenávat data off-line, při kterém by nebylo potřeba přenášet žádná data na dálku viz popis dále.
Tento postup předpokládá, že bude možné např. do Arduina předem naprogramovat postup při měření tak, aby v průběhu měření nebylo potřeba zadávat vzdáleně nějaké proměnlivé parametry měření. Pokud to předem naprogramovat možné není pak pro tento případ nebude off-line postup možný.
Udělat malou vodotěsnou krabičku schopnou odolat tlaku vody v příslušné hloubce. Uvnitř té krabičky, která by se ponořovala pod vodu i s příslušným čidlem by bylo třeba Arduino napájené z baterie. Arduino by četlo data z čidla a zapisovalo by je třeba do textového souboru ve formátu CSV na SD kartě umístěné rovněž uvnitř krabičky.
Po připojení baterie byste krabičku hermeticky uzavřel a poté ji ponořil do příslušné hloubky zavěšenou jen na ocelovém lanku. Po provedení měření byste krabičku vytáhl, otevřel, odpojil baterii a vyjmul SD kartu.
CSV soubor se záznamem dat byste pak z SD karty načetl třeba v notebooku a naimportoval třeba do Excelu nebo třeba Calcu v OpenOffice apod. kde byste si pak mohl data i vyhodnotit.