Vkládání zajímavých obrázků III
Moderátor: Moderátoři
A kutilmile - nelituju tě
To nie sú farebné fotky. To sú kolorované fotky.
Dojem "kolorovanýho snímku" dělá barevný podání materiálu fy. AGFA, který bylo vždycky takový vyblitý až do zelenkava - pamětníci vědí. Byl to za komančů v podstatě jedinej na trhu dostupnej materiál
V článku chybí informace, zda šlo o barevnou inverzi (tedy diák, šlo by o AgfaChrome), nebo o negativ
Některé z "unikátních" strýcových fotek z invaze bratrských zemí (fotek existujou mraky jako zde od Reuters) vypadají fakt jako čb kolorované, ale nevíme jestli je to špatným skladováním nebo následnou barevnou korekcí pro dramatizaci, jiné fotky jsou totiž celkem kvalitní. Což nedává smysl u snímků z jedné šarže materiálu a stejného zpracování.
Pro srovnání namátkou z webu jiné fotky údajně z Agfacoloru z téže doby a tedy kvality materiálu:
Pokud jde o Fotochemu, Fomacolor někdy od roku 1957, Fomachrom cca 1971 (Hradec koncem 60tek do roku 1972 přestavoval výrobní linky).
K dostupnosti "za komančů" pokud je tím míněna epocha do konce roku 1989, vždycky především platilo Kdo chce opičku, musí mít na banány: negativní filmy i inverze byly, i když v půlce sedmdesátek vzhledem k limitovanému kapesnému jsme je nekupovali tak často. Laboratorní zpracování podomácku v osmdesátkách nebyl žádný horor, dokonce ani v ubohém panelákovém bytečku. Aditivní míchací hlava Meopta k Magnifaxu, trocha péče o teplotní stabilizaci lázní. Kvalita filmů/papírů a to i Foma/Orwo mohla být dobrá až výborná, velmi přímo úměrná kvalitě zpracování a skladování.
Barevné fotky tříd z šedesátek a "stereokotoučky" Meopta z té doby jsou naopak ilustrací, jak to vypadá když se laboratoři nevěnuje péče. Barevně vyblité humusy ovšem dokázal dělat i Barrandov třicet let potom.
Historie Agfa a kvalita materiálů:
https://www.photomemorabilia.co.uk/Colo ... _Agfa.html
Ty vyblité barevné černobíle vypadající materiály Agfa se vyskytovaly v třicátých letech. Strýc měl předpokládám novější šarži.
Kupodivu to nebylo nijak pozorovatelně pomalejší, než namíchání barvy světla na míchací hlavě. Něco fotek jsem se nadělal, protože ty si častěji někdo prohlédl, šlo to i bez zatemnění a projektoru.
No a diapozitivy? Na Agfachrom Professional jsem fotil na přání ženicha (profesionálního fotografa) jen jednou. Neviděl jsem ani jeden. Možná se jednou promítaly během těch 5 let, co byl ženatý, ale pak už vůbec ne. Na Orwochrom jsem vyfotil jen jeden film, ta šílená rudá mě vrhla k Fotochemě.
Možná i proto, že jsme po osmašedesátém byli na sytou rudou obzvláště alergičtí...
Pak jsem už na diáky používal Fomachrom D a vozil ho k vyvolání přímo do fabriky v Hradci. Použití polarizačního filtru a jeho správné natočení před objektivem foťáku na tom materiálu vykouzlilo barvy hodné dražší inverze. Jinak Fomachrom D uměl skvěle barvy podzimu...
On vlastně každý materiál chtěl svoje už od volby záběru.
V příloze jsou skeny diáků o pár let mladších a je znát, že už to byl slušný materiál. Do půlky sedmdesátých let byly ty materiály na našem trhu sice použitelné, ale dlouhodobá stabilita barev je dnes jen pro otrlé.
- Přílohy
- Hubert_79
- Příspěvky: 8066
- Registrován: 24 pro 2017, 00:00
- Bydliště: Praha 6 - Petřiny
- Kontaktovat uživatele:
Jo, měla. Udělal jsem překlep a ještě ho 2x zkopíroval. Už to opravuji. Jo a Sonar MC Auto jsem měl, taky 2,8/135. Škoda ale času, než se při výměně chytil závit. Na druhou stranu - za ty peníze to vše udělalo spoooustu kvalitních snímků.
Hill
Bylo to opravdu focené na barevný negativ a NEJSOU to kolorované ČB fotografie. Strejda byl po většinu života nadšený fotograf, jen barvu si doma nikdy nevyvolával. Svoje první foťáky jsem měl právě od něho, a dodnes oplakávám Prakticu FX-3 s Tessarem 50/2.8, kterou jsem rozbil při nehodě v Chorvatsku (dal jsem si před lety šeredně na tlamu a švihnul s ní do slané louže na šutrech).
Různá kvalita snímků má, pokud je mi známo, prosté vysvětlení. Expozice ve spěchu nahrubo odhadnutá. Pak si myslím, že to jsou nejspíš skeny z fotopapíru, v některých případech výřezy. Původní negativ se totiž podle mého nezachoval.
Ty materiály pro Reflex byly vytvořené v roce 2008, na čtyřicáté výročí okupace (mám doma to číslo tištěné). Od té doby je několikrát na další výročí recyklovali. Dnes je strýci něco přes osmdesát...
ransom píše:Různá kvalita snímků má, pokud je mi známo, prosté vysvětlení. Expozice ve spěchu nahrubo odhadnutá. Pak si myslím, že to jsou nejspíš skeny z fotopapíru, v některých případech výřezy. materiály pro Reflex byly vytvořené v roce 2008, na čtyřicáté výročí okupace (mám doma to číslo tištěné). Od té doby je několikrát na další výročí recyklovali.
Pokud má strýc aspoň ty fotky na papíře, tak by se dalo posoudít jestli to selektivní nezachování barev tam fakt bylo nebo to vylepšila redakce, to co k výročí vždycky zrecykluje. (červené zábradlí na jinak čb fotce, obvykle první vyšisujou červené a žluté části spektra působením UV).
Jo a když to jde, skenovat do málo komprimujícího formátu - i když to zabere šílenej objem dat, ty informace v základním skenu jsou nedocenitelný - nikdy nevíte, jestli se v budoucnu nenachomejtnete k něčemu lepšímu, co bude schopný s tou digifotkou pracovat líp - a s něčím zpraseným jpegovskou kompresí už to nepude. Takže skenovat do bitmapy (.bmp) nebo portablu (.png), ukládat do archivu takhle surový neopracovaný - a pak teprve s tím dělat.
A černobílý obrázky rozhodně neskenovat v režimu "černobílý" - tam nikdy nemáte kontrolu, co ten kterej program ve skeneru nebo následným zpracování posoudí, že je na předloze ještě dost světlý, aby to prohlásil za bílou a naopak co je už dost tmavý, aby to označil za černou. Minimálně to udělá zubatý okraje a černý tečky do bílejch ploch. Černobílá předloha se vždycky skenuje minimálně do stupnice šedi, protože snížení rozlišení kontrastu se dá následně učunit mnohem jednodušším způsobem, nebo (nejlepší řešení) se čb předloha oskenuje BAREVNĚ a následně se z ní pomocí filtrace barev odstraní i zažloutnutí nebo jinak barevný fleky, který by samotnej černobílej sken jednoduše udělal černý i na skenu.
"Kváfně" je tenhle smrtelnej hřích vidět na souborech originálně vydavatelstvím na CD vydanejch starejch ročníků Amár, kde si někdo chtěl ušetřit práci a těm ročníkům řekněme před rokem 2000 naskenoval barevně jen obálky, zatímco vnitřek tištěnej NOVINÁŘSKÝM RASTREM VYTVÁŘEJÍCÍM STUPNICI ŠEDEJCH TÓNŮ naskenoval bohužel jenom čistě černobíle. Ano, vyšly mu menší soubory, texty i schémata jsou většinou jakž-takž čitelný, ale fotky a cokoliv dalšího, co v tisku bylo "podložený" šedivou barvou libovolný intenzity (rámečky, obsahy, popisky nebo nadpisy rubrik), to je na těch skenech beznadějně černý jako přepálenej negativ ... I proto si radši všecky tyhle starší čísla archivuju v původní papírový podobě přes to, že mi moje polovice nadává, že by mi ty archívní CD klidně i koupila - NECHCI, DĚKUJU PJEKNĚ ...
A kutilmile - nelituju tě
L2 jsem si koupil někdy okolo 1977-8 a byl na tom objektiv 2,8 . Myslím, že na prospektu k ní byl lepší.Hubert_79 píše:nebyla ta padesátka na Prakticu světelná 1,8?
Do roku 1980 se dala Praktica L2 koupit s Tessarem 2,8/50. Právem se Petzvalově Tessaru říkalo "orlí oko fotografie", protože snímky s ním měly jemnější detaily, než s Pentaconem. A to jsem mohl ostřit, jak chtěl přesně, stejný materiál vyvolaný v Atomalu na jemné zrno nafocený s Tessarem byl vždy o něco ostřejší. Přitom vlastně z Tessaru ty další objektivy vycházely.
Hill
Fyzická renovace prostě nejde. Jenom kvalitně naskenovat a potom v PC digitálně opravit a následně vytisknout na fotopapír.bu2520 píše:mohu mít dotaz, jak je to s renovací fotek nezničí se ta původní fotka renovací? Mám vzácnou rodinnou fotku z roku 1914 a je poněkud vybledlá, rád bych jí nechal renovovat, jen se bojím aby nebyla renovace dočasná a pak fotka znehodnocená.
Kecáš, Břeťo. Jde to, jsou na to poměrně dost dobře ověřený postupy z doby, kdy digitalizace neexistovala. Jednak se dala fotka přefotografovat na listovej negativ, tam poretušovat a vykopírovat na novej fotopapír, čímž se dalo pomocí korekce expozice i samotnou chemickou cestou při vyvolávání odstranit zažloutnutí podložky i částečný vyblednutí zčernalýho stříbra v emulzi, nebo se daly určitý chemický postupy aplikovat i na samotnou historickou fotku - KTERÝ ALE SAMOZŘEJMĚ HROZILO POŠKOZENÍ AŽ ZNIČENÍ, přesně jak píše Franta - když se totiž nějakej chemicko-fotografickej postup z libovolnýho důvodu nepoved, v drtivý většině případů už byl nevratnej. Digitální zpracování proto přineslo spoustu výhod včetně zachování originálu v nezměněný podobě. To, že se ta fyzická renovace chemickou cestou běžně nedělá ještě neznamená, že to nejde udělat ...p32 píše:Fyzická renovace prostě nejde. Jenom kvalitně naskenovat a potom v PC digitálně opravit a následně vytisknout na fotopapír.bu2520 píše:mohu mít dotaz, jak je to s renovací fotek nezničí se ta původní fotka renovací? ....
A kutilmile - nelituju tě
Jedna věc je, že to nejspíš bylo focené s jednou expozicí nastavenou na začátku, v různých světelných podmínkách (úzké ulice, něco na slunci, něco ve stínu, něco v čoudu). Nemám tuchy kdo a jak to skenoval, jestli se třeba nepokusil to po skenu upravovat a nezvoral to.
Ze strejdy už nevymámím asi nic. Nepodařilo se mi z něj dostat ani starý mgf pásky - nahrávaný v tutéž dobu na B4. Jsou na nich hodiny rozhlasovýho vysílání. Nějaký odvázaný zábavný pořady před a krátce po okupaci, než to zatrhli, jako památka na tu dobu.
Mimochodem, v 68. jsem taky fotil na barevný film, ale abych to hledal, tak to už vůbec ne. Mám toho od té doby tolik, že to raději vyhodím než abych někoho přesvědčoval, že to není posbírané od sousedů.