šum nábojového zesilovače s bootstrap vazbou

Základní principy, funkce, rovnice, zapojení - t.j. vše, co byste měli vědět, než se pustíte do praktické realizace elektronického zařízení

Moderátor: Moderátoři

Odpovědět
Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
danhard
Příspěvky: 6639
Registrován: 05 bře 2007, 00:00
Bydliště: Jesenice u Prahy

#136 Příspěvek od danhard »

Jasně že se to měří v nějakém frekvenčním a časovém intervalu, ono by to ani dc nešlo.
První stupeň slouží jen k zesílení abyses dostal nad šum a hlavně na nízkou impedanci zdroje, stačí tedy zesílení cca 10x a při 100MHz oz se dostaneš na šířku pásma 10MHz,
Věnuj pozornost tomu singl napájení, 10V (12V) je vhodný kompromis pro napájení sondy +15V, je tam jen jeden stabilizátor a stačí odstup PSR pro 1mV rušení v napájení.
Taky se dělá dost levných rychlých dvojitých oz s 12V napájením do dalších stupňů zesílení a taky za rychlost se platí odběrem, takže tě také zajímá celkový příkon.

Dobré je ale mít vyvedený dc stav prvního stupně (pomalý, přes 10k odpor) pro diagnostiku a kontrolu pracovního bodu.

Zvyšování odporu ve zpětné vazbě snižuje odolnost proti dark current a odpory přes 10M můžou mít zvýšený šum, takže to může být šumově kontraproduktivní.

U těch BPW jsem myslel, že by každá dioda měla svůj zesilovač a byla by to taková kamerka :D

Co používáte za scintilátor ? křemíkové detektory jsou dobře citlivé na začátku IR pásma, na detekci scintilátoru se spíš hodí UV detektory.
Uživatelský avatar
Cust
Příspěvky: 7239
Registrován: 17 led 2007, 00:00
Bydliště: Milotice u Kyjova

#137 Příspěvek od Cust »

Ok, na singl napájení se mrknu. Celkový příkon byl důležitý teď, jelikož šlo o měření ve vakuu a tam se to dost blbě chladí. Jinak mě síše zajíá ten šum.
Scintilátor teď kolegové použili CsI(Tl) - potřebují měřit energetické protony a ionty - ty se tam musí zastavit, aby změřili jejich celou energii. Já teď chci zkusit měřit Radium linku 186 KeV, asi si koupím z Liberce Cry19, je to nějaký těžký krystal od Cryturu a tam chci použít ten SiPM (ten je citlivý spíše na modré světlo), jak jsem dal odkaz výše. Osobně mám radši měření přímo v křemíku. Ale sežeň nízkošumovou PIN diodu o objemu pár kubíků. :-)
Co se týče těch kamer, tak to dělají kamarádi z ÚTEF, založili si na to vlastní firmu - nechybělo mnoho a nechal jsem se tam přetáhnout. :-) https://advacam.com/
Jediný rozdíl oproti tomu tvému poli diod je ten, že oni mají velkoplošný plátek křemíku s PN přechodem a pod ním po 50 µm nabondované preampy (jedná se tedy o dva plátky Si nad sebou, jeden s elektronikou, druhý jako detektor navzájem propojené "kuličkami" s rastrem 50 µm). Výhoda tohoto řešení je ta, že v detekčním křemíku dochází ke sdílení náboje mezi jednotlivými pixely. To sdílení je navíc závislé na interakci. Když interaguje gama/elektron, rozsvítí jeden pixel, když tam přilítne alfa, tak těch pixelů rozsvítí habakuk - jde to používat jako mlžnou komoru.
Uživatelský avatar
danhard
Příspěvky: 6639
Registrován: 05 bře 2007, 00:00
Bydliště: Jesenice u Prahy

#138 Příspěvek od danhard »

CsI je na křemík asi pužitělné, to je přibližně žlutá ?
Ale poměrně dlouhý dosvit, kolem 1us.

S těma diodama v rastru to byl jen takovej domácí nápad na zkoumání plošného rozložení záření.

Hodí se to třeba na kontrolu úhlu vyzařování záříčů :D

Prostě když si doma uplácám rentgenku, tak chci vidět jak mi svítí :lol:

Se šumem vysokohmových odporů to chce vyzkoušet.
Já mám špatnou zkušenost s Tk a s napěťovu závislostí, to tu nevadí.
Stejně jsem počítal v domácích podmínkách tam dát 3x 10Mohm smd 0805.

Prostě na tom vstupu záleží na každé součástce, která tam tlačí šum, nebo rušení.
Uživatelský avatar
Cust
Příspěvky: 7239
Registrován: 17 led 2007, 00:00
Bydliště: Milotice u Kyjova

#139 Příspěvek od Cust »

Jop, je fakt, že u těch vysokoohmáčů to chce mít prověřené, už se tam budou projevovat i jiné šumy než tepelné. Já použil něco obyč 5 % v 0603. V podstatě ani jiná pouzdra nevedu jako šuplíkové zásoby.

CsI dává něco okolo té žluté/zelené...
Jinak v této aplikaci dosvit nevadí, je to všechno docela pomalé.
Když mají detektor na trigger, např při přesném časování bunchů z cyklotronu při time of flight měření neutronů, tak tuším používají jen PIN diody bez scintilátoru. Když se to udělá dobře, je pěkně vidět, kdy putují skrz křemík elektrony a kdy díry. Podle tloušťky a bias voltage to dělá běžně něco okolo deseti ns (to doputují elektrony a už se čeká jen na díry).
Na rychlou spektroskopii tuším pak raději klasický fotonásobič s nějakým vhodnějším scintilákem.
Uživatelský avatar
Cust
Příspěvky: 7239
Registrován: 17 led 2007, 00:00
Bydliště: Milotice u Kyjova

#140 Příspěvek od Cust »

danhard píše:S těma diodama v rastru to byl jen takovej domácí nápad na zkoumání plošného rozložení záření.
Jednou jsme zkoušeli dělat takto teleskop (právě s kolegou z Advacamu). Vyráběli jsme z behanitu jha pro neodymy mezi kterými byly dvě ty advacamácké kamery. Celé se to počítalo na energetické protony a elektrony. Mělo to letět na nějaký měsíc Jupiteru a zkoumat tam oblasti podobné Van Allenovým pásům kolem země. No, nakonec jsme nesehnali partnera, který by do projektu šel s námi, tak z toho zůstali jen výpočty a pomačkané prsty od kravských neodymových magnetů... :lol:
Uživatelský avatar
Cust
Příspěvky: 7239
Registrován: 17 led 2007, 00:00
Bydliště: Milotice u Kyjova

#141 Příspěvek od Cust »

Tak jsem dostal první velký úkol k tématu - naměřit gama z rozpadové řady Ra-226. Udělal jsem si výpočet jak by měla vypadat naměřená data z PIN diody o tloušťce 0.5 mm a detekční ploše 1 × 1 cm. Je to ideální stav bez šumu elektroniky, tak jsem zvědav co dokážu naměřit. 8-) Jo, je to bez vlivu elektronů z beta rozpadu.
Přílohy
SpectrumInSiDiode.png
spektrum je vidět jen do 1 MeV - výš to nepotřebuju
spektrum je vidět jen do 1 MeV - výš to nepotřebuju
Odpovědět

Zpět na „Teorie“