adakar píše:Dá sa potom prítomnosť toho PCB v článku nejako zistiť meraním a pod.
Pokud to chcete nějak změřit pak zkuste postupy viz popis dále.
Než se pustíte do dalšího čtení tak podotýkám, že i sebelepší ochranný obvod v článku nezajišťuje jeho 100% bezpečnost. V různých případech i s ochranným obvodem hrozí rizika exploze článku a následného požáru.Měření výšky článkuPrimárně můžete změřit výšku článku v mm. Pokud bude výška článku 18650 včetně plusového výstupku okolo 65mm pak v článku pravděpodobně není žádný ochranný obvod. Pokud bude okolo 67 až 68mm pak v článku pravděpodobně je ochranný obvod. Měření rozměrů však nemusí být 100% jistota.
Měření vypínacího limitu ochranného obvodu proti hlubokému vybitíPro Li-Ion články existují různé verze ochranných obvodů, které při ochraně proti hlubokému vybití vypínají na různých limitech od napětí mírně pod 3V až po napětí mírně pod 2,5V což je hranice při jejímž hlubším překročení už obvykle dochází k nevratnému částečnému poškození vnitřní chemie článku, ale nemusí to být úplný definitivní konec článku.
Panasoniky s PCB na Bighobby mají uvedeno vypínací napětí 2,75V.
Vezměte doma nějaký výkonový odpor s rezervou stačí výkonově tak okolo 5W a s hodnotou odporu třeba 6,8 ohmů. Pokud jej nemáte doma dá se koupit třeba
tady.
Dejte pozor ať se o horký výkonový odpor při vybíjení nepopálíte i když třeba jen mírně. Nesahejte proto na výkonový odpor při vybíjení. I při tomto relativně nízkém výkonu bude odpor značně horký.Odpor připojíte paralelně k článku tj. článek se přes něj bude vybíjet a na vývody odporu současně připojíte multimetr přepnutý na měření stejnosměrného napětí. Vybíjení tímto způsobem může trvat i několik hodin v závislosti na reálné kapacitě článku a na jeho aktuální úrovni nabití při začátku vybíjení. U těch článků Panasonic z Bighobby to může u plně nabitého článku do vybití na úroveň limitu ochranného obvodu proti hlubokému vybití trvat něco okolo 5-ti hodin.
U těch článků Panasonic z Bighobby to celou tu dobu zřejmě sledovat nebudete a tak je vhodné stav kontrolovat nejprve jen sporadicky třeba jednou za hodinu a trvale začít sledovat stav napětí až pokud se napětí článku přiblíží k hranici 3V.
U těch podvodných článků s deklarovanou kapacitou 8800mAh doporučuji je sledovat trvale hned od začátku vybíjení, protože u nich hrozí riziko, že budou mít velmi malou reálnou kapacitu a limitní pokles napětí se u nich může dostavit i za méně než hodinu.
Pokud napětí při tomto vybíjení klesne pod napětí v článku připojeného ochranného obvodu (buď pod 2,75V nebo pod 2,5V) dojde automaticky k přerušení obvodu a měřené napětí na článku prudce klesne na 0V. To je důkaz o tom, že tam skutečně je obvod s ochranou proti hlubokému vybíjení.Tento způsob měření má však svá úskalí. Pokud na to zapomenete a nebudete článek ke konci vybíjení průběžně sledovat a v článku není obvod s ochranou proti hlubokému vybíjení pak je pravděpodobné, že dojde k hlubokému vybití článku výrazně níže pod výše uvedené limity, a to článek chemicky poškodí i když to nemusí být úplný konec životnosti toho článku.BezpečnostLi-Ion články 18650 jsou umístěné v masivnějších obalech a jsou bezpečnější než některé ploché Li-Pol články umístěné jen v tenkých hliníkových obalech. Typicky nejvíce rizikové jsou tzv. modelářské Li-Polky, které se používají do různých středních až větších RC modelů.
Li-Ion články 18650 mívají navíc buď mírné děrování na plusové straně nebo nějaké drážky apod. Pod tím bývá uvnitř článku ukrytý miniaturní bezpečnostní ventil, který zajišťuje postupné uvolňování plynů pokud by se v článku začaly výrazněji vyvíjet a zároveň zabraňuje případné explozi článku (ne však na 100%).
Při některých problémech články 18650 většinou začnou jen výrazně vyvíjet dým, ale k explozi u nich obvykle nedochází, ale není to 100% jistota. Takže i přesto se mohou vyskytnout různé případy například při přebíjení na vyšší koncové napětí nebo při vnitřním zkratu např. způsobeném proražením článku nebo ve výjimečných případech i samovolně v důsledku narostlých dendritů viz popis dále, které způsobí vnitřní poškození separátoru a reakce uvnitř článku je pak natolik prudká, že to bezpečnostní ventil nevydrží a v krajním případě tedy může dojít i k explozi článku a následnému požáru.
Dále doporučuji k přečtení níže uvedené.
Zdroj:
Degradační mechanismy Li-Ion bateriíTvorba SEI (Solid Electrolyte Interface – rozhraní pevného elektrolytu)
Může docházet k procesu přechodu z kapalné nebo gelové formy elektrolytu do pevné. To způsobuje snížení pohyblivost iontů a zvýšení vnitřního odporu.
SEI je vrstva, která vzniká na anodě působením času, ale její tvorba se také urychluje, pokud je baterie ponechána ve velmi nízkém stavu nabití, nebo opakovaně hluboce vybíjena. Jedná se o zkrystalizované složky elektrolytu, nečistoty a tak podobně.
Oxidace elektrolytu
Na katodě nastává tvorba podobné vrstvy jako na anodě. V tomto případě jde o reakci mezi aktivním materiálem katody a elektrolytem. Její růst se urychluje, pokud je baterie dlouhodobě nabíjena do stavu úplného nabití a nebo pokud je vystavena zvýšeným teplotám. Tento proces vede ke zrychlenému snižování kapacity.
Růst dendritů a pokovování anody lithiem
Pokud je Li-ion baterie vystavena nestandardním podmínkám, může docházet k růstu dendritů a nebo pokovování anody kovovým lithiem. A to například při nabíjení pod bodem mrazu, při katastrofálně hlubokém vybíjení nebo při trvalém nabíjení baterie na maximální napětí po dlouhou dobu.
Aby mohly ionty cestovat skrz anodu, potřebují dostatek energie, aby došlo k pronikání do hloubky aktivní hmoty. Pokud je anoda příliš studená, nebo nabíjení příliš rychlé, ionty zůstávají na povrchu a dochází k pokovování. Pokud je anoda již plně zaplněná, ionty opět nemohou procházet dál do materiálu a dochází ke stejnému efektu. Katastrofálně hluboké vybití dokáže způsobit růst dendritů na materiálu proudového sběrače elektrody.
Pokud se podaří tomuto tenkému krystalu propíchnout separátor a vytvořit tak vnitřní zkrat, může dojít k nekontrolovatelnému nárůstu teploty článku a možnému katastrofálnímu selhání. To může vyústit v uvolnění přetlaku plynu z článku a v krajním případu způsobit požár. Elektrolyt totiž tvoří hořlavá organická rozpouštědla, ve kterých jsou rozpuštěné soli lithia.
Faktory ovlivňující životnost
Teplota
Teplota je hlavní faktor ovlivňující životnost. Výrazné tepelné kmity ovlivňují vlastnosti materiálů, zvyšuje se chemická reaktivita a dochází k urychlování nežádoucích degradačních chemickým dějů.
Hloubka vybíjení
Umožňuje-li to situace, Li-ion baterie není dobré nabíjet do plna a vybíjet do prázdna. Elektrody mírně mění svůj objem v závislosti na obsazenosti lithnými ionty, tudíž provoz mezi 20-80 % nabití je ideální a životnost výrazně delší.
Nabíjecí a vybíjecí proudy
S vyšším proudem se zvyšuje rychlost iontů cestujících skrz separátor a elektrody. Pohyblivost těchto iontů je závislá na teplotě prostředí. Při velkých nabíjecích a vybíjecích proudech může docházet ke shlukování na rozhraní vrstev a pokovování anody při nabíjení. Čím menší je proud tekoucí baterií, tím menší jsou ztráty energie.
Závěr
Kapacita je hlavní ukazatel zdraví baterie. S jejím poklesem se zpravidla zvyšuje vnitřní odpor. Se zvyšující se vnitřním odporem se snižuje schopnost dodat požadovaný́ výkon, dochází k poklesu napětí a tím k předčasnému vypnutí napájeného zařízení.
Co dělat a čemu se vyvarovat
Je dobré se vyvarovat extrémům. Extrémním teplotám, extrémním proudům a napětím. Lepší je nabíjet častěji. Pro lithium-iontové baterie platí:
- Obecně nevystavovat baterie vysokým teplotám.
- Nevystavovat baterie nízkým teplotám (speciálně pod bodem mrazu) při nabíjení.
- Nenabíjet na 100 % a nevybíjet do 0 %, nabíjet častěji pokud to situace umožní.
- Skladovat při 40-50 % nabití, v tomto režimu dochází ke stárnutí nejpomaleji.
- Nepoužívat rychlé nabíjení, pokud situace dovolí použít pomalé nabíjení.
- Nikdy nepoužívat baterie, které byly vybity pod bezpečné napětí 2V na článek.
adakar píše:Ak by som chcel tú 8800-vku pre zaujímavosť rozobrať (ne-prítomnosť PCB, veľkosť a galvanické ne-pripevnenie zmotanca) je to spojené s nejakým rizikom (výpary, poleptanie, a pod.)? Napríklad pri plusovom vývode to nejako roztvoriť: na čo dať pozor
Pokud hodláte článek rozebírat destruktivně, tak jej nejprve pozvolna třeba přes výše zmíněný odpor vybijte co nejblíže k 0V. Pokud tam nebude ochranný obvod tak by to mělo probíhat průběžně s tím, že ke konci bude pokles napětí sice rychlejší, ale nebude tak strmý jako při odpojení ochranným obvodem. Poté můžete článek zkusit rozebrat včetně vyjmutí vnitřních částí článku (v článku bude smotek).
Pokud byste rozebíral nabitý článek tak hrozí riziko prudké exotermické reakce v případě zkratu při rozebírání a může hrozit nebezpečí popálení či dokonce požáru viz
tento odkaz na video demonstrující prudké zahoření Li-Ion článku 18650 při zkratu vyvolaném částečným navrtáním článku vrutem.
