Oscilační obvod, bezdrátový mikrofon

[Kremik]

Je to Colpittsův oscilátor a rozkmitá se šumem.

Není zapotřebí řešit konspirační teorie s přechodovým jevem po zapnutí

Ano, ale odpověď "rozkmitá se šumem" není odpověď na jeho otázku. Neptal se jak se rozkmitá, ale jaktože vůbec kmitá. A ten prechodovej jev tam bude. R1, C2...
Pro pochopení funkce je jedno, jestli už se to rozkmitává během přechodového děje nebo až jím.

[danhard]

Přechodovej jev je časově o tři řády jinde, než frekvence kmitání, k těm nesmyslům tam prostě nedochází
Takovým způsobem můžete vysvětlovat tak multivibrátor, ale ne vf oscilátor.
Vf oscilátor musí nasadit, i když tam žádný přechodový jev není, třeba při zastavení oscilací zkratem indukčnosti.

Rozkmitá se to, protože jsou tam splněny podmínky oscilace, tj. že je na nějaké frekvenci kladná zpětná vazba větší než 1.
A kladná zv je ta kapacita z kolektoru do emitoru v zapojení se společnou bází.
Samozřejmě tam hraje roli také kapacita mezi emitorem a bází a v kolektoru musí být indukčnost, nebo laděný obvod, aby docházelo k transformaci proudu (jelikož zapojení SB má proudový přenos <1).

[Crifodo]

Takovým způsobem můžete vysvětlovat tak multivibrátor, ale ne vf oscilátor.
Vf oscilátor musí nasadit, i když tam žádný přechodový jev není, třeba při zastavení oscilací zkratem indukčnosti.

To je fuk, aspoň je vlákno napínavější
Nejen zkratem, ale i třeba přelaďováním, kdy má indukčnost proměnnou jakost v závislosti na kmitočtu a oscilátor prochází oblastí, kdy je zrovna zpětná vazba mírně větší než 1. Tam je změna parametrů úplně pozvolná a přesto se rozkmitá.

[Kremik]

Danhard > Nerozporuju. Hned v úvodu jsem psal, že se pokusím vysvětlit to stručně. Rozepiš to tedy dopodrobna sám. Jak postupně oscilace nasazují z nuly, jak se tam projevuje nejen napěťový posun na C5, ale i vliv jeho kapacity, jak tím dochází k fázovému posuvu a celé se to postupně přelévá sem a tam, aby to dohromady vytvářelo ten ladný sinusový průběh. Určitě si to všichni přečteme rádi

[Zmije]

To, že se oscilátor spolehlivě rozeběhne (vlastním šumem) není úplná samozřejmost, už se mi stalo že oscilátor potřeboval impulz a při plynulém naběhu napětí nenasadil. Prakticky v každé konstrukci oscilátoru existuje pomalá záporná zpětná vazba, která řídí zisk. Na začátku je zisk větší a po nasazení oscilací klesá k 1. U bipoláních tranzistorů tato vazba funguje díky usměrňovacímu efektu B-E.
Přechodový jev spojený se zapnutím napájením může produkovat dost vysoké harmonické. Zažil jsem mnohokrát, že zapnutí světla bylo slyšet na VKV v rádiu, nebo rozkostičkovalo TV (skoro 500 MHz). Kdyby by se měla dělat simulace tohoto oscilátoru, tak nejjednodušší způsob rozběhu je rampová funkce po startu, tj. simulace přechodového jevu zapnutí. Zrovna tak by fungoval šumový generátor.

[danhard]

V simulátoru bez šumu se běžně ten oscilátor nerozběhne, potřebuješ startovací podmínky.
Automatická regulace pracovního bodu (přes usměrňování bází) také může vést k relaxacím.
Rozhodně to ale nedělá ty popsané nesmysly, jako že jde tranzistor do saturace atp.
To si nechte na relaxační oscilátor v měniči pro zářivku

[Crifodo]

Obávám se, že SITR1 i přes vysvětlení "odborníků" fungovat nebude

Nějak třeba i fungovat bude, ale asi nebude tak úplně dělat to, co autor předkládá čtenářům k uvěření a použití. Taky použitý tranzistor je dost podivuhodný pro oscilátor na VHF.
V simulaci to úspěšně kmitá bez ohledu na LC obvod na 15 MHz.

Jak postupně oscilace nasazují z nuly, jak se tam projevuje nejen napěťový posun na C5, ale i vliv jeho kapacity, jak tím dochází k fázovému posuvu a celé se to postupně přelévá sem a tam, aby to dohromady vytvářelo ten ladný sinusový průběh.

Sinusový průběh můžeme očekávat na laděném obvodu, což ale není vždycky nejvhodnější místo pro odběr energie z hlediska stability. Ta záporná zpětná vazba, která balancuje zisk na 1, nespadne z nebe a pro větší rozsah přeladění už vůbec.

[danhard]

Ta záporná zpětná vazba, která balancuje zisk na 1, nespadne z nebe a pro větší rozsah přeladění už vůbec.

Řekl bych, že ta vazba je komplexní a reálná část je kladná

Kolektorový výstup z tranzistoru v SB se chová jako komplexní impedance se zápornou reálnou částí.
Může za to komplex parazitních kapacit.

To je připojeno na rezonanční obvod tvořený 84nH a 1nF, takže rezonanční frekvence kolem 16MHz, ovšem v simulaci nejsou žádné ztráty LC obvodu, to to pak kmitá jedna báseň a nahodí se to skutečně tím zapnutím, jelikož je na začátku simulace okamžité

Mě to připadá, jako naivita malých děcek, co věří každé blbosti

[Crifodo]

To je slovíčkaření. Když budeme předpokládat, že kladná vazba až do aleluja/saturace je vlastnost obvodu, tak její balancování pro udržení amplitudy v lineární oblasti je záporná vazba. Názorně třeba u RC oscilátoru regulace žárovkou přes fotoodpor. Vyšší amplituda výstupu přidusí fotoodpor, aby amplitudu zase ubral - vazba záporná a velmi reálná a to komplexně

[danhard]

Žádná saturace tranzistoru tam není, to mi skutečně připadáš jako totální blb

Je to blbost, žádné slovíčkaření, ale nesouvislý blábol blbého přispěvatele Crifodo
Řekl bych, že to i přesahuje blbost vševěda EKKARa

[Crifodo]

ovšem v simulaci nejsou žádné ztráty LC obvodu, to to pak kmitá jedna báseň a nahodí se to skutečně tím zapnutím, jelikož je na začátku simulace okamžité

může být. Já ten potrat-sitr1 z nudy nasimuloval, pokud tvrdíš že s reálným LC obvodem ani náhodou, já ti to neberu.
Tak blbovi vysvětli, jak nazýváš stav tranzistoru, kdy si přebuzený oscilátor otvírá tranzistor v kladném vrcholu nadoraz. Takových oscilátorů prakticky v C třídě jsem viděl kupu.

[Zmije]

Saturace tranzistoru je stav, kdy UBE ≥ UCE -> UBC ≥ 0 Když už máš tu hezkou simulaci tak tam prosím přidej napětí UBC, případně proud ICE.

Oscilační kmitočet SITR1 se dá přes palec spočítat za předpokladu, že k LC obvodu L1 C4 je paralelně připojen C2.
Výsledný rezonanční obvod má parametry L = 0,1 uH C = 1.1 nF
Rezonanční kmitočet podle Thomsonova vztahu je 15.2 MHz

Možná by pomohlo L1 C4 uspořádat jako sériový rezonanční obvod.

Tady je hezké stránka od Analogu s vysvětlením ekvivalentní topologie (za předpokladu, že VF potenciál VCC je shodný s GND) z původního dotazu.
https://wiki.analog.com/university/courses/electronics/comms-lab-colpitts-osc

[danhard]

To ale jaksi není VKV, se který návrh počítá.
Prostě upozorňuji na jasnou blbost, ovšem když to chce někdo obhajovat ?
A k saturaci nedochází, jelikož při přiblžení do toho stavu dojde k zatížení zdroje Ube a tím k poklesu Ic a to ještě v lineárním režimu.
V C třídě může být tak koncový stupeň, ale ne řídící oscilátor, ten by se sám nikdy nerozkmital.

Prostě tu máme partu mudrlantů, co do všeho kecaj a ví hovno.

ps. v materiálu výše je jasně naznačená transformace proudu kapacitním děličem v rezonančním obvodu.

[Crifodo]

zmije: takhle?

SiTRem1 bych se původně vůbec nezabýval, ostatně jakýkoliv z výše uvedených oscilátorů je pod praktickou použitelnost ošizený zprasek, neb to má zprasenou modulaci, závislost kmitočtu na stavu baterie a neoddělený vliv zátěže, kdyby to nebylo přijímáno FM detekcí, tak by se dalo vidět jako zárodek thereminu. Se čtyřmi tranzistoru by se už dalo uvažovat o vysílači toho jména.

[danhard]

SiTRem1 bych se původně vůbec nezabýval ...

A já jsem k tomu dal poznámku, že je to hovadina
Kolik myslš, že jsem před 50-ti lety takovejch oscilátorů postavil ?