danhard píše:Až při limitaci amplitudy napájením dochází ke změně chování.
Super, tak už se dostáváme k jádru pudla. Ty se furt držíš toho rozběhu, který jsem v původním stručném popisu dost zjednodušil, protože ani nebyl předmětem dotazu. Autor se ptal jaktože to kmitá, ne jakým způsobem se to rozběhne. Hned v úvodu jsem psal, že to píšu zjednodušeně. Že se to nerozběhne hned naplno prvním kmitem jsme si už taky řekli. Tak o co ti jde?
Čekáš, že se zde bude na každou otázku odpovídat diplomovou prací?
Nějak mi připadá, že se pořád motáš kolem hovna. Asi jako bys stál před přechodem a hádal se s policajtem, že nemůžeš regulérně přejít přechod, protože tomu zelenému panáčkovi chybí kousek ručičky. Tedy že už to vlastně není panáček ale neidentifikovatelný obraz, tudíž není definované kdy můžeš jít a kdy ne a měli by to dát laskavě urychleně dopořádku.
Krom toho, odpověď má smysl tehdy, pokud odpovíš řečí tázaného. Třeba Šampón používá termín "zhubnělé tranzistory"...
tomlib >Možná se na to díváš pouze z hlediska stejnosměrného proudu. Představ si to z hlediska střídavého signálu.
V zapojení se společným emitorem jde malý střídavý signál do báze, na kolektoru je tento signál s vyšší amplitudou, tedy silnější, s větším rozkmitem. Jak na bázi, tak na kolektoru je krom toho i nějaké DC napětí, ale to Tě teď nezajímá, stejně ho obvykle oddělíš kondenzátorem. Na emitoru je nula, žádné napětí, protože je spojen se zemí. I kdyby tam nějaké DC napětí bylo, bylo by blokované kondem a neměnilo by se. Nebo jen nepatrně, pokud by to bylo účelné např. z hlediska zpětné vazby, ale to teď není podstatné. Proto se tomuto zapojení říká se společným emitorem.
V zapojení se společným kolektorem (nebo také emitorový sledovač) jsou také stejnosměrná napětí, ale ty teď stranou. Do báze jde střídavý signál a odebírá se z emitoru. Kolektor je na kladném pólu, tedy napětí na něm se nemění.
V zapojení se společnou bází se zase nemění napětí na bázi. Je jedno, že je tam nějaké stejnosměrné napětí, ale nemění se. Střídavý signál jde do emitoru a odebírá se z kolektoru. Střídavé napětí na emitoru má malou amplitudu, na kolektoru násobně větší. Např. u toho Collpitse to v kolektoru "lítá docela dost".
edit:
Než jsem to napsal, v danhardově příspěvku toho dost přibylo. Jasně že napětí na kondu musí napřed vylézt aby sepnul. Já však psal stručnou odpověď, ne laborát na tisíc kroků. O saturaci jsem se zmínil proto, aby bylo jasné, že i na malé cívečce o pár závitech múže být plné napětí, aniž by jí tekl proud. Že to bude až kratičkou chvíli po zapnutí už není pro
stručné! vysvětlení tolik podstatné. A ano, jasně, když už to bude kmitat, poteče jí nějaký proud. Ještě něco?