Bezkyslíkatá dvojlinka - jak to poznám?

[forbidden]

To zatím ne, pořádný testy udělám a oměřím to jak to bude hotový. Pak dám na web jednotlivý moduly i s měřením.
Já do audia běžně vůbec nedělám, ale Texan konec se mi líbil. Prostě symetrický komplementár. Žádný kvazi, žádný elyty na výstupu. Je mi jasný, že pomalý zesáky způsobují zkreslení, ale důležitý pro mě je, jestli to uslyším a bude mi to vadit. Jinak ty MAB tu mám, můžu je vyměnit, kdyby něco. Mám tu i pořádný operáky, třeba LME49720, který jsem vrznul do té desky vstupů, ale v koncáku prostě bude Tesla.

[JirkaZ]

Změna OZ v tom konci nepomůže, podstatné je zapojení výk. T (nejde o emitorové sledovače) a způsob jejich buzení.

Ano, Texan byla ve své době na první pohled bomba (jednodeskový zesilovač se vším všudy), ale jeho vlastnosti prostě dobré nebyly.

Taky jsem si myslel, kdovíco nemám, ale brzo jsem procitl (a to fakt neřeším <|>, jak je doufám patrné o více příspěvků výše).

Dneska už je to jedno, věk a postupná likvidace sluchových schopností vyléčí všechny rány

[ransom]

Nevyléčí. Člověk sice už neslyší 19kHz, ale ono se to podstatné v audiu stejně děje na středních kmitočtech. A tam mě jakákoli nepravost opravdu sere fest.

[Kremik]

U těch poslechových testů je dle mého důležité, aby porovnávané komponenty (zesilovače) měly naprosto stejně nastavenou charku. A to je podle mě docela problém. Aspoň já takhle narazil, když jsem si postavil svůj zeslík a chtěl ho porovnat s jinými. Co kus, to hrál prostě jinak. A to byly opravdu jen konce, bez korekcí. Srovnat dva zesy aby hrály stejně není snadné. Musí se zasahovat přímo do zapojení. Tu je kondík tuhle, onde zase támhle, tuhle je zatlučený vstup, atd. Porovnávat komponenty jako celky (ty byly vždy horší než samotný konec) to už snad ani není účelné, jedině snad pro toho, kdo je chce používat tak jak jsou a nezasahovat do nich. Já porovnával spíše typy zapojení, ne konkrétní provedení.
No, můj zeslíček dopadl poslechově nejlépe, ale neumím říct proč. Možná proto, že uši měly naposlouchanou určitou chárku a jinou prostě nechtěly. Taky je důležitá hlasitost. Jakmile jeden kus hraje i jen nepatrně hlasitěji, je hodnocen jako lepší. Tohle souvisí i s tou chárkou. Pokud není úplně stejná, podle čeho tu hlasitost vlastně posoudit?
Udělat nějakou seriózní poslechovku prostě není vůbec snadné.
A to spoustu věcí ani nezmiňuju. Např. porovnání zesů pro osmi a čtyř Ohmové repro. Na čem je vzájemně porovnat? Mít identické bedny s dvojí impedancí?

[JirkaZ]

Nevyléčí. Člověk sice už neslyší 19kHz, ale ono se to podstatné v audiu stejně děje na středních kmitočtech. A tam mě jakákoli nepravost opravdu sere fest.

Podívej se ještě jednou na ty grafy (pohlaví si musíš určit sám). Co jsou podle tebe "střední kmitočty"? Pokud spadáš do těch horních křivek, asi to neřeš.

Já spadám do opaku a navíc jsem se měřil (i když jen svépomocí - tuším, že to bylo toto + samozřejmě kvalitní značková sluchátka)... Takže tady (ale ani jinde) fakt nebudu tvrdit, že něco slyším, když to není pravda.

Odmalička mě učili nelhat a pořád se toho držím (jakkoliv dnešní zvyky jsou naprosto opačné).

[ransom]

Ono záleží na životosprávě, genech, na tom jak se člověk exponuje kraválu. Je mi 56 a spolehlivě slyším do necelých 13 kHz.
Jak je v práci rambajz, beru si sluchátka.
Střední kmitočty... co nejvic rozhoduje o vjemu při poslechu je někde mezi 800Hz az 4 kHz. A nejvíc překáží zkreslení třetí harmonickou. Kdo slyší do 9 kHz, je na zkreslení středního pásma pořád citlivý.

Co je zajímavý: Dva nejháklivější lidi co osobně znám, mají tinitus. Poznají některé druhy zkreslení rychleji než já. Vykládám si to tak, že jim některé produkty zkreslení vytvářejí s tinitem interference a zázněje, takže je vnímají intenzivněji.

[JirkaZ]

Jo, s vlivy souhlas a není každý stejný. Měřil ses (alespoň tou aplikací)?

[ransom]

Zkoušel jsem se jinou metodou. Ale dík za tip.
On je s hifi sluchátky trochu problém, protože i u těch úplně nejvíc nejlepších litá frekvenčka nad 3kHz klidně o 10dB nahoru dolů. Na audiometrii to je ještě korigované kalibrační křivkou ke konkrétním sluchátkům.

Lhaním člověk škodí sobě, škodí té věci o které lže, a koneckonců lhaní je abnormálně namáhavé a náročné na paměť.

[JirkaZ]

Jo, samozřejmě že audiometrie na audiologii dá spolehlivější výsledky. Koneckonců jsou to profesionálové a živí je to...

[Artaban001]

Po Tiktoku i Youtube "lítají" videa, kde si máš udělat test sluchu - pouští se tam postupně se zvyšující, nebo snižující tón a pod tím máš buď věk, nebo stupeň zničeného sluchu. Tak jsem to odzkoušel přímo, přes sluchátka a pak přes konvertor zvukové frekvence, který umožní slyšet i krystal v hodinkách (detektor netopýrů).
Dospěl jsem k závěru, že to je test, jakou nejvyšší frekvenci dokáže mobil, či PC reprodukovat - a vyšlo mi asi něco kolem 8-10Khz. Takže pokud seriózně, tak jedině tónový generátor a odpovídající reprodukční zařízení.
Nikdy jsem nepochopil, proč řešit nějaký bezkyslíkatý měděný přívody o délce max 3 metry k reprákům, nebo jestli lampový, nebo polovodičový zesilovač, když největší rozdíl v obou technologiích je v režimu přebuzení - zkreslení, který se využívá při hraní hudby "na živo", a při poslechu ze záznamu k němu dojít nesmí.

[JirkaZ]

Artaban001: tak takhle bych to nikdy nedělal....

Nicméně místo poslechu jsi na výstup PC či founu mohl připojit mV metr a bylo by jasno.

Pokud jde o nějaká víceméně technická tvrzení (kam sluch nepochybně patří), tak tam patří exaktní podklady a ne subjektivní dojmy.

[ransom]

U těch poslechových testů je dle mého důležité, aby porovnávané komponenty (zesilovače) měly naprosto stejně nastavenou charku. A to je podle mě docela problém.

Jasněže. Civilizované HiFi zesilovače kromě těch nejlevnějších měly vždycky možnost vyřadit korekce, filtry i fyziologii (tlačítko DIRECT, FLAT a podobně). Takže do porovnání šly zesilovače vždycky s vyřazenými kurvítky. Jinak se neporovnává zvuk zesilovače, ale naladění korekcí a Loudnessu. Když se nedá korekční předzesilovač obejít, v podstatě kontroluješ/porovnáváš jak přesně je definovaný střed potenciometrů v korekcích. Ale mezi porovnávanými stroji žádný takový nebyl.

U mě doma, v práci a na chatě najdeš výhradně zesilovače bez korekcí, protože je považuju za zbytečné a překážející. Vypínač, Volume a nejvýš přepínač vstupů. Jinak nic.

porovnání zesů pro osmi a čtyř Ohmové repro. Na čem je vzájemně porovnat? Mít identické bedny s dvojí impedancí?

Ne, vždycky se jelo do jednoho páru beden, který všichni známe a považujeme za referenční. Nepamatuju jediný normální HiFi zesilovač, který by nezvládl provoz do 4Ω. Jakože ano, některé STK hybridy se mohly při vyšším napětí v síti a 4Ω zátěži dostat mimo SOA, některé integráče malých výkonů jsou limitované elektronickým omezením výstupního proudu. Takže paradoxně dají větší výkon do 8Ω než do 4, pokud jim to dovolí napájecí napětí.
Ale nejčastěji, i když je v technických parametrech výkon definovaný pro 8Ω zátěž, tak se pak podíváš do servisní dokumentace a tam najdeš dynamické výkony třeba i do 2Ω.

Jinak není problém zkoušet všecko na 8Ω bedny.

Jen pro upřesnění - "referenční" neznamená v mém pojetí "nejlepší". Referenční je to, s čím se porovnává. Porovnávané pak může být horší, ale i lepší. To jen výrobci se snaží slovem "Referenční" dělat dojem. Asi na samičky, nevím.

[Crifodo]

Ono záleží na životosprávě, genech, na tom jak se člověk exponuje kraválu. Je mi 56 a spolehlivě slyším do necelých 13 kHz.

Taky mi už dávno nevadí rozdíl mezi nahrávkama na 9 a 19, ačkoliv v mladších letech jsem to hodně rozlišoval a poznal.
To o tinnitu a interferencích jsem si napřed myslel taky, ale praxe to vůbec nepotvrdila. Ono tam zázněje defacto vůbec nevznikají, protože ten vnitřní tón tam vůbec není, sluch si ho vytváří z ničeho. Takže při naladění blízkého reálného tónu ten tinnitus prostě ustoupí, vytratí se. Tak přímočará fyzika tam nefunguje.
Asi nejvíc jsem si sluch vylágroval úmyslným protikraválem mnoho hodin, když jsem měl 🤐 sousedy s hlučnými dětmi, do té doby vcelku dobrý.
Hrozný útlumy byly po střelbách na cvičení, ale rychle se to srovnalo ačkoliv nám nikdo nedal nějaký chrániče sluchu. Krátkodobá silná expozice asi tolik nevadí.
takže sluchátka pro audiogram u ušaře je možno považovat za etalon?

[ransom]

Pro měření sluchu jo. Pro poslouchání muziky ne.
Nejlépe hodnocená sluchátka nebývají objektivně rovná - díky tomu něčím trochu připomínají reprodukci v reálném prostoru. A ta sluchátka pro audiometrii nejsou nijak výjimečná. Pouze se pro ně úrovně jednotlivých frekvencí korigují podle naměřené kalibrační křivky.

Jo, toto: některé formy tinitu skutečně fyzicky rozeznívají hlemýždě v uchu. Citlivý mikrofon zasunutý do zvukovodu pak ten tón zaznamená. Bylo to známé už někdy v 80. letech

[Artaban001]

Já vím, že tahle metoda je šílená, ale spousta lidí na to skočí a přitom si neuvědomí, že kromě toho mobilu má svý meze i zvukový záznam v MP4 videosouboru.